David Lister

Jméno:	David Lister
Forma života:	člověk
Věk:	asi 50 let (pokud nepočítáme stázi)
Příbuzní:	Kchachachach ach hachhachah (manželka), David Lister (otec/syn), Kristina Kochanská (matka, bývalá přítelkyně), Jim Lister, Bexley Lister (synové), Frank Lister (pravděpodobně adoptivní otec), ? Listerová (pravděpodobně adoptivní matka), ? Listerová (babička), Dan (strýc)
Záliby:	hraní na kytaru, jezení kari, poflakování, pití alkoholu, kouření, jezení nehtů na nohou, rozčilování Rimmera (vyplývá ze všech výše uvedených činností)

Postavu hraje:	Craig Charles
V českém znění:	Martin Sobotka

Toto je aktualizovaná verze Listerova životopisu. Starou verzi z původního webu najdete tady.

ŽIVOT

O Listerově narození se neví, nebo se alespoň dlouho nic nevědělo. Prvním dnem, kdy se dalo s jistotou prohlásit, že už existoval, byl 26. listopad 2155, kdy ho v liverpoolské hospodě Aigburth Arms našel místní stálý zákazník Frank v krabici pod kulečníkovým stolem. Jediné, co malému Listerovi jeho rodiče dali, bylo chrastítko, pár dýchacích otvorů a samozřejmě zmíněná krabice s tajemným nápisem „UROBOROS“. Frank a barmanka, která byla nejspíš jeho přítelkyně, se domnívali, že nápis vyjadřuje jména, mezi kterými se praví rodiče dítěte nemohli rozhodnout: Rob nebo Ros.

Brzy si chlapečka adoptovali noví rodiče. Pravděpodobně se jednalo o Franka a jeho přítelkyni, ale s jistotou to nevíme a největší světoví genealogové nad touto otázkou stále bádají. Na domnělé přání biologických rodičů ale nedbali a kluka pojmenovali Dave. (Možná to udělali schválně, aby odsoudili jejich hanebný čin…)

Tak byl David Lister vhozen do života, který pro něj už od začátku nebyl jednoduchý. Když mu bylo šest let, jeho adoptivní otec zemřel. Dave dostal od každého kupu dárků jako o Vánocích, a tak si přál, aby se to stalo ještě pár lidem a on si mohl doplnit celé Lego^®. Když se zajímal, kam táta šel, tak mu řekli, že je tam, kde jeho zlatá rybka. Lister si kvůli tomu myslel, že ho spláchli do záchodu. Posílal mu tam jídlo a časopisy. Jednou ho načapali, jak s hlavou v míse čte fotbalové výsledky, a musel proto k psychologovi.

Není jasné, co se stalo s Listerovou adoptivní matkou, ale malého Davea vychovávala babička. Byla to bezva stará dáma, i když podle některých vypadala spíš jako chlap. Za svého vnoučka se byla ochotná i bít a taky, že to udělala. Když David propadl z francouzštiny, praštila ředitele školy. Pravda, problém tím úplně nevyřešila, protože pak Davida vyhodili ze školy, ale dokázala tím, že ho má opravdu ráda.

Bohužel, ani k této úctyhodné ženě nebyl osud milostivý, protože ji srazil náklaďák. Když ji pak policista obkresloval, musel si dojít pro novou křídu. To velice zasáhlo Listera, který v té době nebyl zrovna štíhlý, takže začal hubnout, protože nechtěl taky skončit jako dvojkříďák.

Ve 12 letech na golfovém hřišti přišel Lister o panictví. Michelle Fisherová, dívka tak krásná, že mohla klidně pracovat u Diora, před ním stála úplně nahá. Lister byl tak vzrušený, že málem upustil skateboard.

V 16 letech dostal od otčíma elektrickou kytaru. Byla to autentická kopie Les Paul Caston. Pro svou lásku k hudbě, ale hlavně kvůli tomu, že chtěl mít veget, se přihlásil na uměleckou školu. Na odvolání se tam dokonce i dostal. (To se mnohým fašistickým diktátorům vůbec nepodařilo.) Na škole byl ale jen krátce, přesněji 97 minut. Stačil mu jediný pohled na rozvrh a… konec. Přednášky měli totiž jako první věc hned po obědě. Takhle brzy podle Listera člověk ještě nevnímá a pořád v puse cítí chuť zubní pasty.

Tak skončila Listerova snaha vzdělávat se, ale snaha prosadit se na hudebním poli přetrvávala dál. V 17 letech založil s kamarády Bubákem a Gazzem kapelu Degen a spol. Bubák hrál na bicí, Gazze na basu a Lister zpíval. Mezi první hity, které napsal, patřila písnička Baby, dneska večer neovuluj nebo Óhm – hit, který svého času hrálo nemocniční rádio. Měl dokonce tak zázračný účinek, že tři pacienti, co byli v kómatu, si sbalili věci a šli domů.

Zatímco z Listerových kamarádů z kapely se stali úspěšní a bohatí lidé – z Bubáka se stal policista a velmistr svobodných zednářů a z Gazzeho bankéř, Lister dělal 10 let v supermarketu, kde prováděl samé podřadné práce jako rovnání zboží nebo parkování nákupních vozíků. Z tohoto zaměstnání si také odnesl jednu nepěknou zkušenost s celoživotními následky.

V 17 letech se totiž seznámil s jednou prodavačkou. O přestávkách se tajně scházeli ve skladu. To samo o sobě ještě nebylo tak hrozné, horší už bylo, že jeho nová láska měla manžela – byl to o 10 let starší plešoun. Víc, než jeho manželka, ho zajímal divadelní kroužek, který vedl. Jednou je zmíněný manžel načapal ve skladu. Lister se schoval do dřevěné bedny a žárlivec mu vyhrožoval, že ho i s bednou hodí do kanálu. Opravdu bednu někam odvezl a Lister mezitím uvnitř křičel a prosil, aby ho pustil. Nakonec se nad ním plešoun slitoval a krabici otevřel. Lister vylezl ven, nahý jak žluva, na jeviště amatérského představení Jak je důležité míti Filipa. Kvůli této nepříjemné vzpomínce měl pak Lister klaustrofobii.

Nakonec ze supermarketu odešel, protože se nechtěl stát otrokem své kariéry, a nechal se naverbovat na těžařskou loď Červený trpaslík.

Stal se asistentem údržbáře automatů. Měl nejnižší hodnost 3. technika a ze 169 lidí na lodi byl ten 169., úplně nejpodřadnější. Čas trávil hádkami se svým nadřízeným a zároveň spolubydlícím Rimmerem (který byl naprostý pedant a hnidopich), nebo chlastačkami s přáteli – Petersenem, Selbym a Chenem. Měl ale svůj pětiletý plán: Chtěl si odsloužit ještě dvě cesty, během nichž si šetřil veškerý svůj plat. (Proto si taky nekupoval deodorant či ponožky.) Za ten pak plánoval koupit farmu na Fidži, kde by choval ovce, krávu a křížil koně. Zároveň si tam chtěl otevřít bufet.

Součástí jeho snu byla i Kristina Kochanská, navigační důstojnice, do které se Lister bláznivě zamiloval. Patřila do úplně jiné společenské třídy než on. Byla to důstojnice s dobrým vzděláním a vyhlídkami na šťastnou budoucnost. Lister proti ní nebyl nic. Přesto všechno to dali dohromady. Chodili spolu – ale jen několik týdnů, pak se Kochanská vrátila zpět ke svému bývalému klukovi Timovi. Lister ji ale milovat nepřestal a stále snil o tom, že s ním Kristine odjede na Fidži, kde bude nosit bílé šaty a jezdit na koních.

A ještě někdo byl součástí jeho plánu – jeho těhotná kočka Frankenstein, kterou tajně přechovával na Červeném trpaslíkovi, přestože zvířata, která neprošla karanténou, byla přísně zakázaná. (Proč jí dal mužské jméno, to se asi nedozvíme.) A právě Frankenstein byl/a příčinou toho, proč Listerův plán nikdy nevyšel.

O tom, že Lister propašoval na loď zvíře bez karantény, se dozvěděl kapitán Hollister. Kdyby nebyl Lister tak hloupý a neposlal do lodní laboratoře vyvolat fotografii sebe s Frankensteinem, nikdy by nic neprasklo, ale Lister tak hloupý byl. Kapitán dal Listerovi na výběr: buď mu okamžitě vydá kočku, kterou pak v laboratoři rozřežou a nesloží zpátky, nebo stráví 18 měsíců ve stázi a propadne mu veškerý plat.

Stáze je pole, kde neplyne čas. Žádné objekty v ní nestárnou, ani jim jinak neubíhá čas. To teď na 18 měsíců čekalo Listera, protože odmítl vydat Frankensteina. Ze stázové kóje ještě na rozloučenou všem zamával a myslel si, že je za 18 měsíců zase uvidí. Ale v tom se mýlil.

Zatímco byl Lister ve stázi, došlo na Červeném trpaslíku k úniku radiace, který zabil celou posádku. Lister ale nebyl jediný, kdo přežil, protože bezpečně uzavřena ve skladišti se skrývala jeho kočka Frankenstein, která nehodu také přežila a porodila. Palubní počítač Holly pilotoval s lodí co nejdál od Sluneční soustavy, aby se radiace nerozšířila. Čekal 3 miliony let, dokud radiace neklesla pod bezpečnou úroveň, a pak Listera pustil ze stáze.

Toho čekal obrovský šok. Zjistil, že je sám na vesmírné lodi, 3 miliony let od Země. Všichni lidé, které znal, jsou mrtví, a dost možná jsou mrtví úplně všichni lidé, protože se dá těžko předpokládat, že by lidstvo přežilo 3 miliony let. Tak úplně sám na Červeném trpaslíkovi ale nebyl, i když těžko říct, jestli z toho byl šťastný. Společnost mu kromě Hollyho dělal hologram Arnolda Jidáše Rimmera, jeho nenáviděného kolegy, který mimo jiné zavinil celou havárii. Jeho osobnost byla zkopírována na holografický disk, takže to byl úplně stejný otrava jako vždycky, akorát teď si ještě stěžoval na to, že je mrtvý. Dalším Listerovým novým společníkem bylo stvoření, které se za 3 miliony let vyvinulo z Frankensteina a jeho/jejích potomků. Fyzicky byl Kocour, jak stvoření pojmenovali, téměř k nerozeznání od člověka. (Až na to, že měl 6 bradavek, rytmický tep a stěny orgánů barevně sladěny.) Ale po duševní stránce se od obyčejného člověka velice lišil, protože byl marnivý a naprosto posedlý sám sebou.

To byla společnost, se kterou měl Lister strávit celý zbytek života.

Později na lodi Nova 5 nalezli androida Krytona. Byl to sloužící droid, který bez odmlouvání poslouchal rozkazy kohokoliv, kdo se prohlásil za jeho pána. To se Lister rozhodl změnit a pokusil se Krytona naučit nezávislosti. Vlivem toho se Kryton vzbouřil a opustil Červeného trpaslíka. Bohužel ale narazil do asteroidu. Lister ho potom našel, vzal na loď a opravil. Od té doby Kryton zůstal a Lister ho stále učí lidským vlastnostem a emocím, aby z něj vytvořil samostatnou a nezávislou bytost. (Musíme ale podotknout, že ačkoli se Lister snaží, aby Kryton už nebyl sluhou, velmi rád a často využívá všech jeho služeb…)

Listerův hlavní cíl byl navrátit se na Zemi, přestože by cesta zabrala další 3 miliony let. (Původně chtěl jít hned do stáze, ale nakonec od toho nějak upustil.) Neměl žádnou naději, že Země ještě existuje nebo že přežilo lidstvo, ale to mu v této misi nezabránilo.

Když Červený trpaslík překročil rychlost světla, viděli členové posádky ozvěny budoucnosti. Lister mimo jiné spatřil své starší já, které mu oznámilo, že bude mít 2 syny, Jima a Bexleyho, a že Bexley zemře při nehodě v řídícím centru. Později pak celá loď přecestovala do paralelního vesmíru, kde byly dominantní ženy. Tam se potkali se svými ženskými protějšky (a Psem samozřejmě). Dave Lister se po pitce vyspal s Deb Listerovou a zjistil, že je těhotný. Pak opravdu porodil dvojčata Jima a Bexleyho. Protože však byli hoši počati v paralelním vesmíru, rostli v tom našem velmi rychle – 3 dny po narození jim bylo 18 let. Dave je proto vrátil do paralelního vesmíru k jejich otci Deb.

Několikrát se také pokusil změnit svůj smutný osud. Jednou se například vydal škvírou ve stázi do minulosti, aby získal Kochanskou. Tam se potkal se svou budoucí verzí, která mu řekla, že za 5 let se s Kochanskou ožení. K tomu však nikdy nedošlo.
Také se pomocí fotostroje času vydal do doby, kdy mu bylo 17 let a přesvědčil sám sebe, aby zanesl na patentový úřad vynález zvaný „relaxační fólie“. (Je to obyčejná balicí fólie, pouze je natřená na červeno.) To z něj udělalo boháče. Nebýt pravého a notorického mizery Arnolda J. Rimmera, který vrátil vše do normálu, Lister by žil až nadosmrti šťastný život.

Když posádka ztratila Červeného trpaslíka (který jim byl ve skutečnosti ukraden Krytonovými nanoboty) a pátrala po něm v Kosmiku, zažil Dave několik zlomových momentů svého života.

První z nich je svatba. (Ta se sice odehrála proti jeho vůli, ale to spousta královských sňatků také, a přesto se o nich dnes vypráví v pohádkách. Nebude proto vadit, když povíme i tuto pohádku o svatbě Davida Listera.) Kosmik poničila policejní sonda, která jej stíhala za rabování jiných lodí. Posádka potřebovala generátor kyslíku, a tak přistáli na GELFském měsíci, aby s místním kmenem Kinitawowi uzavřeli výměnný obchod. GELFský náčelník však za kyslíkový generátor požadoval, aby se Lister oženil s jeho dcerou. Posádka neměla na výběr, a proto si David Lister za velké slávy vzal Kchachachach ach hachhachah a všichni byli šťastní. Hned při svatební noci však Dave od své nevěsty, která byla přitažlivá asi jako podpaží po turnaji v ping pongu, utekl. Za to poslal její otec na hochy z Trpaslíka svého ochočeného polymorfa, emocuce. S tím se naštěstí vypořádali a bezpečně unikli.

Další důležitý okamžik v Listerově životě nastal, když Kosmik vletěl do dimenzionální spojnice. Tam se setkali se svými já z alternativního vesmíru, ve kterém byla Kochanská za trest zavřena do stáze, a tak jako jediná přežila následnou nehodu. Lister byl v tomto vesmíru hologram, s nímž Kochanská chodila. Jako hologram však nemohl mít děti, a proto Kochanská vyhledala našeho Listera a požádala ho o jeho „příspěvek“ do gametové směsi. Spojnice však byla přerušena GELFy, kteří požadovali, aby se Lister vrátil ke své manželce, a Kochanská uvízla v našem vesmíru. Když se spojnici podařilo znovu obnovit, chtěla se Kochanská vrátit zpět, jenže Lister zjistil, že plod ve zkumavce je ve skutečnosti on sám. Zastavil Kris a požadoval od ní zkumavku, ale trhlina se v tu chvíli znovu zhroutila. Kochanská spadla do neprostoru a našemu Listerovi se ji podařilo zachránit. Bohužel se už nepodařilo obnovit dimenzionální spojnici, a tak Kristine zůstala v našem vesmíru natrvalo.

V děložním simulátoru se z plodu vyvinulo dítě, které pak Lister odnesl zpět v čase a 26. listopadu 2155 ho položil pod kulečníkový stůl v hospodě Aigburth Arms.

Od té doby se Lister pokoušel navázat vztah s Kochanskou. To se mu ale nepovedlo, protože Kochanská stále milovala jen „svého“ Listera a snažila se k němu vrátit.

Když znovu nalezli Červeného trpaslíka, čekalo je nemilé překvapení. Jakýsi chytrák (ukažme si na něj, byl to Holly) totiž zrekonstruoval další sadu nanobotů a ti obnovili celou posádku. Lister i ostatní byli zatčeni a odsouzeni k 2 rokům vězení. I z toho se nakonec dostali, když celá posádka uprchla před korozním mikroorganismem. Neptejte se mě jak, ale nějak Lister, Rimmer, Kocour, Kryton a Kochanská celou prekérní situaci vyřešili…

Několik let pak Lister žil na Červeném trpaslíku pokojný život. (Možná nebyl tak pokojný, ale o ničem, co by ho narušilo, nevíme.) Dokud tedy Kochanská nezemřela…
Ve skutečnosti nezemřela, jenom se dál nemohla koukat, jak Lister pije, a proto nasedla do Modrého skrčka a jednoduše odletěla. Kryton pak oznámil Listerovi, že ji vycucla přechodová komora. Prý ho nechtěl ranit zprávou o tom, že od něj utekla, a tak ho ranil zprávou, že zemřela. (I když by se našli tací, kteří by mohli tvrdit, že to udělal jen proto, aby ji Lister nehledal.)

Nakonec se Lister od Krytona dozvěděl pravdu a od té doby se Kochanskou pokouší najít, i když zatím bezúspěšně.

To by ale nebyl Lister, aby se hledání věnoval naplno. Jeho život mu nachystal mnoho dalších dobrodružství. Například když mu jeho otec udělil tvrdou výchovnou lekci. Ano, Lister je sám svým otcem, ale to přece nevadí. Na den otců se opil a nahrál videovzkaz pro svého synka, neboli pro své zítřejší já, které se druhý den probudilo a nebylo schopné si na nic vzpomenout. Při této lekci vypustil do vesmíru svou kytaru a málem zabil celou posádku, ale nakonec všechno dobře dopadlo.

Dokonce i o několik let později kytaru našel. Bohužel si na ni moc nestačil zahrát, protože se celého Kosmiku zmocnila Mechanizovaná intergalaktická liberální fronta (MILF), která z Listera, Rimmera a Kocoura udělala androidy a odsoudila je k odpracování úkolů, které zadávali Krytonovi. Dokonce i jejich osobnost se změnila, takže slepě poslouchali každý příkaz. Nakonec se jim naštěstí podařilo uniknout a vrátit se zpět do svých původních těl.

Další lapálie postihla Listera na jeho narozeniny, když Červený trpaslík nainstaloval dlouho odkládané aktualizace softwaru. Zjistili, že Jupiterskou důlní koupila společnost M-Corp, které už mimo jiné patřila úplně celá Země (další důvod, proč se tam nevracet). Společně s updatem se do Listerova mozku stáhl filtr vnímání, kvůli kterému neviděl a neslyšel nic, co nevyrobila M-Corp, takže ani své přátele. Odešel do virtuálního prostředí M-Corp, kde si mohl koupit úplně cokoli, včetně přátel. Jakmile mu došly peníze, strhávali mu za nákupy čas ze života. Když ho tam objevil zbytek posádky, byl velmi starý a obklopený hromadou krámů, které si koupil. Ani po zničení prostředí M-Corp v čele s děsivou asistentkou Aniter však neměl Lister vyhráno. Filtr vnímání byl přímo v jeho mozku, a proto ho museli obnovit do „továrního nastavení“. Pak Kryton jednoduše nahrál osobnost, která byla uložena na Červeném trpaslíkovi. Jediným problémem bylo, že tato osobnost pocházela z doby, kdy Listerovi bylo 23 let. Všechny zážitky a vědomosti od té doby museli do jeho mozku dostat dodatečně.

Tak to byl ztřeštěný život Davida Listera. Lister ale stále letí na Červeném trpaslíku vstříc vesmírným dobrodružstvím a jeho život pokračuje dál… a bude pokračovat až do 180 let, kdy se udusí při pokusu sundat podprsenku zubama.

OSOBNOST

Lister je nepořádný flákač, který ze všeho nejraději pije a rozčiluje Rimmera. Kupodivu je docela chytrý, ale nikdy se nesnažil nijak vzdělávat, takže jeho potenciál přišel vniveč. Během svého putování vesmírem ale nasbíral mnoho cenných zkušeností a ponaučení do života, které ho vždy obohatily. Má velice pacifistické (podle někoho až hipísácké) postoje a navzdory svému podřadnému postavení téměř vždy uvažuje o věcech racionálně.

KAPITÁNOVY ZÁZNAMY

„Žádal o pracovní neschopnost z důvodu průjmů nejméně v pěti stech případech. Deset let se živil doplňováním regálů v obchodě, odkud odešel, neboť se odmítal stát otrokem své kariéry. Vyhlídky na povýšení: nulové.“

Comments are closed.