Kosmik prolétá kolem rudého slunce. Uvnitř v Kosmiku se aktivuje malá hibernační jednotka a otevře se. V ní se právě probouzí děsivě zarostlý Lister ve spodním prádle. Vstane a všimne si několikacentimetrových nehtů na rukou a nohou. Přibelhá se ke stolu a začne si je krouhat na tužkovém ořezávátku. Upoutá ho vlastní odraz na tmavé obrazovce. „Kdo, sakra, jseš?“ ptá se ho nechápavě.
Rozpačitý Lister, už bez nehtů, ale stále vypadající jako Rumcajs, narazí ve střední části Kosmika na Krytona. „Á! Vítejte mezi námi, pane. Jak se cítíte?“ zdraví ho android. „Dost blbě,“ přiznává Lister. „Jsem jako praštěnej. Kde to vlastně jsme?“ Kryton se mezi řečí zabývá lisováním odpadků. „Máte lehkou amnézii. To je zcela běžné po dlouhém období spánku. To víte, prospal jste víc, jak dvě stě let.“ „Dvěstě let?!“ „Cloumal jsem s Vámi už na jaře, ale Vy jste trval na dalších třech měsících…“
Kryton mu podá kytaru, aby povzbudil jeho paměť. „Cože, já hraju na kytaru?“ diví se Lister. „Mám hlavu ve tvaru legrační kostky ledu? Prosím, vystřihněte pár akordů. Ukažte, co ve Vás je!“ Lister chvíli týrá kytarové struny.
„Á, Clapton se vrátil!“ jásá Kryton. Lister se zachmuří: „Hele, neutahuj si ze mě. Neumím na ní hrát. Kdo má jen ždibec sluchu, řekne ti to.“ „Pane, jakmile se Vaše osobnost probudí, budete přesvědčen, že hrajete na kytaru jako Hendrixův duch,“ utěšuje ho Kryton. Znechucený sám ze sebe následuje Lister Krytona do kuchyně: „Můžeš o mně říct něco dobrýho? Třeba ňákou chválu?“ Kryton se zamyslí. „Hm, někdy mi pomáháte s prádlem tak, že obrátíte své spodky naruby a pak je nosíte další tři týdny.“
Kryton rozmrazí holosrdce, které bylo v mrazáku a odnese ho do vedlejší místnosti. Tam ho napojí na počítač a zahájí složitou proceduru vyvolání Rimerova hologramu. Když se konečně Rimmer objeví, ztracená paměť se Listerovi okamžitě vrátí.
Kompletní posádka sedí kolem scanerového stolu. Lister, už se svým tradičním vzhledem a probuzenou osobností, se láduje svým obvyklým svinstvem. Kryton vysvětluje, že pátrání po Trpaslíkovi se dostalo do zlomového bodu (Lister ho někde zašantročil, takže teď mají jen Kosmika) a pokud proletí s Kosmikem pásem asteroidů, můžou ho dohnat. Rimmer má sice nějaké připomínky k bezpečnosti, ale ostatní už se hrnou do kokpitu.
Kocour, který řídí, se ukazuje jako skvělý pilot. Náhle nakrčí nos: „Něco se blíží. Cítím to. Něco velkýho.“
Ostatní chvíli nic nevidí, ale pak si Rimmer všimne objektu na své obrazovce: „Podívejte se, pánové. Je tam meteor větší než King Kongova ranní stolice. A řítí se přímo na nás!“
Naštěstí je Kosmik dobře připraven. Kryton trochu vylepšil drtič odpadků a jediným přesným výstřelem meteor rozbije. Všichni vykřikují a jásají kromě Rimmera, který nevěřícně kroutí hlavou. Kocour zachytí nějaký nový pach, jehož zdroj je v obrovském pohřebišti kosmických vraků.
Posádka vypustí průzkumnou sondu, která se dostane na jednu z lodí. Všude je tma a předzvěst hrůzy. Na zemi se válejí lidské ostatky a krví napsaný nápis P‑S-I‑R-É‑N-Y. Posádka v Kosmiku sleduje záznam z černé skříňky:
Napůl šílený muž hltá hamburger: „Už se blíží. Je jich plná loď. Vím, že jsem na řadě. Je jen otázka času, kdy…“ Ze dveří za ním vyleze ohyzdný, dvounohý obří hmyz s kusadly, sune se k němu a něco huhlá. „Oh, bože, ty jsi krásná,“ drmolí muž. „Nemůžu ti odolat. Musím být silný. Vím, co chceš. Nechceš se milovat. Chceš mi vycucnout mozek tím brčkem jako vostatním. Jdi vode mě!“ Hmyz ho povalí, vytáhne kovové brčko a skloní se k němu. Na obrazovku vystříkne rudá tekutina. Astronaut křičí: „Ááá, cos to udělala, ty hnusná děvko?! Vymačkalas z mýho hamburgeru všechen kečup! A co teď? Né, né, vyndej mi to brčko z ucha!“ Je slyšet odporný srkavý zvuk a na obrazovku vystříkne další blivajz. Hmyz se objeví v záběru s něčím šedivým a slizkým v ústech a mlsně se olizuje.
Záznam skončí. Bez jakékoliv změny výrazu se Rimmer skácí v bezvědomí dozadu jako prkno.
Poté, co shlédli další krvavé záznamy černých skříněk, zjistili Trpaslíkovci, že v oblasti se nacházejí nebezpečné Psirény – tvorové, kteří dokáží změnit vnímání a živí se lidskými mozky. Jediná možnost je ignorovat jejich nástrahy a pokusit se dostat co nejrychleji z pásu asteroidů.
Psirény nezahálejí a zahájí mocný mentální útok na posádku. Přesto se Kosmiku daří letět dál až do chvíle, kdy se srazí s meteorem a havaruje na jednom asteroidu. Lister vyleze ven, aby uvolnil zaklíněnou nohu Kosmika. Už je skoro hotov, když se za ním ozve: „Ahoj, Dave!“ Lister se otočí k Psiréně, která v jeho vědomí vypadá jako kříženec mezi Kočičí ženou a Barbarellou. „Doprkýnka, Peteova ségra!“ Psiréna jde k němu: „Pamatuješ si na mě, Dave? Pálil jsi za mnou celou svou pubertu. A teď konečně můžu být tvoje.“ Lister má velké problémy odolat, ale naštěstí asteroid se Psirénami jen hemží a zatím, co se dvě perou o jeho mozek, povede se mu uniknout.
Kryton vpustí Listera zpět do Kosmika, ale k jeho úžasu jsou Listerové dva, jeden z nich nepochybně Psiréna, jen se nedá poznat který.
Oba Listerové jsou testováni, ale zdá se, že mají stejné znalosti. Posádka sáhne k drastickému pokusu a Kryton podá Listerovi č. 1 kytaru, aby na ní zahrál. Lister č. 1 hraje jako opravdový kytarový mistr, ale s posledním akordem ho Kryton a Kocour sestřelí bazukoidem a stane se z něj Psiréna. „Jak jste poznali, že nejde o mě?“ diví se zbývající Lister. „Protože uměl hrát,“ vysvětluje Kocour a Kryton dodává: „To je Vaše představa, že umíte hrát. Ta Psiréna si přečetla Vaše myšlenky a převzala Vaši iluzi, že nejste netalentovaný decibelový maniak.“
„To mě fakt žere,“ rozčiluje se Lister, „že jste mi zachránili život takhle blbě. Na tohle nezapomenu.“
Během debaty ovšem zmizí padlá Psiréna. Stopa vede dolů do strojovny. Kryton se za ní vydá, ale bohužel uvidí iluzi své stvořitelky, profesorky Mametové, a je nucen ji poslechnout a vlézt do lisu na odpadky. Zbytek posádky ho hledá, ale přitom si nedá moc pozor a Psiréna v podobě automatu na pití je téměř zneškodní. Ve chvíli, kdy si chystá brčko na Listerův a Kocourův mozek, vyleze Kryton sešrotovaný do krychle z lisu, spadne z výšky na Psirénu a rozmačká ji.
Posádka sedí v kokpitu a Kryton je stále ve tvaru kostky. Kosmik vylétá z pásu asteroidů a pokračuje dál do mlhoviny po stopách Červeného trpaslíka.
