04. 12. 2024 | Barbucha Stardust
(záběr na Kocoura, který drží v rukách kelímek a dělá s ním všelijaké čachry machry. Uvnitř kelímku něco silně chrastí – tušíme v něm hrací kostky)
Kocour: Tak pánové, a teď něco uvidíte!
(Konečně pokládá kelímek na stůl. Ještě nad ním dělá rukama magické oblouky a mumlá nějaké zaklínadlo. Poté se chvíli se vyzývavě rozhlíží kolem sebe, a pak jej odkrývá. Pod ním leží na stole jedna jediná kostka)
Kocour: Šestka! To je klika! (nadšeně cení zuby)
(Záběr na Krytona, Rimmera a Listera. Všichni sedí s Kocourem u stolu a evidentně se nudí – u Člověče, nezlob se. Kocour už mezi tím znovu začíná roztáčet kostku v kelímku)
Lister: Kocoure, zrychli to.
(Kocour opět odkrývá kelímek. Zase šestka.)
Kocour: Páni! Je vidět, že jsem dneska vstal správnou nohou!
Lister (ke Krytonovi): Pokud dobře vím, spadl z postele na zadek, jak zjistil, že jsme mu v noci přehodili jeho zlatem posázené sandále za Rimmerovy vojenské boty.
Kocour: (dohazuje ke dvěma šestkám dvojku) Ano – to máme šest a šest a dva. (Pohybuje svojí figurkou na hrací ploše. Každým tahem vyřazuje jednu Rimmerovu figurku. Mimochodem – Rimmer narozdíl od ostatních nehraje s obligátními figurkami, ale se svými ručně malovanými vojáčky. U posledního vojáčka – Napoleona – se zastavuje) Je mi líto, frajere – tady jsi dobojoval. (Nemilosrdně ho vyhazuje).
Rimmer: To snad není pravda! Sedím tu už hodinu a nestačím se divit. Co je to za stupidní hru? Proč marníme časem u něčeho tak idiotského? Proč nehrajeme raději něco plnohodnotnějšího?
Kryton: Dohromady tu nic nemáme, pane. Ze šachů už nám zbyl jenom černý král – a toho pan Lister používá jako otvírák na pivo.
Rimmer: Nemyslím stolní hry! Proč nehrajeme třeba golf? Ta planeta, co jsme kolem ní nedávno proletěli, je jako stvořená pro hru, která vyžaduje pevnou ruku, bystré oko a především absolutní trpělivost a klidné nervy!
Kryton: Pokud si dobře vzpomínám, jak jsme hráli posledně golf, rozdupal jste všechny sady holí, když jste nedokázal trefit jamku z bezprostřední blízkosti.
(na obrazovce se objeví známá tvář Holyho)
Holy: Čau chlapi. Doufám, že neruším?
Rimmer: Abych řekl pravdu, rušíš, Hole – zrovna jsme tu hráli šarády, a Kocour předváděl barmana trpícího Parkinsonovou chorobou!
Holy: Aha – tak to abych vypadl. Škoda, chtěl jsem vám říct tu nesmírně důležitou zprávu. (zmizí z obrazocky)
(všichni se po sobě udiveně koukají)
Lister: Jakou zprávu? Hole!!!
Holy (opět se objeví): Co je?
Lister: Tak to vybal!
Holy (dělá hloupého): A co?
Lister: No tu zprávu!
Holy: Jakou zprávu?
Lister: No tu údajně děsně důležitou zprávu!
Holy: Jo tuhle zprávu! Páni! Proč to neřekneš hned?
Rimmer: Okamžitě nám to řekni, nebo tě rozeberem a z hald tvých obvodů poskládáme dodávku Tamagoči pro japonské dětské domovy!
Holy: No tak dobře. Takže – letí za námi loď.
Lister a Rimmer: COŽE?
Rimmer: Jak je tohle možné?
Kocour: To bych prosil! Každé malé dítě ví, že lodi neletí, ale plujou!
Holy (má svůj typický vítězný úsměv): Zatím je ještě hodně daleko, takže nevíme, kdo to je a co chce. Ale jedno je jisté. Určitě letí za námi – a za takové čtyři dny je tu máme.
Lister: Nemůžeme jim uletět?
Kryton (dívá se do scanneru): To sotva – má to obrovskou rychlost. Můžeme jenom doufat, že mají dobré úmysly.
Rimmer: Jestli to letí velkou rychlostí, znamená to, že je to o dost vyspělejší než my. A jestli je to o dost vyspělejší než my, pochybuju, že si to za náma tak rychle sviští jen proto, aby si tu s náma dali na čaj a pár sušenek!
Kocour: Nemluvě o tom, že už nám sušenky docházejí!
Lister: Co ty víš. Možná jsou to lidé – z větší budoucnosti než my – co se taky jen tak poflakují vesmírem, a náhodou narazili na nás, a tak za náma letí domluvit se s náma a tak!
Rimmer: Tahle možnost je pro mě tak povzbudivá, že radši půjdu najít nějaký papír a napsat závěť.
Autor: Lukáš Karas
Povídka byla původně uvedena na webu cervenytrpaslik.cz
Pošlete nám svůj výtvor! Hotový text zašlete na adresu cervenytrpaslikcz@gmail.com ve formátu .txt nebo .doc.
Více informací najdete v článku Pošlete nám nejlepší fanfikci ve Vesmíru