Arnold Jidáš Rimmer

Jméno:	Arnold Jidáš Rimmer, BDP, SDP
Status:	mrtvý, hologram
Věk:	zemřel ve 31 letech
Příbuzní:	paní Rimmerová (matka), Denis Mrva (otec), pan Rimmer (nevlastní otec), John, Frank, Howard (bratři), Maggie (teta), Frank (strýc), Sára, Alice (sestřenice)
Záliby:	telegrafní sloupy 20. století, Hammondovy varhany, lidové tance, válka a vojenství, sekýrování ostatních, klonování sebe sama

Postavu hraje:	Chris Barrie
V českém znění:	Kamil Halbich

Toto je aktualizovaná verze Rimmerova životopisu. Starou verzi z původního webu najdete tady.

ŽIVOT

Narodil se na Jupiterově měsíci Io jako plod tajné lásky mezi paní Rimmerovou, matkou vážené rodiny, a jejím zahradníkem Denisem Mrvou, prosťáčkem a blábolícím imbecilem. O tom se však dozvěděl až několik let po své smrti a celou dobu žil v domnění, že pan Rimmer byl jeho pravým otcem. Což nebylo zrovna skvělé, protože pan Rimmer byl zkrachovalý voják, jehož životním snem bylo dostat se k vesmírné armádě. Nepodařilo se mu to, protože měřil o jeden centimetr méně, než povolovaly předpisy. Proto trpěl utkvělou představou, že všichni jeho synové musí sloužit ve vesmíru. Dokonce koupil skřipec a své děti na něm natahoval.

Arnold však jeho představám neodpovídal. Od dětství byl zbabělec s nízkým sebevědomím. Chodil dokonce do speciální přípravné školy, v níž mezi sebou děti nesoutěžily ani na sportovním dni.

Na základní škole mu hrozilo, že propadne už v první třídě. Sice nakonec do dalšího ročníku postoupil, ale na jeho nízkém sebevědomí to nic nezměnilo. Asi mu ani nepřidalo, že ho bratři v jednom kuse šikanovali. Třeba mu natřeli přirození svítivou barvou nebo mu dali do pískoviště nášlapnou minu. Chudák Arnold to považoval za pouhé kanadské žertíky.

I jeho milostný život byl od dětství žalostný. Prvního francouzáka sice dostal už ve 14 letech, ale od strýčka Franka, který si Arnolda spletl s jeho matkou. V 15 letech se zavřel ve skleníku s Fionou Barringtonovou. Slintal blahem, ale ukázalo se, že měl ruku v teplém kompostu. Podle svých slov přišel o panictví s jistou Sandrou v bratrově Bentley V8 Cabriolet. Není však jisté, kolik je na tom pravdy.

Pro jeho chabé výsledky ve škole (a vlastně kdekoli) jím pohrdali i rodiče. S těmi to malý Arnold vůbec neměl jednoduché. Jeho matka byla členkou Církve Jidášovy (proto je jeho druhé jméno Jidáš) a pak s otcem pravděpodobně konvertovali k Vířivým adventistům sedmého dne. V jejich verzi bible byla tisková chyba, a tak podle první epištoly Korintským, kde chybně stálo „Vír, naděje a láska.“, každou neděli vířili.

To byl jeden z mnoha důvodů, proč se s nimi Rimmer ve 14 letech rozvedl. Dal je k soudu a pak mu museli platit, dokud si nemohl sám vydělávat, a každých čtrnáct dní mu museli půjčit psa.

Přesto však k rodičům vzhlížel. Aby jim dokázal, že přece jen něco umí, nastoupil v 16 letech do služby ve vesmíru. Jeho cíl byl jediný – stát se důstojníkem, jak se mezitím podařilo všem jeho bratrům. (Arnoldův cíl byl možná mnohem výš, ale vzhledem k jeho maximálním možnostem budeme považovat za onu „metu“ hodnost důstojníka.)

Několik let strávil na kadetce. Tam se mu povedl jeden z největších životních úspěchů, když porazil svého učitele v kostkách.

Pak nastoupil na těžařskou loď Červený trpaslík. Za 15 let služby se mu podařilo povýšit jen ze 3. na 2. technika. Jeho denním chlebem bylo čistit a opravovat automaty na polévku, což byla jistojistě práce nejvyšší možné důležitosti. Samozřejmě se pokoušel stát důstojníkem. Důstojnické zkoušky z astronavigace dělal celkem devětkrát (desetkrát, když počítáte, jak ho chytla křeč). Pokaždé však propadl. Jednou už z toho byl tak vydeptaný, že si přál stát se rybkou, možná proto pak napsal do testu čtyřsetkrát „Já jsem ryba.“, trochu si zakřepčil a složil se.

Snad jediné, co se mu za těch žalostných 15 let podařilo (no, podle toho, jak se to vezme… 😐 ), byl krátký a nezávazný styk s lodní přebornicí v boxu Ivonne McGruderovou. Trval přesně 12 minut, a to včetně času, kdy jedli pizzu. McGruderová se sice předtím praštila do hlavy a říkala mu Normane, ale na tom nesejde…

Protože si chtěl Rimmer za každou cenu vydobýt nějaké uznání od svých nadřízených, lezl jim až do míst, kam se odváží podívat jen celníci (obrazně řečeno, samozřejmě). Zkrátka, podlézal jim, kde mohl. Ve skrytu je ale nenáviděl.

Na lodi měl jediného podřízeného, Davida Listera. Zároveň byli spolubydlící a Rimmer se úplně vyžíval v tom, že mu mohl rozkazovat a buzerovat ho. Lister mu to oplácel tím, že si z něj permanentně dělal legraci, za což na něj Rimmer pořád podával nějaké stížnosti (celkem jich bylo 247).

Dodnes se neví proč, snad z nerozvážnosti kapitána Hollistera nebo kvůli chybě počítače Hollyho, byla Arnoldu trdlu Rimmerovi svěřena oprava lodního tepelného štítu. Zbabral ji s neschopností sobě vlastní a než stačil kapitánovi vysvětlit, jakou úžasnou práci odvedl, celou posádku zabil radioaktivní únik kadmia II. Poslední Arnoldova slova byla: „Polévka Gazpacho!“

Za 3 miliony let byl Arnold Rimmer oživen lodním počítačem Hollym jako hologram, aby dělal společnost Davidu Listerovi. Na lodi tedy zůstal se svým spolubydlícím, který ho vším rozčiloval, a se stvořením zvaným Kocour, které ho rozčilovalo ještě více. Ke všemu se nemohl ničeho dotýkat, takže byl odkázaný na pomoc robíků.

Později posádka nalezla na ztroskotané lodi Nova 5 androida Krytona, čehož Rimmer začal využívat a přikazoval Krytonovi vše možné. Ten ho jako robot nemohl odmítnout (nebo poslat někam), a tak musel plnit všechny jeho nesmyslné a zvrácené příkazy.

Během putování vesmírem narazil Červený trpaslík na loď řízenou jen hologramy. Zde Arnold prožil jediný opravdový milostný vztah svého života s kapitánem Nirvanah Craneovou. Aby zachránil její život, obětuje svoji kariéru i za cenu toho, že Nirvanu už nikdy neuvidí. (Je to ubulená limonáda, netřeba vysvětlovat…)

Při setkání s tvorem zvaným Legie bylo Rimmerovo holosrdce vylepšeno na tvrdé světlo, což znamená, že získal normální pevné tělo, byť stále světelné. Bohužel se ukázalo, že Legie je docela šílený tvor, a tak posádce nezbylo než utéct.

Červeného trpaslíka také navštívil Eso Rimmer, Rimmerova verze z alternativního vesmíru. Eso je na rozdíl od Arnolda statečný vesmírný hrdina, kterého všichni milují. Náš Rimmer ho nemohl vystát. Když byl však Esovým umírajícím hologramem později vyzván, aby se stal novým Esem, ochráncem vesmíru, přijal a opustil své stávající kolegy (výraz „přátelé“ by byl asi dost silný).

Když byl Červený trpaslík obnoven nanoboty, stvořili i Arnolda Rimmera. Tento nový Rimmer ale neměl moc štěstí, protože skončil s Listerem a ostatními ve vězení kvůli zneužívání tajných informací.

Obnovený Rimmer byl jediný, kdo zůstal na lodi, když ji napadl korozní mikroorganismus a úplně se rozpadala. Naposledy byl spatřen, když kopnul samotnou Smrt do koulí se slovy: „Jenom sympaťáci umírají mladí.“

Aniž by bylo vysvětleno proč, dále se Rimmer na lodi vyskytoval jako hologram na tvrdé světlo.

Na vraku vesmírné lodi Trojan se setkal se svým bratrem Howardem. Aby ho Arnold ohromil, předstíral že je kapitánem Trojanu. Ani nemusel nic předstírat, protože se dozvěděl, že ani Howard nebyl kapitán, jak všem tvrdil. Byl to obyčejný opravář automatů na vesmírné lodi Kolumbus 3.

Velkým milníkem v Rimmerově životě bylo, když si tváří v tvář smrti přehrál zprávu od svého domnělého otce. Dozvěděl se, že jeho pravým otcem byl zahradník Mrva a došlo mu, že ten by na něj byl, na rozdíl od pana Rimmera, pyšný. To mu zvedlo sebevědomí a zachránil životy celé posádce.

Později se v Kosmiku setkali s výzkumnou lodí Nautilus, která byla uvězněna v asteroidové bouři. Aby Rimmer zachránil Kosmik, chladnokrevně na Nautilus vystřelil. Ale torpédo zasáhlo jen část lodi a zásah ji paradoxně zachránil. Kapitán Nautilu Herring povýšil Rimmera na důstojníka, a pak dokonce na nadporučíka. Arnold se choval přesně, jak by se od něj očekávalo – panovačně a sobecky. Vše vyvrcholilo, když stvořil příšeru složenou ze samých Rimmerů, která jej chtěla definitivně zahubit. Zbytek posádky mu pomohl jen pod podmínkou, že rezignuje, a stane se z něj znovu druhý technik.

A tak Arnold Jidáš Rimmer žije na Červeném trpaslíku dál. Rozkazuje Krytonovi, hádá se s Listerem a nadává Kocourovi. Všichni jím pohrdají a smějí se mu… jako ostatně vždy v jeho životě.

OSOBNOST

Pokud to není z toho množství textu patrné, Arnold Rimmer je hnidopich, který se vyžívá v předpisech a rozkazování jiným. Ačkoli vystupuje velmi sobecky a egoisticky navenek, ve skutečnosti sebou pohrdá a nenávidí se za všechna svá životní selhání.

KAPITÁNOVY ZÁZNAMY

„Důstojníci mají takové rčení: „Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi.“ Touží po povýšení, ale neustále propadá u důstojnických zkoušek. Přehnaně horlivý, zřejmě blázen. Pravděpodobně má víc zubů než mozkových buněk. Vyhlídky na povýšení: komické.“

Comments are closed.