Scénárista Doug Naylor, spoluautor vesmírného sitcomu BBC Červený trpaslík, vzpomíná, jak se svým partnerem Robem Grantem sledoval Dark Star na videu. „Bylo to drsné. Byl to jiný druh sci-fi, než na jaký jsme byli zvyklí.“ Oba se shodli na tom, že scénář by byl skvělým základem pro sitcom, říká, „a pak jsme s tím několik let nic nedělali“.
Nakonec se k této myšlence vrátili. Poprvé se s Grantem touto tématikou zabývali v rozhlasovém skeči Dave Hollins: Vesmírný kadet. Než napsali Červeného trpaslíka, v němž se opravář automatů Dave Lister ocitne jako poslední žijící člověk na těžební lodi tři miliony let v budoucnosti s hologramem člověka, kterým pohrdal, a s tvorem, který se vyvinul z jeho domácí kočky. Prvky Temné hvězdy můžete spatřit v pasivně agresivním hašteření, které charakterizovalo první série, v kulisách z balsového dřeva, v humoru podtrženém ponurou existenciální atmosférou – ale také v pocitu všednosti, který seriál prostupoval, přestože se odehrával ve vesmíru.
„Bylo to o obyčejných chlapech, kteří si lezou na nervy, a to nám přišlo tak vtipné,“ říká Naylor. Seriál se sice odehrával tři miliony let v budoucnosti, ale v podstatě byl o běžných činnostech, „a my s Robem jsme se oba zabývali běžnými činnostmi, takže jsme to mohli napsat“. Červený trpaslík se vysílá i po více než 30 letech a je jedním z nejdéle vysílaných seriálů se stále stejným obsazením. „Inspirací nám byla Dark Star,“ říká Naylor.
