21. 12. 2017 | Pan Filuta

Rozhovor s Kamilem Halbichem, dabérem Rimmera

Jak jste se dostal k Červenému trpaslíkovi? Znal jste ten seriál již dřív?

Neznal, to už je hlavně strašně dávno. To je víc než 15 let. Tady režisér Janoš Vaculík mi oznámil, že budeme dělat Červeného trpaslíka, tuším 52 dílů, že to bylo. Já jsem to vůbec neznal, já jsem nevěděl, že je to kultovní seriál ve světě, takže jsme tomu postupně přicházeli na chuť a takhle se to nabalovalo, nabalovalo a pak jsme zjistili, že je to seriál známý i po světě a velice zábavný.

Takže se Vám seriál zalíbil?

Určitě. Já mam anglický humor rád. Nemusim moc sci-fi, ale tady to je úplně v jiný poloze, spíš se to shazuje, takže to já mám rád.

Podíváte se na něj třeba v televizi nebo na internetu někdy doma?

Na internetu teda určitě ne, ale v televizi, když to opakujou, tak se na kousek podívám, jestli si budu něco pamatovat třeba z té první série, a většinou to moc nenaskakuje, ta paměť.

Díváte se tedy v originále nebo ve Vašem dabingu?

Ne, spíš to, co jsme dělali. Mě zajímá i profesně, jestli jsem udělal nějakou chybu a jestli to je poznat.

Vybavují se Vám přitom nějaké vzpomínky, jak probíhalo natáčení?

Právě, že většinou ne. Dám vám příklad nebo vysvětlení: Já jsem tady byl včera poprvé po dlouhé době a daboval jsem scény, které ještě nebyly nadabované druhým kolegou, takže já mám ve sluchátkách třeba Listera nebo Krytona v angličtině a já si ani nestačím přečíst, o čem to je. Obsahově to neznám, v podstatě. Když něco nevím, tak se zeptám režiséra, abych nedával důraz na špatný slovo, ale je to takový fofr, že je na to málo času, takže já ten díl jako takový neznám.

Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody, když děláte dabing a hraný film.

Nevim, jestli je to úplně vhodná otázka. Jestli spíš nesrovnáváte něco, co se spojit nedá. Já spíš u dabingu obdivuju herecké výkony svých kolegů v Anglii. Ale s herectvím jako takovým na divadle se to vůbec nedá srovnávat. Dabing je o technice, a když dabujete dobrou věc, která odpovídá vaší nátuře, tak je to zábavný a člověk je schopnej tam možná dodat něco navíc, aby to nebyla rutina. Ale myslim si, že vlastní hraní od dabingu musíte rozdělit. To je úplně něco jiného.

Chtěl byste se setkat s Chrisem Barriem, představitelem Rimmera?

Já bych se s nim setkat chtěl, jenže můj problém je angličtina, tak to by u toho musel být někdo, kdo umí anglicky. Já mimochodem mam jeho fotku a on má moji, protože váš kolega Martin Huňáček z Trpasliconu mě přinesl jeho fotku s věnováním. Takže já jeho fotku mám a on má moji.

Takže o sobě nějak víte?

Ano, takovýmto způsobem přes pana Huňáčka, který to takhle krásně domluvil a vyměnil ty fotky.

Jak se ztotožňujete s Rimmerem? V čem je Vám sympatický?

Mně na něm není sympatickýho nic, samozřejmě. Líbí se mi ten humor, jak je ta postava napsaná. Ale charakterově mi na něm sympatický není vůbec nic.

Jak dlouho dopředu se na dabing připravujete?

Vůbec.

Takže čtete až tady?

Já jsem včera přišel, tak jsem to poprvé četl a podařilo se nám z mojí postavy udělat dva díly za dvě hodiny a domluvil jsem se s asistentkou režie, že si tři díly vezmu domů, tak jsem si je vzal, podtrhnul si je a v rámci mých časových možností jsem si přečetl, co budeme dělat. Ale že bych se nějak připravoval dopředu, to ani není možný, to bych musel třeba doma najít ten záznam a pustit si ho dokola na přehrávači.

Kolik máte té dabingové práce?

Nemam, já nejsem dabér. Na internetu si občas rozkliknu moje jméno nebo mi to někdo připomene, ale já nejsem dabér. Já jsem v dabingu jednou za rok, ani si tím nevydělávám. Pracuju spíš v rozhlase, kde dělám rozhlasový hry nebo četbu na pokračování, ale třeba rok jsem nebyl v dabingu.

Takže dabujete kromě Trpaslíka ještě něco?

Sem tam něco, ale ty dabingový herci jsou takový uzavřený okruh a já ani nevim, jestli bych to chtěl dělat každý den. Takhle to je zábavný, ale abych se tím živil, tak to ne.

Jezdíte rád na Trpaslicony?

No, samozřejmě, už tam jezdíme s kolegy, třeba s Martinem Sobotku několik let a známe ty lidi, co to organizují. Ale bohužel je to tak, že tam přijedeme v sobotu před desátou hodinou večer. A často mam po představení a chci odpočinout, ale jede se na Trpaslicon, takže úplně rád ne, to bych si asi vymýšlel, ale už je to tak zavedený a mám tam několik přátel, kteří to zakládali, takže bych si nedovolil říct, že se mi nechce, ale to víte, že si dokážu představit, že sobotu strávím jinak. Navíc je to většinou tak, že mi si tam sedneme před fanoušky v tělocvičně a oni nám pokládají otázky, ale já už si nepamatuju, co bylo kdysi dávno, ani se na to nedívám, takže se mi pak špatně odpovídá. Oni tím žijou, já ne.

Jakou jinou roli z Červeného trpaslíka byste si rád vyzkoušel?

Žádnou, mě vyhovuje Rimmer.

Comments are closed.