19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Skrolující text přes pole hvězd jako ve Hvězdných válkách:
Červený trpaslík III
Sága pokračuje
Tři miliony let v budoucnosti,
Dave Lister, poslední žijící člověk,
otěhotní po románku se svým ženským já v paralelním vesmíru.
Porodí dva chlapce,
protože však dvojčata byla počata v jiném vesmíru
s odlišnými fyzikálními zákony,
trpí extrémně zrychleným růstem a oba dosáhnou osmnácti let
tři dny po svém narození.
Aby jim zachránil život,
vrátí je Lister do vesmíru jejich původu,
kde mohou žít normální život.
Tedy, pokud je normální,
když váš otec je žena a vaše matka muž,
a když vám je osmnáct let tři dny po narození.
Mezitím Holly, stále omylnější řídící počítač Červeného trpaslíka,
provede sám na sobě změnu pohlaví.
Vzorem pro jeho novou tvář se stane Hilly,
ženský počítač, do něhož byl kdysi bláznivě zamilován.
Stejná generace – téměř!
Ubikace
KOCOUR a LISTER leží na postelích v zatemnělém pokoji sledujíc televizi.
LISTER: Kocoure?
KOCOUR: Hmm?
LISTER: Viděl si někdy Flinstounovi?
KOCOUR: Jasně!
LISTER: Taky tě Wilma přitahuje?
KOCOUR: Wilma Flinstounová?
LISTER: Možná jsme už moc dlouho v hlubokym vesmíru, ale ta její figura mě pokaždý tak rajcuje. Jsem ujetej?
KOCOUR: Klidně bych se vsadil s kýmkoli, že Wilma Flinstounová je nejrajcovnější kost, jaká kdy žila.
LISTER: To jsem rád. Já myslel, že mi měkne mozek.
KOCOUR: Je úžasná!
LISTER: Co si myslíš o Betty?
KOCOUR: Betty Rubbleová? (Pauza) No, s Betty bych taky šel, … ale myslel bych na Wilmu.
LISTER: To je pakárna. Proč se bavíme o tom, že bysme se vyspali s Wilmou?
KOCOUR: Máš pravdu, hráblo nám. Tohle je zvrácená konverzace.
LISTER: Nikdy Freda neopustí a my to víme.
KOCOUR třese souhlasně hlavou.
Strojovna
KRYTON stojí před Kosmikem 1, dělá podivná gesta ve vzduchu – napodobuje řízení. RIMMER kráčí nahoru v temně zelené uniformě a v kšiltovce s anténou strčenou za jedním uchem.
RIMMER: Holly, tabulku a tužku, prosím. (Objeví se mu v rukou) Tak, Krytone, nastal den D.
KRYTON: Ale, pane, ještě nejsem připraven! Šest neděl je velice krátká doba!
RIMMER se podívá na hodinky.
RIMMER: 10:30. Jméno?
KRYTON: Mé jméno znáte!
RIMMER: Poslyš, když nám to vyjde, začne oběma nová vesmírná etapa. Budeme nezávislí! Musíme se ale držet předpisů.
KRYTON: Jenomže když přepnete na úřední režim, můj úzkostný čip dostane hroznou ránu!
RIMMER: Jméno!?
KRYTON: (Snaží se ho vyslovit, ale vyjde jen koktání) K-K-K-K-K-K-K-K-K-K-K-…
RIMMER: Napíšu tam „Kryton“. (Ukazuje na Kosmika) Vidíš to vesmírné vozítko?
KRYTON: Kde? (Otočí se a vidí veliký kosmický koráb) Tohle?! Ano, pane!
RIMMER: A ještě poznávací značku bych prosil.
KRYTON: Kosmik 1.
RIMMER: A teď mě, prosím, zaveď do svého vozítka.
Kokpit Kosmika
RIMMER a KRYTON sedí v kokpitu Kosmika.
RIMMER: Tak, a kdyby ses chtěl ve volném čase proletět v Kosmiku, vem to nákladovými vraty ven do vesmíru.
KRYTON přepíná několik spínačů. Najednou začnou stírat stěrače, což RIMMER ignoruje.
RIMMER: Hned za dveřmi zamiř přímo k nejbližší planetě. Až k ní dorazíš, tak Kosmika přibrzdíš, a pak ho opatrně stočíš na oběžnou dráhu. Nezapomeň ovšem dávat dobrý pozor na další účastníky vesmírného provozu. Ale jen ve volném čase!
KRYTON mačká několik tlačítek a tahá pákou. RIMMER je náhle s velkým křikem katapultován střechou ven z lodi.
KRYTON nervózně čeká uvnitř Kosmika. RIMMER se v klidu vrací a tiše si sedá zpět.
RIMMER: … ve volném čase.
KRYTON: Asi jsem propadl, že?
RIMMER: Jen pokračuj.
KRYTON: Budete mi to vyčítat, viďte? Tu jedinou chybu.
RIMMER: Prosím tě. (Naznačuje, aby vyrazil kupředu)
KRYTON: Antigravitace – sedí; brzdy – sedí; forsáž – sedí. A velmi zlehounka vyrazit kupředu …
KRYTON zatáhne za páku a Kosmik vystřelí ven nákladovými vraty a při tom do nich narazí, což ho sice rozhodí, ale nezastaví.
KRYTON: Myslím, že se porouchala převodovka. Potíž je v tom, že jsem se učil řídit na Kosmiku 2 a ještě jsem si nezvykl na Kosmik 1.
RIMMER: Je úplně stejný.
KRYTON: Ano, to je ten problém.
RIMMER: A teď, prosím, přepni na autopilota a přistoupíme ke zkoušce …
KRYTON zatáhne za páku, což vyloudí hrozný zvuk řazení a Kosmik sebou škubne.
RIMMER: … z teorie.
KRYTON: Zapnout autopilota.
HOLLY: (Objeví se na monitoru) Autopilot je v chodu. Říkám autopilot, ale jsem to já. Já hlupačka to všechno zase oddřu.
RIMMER ukazuje KRYTONOVI pilotní příručku v níž je značka – modrý obdélník s třemi bílými šipkami, z nichž dvě ukazují dolů a jedna nahoru.
RIMMER: Co znamená tohle?
KRYTON: Hustý provoz – držte se ve svém vesmírném pruhu.
RIMMER otáčí stránku na další značku – černou kresbu nahé tančící ženy na bílém pozadí.
RIMMER: Tohle?
KRYTON: Nebezpečí fata morgany v dohledu!
RIMMER: Brzdná dráha. Letíš teď na půl plynu – jaká je brzdná dráha?
KRYTON: Čtyři roky a tři měsíce.
RIMMER: A reakční doba?
KRYTON: Čtrnáct dní.
RIMMER: Vesmírné jevy. (Ukazuje do knihy) Co je tohle?
KRYTON: Pulsar!
RIMMER: (Otočí stránku) A tohle?
KRYTON: To je dvojhvězda!
RIMMER: Co je tohle!?
HOLLY: (Kouká ven z okna) Časová díra.
RIMMER: Nenapovídej!
KRYTON: (Taky se podívá z okna) Je to časová díra!
RIMMER: Není! Takhle časová díra nevypadá!
HOLLY: Je to časová díra!!!
Skrz čelní sklo Kosmika vidíme oranžový rotující útvar.
KRYTON: Ano!!! Je to časová díra!!!
RIMMER: Časová díra je ve vesmíru vzácný jev, který nás, jak praví legenda, dopraví do jiné části vesmíru a času. Zatímco tohle je modrý gigant, který se změní v supernovu! Tamhleto (Ukazuje ven z okna) je časová díra! Dál. Co je tohle!?
RIMMEROVI konečně dochází, co se děje.
Kosmik je vcucnut do časové díry.
Neznámá planeta
Kosmik havaruje do rybníku na planetě, která se podezřele podobá Zemi.
Kokpit Kosmika klesajícího pod vodní hladinu
KRYTON: Za tohle mě určitě necháte propadnout.
Neznámá planeta
RIMMER a KRYTON sedí v člunu a plují ke břehu rybníka. Dorazí ke břehu a vystoupí.
KRYTON: Kde to asi jsme?
RIMMER: Holly, je to možné? Může to být Země?
HOLLY: (Objeví se v kruhové obrazovce na KRYTONOVĚ břichu) Asi už to tak bude. Souřadnice souhlasí, gravitace 1G.
RIMMER: A ve které jsme době?
HOLLY: No, to se dá určit dost těžko, ale z dostupných dat usuzuju, že se nacházíme někde v době kolem … oběda, možná, že už bude půl jedné!
RIMMER: Jaká je to historická doba, ty slepice? Vyřítí se na nás Čingischán a jeho barbarské hordy támhle zpoza kopce? Nebo masožraví dinosauři jako vystřižení ze Spielberga!? Který je rok!?
HOLLY: No, na to, abych ho určila přesně, bych potřebovala víc údajů.
RIMMER: Třeba?
HOLLY: Hodil by se letošní kalendář!
Louka
RIMMER kráčí po louce, zatímco KRYTON se dívá na velký strom.
KRYTON: Ještě nikdy jsem na Zemi nebyl. Viděl jsem ji jen na fotografiích. Je přesně taková, jakou jsem si ji představoval, jenom je mnohem kratší.
RIMMER kroutí hlavou a pochoduje dál.
Cesta u silničního milníku
Oba se zastaví u kamenného milníku, který je u silnice. Uprostřed silnice leží lepenková krabice.
RIMMER: (Čte nápis) „NŹDNOL, 871 LIM“? Nýdnol? Kde je Nýdnol?
KRYTON: To je Londýn. „LONDÝN, 178 MIL“ Je to pozpátku.
RIMMER: Psst – náklaďák.
RIMMER stojí u silnice a stopuje zády k náklaďáku, který přijíždí pozpátku. Ležící krabice se vyšvihne do otevřeného náklaďáku.
RIMMER: Tohle se dá jistě racionálně vysvětlit.
ŘIDIČ NÁKLAĎÁKU: (Pozpátku) .atsěm od tzévs sáv užůM (Titulky – Můžu vás svézt do města)
RIMMER: Nebo možná taky ne.
Londýnská ulice
Záběry londýnské dopravy běžící pozpátku. Slyšíme konverzaci uvnitř dodávky.
RIMMER: (Hlas) Holly, co se to sakra děje?
HOLLY: (Hlas) Je to přesně v souladu s nejnovější teorií. Všechno začalo velkým třeskem a vesmír stále expanduje. Nakonec, až už nebude další expanze možná, přijde velký smrsk a všechno se začne zmenšovat. A je docela možné, že i čas začne ubíhat opačným směrem.
Záběry RIMMERA a KRYTONA, kteří jdou popředu v davu lidí, kteří jdou pozpátku. Drobné se vracejí do rukou lidí z žebrákova kytarového pouzdra, muž natahuje kouř ze vzduchu a fouká ho zpátky do cigarety, záběr páru jdoucího pozpátku.
RIMMER: (Hlas) Takže to je Země ?
HOLLY: (Hlas) Ano, je to Země! Jen je to Země, kde čas ubíhá pozpátku.
Stolek v kavárně
RIMMER sedí sám u stolu v kavárně, pokouší se zakrýt si vlasy svoje „H“ na čele. Dívá se přes rameno na ženu u vedlejšího stolu. SERVÍRKA přichází ke stolu ŽENY a dává jí špinavé nádobí.
SERVÍRKA: ?máv olantuhc ,oc kaT (Tak co, chutnalo vám?)
ŽENA: .érbod com ot olyB .ujukěd ,onA (Ano, děkuju. Bylo to moc dobré.)
RIMMER mává na ženu, která teď žvýká velké sousto jídla. Čaj jí začíná téct přes bradu z úst. Zvedá šálek ke své puse a naplní ho čajem. Polosnědený konec koláče jí skočí do jejích rukou a nahradí jeho zbytek dvěma velkými kusy z pusy. Dává zpět koláč na talíř a míchá čaj. Lžičku cukru vynoří z čaje a vrátí ji zpět do cukřenky.
ŽENA: (K RIMMEROVI) .ánrezim ut ej ahulsbO (Obsluha je tu mizerná.)
RIMMER: (Pochopitelně nerozumí ani slovo, odpovídá) Flobadob. Blib, blub, blíb.
KRYTON vstupuje nesouc noviny. Má na sobě dlouhou zahalující černou kapuci a gumovou masku Ronalda Reagana.
RIMMER: Co blázníš!?
KRYTON: Říkal jste, že mám vypadat nenápadně.
RIMMER: Nechovej se jako idiot!
KRYTON: (Odkryje si masku) Ale když lidé uvidí můj obličej, co si potom pomyslí?
RIMMER: Tak řekneš, žes měl nehodu. Dal sis sešrotovat auto a zapomněls vystoupit!
SERVÍRKA přichází pozadu a vyprázdní krabici smetí na stůl.
SERVÍRKA: etňimorP (Promiňte.)
KRYTON: Sehnal jsem noviny.
KRYTON drží noviny. Titulek praví „IŽEPUOL ÍNVOKNAB IŘP INEVIŽO ÉDIL IŘT“. Jméno novin je – „arečV“.
RIMMER: Který je rok? (Čte z novin) „3991“?
KRYTON: Ne. „1993“ – je to pozpátku. Přepnu na reverzní režim. (Něco v něm zacvaká a on čte z novin) „Tři lidé oživeni
při bankové loupeži. Maskovaný muž s upilovanou puškou zítra vysál náboje ze dvou pokladních a člena ostrahy v jedné bance v jižním Londýně. Lupič pak přinutil vyděšené zaměstnance, aby přijali 10 000 liber, a požadoval, aby je dali do bankovního trezoru. Lupič Michael Ellis si přede dvěma lety za tento zločin odpykal patnáctiletý trest.“
SERVÍRKA se vrací a pokládá před KRYTONA talíř s polosnědeným jídlem.
RIMMER: Co stojí tady?
KRYTON: To je reklama. „Deodorant Roll-off – dopřejte si, …dopřejte si pot a zápach po čtyřiadvacet hodin.“ Co budeme dělat? Tady se žije jako v blázinci!
RIMMER: Nemůžeme dělat nic, dokud nás nenajdou. Měli bychom pracovat. Ale kde ve zpětné realitě přijmou mrtvý hologram a android s hlavou jako hypermoderní kondom?
KRYTON: Tady máme volná místa. Tohle vypadá zajímavě. „Hledá se výkonný ředitel nadějné firmy. Skvělé vyhlídky na sestup. Nejlepší uchazeč to může dotáhnout až na dno!“
RIMMER: Nemířil bych tak vysoko.
KRYTON: „Rušné londýnské bistro hledá špiniče nádobí!“
RIMMER: Ještě něco?
KRYTON: Áh, tohle je lákavé: „Divadelní agent hledá originální výstupy.“
RIMMER: Co můžem dělat originálního?
KRYTON: No, v tomhle světě – všechno!
Kokpit Kosmika 2
LISTER a KOCOUR jsou venku a hledají RIMMERA s KRYTONEM.
KOCOUR: Už je hledáme tři neděle.
LISTER: A nepřestanem, dokud je nenajdem.
KOCOUR: Nikdy je nenajdem! Jsou fuč, brácho. Vem to z té lepší stránky… (S euforií) Jsou fuč, brácho!!!
LISTER: Tobě nezáleží na nikom kromě sebe!
KOCOUR: Jasně, že ne. Na tebe taky dlabu! Vidím to tak, že jestli se guma a obluda chtěli ztratit, je to jejich věc. Nevím, proč mám kvůli nim zanedbávat zevnějšek. Víš, že díky téhle akci jsem si už týden neonduloval chlupy na nohou? Jsem jako vandrák!
LISTER: Ty si onduluješ chlupy na nohou!?
KOCOUR: Jen abych zdůraznil přirozené vlny.
LISTER vidí něco z okna.
LISTER: Vezmi si pás.
KOCOUR: Hele, ty mě nebudeš poučovat o módě!
LISTER: Bezpečnostní pás!!! (Ukazuje z okna) Podivej!
KOCOUR: Je to to, co si myslím?
LISTER: A co si myslíš, že to je?
KOCOUR: Oranžový kolotoč ve vesmíru!
LISTER: To je časová díra. Tam zmizeli. Letíme do ní.
KOCOUR: Cvokatíš? Nemůžeme tam letět!
LISTER: A proč ne?
KOCOUR: Oranžová k tomuhle vohozu?!
Vesmír
Kosmik 2 prolétá časovou dírou.
Země pozpátku
KOCOUR: Kde to jsme?
LISTER: To se mi snad zdá!? Podle navigačních údajů … to je Země! Přepni na neviditelnost. Přistáváme.
Pole
Neviditelný Kosmik 2 přistává na poli. LISTER vykračuje dveřmi, takže zdá se, že stojí ve vzduchu asi 5 metrů nad zemí. KOCOUR také vystupuje a stojí za LISTEREM na neviditelném schodišti.
KOCOUR: Proč jsi to schoval?
LISTER: Nechci vyděsit domorodce.
KOCOUR: (Všimne si LISTERA, který se svíjí bolestí a cítí něco ve své bundě) Co ti je?
LISTER: Nevim, jako bych měl polámaný žebra. A bolej mě záda! Nemám monokla?
KOCOUR: (Podívá se) Jóó, velkýho!
LISTER vytáhne věcičku ve tvaru krabice z je ho kapsy.
KOCOUR: Co je tohle?
LISTER: To je vyhledávač, najde jejich černou skřínku.
LISTER to zapne. Trochu to pípá.
LISTER: (Ukazuje ve směru, kterým to indikuje) Támhle!
KOCOUR se tím směrem podívá a schází dolů po schodišti.
LISTER: (Pro sebe) Jsem doma.
U rybníka
KOCOUR stojí u rybníka – stejného rybníka, do kterého KRYTON a RIMMER havarovali. LISTEROVA hlava vykoukne z vody uprostřed rybníka.
KOCOUR: (Křičí) Našel jsi něco!?
LISTER: Měli bejt tady, ale nejsou.
LISTER pomalu vychází z rybníka a zajímavé je, že voda se za ním jaksi zavírá.
KOCOUR: Ty jsi suchej?!
LISTER si prohlíží šaty.
LISTER: To je divný!
KOCOUR: Porozhlýdnem se tu. Možná, že zanechali stopu.
Cesta u lesa
Na každém stromě u cesty je plakát s nápisem: „ICÍNČETÁPZ IŘTARB ÍNČAZNES“. Na něm jsou vyobrazeni RIMMER a KRYTON s úšklebky a směšnými buřinkami. LISTER a KOCOUR si toho všimnou.
KOCOUR: No néé, vidíš? Tady něco je!
LISTER: Asi to tu vylepili, abysme je našli. (Strhne plakát ze stromu)
KOCOUR: Co tam stojí?
LISTER: Já nevim, je to … je to v nějakym prapodivnym cizim jazyce. „IŘTARB“ – to vypadá na polštinu nebo bulharštinu.
KOCOUR: Ty umíš bulharsky?
LISTER: Bulharsky? Já!? Mně dělá potíže i mateřština.
Cesta u silničního milníku
KOCOUR a LISTER dorazí ke stejnému milníku, u kterého byli předtím RIMMER a KRYTON. KOCOUR ukazuje na milník.
KOCOUR: Co je tohle?
LISTER: „Nýdnol“? Já vim co to je, počkej. Nýdnol! Nýd-nol!!! No to je v Bulharsku!
KOCOUR: Určitě?
LISTER: Jasně! Zemák byl můj nejoblíbenější předmět. Nýdnol, Bulharsko – rostlinná výroba, nerostné bohatství a blízko Bosny.
KOCOUR: Co je to „lim“?
LISTER: „Lim“, to bude bulharsky kilák. Máš v hlavě piliny?
KOCOUR: (Upřímně) Tobě to pálí! Jsem rád, že jsem s tebou jel!
LISTER: Jsme kluci koumáci!
Vykročí si po silnici a z radosti předvádějí podivný rap & tanec.
LISTER: (Rapuje) Já tady nejsem, abych se bál, já přijel jenom na pozemskej flám!
OBA: (Zpívají) Měl říz!
LISTER: (Zpěvavě) Měl vtip!
Palouček
Mladý pár si dříme na dece při pikniku. LISTER a KOCOUR ukradnou jejich dvojkolo.
LISTER: (Šeptá) Dělej! Dělej! Poběž!
MUŽ se probere a všimne si jich.
MUŽ: !jeH !jeH !olok ém im etťarv ,icáčys yV (Hej! Hej! Vy syčáci, vraťte mi mé kolo!)
KOCOUR: Zamávej hochu, kolečko jede!
LISTER: Pššš, neřvi a koukej šlapat! Šlapej!
LISTER a KOCOUR vlezou na kolo a začnou šlapat – ale kolo jede pozpátku.
KOCOUR: Co jé? Dej to na přední pohon!
LISTER: Je to na přední pohon!
Projedou kolem páru, kterému kolo ukradli. Šlapou asi sto metrů a dívají se za ramena. Přijedou k bílé dodávce zaparkované na kraji silnice.
KOCOUR: Zastááv! Zastav! To stačí!
Zastaví a sesednou.
KOCOUR: Tak dost!!! Na tomhle krámu už nejedu ani metr! Dělá se mi pěšinka vzadu na hlavě.
LISTER: To víš, lacinej bulharskej vehikl! Asi musíš stát rok ve frontě, aby jsi sehnal tenhle křáp! A bejt ministr, aby jsi dostal kolo, co jede dopředu!
ŘIDIČ DODÁVKY se vrací ze křoví.
LISTER: Příteli, pardon! Promiňte!
ŘIDIČ DODÁVKY: ?nodraP (Pardon?)
LISTER: Neumim sice bulharsky, ale poradíte nám?
ŘIDIČ DODÁVKY: ?iřahlub etsj yV .načilgna mesJ (Jsem Angličan. Vy jste Bulhaři?)
LISTER: Hledáme našeho přítele … ehm … příteleski!?
LISTER vyndá plakát, který strhli z jednoho stromu a ukazuje řidičovi RIMMERA a KRYTONA.
KOCOUR: Našeho kámoše! Parťákaski!
LISTER: Heleďte, máme adresski, tadyski. Můžete nás tam … zavéstski?
ŘIDIČ DODÁVKY: .mánz udopsoh uT .udazod is etzelV (Tu hospodu znám. Vlezte si dozadu.)
LISTER: Paráda!!!
KOCOUR: Díkyski mocski krátski, příteliski!
KOCOUR a LISTER vlezou ze zadu do dodávky, popředu. Řidič si nasedne, pozpátku.
KOCOUR: (Uvnitř dodávky kouká ze zadního okénka) Jéé, konečně jedem správným směrem!
Dodávka pozadu odjíždí.
Hospoda
Slyšíme štěkat psa pozpátku a vidíme záběr ulice v noci. KOCOUR a LISTER jdou dolů po schodišti do hospody. Vidí na zdi plakát RIMMERA a KRYTONA.
LISTER: A jsme doma. Ssss, moje oko a záda mám jako přejetý mašinou!
KOCOUR: Kňoury kňour. Fňuky fňuk.
Uvnitř hospody stojí na pódiu muž v lesklém citrónově žlutém obleku.
UVADĚČ: .ykínčetázp yrtrab imínčaznes es es etčulzor a ebes do ecur etěnhátdo ,mísorP (Prosím, odtáhněte ruce od sebe a rozlučte se se senzačními bratry zpátečníky.)
Diváci bouřlivě tleskají – pozpátku a uvaděč pozadu odhopkává. LISTER a KOCOUR přijdou a stojí zády u baru. KRYTON a RIMMER přibíhají na pódium a hodlají předvést své kabaretní číslo. Oba mají stejné směšné obleky, zářivě růžovo-černé pruhované kalhoty, růžově laděná saka se zářivě černými klopami, růžová trička, motýlky a buřinky.
RIMMER: Dámy a pánové – joha, joha, joha! Vítejte na naší show!
Dav, sedící u stolů v hospodě, se nesmírně směje.
RIMMER: Na úvod našeho představení se můj partner Kryton pokusí sníst vejce na hniličko… popředu!
Dav strne v úžasu. KRYTON nabere na lžičku kus vejce a sní ho. Dav se tomu strašně směje.
KOCOUR: Tímhle se tady ty lidi bavěj? To je uhozený!
LISTER: Jsou to Bulhaři – mají primitivní vkus.
KOCOUR: Jó, jó!
KRYTON něco hází muži z davu, jenž to chytne. Muž je úplně udiven.
KOCOUR: Už to mám: tohle je sjezd cvoků! Mrkni se do šatny, jestli tam je dvacet plášťů, celejch bílejch na zavazování vzadu, hned víš, že mám pravdu!
RIMMER: A co lepšího byste si mohli dát po jídle, dámy a pánové, než sklenku dobré pramenité vody! Krytone!
LISTER: (Sarkasticky) Jéé, teď se podívej! Teď přijde přímo velkolepý finále!
KRYTON vypije sklenici vody a pak ukáže, že je prázdná tím, že ji otočí dnem vzhůru. Dav zuřivě tleská a směje se.
RIMMER: Jsme senzační bratři zpátečníci. Uvidíme se zase včera večer!
Oba zpátečníci udělají stejný taneček jako na začátku a odhopkávají z pódia.
LISTER: (Ke KOCOUROVI) Koupíme si pivo a pudem. (K BARMANCE) Zdravíčko, promiňte, můžu dostat dvě pinty piva?
BARMANKA nerozumí.
LISTER: Pivo, dvakrát! (Ukáže dva prsty)
KOCOUR: Nerozumí ti, kamaráde, marně se snažíš.
LISTER: (K MUŽI sedícímu u baru) Haló, pane, co to pijete, prosím? (Naznačuje pití sklenice piva) Pití. Pivoski!
MUŽ: .oviP (Pivo.)
LISTER: Aha, ovip! Dvě pinty ovipu, prosím.
BARMANKA: ?oviP
LISTER: (Drží dva prsty) Dvě.
BARMANKA se otočí, aby jim připravila objednávku. Dá k pípě plné pivo a pípa ho celé vycucne.
LISTER: Bylo to těžký?
KOCOUR: Ne!
LISTER: Jsme kluci koumáci!
BARMANKA: .oviP .oviP (Pivo. Pivo.)
LISTER a KOCOUR si gratulují. Barmanka jim dá dvě prázdné sklenice a nějaké drobné do LISTEROVY ruky. Oba se zmateně se rozhlížejí a snaží se pochopit, co se tu děje. Vidí MUŽE, se kterým mluvili, jak naplňuje sklenici pivem z úst. LISTEROVI konečně svítá.
LISTER: E-e, to neni Bulharsko! Koukni se na menu. Je to, je to pozpátku – všechno je pozpátku!
KOCOUR: Všechno je pozpátku?
LISTER: Jo!
KOCOUR: (Trochu o tom přemýšlí) Jasně!
LISTER: Jak se říká: jinej kraj, jinej varm, že jo? Hup tam s nim!
KOCOUR: A na ex !
KOCOUR a LISTER naráz naplní jejich sklenice – více toho nateče z LISTEROVY brady, než z pusy.
Šatna
KOCOUR a LISTER sedí s RIMMEREM a KRYTONEM v jejich šatně. RIMMER a KRYTON si převlékli jejich
směšné růžové kostýmy z pódia – RIMMER má nyní smoking, zatímco KRYTON má bílý župan.
LISTER: Neříkej mi, že tu chcete zůstat!
RIMMER: Je nám tady dobře.
KRYTON: Našli jsme útočiště.
RIMMER: Jsme „Senzační bratři zpátečníci“! Za pouhé tři neděle jsme se stali hitem.
LISTER: Ale všecko je pozpátku!
KRYTON: Zvykli jsme si na to.
RIMMER: Je to tak! Překonáte-li počáteční šok, všechno vám připadá lepší obráceně. Neexistuje smrt. Zemřete, máte pohřeb, a pak obživnete! A jak roky plynou, tak mládnete a mládnete, až je z vás novorozeně. Pak se vrátíte do lůna své matky, která splyne se svou matkou, a tak dále, až je z nás všech nakonec jedno veliké já!
LISTER: Rimmere, ty už jsi odteďka Janek s velkym já! Prostě ti ruplo v kouli.
KRYTON: Chceme tady zůstat!
LISTER: Ale to přece nejde! Hele, teď je mi pětadvacet, za deset let mi bude patnáct. Prožíval bych znova pubertu! Pozpátku!
KOCOUR: Představte si to! Najednou vám zalezou kulky zpátky do těla a budete moct leda zpívat soprán ve školním sboru!
LISTER: A co je horší – za pětadvacet let budu prťavá spermie, která si plave v něčích varlatech! Promiňte, ale takhle si svojí budoucnost nepředstavuju!
RIMMER: Nemáte tušení, jak je tady všechno lepší. To ten náš vesmír je vyšinutý.
KRYTON souhlasně kýve.
KRYTON: Vemte si válku. Válka je tu radostnou událostí. Za padesát let začne druhá světová válka – pozpátku!
KOCOUR: A z toho se mám radovat?
KRYTON: Miliony lidí zase ožijí. Hitler ustoupí přes celou Evropu, osvobodí Francii a Polsko, rozpustí Třetí říši a zdekuje se zpátky do Rakouska! He?!
RIMMER: Jsme tady populární! Jen blázen by odjížděl.
LISTER: Rimmere, sem nepatříš! Ta planeta je pošahaná!
RIMMER: Pošahaná? Smrt, nemoci, hlad – nic z toho tu není.
KRYTON: A žádná zločinnost! První večer tady nás přepadl lupič, dal mi nůž na krk a nacpal mi do kapsy sto liber!
LISTER: No jo, no jo, ale musíš vidět i druhou stranu mince. Všechno není dobrý. Vemte si třeba … Františka z Assissi. V tomhle vesmíru z něj bude hnusnej sadista, co mrzačí malí zvířátka! Nebo Santa Claus – ten darebák!
RIMMER: Co?
LISTER: No, je z něj tlustej lump, co se vplíží do baráku a ukradne dětem hračky!
MANAŽER hospody, stejný muž, který mluvil s LISTEREM u baru, vchází pozpátku do dveří a začne řvát na RIMMERA a KRYTONA.
MANAŽER: .ilavrop inhcišv ut es máv ilůvK .tsod mám ohot žU (Už toho mám dost. Kvůli vám se tu všichni porvali.)
KRYTON: My jsme přece žádnou rvačku nezačali.
RIMMER: Co říká?
MANAŽER: ilzelen ydkin žu mes etsyba ,máv ijučuropoD !laktesen ětšej es mesj ítsozrd uovokat S !etentrkšen ina edkin is žU .iličnoks etsj ěm U (U mě jste skončili. Už si nikde ani neškrtnete! S takovou drzostí jsem se ještě nesetkal! Doporučuji vám, abyste sem už nikdy nelezli!)
MANAŽER pozpátku odejde a zaklepe na dveře.
KRYTON: Vyrazil nás! Prý kvůli rvačce!
LISTER: Přece jste celej večer s náma.
KRYTON: Říká, že si v žádné restauraci už nezahrajem.
RIMMER: (Volá na MANAŽERA) Ale to je nesmysl. Mějte rozum!
Bar
RIMMER a KRYTON se hádají s MANAŽEREM baru. Všichni už odešli a hospoda je v troskách.
MANAŽER: !tavotuksid mínímen mot o žu áJ (Já už o tom nemíním diskutovat!)
KRYTON: .edj ut oc o ,emíven ym elA (Ale my nevíme, o co tu jde.)
RIMMER: Řekni, řekni, že máme smlouvu. Odvolej se na smlouvu!
KRYTON: Smlouva, ano.
RIMMER: A ať přestane plácat takový nesmysly.
KRYTON: !uvuolms uoneřvazu emám imáv s ym elA (Ale my s vámi máme uzavřenou smlouvu!)
MANAŽER: .en ,en, eN !cenok eJ ,ežůmopen avuolms ándáž máv ydaT !etěndapyV (Ne, ne, ne. Je konec! Tady vám žádná smlouva nepomůže. Vypadněte!)
KOCOUR: Vo co se to dohadujou?
LISTER: Nevim. Rimmer a rvačka – to je fakt hlína.
KOCOUR: Tak co máš v plánu?
LISTER: Nevim. Počkáme, co bude. Když si to nerozmyslej, vrátíme se bez nich. (Chytí se za záda) Ssss, můj cemr!
KOCOUR a LISTER pak pokračují ve vracení nějakého jídla zpět na stůl. KOCOUR spojí rozsekané kousky okurky a LISTER vyplivne celé rajče vysoko do vzduchu a položí ho na sendvič.
KOCOUR: Tady se to nedá vydržet, z tohohle světa je přímo na zvracení!
Nějaký MUŽ přijde pozadu ke stolu, kde oba sedí.
MUŽ: !itnahcrap yV (Vy parchanti!)
KOCOUR: Hele, nevíš, co mu je ?
MUŽ: !čivdnes jům etsj ildejdO (Odjedli jste můj sendvič!)
LISTER: Myslim, že se nakrknul, protože jsi mu odjedl jeho sendvič.
RIMMER a KRYTON přicházejí k LISTEROVU stolu.
RIMMER: To je k nevíře! Žádnou rvačku jsme nezačali.
LISTER: (K MUŽI) Promiňte, pane, my … au!
LISTER je přerušen mužem, který ho udeří do oka.
KOCOUR: Co ti je?
LISTER: Můj monokl! Je pryč! Vycuc` mi ho z ksichtu pěstí!
MUŽ udeří LISTERA do boku.
LISTER: Teď mi zcelil žebra!
RIMMER: (Ke KRYTONOVI) Nestojíme o malér.
KRYTON: Ne, ne, ne, vy to nechápete! Ten nepořádek, ta kůlnička na dříví! To je po té rvačce, za níž nás vyrazili. To je rvačka, co nás teprve čekala!
RIMMER: (Užasle) Teprve čekala? Nechci se zaplést do hospodské rvačky! (Zdrhá)
LISTER: To neni hospodská rvačka, to je hospodskej úklid! (Křičí) Debordelizace!
LISTER vezme pivní sklenici a pivo je vycucnuto z celé MUŽOVI tváře zpět. Lidé pozpátku vbíhají. LISTER je pozpátku hozen přes bar, rozbité skleničky a lahve se vrací na místo. KOCOUR o někoho zcelí židli. Muž je pozpátku hozen do polic za barem, což je shromáždí. LISTER leze pozpátku do davu mužů, kteří ho mlátí. Jeden po jednom se stahují a LISTER řve a pozpátku skáče přes stůl. RIMMER vše pozoruje zpod stolu.
RIMMER: (K LISTEROVI) Kam prcháš, ty zbabělče?
LISTER: Jenom si letim napravit záda.
LISTER vyjde z hospody. Je hozen pozpátku dvěma muži velkým oknem, tak že se sklo zcelí. Postaví se zpět na nohy. Jednomu z mužů před ním chybí zub.
LISTER: Díky, tady máš ten zub.
LISTER pozpátku udeří muže do pusy a jeho chrup je opět kompletní. Lidé z hospody si sedají a jejich stoly s pivem se zvedají přímo před nimi. Bar je teď plný lidí a perfektně čistý. RIMMER se vyplazí zpod stolu a opráší si svou zelenou uniformu.
RIMMER: Výborně, pánové! Děkuji za podporu! Jdeme!
Všichni čtyři odchází. Náhle KOCOUR zastaví LISTERA.
KOCOUR: Moment, něco jsem zapomněl.
Přikročí k baru, kde je krabice na charitativní sbírku a vezme si všechny peníze.
BARMANKA: .ijukěD (Děkuji.)
KOCOUR: Jó? Za co? Dobročinné účely! … Jdeme.
On a LISTER odcházejí z hospody.
Silnice
Všichni čtyři vystoupí z taxíku poblíž místa, kde Kosmik 2 přistál.
LISTER: Kolik jsme dlužný?
ŘIDIČ mu dá několik liber.
LISTER: No jó! (Směje se)
LISTER odchází, ale ŘIDIČ ho zavolá zpět.
ŘIDIČ: .etjekčoP (Počkejte.)
A dá mu minci spropitného.
LISTER: (Odcházejíc) Krkoun!
Pole
Vidíme KRYTONA, LISTERA a RIMMERA, jak jdou po schodech do neviditelného Kosmika 2. KRYTON vstupuje, RIMMER a LISTER se zastaví na schodech.
RIMMER: (Smutně) Mohl jsem pracovat. Opravdu pracovat. … Kde je Kocour?
LISTER: Hned tu bude. Jenom si … chápeš … odskočil.
LISTER a RIMMER chvilku čekají. Náhle si oba uvědomují, že vyměšování v tomto světě…
LISTER: Ani Bůh to nezastaví!
KOCOUR vystrčí hlavu zpoza obilí. Má hrůzný pohled na tváři a jeho vlasy mu stojí nahoru. Kráčí z keřů a jde nahoru po schodech velice divným, ztuhle kulhavým krokem. Zastaví před RIMMEREM a LISTEREM.
KOCOUR: Nechci nic slyšet!
KONEC.
(Titulky jsou pozpátku)
Hráli:
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig Charles Martin Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Holly Hattie Hayridge Veronika Žilková
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Servírka Maria Friedman
Uvaděč Tony Hawks
Zákaznice v kavárně Anna Palmer
Manažer baru Arthur Smith
Řidič náklaďáku
Muž na pikniku
Řidič dodávky
Barmanka
Rváč
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Rob Grant
Doug Naylor
Koordinátor komparsu:Gareth Milne
Hudba: Howard Goodall
Podílový manažer: Janet Smith
Pomocná kamera: Dave Fox
Grafický design: Mark Allen
Andy Spence
Kamera: Dave Hodge
Technický koordinátor:Tony Smith
Rekvizity: Stella McIntyre
Vizuální efekty: Peter Wragg
Digitální efekty: Chris Veale
Videoeditor: Ed Wooden
Mark Wybourn
Asistentka: Dona Distefano
Asistentka produkce: Christina Hamilton
Výroba: Tessa Glover
Simon Burchell
Generální manažer: Helen Norman
Manažer: Mike Agnew
Kostýmy: Howard Burden
Masky: Bethan Jones
Produkční manažer: Gilly Archer
Lesley McKirdy
Zvuk: Tony Worthington
Dodat. zvukové efekty:Jem Whippey
Osvětlení: John Pomphrey
Designér: Mel Bibby
Obchodní produkce: Paul Jackson
Doug Naylor
Produkce & režie: Ed Bye
Překlad: Helena Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Otakar Svoboda
Režie: Janoš Vaculík
Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského
Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC Manchester
© BBC/BBC Worldwide MCMXCVII – Česká televize 1999
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + charvat.jirka@gmail.com