16. 10. 2024 | Barbucha Stardust
Mladá žena stála u okna a do dveří neslyšně vešel muž. Přikročil k ní a chytil ji za rameno. Otočila se a ve tváři bylo vidět její překvapení. V duchu ji vypukla bouře myšlenek:“Kdo to je, znám ho, dveře byly zamčené.“Začala v něm rozpoznávat jisté známé rysy, když v tom muž promluvil:“Miláčku.“ Ne to nebylo možné.Viděla tvář svého muže.“Davide?“ „Ano jsem to já.“ „Byl jsi přeci mrtvý…“ „Ano to jsem opravdu byl… a jsem stále…“ Obraz před ní se náhle rozplynul. Do šedivého rána ji probudila ostrá vystřelující bolest hlavy. „Davide, už zase jsem měla ten podivný sen.“ Muž ji něžně objal, „já jsem tu s tebou jsem tu s tebou.“ „Od té nehody vidím smrt všude…“ „Ale proč jsi mrtvý ty?..“ „Miláčku byl to jen sen, sny jsou záhadné a někdy mučivě hrozné.“, „Možná by jsme se měli s někým poradit, mam stále bolesti hlavy, někdy je mi opravdu špatně.“ Muž se usmál to bude nedostatkem sexu a začal ženu líbat.V tom zazvoní telefon.“Promiň…“Muž se natáhl po telefonu. „Ano, rozumím.“… „Jsem tam hned.“ Metro se skřípěním brzd zastavilo ve 4 stanici jeho dráhy, dveře soupravy se otevřeli k eskalátorům, na povrchu se jejich cesty různili.Dave, jako téměř každý den šel do práce a po cestě potkal svého kolegu, který ho vyrušil telefonátem. „Ahoj, Dave, tak jak se Vede?“ „Kristýna má pořád ty sny, je to horší a horší.“ „Ptal jsem se přítele-psychiatra dal mi tuhle vizitku.“ „Ing.Kryton? Dík Arnolde, kdo to vlastně je?“ „Také jsem k němu chodil, no výš od té nehody v baru Ganyméda, jsem porad nějaký rozrušený. A tvoje Kris, taky, ale tu to vzalo víc než mě, naneštěstí.“ „vzpomínám Arny bylo to strašné prostě od té doby jako-by ve mně něco chybělo něco co jsme prožili, mívám divné sny skoro až vzpomínky jako na vesmír na prázdnotu nevím kam to zařadit.“ „To je v pořádku Dave je posttraumaticky stres říkal to Kryton, taky jsem měl divné sny rodiče ale nebyli takoví jak si je pamatuji i moji bratři byli jiní šikanovali mě a tak.“ Počkej něco my tu nesouhlasí Ing. Kryton jak může být psychiatr inženýr? „No jo, to je divný?“ „Zítra mám čas, takže tam s Kris skočíme.“ Arnold a David přicházejí před velkou budovu, na které je napsáno „Jupiterská důlní společnost – hlavní výzkumné centrum“
Loď Červený trpaslík se řítí vesmírem rychlostí několikrát větší než je rychlost světla, najednou se s lodí začíná něco dít, začala vnikat do černé díry. Všichni Krom Listera a Krytona byli již zvyklí na špagetizaci ale i ty do všeho zasvětili a tak se moc nedivili.Vraceli se zpátky do paralelního vesmíru kam zabloudili když se vraceli s Listrem z vesmíru „pozpátku“.Letěli vrátit Krytonovo alternativní „já“ a letěli si pro svého parťáka 2X4B-523P.
Bylo to tak krásné byl to on a byla to ona David a Kris!!!Omládnou spolu!Listr byl neskutečně šťastný, byl se svou láskou měl práci a měl dům.Nezestárne s Kris jak plánoval ale naopak spolu omládnou.36 let spolu…. 36 let?A co potom přece ji neopustí, přece ji tu nemůže po 36 letech společného soužití nechat.
„Já neodletím Rimmere!Zůstanu s ní…“ „Do rozhovoru se najednou vmísil Kryton:“Pane obávám se ,že to nebude možné.“ „Cože?“ „Podle Hollyho jste zde mohl zůstat jen díky smrti svého alternativního já…“ „Já umřu?“ „Vy ne pane ,ale vaše alternativní zpáteční já… již umřelo a nyní obživne a vrátí se… k paní Listrové“ „Ale jak to vždyť jsem tu já?“ „Holly nám vysvětlil jak pozměnit časovou linii v jiném alternativním vesmíru který je alternativní kopií tohoto jen se odehrává v jiném čase, vlastně tak popřel vlastní teorii, vesmírů není 6 ale nespočet, ke každému rozhodnutí totiž existuje alternativa, a i vesmíry které vtáhne stáze a uchová jen určitou časovou část.Toho jsme využily a vás jsme nahradily Listrem mrtvým a v této časti vesmíru, takže jste vlastně prožil tento život i popředu jenom že,…“ Listre se vzpamatuje z a zadrží Krytona který na něj chrlí informace. „Takže neexistuje možnost jak s Kris zůstat?“ „Ne…“ Rimmer mu položí ruku na rameno, Listr se podívá do země… „Tak jdeme.“
Lister se rozhlíží po baru.“Takže Nejsme v našem vesmíru?“ Kryton zavrtí hlavou.“Ne.Byl to jen malí omyl počkám a až to bude možné vrátíme se.“ Kocour se rozhlídne.“Proč prostě nezůstaneme v jednom z těch vesmírů“ „Pana, je to jednoduché my v tomto vesmíru již existujeme a setkání s našimi alternativními já by mohlo mít nedozírné následky!“ Do Baru vkročí Lister,Rimmer a … Kris Jejich pohledy se střetnou s pohledy trpaslíkovců… Kryton si dá hlavu do dlaní.“To ne já to věděl to se nemělo stát!“ Začnou se mísit myšlenky Listera a Listera , Rimmera a Rimmera, Krytona a … i Kryton cítil přítomnost cizích myšlenek, rozhlédl se byl tam!Před barem šel slušně oblečený upravený Android!Ty myšlenky ty vzpomínky bylo to něco co nikdy nepoznal opravdové pocity byl psychiatrem doktorem na červeném trpaslíku jistě už se mu to vybavuje, je to jiný život, takový jaký si vždy přál.Kryton vyběhl z baru a bezmyšlenkovitě pěstí omráčil své alternativní já!
„Nechte mě tu s nimi vymažu jim paměť a nahradím ji fiktivní nehodou v baru.“ Všichni odešli a nechali Krytona v místnosti s Listrem,Rimmerem,Krist a Krytonem kteří byl uvázáni na stolech.Kryton nejprve svlékl své alternativní já otevřel mu hlavu a přeprogramoval čip dočasného vědomí, ostatním pak mentálním dávidlem vypláchl mozek a který předtím nahrál na disk a vložil ho do malého kapesního přístroje na úpravu disků a vymazal onu událost a nahradil jí nehodou v baru Ganyméda.všechny odvázal a poslal své alternativní já ven a sám si lehl na stůl! Mezitím venku. „Tak co Krytone hotovo?“ „Ano, pane.“ „Je ti něco?“ „Ne pane, můžeme odlétat.“
Všichni sedí v řídícím centru Červeného trpaslíka „Takže, ty říkáš ,že nejsi Kryton.“ „Ale jsem ,ale vás neznám.“Támhle s tím pánem jsem se jednou setkal na sezení“ (Ukáže na Rimmera) „A kdo to je.“ „Arnold Rimmer důstojník vesmírného sboru pracuje však kvůli úrazu páteře v kanceláři.“ „Takže co jsi pamatuješ Krytone?“ „Šel jsem z práce najednou mě přepadla chuť uklízet,čistit jako bych si vzpomínal na věci které se mi nikdy nestali a v tom ke mně přiběhl jiný Android série 4000 mě velmi podobný a uhodil mě dál si nepamatuji nic…“ „Tak fajn letíme zpátky!“
Kryton sedí v obleku za stolem. „Ale já tu chci zůstat!“ „A co Tvoje druhé já!“ „Odmítám odtud odejít.“(Zmáčkne tlačítko na panelu) „ochranku prosím.“ Do místnosti přijdou dva muži z ochranky.“Pánové doufám že nebude nutné použít násilí.“ Lister se obrátí ke dveřím a odchází. „To snad ne Listy!“Zařve na něj Rimmer.“Co chceš dělat?“ Rimmer se vrhne na jednoho ze strážných kterým však hologram proletí… Kocour s Listrem se na něj udiveně dívají… „Rimmere?“ „Pardon Davide nechal jsem se unést.“ Kocour se na Rimmera nevěřícně podívá. „Dutohlav se zbláznil.“ Rimmer najednou jako by se probral. „Pánové je to tu divný vypadneme a honem.“ Ochranka chytí Listera s Kocourem a jeden z nich pak Rimmerovo holosrdíčko. A vyhodí je před budovu Jupiterské důlní. Rimmer ještě trochu v šoku se prohlíží jestli je v pořádku. „Pánové tohle zvládne jenom Holly!“
Zpět na červeném trpaslíku.Listr stojí před velkou obrazovkou v řídícím centru. Kde se najedno objeví Holly. Lister ihned začne z vysvětlováním. „Máme problémy s alternativními vesmíry.Kryton se zbláznil.Pomoz nám.“ Holly se vypne a z tiskárny začnou chrlit štosy papírů.
„Takže Bílá díra…“Řekne Listr jako-by bez naděje na to že by mohl pochopit to co je na papírech které je všude obklopují. „Bílá díra.“ zopakuje po něm Rimmer „A co to je?“ Kocour se zamyslí a pak řekne: „Každá akce vyvolá protikladnou reakci. Černá díra likviduje vesmírnou hmotu a čas a bílá díra je vrací zpět.Mi jsme ale dokázali černou dírou proniknout takže tím jsme narušili díru bílou a tak se prolínají reality.“ Všichni se dívají na kocoura.Až Listr pronese:“A tebe to poznamenalo asi nejvíc.“ Kocour pokračuje. „A tak jediné co musíme udělat je Bílou díru zavřít.Proletět jí nadsvětelnou rychlostí stejně jako Černou dírou a uzavřít tak koloběh a prolínání realit a času.Vše se vátí do normálu a to do doby než jsem se poprvé setkali s černou dírou, takže asi možná tak rok před tou událostí.“ Listr aniž by si dál všímal kocourovi náhlé inteligence již normálně konverzuje. „A co lepší než život?“ „Nikdy se nestane je to věc s černou dírou natolik spojená ,že se vymaže.Stejně tak svět odpadků a tvých 36 let s Kris.“ „To ne to mi nedělejte to snad ne… NE!Už toho mám dost nejen ,že jsem ji musel opustit ale ani nezbude na těch šestatřicet let jediná vzpomínka… Ne rozhodně do toho nejdu!!!“
V hlubokém vesmíru se řítí do Bílé díry těžařská loď červený trpaslík. „Krytone co je s tebou?“ „Jsem zpátky jsem to já…“Odpoví Kryton zmateně zmateně. I Kocour se tváří zaraženě. „Jako bych najednou ztratil svoje myšlenky, je to … fajn myšlení stejně jenom odvádí od dobrého vkusu v oblékání.“ Najednou záblesk a konec. Kocour, Kryton, Rimmer a Listr sedí v řídícím centru.Na obrazovce se oběví Holly. „Tak vše je při starém teď už jen počkat než se linie času, prostoru a realit vytříbí.A mi na všechno zapomeneme.“ Lister se rozhlídne „Pardon neposlouchal jsem co jste říkali…“ Holly se na Listera otočí jako by před tím nic neřekl. „Ptal jsem se kdo si zahraje člověče nezlob se.“
Konec
Napsali: Matouš Homola a Jiří Prokop
Povídka byla původně uvedena na webu cervenytrpaslik.cz
Pošlete nám svůj výtvor! Hotový text zašlete na adresu cervenytrpaslikcz@gmail.com ve formátu .txt nebo .doc.
Více informací najdete v článku Poslete nám nejlepší fanfikci ve Vesmíru