15. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Lister s image Philipa Marlowa si užívá s masovou vražedkyní Lorettou ve virtuální hře. Kryton na něj marně mluví – Lister je hrou zcela pohlcen. Kryton vstoupí do hry a přeruší ho v nejlepším. „Já se vrátím, puso. A zůstaň zkažená,“ loučí se Lister s Lorettou. On a Kryton tlesknou rukama a opustí hru.
„Krytone, hnusnějšího křena jsem neviděl. Příště, až budu hrát tuhle hru, dám ti prachy, abys moh jít do kina,“ spílá Lister zatímco si sundává helmu pro virtuální realitu.
Kosmik právě letí na tichý chod a snaží se zůstat nenápadný. Rimmer si všimne přicházejícího Listera: „Dal sis načas. Kde jsi byl?“ „Hrál jsem jednu hru,“ odbyde ho Lister. „Už zase?“ „Jak to: už zase?“
„Každý ví, že ti slouží k sexuálnímu uspokojení,“ odvětí Rimmer. „Ale to není pravda!“ směje se Lister. „Ale je! Je to hrůza, dívat se na tebe, jak se takhle pachtíš sám. Den co den, jako pes, kterému chybí pánova noha. Ta tříselná přípojka má mít celoživotní trvanlivost. Tys jí oddělal za tři neděle!“
Když se Lister s Rimmerem konečně přestanou dohadovat, vejdou do kokpitu, kde už jsou Kocour a Kryton. „Co má znamenat ten humbuk?“ ptá se Lister. „Jsme na území zdivočelejch replikantů,“ vysvětluje Kocour a Kryton k tomu dodává: „Biochemických zabijáků, vyvinutých pro válku, jež nikdy nevypukla. Někteří unikli, než je stačili rozebrat a teď hledají bojiště, na kterém by ukojili své choutky.“
Vzápětí Rimmer zaznamená bitevní křižník, který letí směrem k nim a snaží se navázat kontakt. „Doporučuji, abychom se jim okamžitě vzdali,“ navrhuje Rimmer. „Pane, nic horšího bychom udělat nemohli. Pohrdají lidmi a všemi formami lidského života. Myslí si o vás, že jste hmyzem vesmíru,“ nesouhlasí Kryton a střelí pohledem k Listerovi. „Tak oni ho už viděli?“ diví se Kocour.
Lister dostane nápad a spolu s Kocourem a Krytonem odejde do zadní části. Když se Kosmik konečně ohlásí, na replikantské obrazovce se objeví někdo s jedním okem, kdo tvrdí, že je Tarka Dahl, vyslanec Vindalooského impéria. Ve skutečnosti je to Lister s jedním Krytonovým okem nalepeným na bradě. Bohužel on a Kocour jsou tak zaujati svou rolí, že si nevšimnou replikantského kapitána, který se k nim transportoval.
Replikant si je štítivě prohlíží: „Člověk a humanoid. Holografický člověk. Robot, který je otrokem lidí.“ Chvíli váhá a pak je postupně postřelí. Všichni upadnou do bezvědomí.
Procitnou za tři týdny a s údivem zjišťují, že celý Kosmik byl vylepšen a vyzbrojen, což může znamenat jen jediné – přípravu na bitvu s replikanty. Rimmer chce okamžitě odletět, ale Kocour namítá: „Počkat, tuhle hru znám. Jmenuje se na kočku a myš. A vyhrajem jedině tak, když nebudem ta myš!“ „Co tím chceš říct?“ nechápe Lister. „Říkám, že myš nikdy nevyhraje. Ledaže věříte těm prolhanejm animákům. Nebudeme utíkat, to chce útok!“ Rimmer má o tom pochybnosti, ale ostatní souhlasí.
Listerovi se povede náhodným zásahem nepřátelskou loď zneškodnit, ale replikanti těsně před výbuchem stihnou infikovat navicomp Kosmika virem Armageddon. Kosmik se zasekne na kursu a za půl hodiny má narazit do velkého měsíce. Kryton navrhuje, že se nakazí virem a vytvoří antivirový – holubičí program. Připne si senzorové přísavky na hlavu a zapotácí se: „Je to mimořádně složitý virus. Budu muset obětovat veškerý běh programu. Teď vypínám vedlejší systémy.“ „Můžeme něco udělat?“ ptá se Lister. „Sledujte mé sny.“
Kryton leží bez hnutí na vyšetřovacím stole a zdá se, že slábne. Monitor, na který je připojen, se vyjasní a ukazuje scénku z westernu. V ní je Kryton šerifem v malém městečku a virus má podobu čtyř pistolníků se jmény z Apokalypsy. Kryton je nalitý a jestli co nejdřív nezmizí z města, nedopadne to s ním dobře.
„Prohrává svůj boj. Životní funkce jsou sotva viditelný,“ zjišťuje Lister smutně. „Nemůžeme se tam dostat a pomoct mu?“ ptá se Kocour, „Třeba se proměnit v elektronický lidičky a propašovat se tam? Nemáme tady nějakej čudlík, kterej by to moh zařídit? A jestli ne – tak proč ne?“ „Hele, tato diskuse je otevřená pro všechny. A tvým příspěvkem bude odteď jen mlčení,“ krotí ho Rimmer. Ale Lister to za takovou hloupost nepovažuje, mají přece tu virtuální hru a přes ní se tam lehce dostanou.
Každý z nich si vybere postavu, vybavenou pro hru zvláštními schopnostmi. Kocour je Riviera Kid, střelecké eso, Rimmer Drsňák Dan McGrew – vyhlášený rváč a Lister Brett Broďák, který dobře vrhá nože. Vstoupí do hry.
Vejdou do saloonu Last Chance, kde naposledy viděli Krytona. „Viděl jsem westerny. Umím mluvit kovbojsky. Řeči nechte na mě,“ říká Rimmer a šine se k baru. „Bílé víno a minerálku, prosím. A co vy, chlapci?“ „Rimmere, jaký westerny jsi to viděl? Butche účetního a snaživce Kida?“ ptá se Lister.
Po chvíli přichází opilý šerif, který se chystá co nejrychleji zmizet z města než ho najdou pistolníci z Apokalypsy a chce prodat své revolvery a koně za láhev lomcováka. Vůbec své kolegy z posádky nepoznává. Lister se ho snaží zadržet, ale povede se mu vyprovokovat potyčku s místními kovboji, jež přeroste v pořádnou rvačku (a jen tak mimochodem při ní všichni tři ukážou svoje schopnosti). Kryton využije příležitosti a uteče ven. Lister, Kocour a Rimmer se ženou za ním. „Musíš tady zůstat!“ volá za ním Lister, ale marně.
Kocour využije svého střeleckého umění, zasáhne vývěsní štít a ten praští Krytona do hlavy. Ostatní se k němu seběhnou. „Ale hoši, vy to nechápete. Od smrti mě dělí jen deset minut!“ „Takže máme deset minut, abychom ho postavili na nohy. Honem!“ velí Lister.
Kryton pojídá syrovou kávu a paměť se mu zvolna vrací. „Dobře, tak kdo jseš a co tady děláš?“ zkouší ho Lister. „Jsem nějaký robot, co bojuje s virem. A tohle neexistuje. Tedy až na vás. Vy jste skuteční, jenom tady vlastně nejste. Jste na kosmické lodi v budoucnosti. Jestli tohle dává smysl, nechci být střízlivý!“
Kocour zatím objeví Krytonovy revolvery, které se nenabíjejí, ale na rukojetích mají vyryté holubičky. Krytonovi sice něco připomínají, ale nemá dost času, aby si všechno vybavil, protože jsou přerušeni příchodem pistolníků z Apokalypsy.
„Zavolal jste si na pomoc kamarády?“ osloví Krytona hlavní pistolník Smrt, který má podobu replikantského kapitána. „Už si vzpomínám,“ řekne Kryton, „Jsi počítačový virus. Cestuješ z přístroje do přístroje a přepisuješ jádro programu.“ „Cestování je můj koníček,“ souhlasí Smrt, „Uvidíme, jestli bychom nemohli zvrátit rovnováhu sil.“
Vystřelí z prstů zelený blesk. Krytonovým tělem v Kosmiku projede výboj a vymaže zvláštní schopnosti všech postav. Ty o tom bohužel nemají vůbec tušení. Rimmer se pustí do boje s pistolníkem Válkou a dostává pěkně na frak. Lister rychle zjistí, co se stalo. „Ven, ven!“ volá a rychle tleská do knoflíku v rukavici. Jenže to nefunguje. Kocourovi se povede s námahou strhnout si jednu rukavici a botu, pak Listerovi helmu. Lister zmizí a vzápětí po něm i Kocour. Rimmer zůstává sám proti čtyřem pistolníkům. „Rozsekáme tě na tak malý kousky, že červy nebudou muset ani žvejkat,“ slibuje mu Smrt. „Mě nemůžete vyděsit,“ brání se Rimmer. „Jsem zbabělec, mám strach pořád!“
Rimmer se vytratí ve chvíli, kdy se na něj pistolníci vrhnou, aby ho probodli. Kryton je sám, ale měl čas na vytvoření antiviru. Ustojí palbu od nepřátel a pak vytáhne své revolvery. Ty se změní v holubičky, které proletí nad pistolníky a ti se rozplynou.
Kryton se probírá: „Vyhrál jsem! Vytvořil jsem ten program.“ Všichni spěchají do kokpitu a Kryton nahrává antivirus. Mají už málo času. „My to nestihneme!“ kvílí Lister. „SRÁŽKA!“ křičí Kocour.
Kosmik se zřítí do moře lávy. Na hladině se objeví pár vzduchových bublin. Náhle se nepoškozený Kosmik vynoří ven, zvýší rychlost a stoupá. V kokpitu vládne všeobecné nadšení. Kosmik pokračuje ve své pouti.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam
