02. 06. 2020 | Pan Filuta
Je to už pár let, co v České republice vyšly romány ze světa Červeného trpaslíka. Dnes už jsou vesměs vyprodané, a proto není s podivem, že se v antikvariátech mnohdy prodávají za nepředstavitelné peníze… Zkrátka, vypadá to, že o Červeného trpaslíka je mezi čtenáři stále zájem, a nakladatelství Argo se proto rozhodlo všechny čtyři knihy vydat znovu, tentokrát jako masivní omnibus.
Příprava vydání trvala dlouho, ale 29. května jsme se konečně dočkali, takže i autor těchto řádek si vyzvedl objednávku, kterou zadal před osmi měsíci.
Největší změnou oproti původnímu českému vydání je překlad. Na ten si mnoho fanoušků stěžovalo a pro omnibus prošel revizí (dokonce dvojnásobnou). Než se ale prokoušeme celým tisícistránkovým kolosem, chvilku to potrvá, takže se nejprve zaměříme na všechny detaily, kterých si člověk všimne, než začne číst. (Varování – může obsahovat mírné hnidopišství.)
Nejprve ke vzhledu. Asi nemusíme mluvit o tom, že knížka by nejspíš vystačila na několik hodin, kdybyste si chtěli zahřát pracky, ale hlavně vypadá úžasně. Obálka, jejímž autorem je Theodorik Růt, visela docela dlouho na stránkách Arga, a musím se přiznat, že zprvu se mi moc nelíbila. Ve skutečnosti ale vypadá mnohem lépe než její obrázek na internetu. Nejsem expert, ale zdá se, že ji někdo opravdu namaloval. Rukama.
Titul je navíc vyveden lesklým písmem a desky jsou pokryté blyštivými hvězdičkami. Efekt je vynikající, ale zároveň to s sebou nese jednu malou nevýhodu. (Už se dostáváme k tomu hnidopišství.) Lesklá vrstva místy nepřilne na matný texturovaný povrch obálky, takže při pozorném pohledu je občas v blyštivých písmenech vidět černá skvrnka, což samozřejmě hrdého majitele nové knihy dovádí k nepříčetnosti.
Zadní strana obálky přináší shrnující synopsi. Kupodivu to není ta z původního vydání první knihy, která propagovala vydání knihy v online obchodech, ale úplně nová synopse, docela hezky napsaná, byť trochu nadnesená, aby se kniha lépe prodávala.
Když knihu otevřeme, najdeme tam všechno černé na bílém. Nejen to, ale i bílé na černém a bílé na červeném. Vypadá to dost působivě. Samotný text je psán patkovým písmem a začátek každé kapitoly je tučně zvýrazněn. Je to velký rozdíl a výrazné zlepšení oproti původním knihám a jejich malému natěsněnému písmu. Zkrátka Červený trpaslík dostal v souborném vydání tolik prostoru, kolik si zaslouží…
Možná je trochu škoda, že uvnitř nenajdeme žádné obrázky nebo nějaký obsah navíc oproti původnímu vydání. Přesto je Červený trpaslík – Omnibus víc než jen souborné vydání všech čtyř knih. Je to vydání s rozměry, kterých se Červenému trpaslíkovi dosud nedostalo, a navíc v neskutečně vyvedené podobě, která je cenná už sama o sobě.
Později se plánujeme podrobněji podívat i na překlad. Chvilku ale bude trvat, než těch 1072 stran přečteme, tak se mějte hezky, a pokud jste přečetli tolik knih jako šampion zázračný kůň, u Červeného trpaslíka můžete bez obav začít.
