20. 11. 2024 | Barbucha Stardust
Mike Denis byl 3. technik na těžařské lodi Neptunské důlní společnosti Isaac. Vypadal jako pětadvacetiletá mánička, ale bylo mu 3 miliony pětdvacet let a pár měsíců. Strávil tři miliony let ve stázi. Za trest. Za to, že na palubě lodi rozšiřoval pirátské kopie nahrávek skupiny Rastabilly Skank. Ovšem původní rozsah trestu nepřesáhl dva roky. Nebýt té maličkosti, skutečně by se za 24 měsíců probral a propadl by mu i plat za tuto dobu. Maličkosti, tedy výbuchu kadmia2. Po třech milionech let bylo konečné bezpečné opustit stázi. A tak Erik, lodní počítač s IQ 4000, Mikea probudil.
Zároveň také Mikeovi vytvořil společníka. Hologram 2. technika, jménem Jason Moore. Člověka, který s Mikem ještě před výbuchem sdílel kajutu. Člověka, kterému lezl na nervy a který mu lezl na nervy. Prostě člověka, jehož přímo bytostně nesnášel. Zkrátka a dobře MAGORA.
Naštěstí, pro Denise brzy narazili na stanici, kde přebýval jeden robot. Android série 4000. Grape 2X4Z – 523P.
— Mike zrovna seděl v ubikaci a četl si prospekt Saturnské filmové agentury, která se po krachu Hollywoodu stala nejvěštší v celé soustavě. Opravdu prvotřídní filmy. Mike zrovna četl o filmu Nozdrolmo, když se do kajuty přiřítil Moore. „Nazdárek, ty, neučesaný neandrtálče.“ pozdravil Denise vědomou urážkou Moore. „Taky tě mám rád.“ odpověděl mu s ironií v hlase Denis. „Kdyby’s nebyl pako, možná bys věděl co je to neandrtálec a dokonce by ses bránil, jenže ty jsi pako, takže od tebe něco takového némůžu čekat, viď?“ opět jej urazil. „Ještě předpověď počasí.“ znuděně reaguje Mike. „Ha, ha, ha, pane vtipálku…“ Ta debata by se táhla do nekonečna.
Naštěstí právě v čas vstoupil do kajuty Grape s prachovkou v ruce. „Dobré odpoledne.“ „Čau, Grapie, čemu vděčíme za tvou návštěvu?“ přivítal ho Denis „Rád bych vám tu utřel prach.“
— Z ubikace na Trpaslíkovy se linuly opravdu divné zvuky. Teprve když byste vstoupili dovnitř, pochopili byste, že to je Listerův „zpěv“ písně „Na Ganymed a Titan“ za „doprovodu“ kytary. V tu ránu byste, ale pravděpodbně radši zemřeli, než abyste dál poslochali.
„Drž zobák, Listere!“ zavelel Rimmer, který právě vešel do kajuty. „Rimmere! Copak nevíš, že nechci, aby mě někdo rušil, když cvičim?“ „Vždyť kvůli tomu tvému věčnému obrábění strun, se už všichni robíci dočista zbláznili!“
— Po chvíli Grapeova uklízení Mikea napadlo pustit nejakou hudbu. Sáhl po jednom hodně starém CD. A z reproduktorů se začala linout jakási melodie, nemelodie: „Ohm, ohm, ohm“ „VYPNOUT!!!“ zařval Moore. „Co to bylo za pazvuky?“ „To byla jedna stará Liverpoolská klubová kapela. Degena a spol. se jmenovala. Frontman je fakt řízek! Nějakej Degen Lister. Uzenej masér“ „Šílenost, tohle posluchat hodinu, tak je po mě.“ „Náhodou za mýho mládí fakt frčeli! Jako člen jejich fanklubu jsem tenhle hit protlačil až do nemocničního rádia!“ „Byl kromě Vás, ještě někdo členem toho fanklubu?“ vložil se do debaty Grape. „Jo, jasně. Můj křeček a moje kámoška.“ „To byl teda vážně obrovský fanklub,“ snažil se být vtipný Moore „,vsadím svou tužku ,že měl zastoupení po celé Evropě, možná Zemi, nebo snad dokonce Soustavě?“
— „Kvůli mýmu hraní? Rimmera to není pravej důvod…“ „Ne? Tak to mi teda vysvětli.“ „Všichni se zbláznili, kvůli tomu tvýmu věčnýmu sekýrování a buzerování!“ Náhle je přeruší Kocour vstupující do kajuty: „A už je to tady! Nadšené davy vítají svého miláčka! Opravdovou hvězdu, slunce, nejhezčího hocha, kterého kdy svět zpatřil.“ „Nazdar, Kocoure! Máš pro mě další nahrávku Robbieho Hardyho?“ „Jó, jasně!“ „Tak si to jdem pustit…“ Vzápětí si oba začnou hudbu ve sluchátcích vychutnávat:“Uááůů, uauauaůůů!“
— Kryton právě vcházel do další ubikace Červeného trpaslíka. Snažil se všechny prostory lodi uklidit. Postupně začínal docházet k závěru, že je to úkol nad jeho síly. Hlavně z toho důvodu, že vždycky když jentak mimochodem nakoukl někam, kde už uklízel, zjistil, že se tam opět objevil prach.
— „Ty bys moh’ dělat baviče na Nově, něčemu tak trapnýmu by se nikde jinde nesmáli.“reagoval Denis na Mooreovu „vtipnou“ připomínku „Co to blábolíš? Vždyť svými povedenými vtipy jsem již rozesmál mnoho lidí včtně kapitána. To jenom tobě vždycky nedojde, že jsem mimořadně vtipný.“ „Sorry, Moore, že ti to musim říct zrovna já, ale ty lidi se nesmáli těm vtipům…“ „A čemu podle tebe?“ „Tobě a tvýmu obličeji.“ „Ano, pane, ani já si ten smích nedovedu jinak vysvětlit.“ přidal se Grape na Denisovu stranu.
— Nedá se nic dělat, myslel si Kryton, celou loď už dnes nedouklízím, tak se, alespoň půjdu podívat na Androidy.
— „Uááůů, uááůů, uááůů!“ Kdy už konečně zařve, tak dělej, říkali si v duchu Kocour s Listerem. „Uááůů“ Až nakonec Rimmer doslova vybuchl. „ZAVŘETE UŽ KONEČNĚ ZOBÁK!!!“ Konečně, pomysleli si oba provokatéři.
„Nebuď nervní Rimmere.“ „Jako bys to nečekal, jako bych minule nereagoval stejně, viď?“ „Ale to jsi hrál s robíkem dámu a potřeboval ses soustředit, to bylo něco úplně jinýho.“ dělal jako obvykle blbečka Lister. „Listere, ty máš tak vysoké IQ, že kdybys byl na palubě ponorky a někdo zaťukal, tak bys stoprocentně otevřel.“
— Když Kryton dokoukal Androidy, řekl si, že by teď Listerovi určitě přisla vhod menší svačina.
— „Jak mi tedy vysvětlíte, že je Denis úplně dementní?“
Na obrazovce se objevil Erik:“Ahoj, hoši, promiňte, že ruším, ale nedaleko od nás je cizí loď.“ Všichni se začnou dívat na informační panel. Grape nahlas četl údaje o lodi: „Těžařská loď Jupiterské důlní společnosti. Jméno: Červený trpaslík, Barva: Červená, Členové posádky: 4“
— Lister se zrovna chystal říct cosi o magorovi, když do místnosti přišel Kryton, v pravé ruce servírující tác, kterém byly přichystány tři rakvičky se šlehačkou, corflaky a ležák. „Dobré odpoledne. Pane Listere, říkal jsem si, že byste si s panem Kocourem jistě dali malou svačinku.“ Kryton položil podnos na stůl. „Díky, Kryťáku.“ ocenil Krytonovo snažení Lister a pustil se do rakviček, stejně jako o chvíli dříve Kocour do cornflakeů.
Poté se na svém monitoru objevil Holly: „Jak se vede?“ „Fajn,“ odpověděl Lister a slízl ze své poslední rakvičky šlehačku, „co se děje, Holle?“ „Snaží se s námi zkontaktovat loď letící nedaleko od nás.“ „No…“
Na monitoru se objevil Moore: „Tady je kapitán Jason Moore, velitel těžařské lodi Neptunské důlní společnosti Isaac. Rádi bychom se dostavili na palubu Vaší lodi a vyměnili si s Vámi léky, potraviny a také zkušenosti.“ „Tady je kapitán Arnold Rimmer zvaný Vesmírný dobrodruh, velitel těžarské lodi Jupiterské důlní společnosti Červený trpaslík, budeme Vás očekávat.“ Rimmer zasalutuje svým obvyklým způsobem a spojení se přeruší.
—
Pokračování příště…
Autor: Godfrey
Povídka byla původně uvedena na webu cervenytrpaslik.cz
Pošlete nám svůj výtvor! Hotový text zašlete na adresu cervenytrpaslikcz@gmail.com ve formátu .txt nebo .doc.
Více informací najdete v článku Pošlete nám nejlepší fanfikci ve Vesmíru