Je brzy ráno a Kryton přinese Listerovi snídani a budí ho písničkou „Hodně štěstí, zdraví…“ Listerovi chvíli trvá, než si uvědomí, že má narozeniny. Svůj věk však raději nechce slyšet. Kryton odejde pro Listerův dárek a vstoupí Kocour. Listerovy narozeniny ho nezajímají, ale dumá nad tím, jestli vypadá den ode dne lépe. Lister se najednou začne chytat za hrudník svíjet v bolestech, pak se skácí k zemi.
V další scéně leží Lister na lůžku v laboratoři/ošetřovně a Rimmer mu štěstím celý bez sebe gratuluje k infarktu. Přichází Kryton a vysvětluje, že nešlo o infarkt, ale o silný zažívací záchvat. Podá Listerovi talíř hranolek a poznamená, že netuší, co mohlo záchvat způsobit. Aby zjistil podrobnosti o Listerově zdravotním stavu, vpíchne mu do krevního oběhu monitorovací čip jménem Chippy. Chippy je k Listerově stavu více než skeptický. Jeho postřehy způsobí jen to, že se Listerovi přitíží, a Chippy konstatuje, že za několik sekund zemře. Listera z toho opravdu málem trefí šlak, ale nakonec zaklepe procesory Chippy.
Chippy si spletl Listerovu smrt s tou svoji, protože používal zastaralý software. Z nějakého podivného důvodu totiž nedocházelo k automatickým aktualizacím softwaru. Překvapivě tento podivný důvod odhalí Kocour – odpojil konektor, aby mohl zapojit svou kulmu na vlasy.
Po instalaci všech aktualizací se posádka Červeného trpaslíka nestačí divit. Zjistí, že Jupiterská důlní společnost byla odkoupena koncernem M-Corp. Na loď je automaticky teleportováno mnoho luxusních produktů společnosti. Všichni jsou nadšení, dokud Lister nezjistí, že díky filtru vnímání nevidí ani neslyší nic, co nevyrobila M-Corp. Pivo, elektrický zubní kartáček (doufejme…), ale i Rimmer, Kocour a Kryton jsou pro něj neviditelní.
Lister tedy na lodi osaměl.
Mezitím Kryton a ostatní (neviditelní) členové posádky přijdou na to, že M-Corp koupila dokonce celou Zemi. Vládla krutým obchodními taktikami, a dokonce zavedla daň z myšlení. Aby předešli podobnému osudu, rozhodnou se odinstalovat updaty M-Corp a obnovit Červeného trpaslíka ze zálohy do továrního nastavení.
Lister přemýšlí jak získat zpět své přátele a očekává, že se mu podaří vypnout filtr vnímání, když se vypraví do virtuálního prostředí M-Corp. Tady potká umělou asistentku Aniter. Místo aby mu pomohla, začne mu nabízet produkty M-Corp a to poněkud zvláštním způsobem. Třeba před ním zapálí oheň, aby ho donutila koupit hasící přístroj. Po krátkém čase Lister vyčerpá kredit, a tak mu Aniter začne místo peněz strhávat čas ze života.
Když zbytek posádky obnoví tovární nastavení lodi, objeví, že Lister zmizel. Pomocí souřadnic Chippyho zjistí, kde se nachází, a vydají se za ním.
Najdou zestárlého Listera ve špatném zdravotním stavu obklopeného umělými přáteli a spoustou zbytečností, které mu Aniter prodala. Kryton dostane geniální nápad jak Listera zachránit. Když se Aniter ptá, zda si nechtějí i oni něco koupit, objedná si počítačový virus, který ji vypne a umožní jim utéct.
Tak se také stane, Aniter se vypne a Lister zase omládne (nebo se vrátí do svého původního věku okolo 50 let…). Stále však kluky neslyší a nevidí.
Na Červeném trpaslíku přemýšlí jak tento problém vyřešit. Zjistí, že filtr vnímání je nainstalován přímo v Listerově mozku, a proto na něj odinstalace M-Corp softwaru neměla žádný dopad. Se spásným nápadem přijde opět Kryton (překvapivě). Navrhne obnovit Listerovu osobnost a pak ji nainstalovat z lodní databáze podobně jako to udělali s Červeným trpaslíkem. Bohužel poslední verze Listerovy osobnosti v systému je z doby, kdy mu bylo 23 let. Jeho vzpomínky tedy doplní s použitím záznamů z bezpečnostních kamer.
V poslední scéně jdou Lister s Rimmerem po chodbě. Lister tlačí vozík a zpívá: „Na Ganymede a Titan, i já letěl tam…“ Moment, neviděli jsme tohle už někde!? 😀
