19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Měsíc Io
Záběr na zasklenou kopuli na jednom z Jupiterových měsíců.
Zahrada Rimmerových
RIMMEROVA MATKA se vynoří mezi stromy.
RIMMEROVA MATKA: Arnolde! Arnolde!
MLADÝ RIMMER: (Sedmiletý, visí přivázaný za nohy hlavou dolů ze stromu) Tady jsem, maminko!
RIMMEROVA MATKA: (Drží nějakou obálku a blíží se k němu) Arnolde. S tatínkem nemáme moc velkou radost z tvého školního prospěchu.
MLADÝ RIMMER: Ano, maminko.
RIMMEROVA MATKA: Určitě máš navíc, ale známky tomu neodpovídají.
MLADÝ RIMMER: Ne, maminko.
RIMMEROVA MATKA: Před pár dny jsem byla za panem ředitelem. Říkal, že by ti možná prospělo, kdybys ročník opakoval, kdybys zůstal ještě jeden rok v 1.D.
MLADÝ RIMMER: Áh.
RIMMEROVA MATKA: To mi k tomu nic víc neřekneš?
MLADÝ RIMMER: Mluvení mi dá docela dost zabrat, když visím hlavou dolů ze stromu.
RIMMEROVA MATKA: To sis hrál s Howardem a Frankem?
MLADÝ RIMMER: Ano.
RIMMEROVA MATKA: Božínku, a na co jste si to hráli?
MLADÝ RIMMER: Řekl jsem jim: „To je škoda, že nemáme houpačku.“ A oni říkali, že ji můžou udělat, ale nedošlo mi, že ji chtějí vyrobit ze mě. Tak tady visím.
RIMMEROVA MATKA: To je pěkné, zlatíčko. No ale, tatínek si promluvil s panem ředitelem a vysvětlil mu, jak moc chceš být zkušebním pilotem u Vesmírného sboru jako tvůj bratr John a jak by to mohlo zhoršit tvé vyhlídky. Tohle přišlo dnes ráno. (Otevře obálku) Uvědomuješ si, jak je to důležité? To rozhodnutí by mohlo úplně změnit celý tvůj život.
O DVACET LET POZDĚJI:
Vesmír
Vesmírem se řítí zkušební kosmická loď.
Kokpit lodi
Sedí tu nějaký švihák ve stříbrné kombinéze a blýskavé helmě.
Základna
Loď přistává na základně Vesmírného sboru na Mimasu. Pilot prochází koridorem za potlesku přihlížejících. Má dlouhé, vyfoukané vlasy, helmu v podpaží, sebejistý krok a sluneční brýle. Sejme je a je to… Arnold RIMMER: Přichází k ŠROUBOVI, který vypadá jako LISTER, ale má krátké vlasy, knírek a brýle.
ŠROUB: Á, vítej doma, Eso!
Obejmou se.
ESO: Nazdárek, Šroube. Jsem rád, že jsem doma.
ŠROUB: Jak tě poslouchala?
ESO: Nadsvětelka? Jako jankovitá kobyla na letní louce. (Přehodí si v rukou helmu) To mi pověz, jak se vám podařilo přimět tu kraksnu, aby překonala světelnou bariéru. (Trhne hlavou, aby odhodil ofinu)
ŠROUB: No, spíš je to jen díky ďábelský odvaze toho pohlednýho chlápka v kokpitu, ne?
ESO: Třesky plesky, kamaráde. Každej vůl ti nadlítne nad černou díru, pak lopingem kolem vířící singularity při dvojnásobku rychlosti světla a nakonec vypálí z kolabující zóny! To ty a tví hoši s kouzelnými francouzskými klíči lámete rekordy.
ŠROUB: Jdeš na tu slávu, co ti přichystali na večer?
ESO: Ani náhodou! Vítání hrdiny jednadvaceti salvami před celou admiralitou. Děsná zívačka, Šroube. Budu jako vždycky dole v kantýně s obyčejnejma mechanikama. No, uvidíme se tam, příteli.
Potřesou si.
ŠROUB: No jasně, Eso!
ESO odchází.
ŠROUB: To je frajer!
ESO pokračuje koridorem. Potká KAPLANA, který vypadá podezřele jako KOCOUR. Je oblečený v šedé kombinéze, má dýmku a taktéž šedý knírek. Podá ESOVI ruku.
KAPLAN: Á, vítej doma, synu. Všechny naše modlitby patřily tobě.
ESO: Bůh Vám žehnej, Otče. Jak je Tomíkovi?
KAPLAN: Vykřesal se z toho. Brzy bude zase jako rybička, díky tobě. Vysedávals u jeho lůžka den co den, noc co noc, držels ho za ruku a předčítal pohádky.
ESO: Znáte mě. (Prohrábne si hřívu) Udělal bych cokoli, abych se vyhnul večeři s admirálem. (Zasměje se) Poslyšte, večer máme malé mecheche v kantýně. Byl bych moc rád, kdybyste přišel.
KAPLAN: Á, děkuju, synu.
Opět si potřesou.
ESO: Už se těším.
KAPLAN: Hmm.
ESO pokračuje chodbou.
KAPLAN: To je frajer!
Kancelář
ESO přichází do kanceláře nějakého vyššího důstojníka. Na stole sedí sekretářka MELLIE. Vypadá jako HOLLY, jen má kratší vlasy a hlavně má tělo.
ESO: Velitel Arnold Rimmer jde podat hlášení. (Odkládá helmu na věšák)
MELLIE: Tak ses vrátil, hrdino.
ESO: Jak jinak, když tu na mě čeká někdo jako ty? (Nakloní se k ní a pohodí ofinou)
MELLIE: To ti tak věřím. Co děláš v poledne?
ESO: Ještě nevím. Proč?
MELLIE: Kdybys měl zájem, budu ve své kajutě politá javorovým sirupem.
ESO: Lituji, Mellie. Co je v domě, není pro mě.
MELLIE: Vzdávám to.
ESO: Tak ve 13:00.
ESO vchází do samotné kanceláře. U stolu sedí BONGO. Je podobný KRYTONOVI, ale je to člověk.
BONGO: Vrátil ses.
ESO: Jak vidíš.
BONGO: Já tušil, že jsi na cestě. Akcie gumáren vylítly nahoru.
ESO: (Pohodí hlavou) Tak cos mi chtěl, Bongo?
BONGO: No, slyšel jsi už někdy o pojmu „teorie dimenzí“?
ESO: Není to něco o nekonečném množství paralelních vesmírů, kde se realizujou všechny možnosti?
BONGO: Je to zhruba tak, ano. Základní teze zní, že ke každému rozhodnutí existuje alternativa v jiné realitě.
ESO: (Zapálí si) No a?
BONGO: Technici vynalezli pohon, jenž překoná rychlost mezi dimenzemi.
ESO: Dali do kupy kraksnu, co překročí hranice dimenzí? Kdy startuju?
BONGO: Je to let jedním směrem. Není z něj návratu.
ESO: Jsem volný v 15:00.
BONGO: Uvědom si, že je to prototyp. Nemáme ani jistotu, že tam doletíš.
ESO: Kde je to přesně „tam“?
BONGO: Budeš dopraven do alternativní reality, v níž žije úplně jiný Arnold Rimmer. Určité rozhodnutí rozdělilo vaše životy a on šel jednou cestou a ty druhou. Může se stát, že bude jiný než ty.
ESO: To by mohla být zábava.
BONGO: Jdeš do toho?
ESO: Jsem zkušební pilot ve Vesmírném sboru. Je to moje práce.
BONGO: Já vím, že asi nebudeš mít zájem, ale do smrti bych se nenáviděl, kdybych ti to aspoň nenavrhl.
ESO: Nenavrhl co?
BONGO: Jestli máš zájem, budu v poledne ve své kajutě politý humrovým koktejlem.
ESO: Nevěděl jsem, že seš ujetej tímhle směrem.
BONGO: Nejsem. Pětatřicet let jsem šťastně ženatej. Jen chlap jako ty zamotá člověku hlavu.
ESO: Lituji, ale dneska mi… uvaří Mellie.
BONGO: A nepřišel bys, kdybych se polil… čatní?
ESO: Lituji, příteli. Já jsem jenom na ženský.
BONGO: Rozumím.
ESO odchází.
BONGO: To je frajer!
Startovací plošina na základně
ESO už sedí v kokpitu interdimenzionální káry. Dole na plošině mu mávají MELLIE, ŠROUB, BONGO a KAPLAN.
KAPLAN: Šťastnou cestu a Bůh ti žehnej, synu.
ESO: (V kokpitu) Kontrola systémů. Vzhůru dráčku do černého vesmíru. Zážeh… špalky pryč… Ahoj Bongo. Čau Šroubku. Nashle Otče. Sbohem Mellie. Nachystej mi uzenáče. Na snídani jsem zpátky.
VŠICHNI: Sbohem Eso!
Prototyp nastartuje a odlétá.
Vesmír
Kdesi v jiné realitě pluje poklidně vesmírem obří červená loď.
Ubikace
Je zhasnuto. RIMMER spí na své dolní posteli. LISTER leží na horní palandě. KRYTON stojí u dveří s velkou sítí a rybářským kloboukem. Naznačuje LISTEROVI, aby byl potichu. LISTER také bere potřebné rybářské náčiní a krade se ven z kajuty.
RIMMER: Světlo!
Rozsvítí se světla a RIMMER vidí, jak se ostatní plíží pryč, navíc v rybářském.
RIMMER: Co to znamená?
LISTER: Co?
RIMMER: Co to vyvádíš?
LISTER: (Nevinně) Co vyvádim?
RIMMER: Ano, co vyvádíš?
LISTER: Chtěl jsem si zajít na půlnoční film.
RIMMER: Takhle vystrojený?
LISTER: Jo. Jdeme na „Čelisti“.
RIMMER: Jdete na ryby, viďte? Na planetární oceán, který jsme zahlédli. A ke všemu beze mě!
LISTER: Co? Neblbni, Rimmere. Ani náhodou!
Vstupuje KOCOUR také oděn do rybářského, ačkoli jak je jeho zvykem do poněkud přemrštěně módního.
KOCOUR: Jak to, že svítíte? Pojďte, vypadnem než… (Všimne si RIMMERA a usmívá se na něho)
RIMMER: No to je vrchol. Jedou všichni tři.
KOCOUR: O čem to mluví?
LISTER: Nevim, ale z nějakýho záhadnýho důvodu si ten cvok myslí, že si letíme zarybařit.
KOCOUR: Zarybařit?
RIMMER: (Čte vzkaz na stole) „Ahoj Rimmere, jeli jsme si zarybařit. Na planetární oceán, který jsme míjeli před týdnem. Nemohli jsme tě vzbudit. Ahoj za tři týdny. L. K. a K.“
KRYTON: Omlouvám se. Přinutili mě k tomu. Neměl jsem na vybranou.
LISTER: (Zlostně) Krytone!
RIMMER: Proč jste chtěli jet beze mě?
LISTER: Tak to nás vůbec nenapadlo. Ale tebe by to nebavilo. Chytat ryby je… hrozná nuda, ne?
RIMMER: Nic nemiluju víc! Země se probouzí, vlasec letící do vody…
LISTER: No jasně! A taky proto jsme tě nepozvali, že tam nejsou ryby.
KRYTON: Tomuhle můžete věřit. Vyslali jsme průzkumnou sondu a na planetě nenajdete vodního tvora.
LISTER: Stejně bysme seděli na Kosmiku a na udicích by viselo jenom pár piv, aby se vychladily.
RIMMER: Ještě jsem neslyšel, že by si někdo jel zarybařit někam, kde nejsou ryby.
LISTER: U nás doma jsme tak rybařili furt. Chodili jsme na kanál a v něm nežilo nic! Tahali jsme jenom kondomy. No vážně! Chyt` jsem tam kilovýho, černě pruhovanýho macka! Byl asi takhle velikej! (Rozpaží)
RIMMER: Mohli jste říct: „Ahoj Rimmere, jedem na rybářskou výpravu a nechcem tě s sebou.“
KOCOUR: Vidíš? Co jsem vám říkal?
RIMMER: Co to se mnou je? Celý život to samé v bleděmodrém. Není lehké vidět každý večer v zrcadle chudáka, co ho nikdo nemá rád.
KOCOUR: A co my, když se na to musíme dívat celý den?
LISTER: (Tiší KOCOURA) Prostě jsme mysleli, že s náma nechceš.
RIMMER: Tak rád bych byl oblíbený a moc se o to snažím. Bavím se historkami o tom, jak jsem byl tajemníkem společnosti Hammondových varhan. S váma to nehne. Zvu vás na přednášku o své sbírce telegrafních sloupů 20. století. Vždycky se na něco vymluvíte! Nemáte rádi lidové tance! Ubylo by vás, kdybychom jednou za čas vyhazovali kolena do vzduchu za cinkotu rolniček a klapání dřívka o dřívko? Ne, když to navrhnu, máte všichni horečku!
LISTER: Strašně se pleteš. Měli jsme fakt pocit, že by si s náma nejel. Teď když víme, že chceš, tak jeď. Proč bys nemoh`? Mluvíš o tom, jako kdyby šlo o nějaký spiknutí, který jsme plánovali kolik dní.
RIMMER: Vážně?
LISTER: Vážně.
RIMMER: Tak dobře, poletím. Jen se obleču. Holly?
HOLLY: (Objeví se na monitoru, taktéž v rybářském klobouku) Jéžiš! Kdo ho to probudil?
Vesmír
Kosmik vylétá z Trpaslíka nákladovými vraty a řítí se vesmírem.
RIMMER: (Hlas) Žádný spěch, Krytone.
KRYTON: (Hlas) Ano, pane.
Kokpit Kosmiku
KRYTON je u kormidla. RIMMER sedí vedle.
RIMMER: Lepší, když doletíme celí a nezaviníme nehodu, že?
KRYTON: Složil jsem zkoušku. Jsem kvalifikovaný pilot.
RIMMER: Pozor na tu hvězdu. (Ukazuje na ni)
KRYTON: Ta hvězda je přes dva světelné roky od nás. Jsme od ní daleko!
RIMMER: Ale hrát si na závodníka se nevyplácí. Dobře, složil jsi zkoušku, jsi… Pozor na tu planetu! (Ukazuje vyděšeně před sebe)
KRYTON: Na jakou planetu?
RIMMER: Támhle na tu!
KRYTON: To, to je planeta, na kterou letíme.
RIMMER: Výborně. Výborně. Teď propočítej orbitální dráhu.
KRYTON: Ano, už jsem to udělal.
RIMMER: Dej tam druhou fázi přistávání.
KRYTON: Už tam dávno je.
RIMMER: Ale neporovnal jsi data s databankami, viď, že ne?
KRYTON: (Téměř provinile) Ano, porovnal.
RIMMER: Víš, co mě na tobě občas trápí?
KRYTON: Copak?
RIMMER: Tvá drzost.
Střední sekce Kosmiku
Sedí tu LISTER a KOCOUR.
KOCOUR: To je děs. Tři týdny tu trčet s kapitánem Nůďou.
LISTER: Ale já za to nemůžu. Šlo to s nim ňák sfouknout, kdyby si to celý nezmršil.
KOCOUR: Já? Co jsem udělal? Tys ho vzbudil, kamaráde.
LISTER: Jo, ale to se dalo nějak vokecat, kdyby si tam nevtrhnul a celý to neproflák`.
KOCOUR: Podle mě jsi pěknej pokrytec! Měl jsi tomu trotlovi říct hned, že ho nikdo nemá rád.
LISTER: No né, jo, paráda! Co jsem mu měl říct? „Nezlob se, Rimmere. Víš, že seš oblíbenej jako nadrženej pes na přehlídce koček?“
KOCOUR: To bych mu řek` já! Řek` bych mu… (Vstupuje RIMMER) Ahoj kamaráde! Jak se vede?
RIMMER: Jéžiš, sláva, že jsem pryč. Ten plechoun mě ničí! Nesnáším piloty, co vám mluví do řízení. No tak! Jste jak boží umučení. Jsme na výletě, tak se pobavíme! Nedáme si trochu hudby? Vzal jsem svoje CDčka s Hammondkami. Co třeba Reggie Wilson a jeho „Hity z výtahu“? (LISTER vrtí hlavou) A nebo „Zvuky supermarketu – nákupní top twenty“.
KOCOUR: Nevíte, kde jsou klíče od lékárničky? Přepadla mě touha udusit se kilovým, černě proužkovaným mackem.
LISTER: Reggieho Wilsona ne, prosím tě.
RIMMER: Ty fakt nemáš rád Reggieho Wilsona? Ani popového Delia nebo funky Wagnera?
LISTER: Dal bych si něco melodičtějšího. Třeba kompakt se smrtelnym chrapotem chlapa se zhoubnou plynatostí.
RIMMER: No tak, vy lenoši. Pojďte něco dělat. Zanotujem si písničky k táboráku. (Zpívá) Kumbaya, my lord, Kumbaya. Všichni, Krytone. Kumbaya, Kumbaya.
HOLLY: (Objeví se na monitoru) Purpuroplach. Purpuroplach.
LISTER: Co je to purpuroplach?
HOLLY: Není to tak zlé jako rudoplach, ale o něco horší než modroplach. Něco jako když řeknu: „Vem nohy na ramena.“
RIMMER: Holly, přestaň s tím barevným šílenstvím a začni znova.
HOLLY: Jde o poruchu v časostrukturovém kontinuu. Aspoň to vykazuje všechny typické znaky. Je to velká mihotavá rotující věc a míří přímo na nás.
RIMMER: (Běží do kokpitu) Co to je?
KRYTON: Áá, netuším. Ať manévruju kamkoli, sleduje nás! Asi nás má zaměřené. Počkejte – něco se z ní vynořilo. Srazí se s námi! Kolizní kurs!
Vesmír
Z trhliny vylétne ESOVA loď a řítí se přímo na Kosmik.
Střední sekce Kosmiku
Všechna poplašná světla blikají. Poplašné sirény hlučí.
KRYTON: (Křičí z kokpitu) Pohotovost! Spusťte protisrážkovou proceduru!
RIMMER: Kde je karta? Kdo má kartu?!
LISTER: Jakou kartu?
RIMMER: Plastikovou, s postupem při protisrážkové proceduře!
LISTER: Nešil, Rimmere!
RIMMER: Měla by být v síťce za sedadlem. Ale co když nesedíme za ženou s děckem v náručí? Jaký je postup?
LISTER: Hele, já vim, jak to je!
RIMMER: Jak?
LISTER: Sednout si, schovat hlavu mezi nohy a schoulit se.
RIMMER: (Učiní tak) Co teď?
LISTER: A teď si otevřete zábavnej časopis a čtěte si. (Pár jich vytáhne) Ty články jsou lepší než sedativum. Jen se koukněte do obsahu: „Sůl, pochoutka labužníků; Klasická estonská vína; Vlámští tkalci, stará tradice“ (Ke KOCOUROVI, kterému už padá hlava) Nebraň se tomu, klidně spi.
RIMMER: Jak můžeš tak nehorázně vtipkovat? Copak nevíš, že nás čeká srážka?
LISTER: Musíte zachovat klid! Je známá věc, že čím seš klidnější, tím menší nebezpečí ti hrozí.
Kokpit Kosmiku
KRYTON: Hodně štěstí vám všem! Už je to tady!
Vesmír
ESOVA loď křachne o Kosmik.
Střední sekce Kosmiku
Kosmik se celý třese a všechno se kutálí po podlaze. Trpaslíkovci sedí schoulení a čtou si roztřesenými hlasy.
LISTER: (Čte) „Staří Egypťané si na sůl velmi potrpěli.“
KOCOUR: (Čte) „Mluvíme-li o klasických vínech, většinou se zapomíná na estonské červené. A přitom jsou estonské hrozny jedny z nejšťavnatějších.
RIMMER: (Čte) „Od 13. století patřilo belgické tkalcovské umění k nejpozoruhodnějším v severozápadní Evropě.“
Planetární oceán
Kosmik havaruje na holá skaliska trčící z vody. Vůbec všude je plno vody a zuří tu bouře.
Střední sekce Kosmiku
Všechno se válí po podlaze. KRYTON přiběhne z kokpitu. RIMMER sedí stále schoulený v sedadle. LISTER se valí vzadu pod nějakým haraburdím, ale nezraněn. KOCOUR je na tom hůř.
KRYTON: Všichni živí a zdraví?
RIMMER: Díky Bohu. Nic mi není.
LISTER: (Vyhrabe se) Kocoure?
KOCOUR: Á, je to zlý. (Krvácí mu noha) Víš, jak to myslím. Červená s meruňkovou. Vypadám jako buran. Krvácím v nemoderní barvě. Kdybych věděl, že mi to rozdrtí nohu, vzal bych si bílou. Ta jde ke všemu.
LISTER: Potřebuje to sešít.
KOCOUR: Jo. Všechny švy povolily a podšívka je na cucky. Smilujte se a zavolejte krejčího!
LISTER: Krytone, dojdi pro lékárničku. (Ke KOCOUROVI) Měli bysme to vyčistit, aby si nedostal sněť.
KOCOUR: Hněď? To bych mohl dostat hněď?
LISTER: Lež klidně.
KOCOUR: Ale to by šlo! Hnědá s meruňkovou – v tom bych moh` vylízt ven!
KRYTON: Je to zlomenina. Hodně ošklivá. Tu Vaši kost budu muset zase narovnat a nemáme žádné anestetikum.
LISTER: Na, čti si zábavnej časák.
KOCOUR: (Čte) „Sůl, pochoutka labužníků. Sůl na naší…“ (KRYTON mu trhne nohou a KOCOUR zaječí) Óóh, pro Boha svatého!
KRYTON: Bolelo to?
KOCOUR: Ne, to ten hloupý článek. Užs mi tu nohu narovnal?
RIMMER: Holly, jak to vypadá?
HOLLY: (Na monitoru nakloněná o 45 stupňů doprava) Nic veselého. Upadl levý motor a pravý motor nefunguje, přívod paliva je evidentně poškozen, ztratili jsme všechny přistávací trysky a část elektrických rozvodů je v háji a praskla gumička s Mickey Mousem.
RIMMER: Co to znamená v normální řeči?
HOLLY: Že kokpit už nevypadá tak kýčovitě. Ale pokud neopravíte ten pravý motor, začneme za půl hodiny klesat.
RIMMER: Dá se něco dělat?
HOLLY: Najmout orchestr, aby zahrál „Stůj při mně, Bože můj“.
LISTER: Musím vylízt ven a motor opravit.
RIMMER: Ty o motorech nic nevíš!
KRYTON: Navíc venku zuří hrozná vichřice. Jak Vás to vůbec mohlo napadnout? Jenom blázen nebo hrdina by šel teď ven.
Vesmír
Kosmem frčí ESOVA kára.
Kokpit Esovy káry
ESO: Vidím je! Támhle dole, žuchli do té louže. Katapultuju se, počítači!
POČÍTAČ: (Ženský hlas) Ale, Eso, to je sebevražedný nápad!
ESO: Je to moje vina, měl bych se omluvit. Vím, co se patří. Obleť s ní ještě jednou.
POČÍTAČ: Prosím tě, Eso, nechoď. Miluju tě.
ESO: Zapni čipy, krasavice, a k snídani mi nachystej uzenáče!
Střední sekce Kosmiku
Vstupuje ESO.
ESO: Jsem kapitán Rimmer. Arnold Rimmer. Přátelé mi říkaj „Eso“. Přiletěl jsem z jiné dimenze. Vysvětlím to později. Teď vás vytáhnu z té bryndy. (Ke KRYTONOVI) Jak ti říkaj, kamaráde?
KRYTON: Ea, K-Kryton, pane.
ESO: Série 4000, nemám pravdu? Dělník našeho Sboru.
Udeří přátelsky do KRYTONA, který to skoro neustojí.
ESO: (K LISTEROVI) Ahoj, Šroube!
LISTER: Cože?
ESO: Promiň, připomínáš mi kluka, kterého znám. Jak ti říkají?
LISTER: Lister. Dave Lister.
ESO: No jasně. Podej mi ploutev. (Potřese si s ním, až LISTEROVI skoro vyskočí rameno) Vypadá to, že jsi kluk do nepohody. (Dívá se na KOCOURA) A kdo je ten raněný fešák?
LISTER: Ten nemá jméno. Říkáme mu „Kocour“.
ESO: Strkal jsi nohu, kam jsi neměl, viď? Taky mám rád kramfleky. (Podívá se na HOLLY) A jak se jmenuje to rozkošné koťátko v počítači?
HOLLY: Holly. (Omráčena ESOVÝM šarmem se začne smát a upadne mimo obraz)
Z kokpitu vejde RIMMER.
ESO: Ale ne, to jsem já, jen mnohem hezčí! Máte mě asi za panáka. Arnie vám toho broučka opraví!
LISTER: Je to hologram. Nemůže se ničeho dotknout.
ESO: Mrtvej, jo? Tak upřímnou soustrast. To musí bejt příšerná otrava.
RIMMER: Ty jsi já?
ESO: Já na vědu moc nejsem, ale prý jsme žili identický život až do určitého momentu, kdy se rozhodlo, že ty pudeš jednou cestou a já druhou. (Ke všem) Ale dost flákání. Musíme dostat tuhle bedýnku do vzduchu. Co máš v plánu, Arnie?
RIMMER: Já ještě nevím.
ESO: Dobře. No nic, teda… Navrhuju tohle: levej motor by mohl jít opravit, ale chce to dva lidi. Kdo se hlásí?
LISTER: Jo, počítej se mnou. Dneska odpoledne mám náhodou volno.
ESO: Ne tak zhurta, chlapče, byls tak hrr, že jsi Arniemu nedal šanci promluvit. Zrovna se chtěl přihlásit, viď, Arnie?
RIMMER: Ne, nechtěl.
ESO: No nic, tak… jdem na věc, co, Dave? Jaký je poměr tah : příkon pravého motoru, Arnie?
RIMMER: Co to je?
ESO: Můžeš si to spočítat. Jaká je setrvačnost transportéru?
RIMMER: To nevím.
ESO: Tak jaký je výtlak?
RIMMER: Já nevím!!
ESO: No nic, my na to přijdem, až tam budem, že jo? (K LISTEROVI) Hoď sebou a vem paraple, venku trochu mrholí.
KRYTON: (K ESOVI) Pane, mohu s Vámi mluvit o samotě?
ESO: Ovšem, starý brachu. Omluvte nás.
ESO a KRYTON přejdou do kokpitu.
Kokpit Kosmiku
KRYTON za sebou zavře dveře a ESO se posadí na jednu z otočných židlí.
ESO: O co jde, Krytone?
KRYTON: Sice mám jen omezené znalosti medicíny, pane, ale je mi zcela jasné, že máte levou ruku na několika místech zlomenou.
ESO: Jen tvrdší přistání. Je to škrábnutí.
KRYTON: Nemohu dopustit, abyste takhle poraněn vylezl ven do té bouře. A proto mi, prosím, dovolte, abych šel místo Vás.
ESO: Aha. (Vstane a otočí se ke KRYTONOVI zády) Série 4000 není vodotěsná, že?
KRYTON: Ale to je přece vedlejší, pane.
ESO: Já ti řeknu, co uděláme. (Najednou se otočí, ubalí KRYTONOVI pěstí a ten se omráčen svalí do sedadla) Promiň, příteli, jinak to nešlo.
Otevře dveře a vejde do střední sekce.
Střední sekce Kosmiku
ESO: Arnie, Kryton se trochu porouchal. Přesměruj jeho obvody a dej ho do rychtyku.
RIMMER: Jak?
ESO: Ty nevíš, jak se to dělá?
RIMMER: Ne.
ESO: (Otočí se) Pojď, Dave, čerstvý vzduch nám udělá dobře. (K RIMMEROVI) Nachystej mi uzenáče. Umíš to? Jsem tu na snídani.
ESO a LISTER odcházejí. RIMMER na ESA za jeho zády vytrčí prostředník ve výmluvném gestu.
Vně Kosmiku
Venku lije a pořádně to fičí. Do lodi naráží vlnobití. LISTER otevře dveře Kosmiku a spolu s ESEM, jenž drží svou zlomenou ruku zkroucenou u těla, vylezou ven. Rázem jsou promočení.
ESO: (Křičí, aby přehlušil vichr) Jakou muziku máš nejradši, Dave?
LISTER: Cože?
ESO: Člověku to zvedne náladu, když si zazpívá.
LISTER: Mám rád Rastabilly-Skank.
ESO: Tak jo!
LISTEROVI najednou podklouznou nohy a propadá pod zábradlím. Na poslední chvíli se zachytí jedné z příček. ESO mu podává svou polámanou paži.
ESO: Chyť se mě za ruku! Chyť se za ruku! (LISTER se za ni chytne a šplhá po ní zpět, ESOVA tvář se svíjí bolestí) Promiň mi to, Dave, teď se zachovám jako srab. Omdlím. (Jeho hlava padne na tři vteřiny bezvládně na jeho rameno, LISTER už je nahoře) Omlouvám se ti. Jedeme dál! (Zpívá) Kdo má rád Rastabilly? (Přestane) No tak, Dave, zpívej se mnou!
LISTER: (Zpívá) Kdo má rád Rastabilly…
Oba pokračují podél zábradlí.
Střední sekce Kosmiku
KOCOUR: (Leží zraněn na zemi s nepřítomným pohledem) Tmavě pruhovaný kašmír. To je nádhera. Zelené bundy zdobené kožešinou jsou úžasné.
KRYTON: To je hrůza! On blouzní!
KOCOUR: Ó, gumové kalhoty s cyklistickými přezkami. Ó.
RIMMER: (Přešlapuje sem a tam a vede svůj monolog) „Kapitán Rimmer“! To určitě. „Eso“! Mě neoblafne. Dám na to krk, že nosí dámské prádlo. Tihle jsou všichni stejní. Kanec a frája, mariňák, bedna a tvrdej chlapák před lidmi a za zavřenými dveřmi se bude producírovat v taftové róbě, usrkávat baileys a švihat sluhu bičíkem.
KRYTON: Pane, on je Vy. Jenže vaše životní dráhy se v určité chvíli rozdělily.
RIMMER: Ano, já šel na pány a on zas na dámy.
KRYTON: Domnívám se, že jde o poťouchlé narážky na jeho sexualitu. Pokud mohu poukázat…
S jásotem vpadnou promočení ESO a LISTER.
LISTER: Jó! Zmákli jsme to!
Poskakují ve vítězném tanci.
ESO a LISTER: Umba umba já! Umba umba já!
ESO: To je parťák! (K LISTEROVI) Jak jsi sundal ten kryt je mi záhadou.
LISTER: Dej pokoj. Je to tvoje zásluha. Já bych v životě nespravil přívod paliva.
ESO: Kdybys mě ty nedržel za kotníky, tak asi těžko.
LISTER: Ten chlap visel hlavou dolů a opravoval pravej motor. To byl vážně nářez!
ESO: Jsme tým!
LISTER: A sehranej!
RIMMER: Už vím, kde jsem vás viděl! Nebyli jste spolu na prostřední dvoustraně v „Báječných borcích v bagančatech“?
ESO: Podívej, Arnie. O mně si můžeš říkat, co chceš, ale tady Rampu z toho vynech.
RIMMER: Rampu?
ESO: Na chlapa jako on přezdívka „Rampa“ docela sedí.
RIMMER: „Eso a Rampa“. To vypadá jako ty dětské disneyovky s tím troubou Rampou McKvakem!
ESO: Neposlouchej ho, Rampo. Musíme dostat tu skořápku ke hvězdám a na váš červený koráb, ne?
RIMMER: Ano, abyste si vy dva mohli hupsnout do horké mydlinkové koupele a hrát „Kdo najde ponorku“.
ESO se chystá na RIMMERA vrhnout, ale LISTER ho zadrží.
KRYTON: Pane, Kocour. A asi chudák už moc dlouho nevydrží.
KOCOUR leží na zemi a zírá tupě přes sebe.
Nákladový prostor Červeného trpaslíka
Kosmik přistává na své mateřské lodi.
Koridor Červeného trpaslíka
Všichni spěchají koridorem. Vezou KOCOURA na lůžku.
KOCOUR: (Blouzní) Nylonové prádlo. Kraječky na ponožkách. Oblečky s vestičkami.
KRYTON: (K LISTEROVI) Pane, ten chudák blouzní! Nohu má celou nateklou. Myslím, že o ni může přijít.
LISTER: Přijít o nohu?!
KRYTON: Bojím se, že ano. Operace, která by mu ji zachránila, je nad mé síly.
KOCOUR: Přijít o nohu? Ne, to je běs. To mi nepadne žádný oblek!
ESO: Krytone, připrav pět set kubíků kortikoadrenalinu, dvě pinty plazmy, laserový skalpel a nějaké kleště, třeba makrobulingtonky.
RIMMER: (Sarkasticky) Pane Bože!
ESO: Polní mikrooperace. Součást základního výcviku ve zvláštní jednotce. Půjdu se vydrbat.
RIMMER: A já vyzvracet.
Ubikace – později
RIMMER sedí na židli. Vstupuje LISTER.
RIMMER: Jak je Kocourovi?
LISTER: (Sedá si) Eso je třída. Kocour je na tom dobře, sedí na posteli a čučí do katalogů. Hledá si vhodnou látku na nový šaty. Nevim, jak to Eso dělá. Je šestatřicet hodin na nohou a furt plnej humoru. To je frajer. Teď začíná učit Krytona hrát na piáno. Úžasnej kluk.
RIMMER: Tak co, vezmete se na úřadě, nebo v kostele s plnou parádou?
LISTER: Sakra, co tě žere, Rimmere? On je ty!
RIMMER: (Vstává a stoupne si opodál) Není já. Já jsem já! On je já, co shráblo všechny možnosti, kterých se mi nikdy nedostalo.
LISTER: Ne, byla to normální náhoda. A vaše životy se pak ubíraly úplně jinym směrem. Je k nevíře, že díky jednomu rozhodnutí vyrostou tak děsně rozdílný lidi.
RIMMER: Právě. On mohl chodit do prestižních škol, zatímco já zkejsnul ve státních. On se dostal k těm správným lidem, vlichotil se do společenství vyvolených. Leštil kliky, až se proleštil do Sboru, po zádech zednářů vylez` do letky a prolez` řitěmi až mezi elitu.
LISTER: Každej by byl rád, kdyby někde v jiný dimenzi našel svý já, který by si vedlo takhle dobře.
RIMMER: Už tě vidím, jak vítáš nějakého zmetka z jiné dimenze, jiného Listera. (Zase se posadí) S charismatem až na půdu a doktorátem v oboru krása a dokonalost.
LISTER: Tak bacha, ten Lister jsem já!
RIMMER: Nech toho. Jak by ti bylo, kdyby si ten Lister vedl mnohem líp než ty?
LISTER: Dyť jo! Eso ho zná. Proto mi říkal „Šroube“, když se tu objevil. V Esově dimenzi dělá leteckýho mechanika, vzal si Christine Kochanskou, dvojčata Jim a Bexley. Jsem jeho pravej opak. Nandal mi to na všech frontách! Ale přeju mu to. Všechno tak dostává novej rozměr, když se v těch dimenzích realizuje úplně každá možnost. Hergot, asi bude i ujetá dimenze, ve který seš hezčí než já.
RIMMER: Ale mně je z toho smutno. Máš mindrák, když ti chybí ty možnosti. A on je živoucí důkaz toho, čeho jsem já mohl dosáhnout.
ESO: (Volá z koridoru) Rampo, máš chvilku?
RIMMER: Utíkej, asi už vybral prsten.
LISTER vstává.
Koridor Červeného trpaslíka
ESO kouří doutník a zašívá si svou levou paži. Přichází LISTER.
ESO: Rozhodl jsem se, že tady nezůstanu.
LISTER: Proč?
ESO: On a já. To by fakt nešlo. Je mi nanic, když ho vidím. Když se vidím tak zlomeného, zatrpklého a podlého. Ten chlap je červ.
LISTER: A kam teda poletíš?
ESO: Někam dál. Vrátit se nemůžu. Ale můžu prozkoumat miliardu realit. Potkat miliardu Arnoldů Rimmerů. Možná někde najdu ještě většího pitomce, než je on, ale pochybuju.
LISTER: Tak hodně štěstí. Ale nebuď na Rimmera tak přísnej. Tys měl možnosti a on ne, tak se nediv.
ESO: Víš, kdy jsme se rozdělili? Když nám bylo sedum. Jeden z nás opakoval ročník a ten druhý ne. (Ukáže na uzel na posledním stehu na své paži) Dej mi na to prst, prosím tě. (LISTER přiloží prst a ESO utrhne zbytek nitě)
LISTER: A to je jedinej rozdíl? Rimmer opakoval a ty jsi postoupil?:
ESO: Ne. Já byl ten, co propadl. Brát to z jeho pohledu, možnost dostal on. Ale tenhle průšvih mi pomohl. To ponížení… byl jsem nejvyšší ve třídě o dobrých třicet čísel. Změnil jsem se, zatnul jsem zuby a začal bojovat. A od té doby bojuju pořád.
LISTER: Zatímco on se celej život jen vymlouvá. (Taky si připálí)
ESO: Máš pravdu. Možná jsem měl opravdu štěstí. Sbalím si věci a zmizím, Dave. (Podají si ruce) Nachystej mi uzenáče. Na snídani jsem zpátky.
Jiný koridor Červeného trpaslíka
ESO jde chodbou, na jejímž konci číhá za barelem schoulený RIMMER s robíkem, který drží v tlamě provaz, kterým se spustí nad vchodem přivázaná síť plná ryb. RIMMER se potutelně směje.
RIMMER: (K robíkovi) Připraven? (Robík kývne) Toho uzenáče dostane na podnosu.
ESO se zastaví pod oním vchodem, zahodí doutník a zašlápne ho.
RIMMER: Teď!
Robík zatáhne za provaz a nic se nestane. ESO vzhlédne nahoru k síti, povzdechne si, zavrtí hlavou a odchází.
Vesmír
ESOVA interdimenzionální kára vyráží vstříc dalším dobrodružstvím.
Na pozadí vesmíru běží text:
V následujících desetiletích
procestoval Eso Rimmer nespočet realit
a setkal se s tisíci různých
Arnoldů Rimmerů.
Nikdy však nepotkal tak neskutečně
ubohého a zbytečného Arnolda Rimmera,
jako toho, s nímž se setkal
na Červeném trpaslíku.
Jeho marné pátrání pokračuje…
Červený trpaslík ve vesmíru.
RIMMER: (Hlas) Je středa večer. Čas na amatérský recitál na Hammondovy varhany. Takže, spusťte, robíci!
KONEC.
Závěrečnou píseň hrají robíci na elektrické varhany.
Hráli:
Rimmer / Eso Chris Barrie Kamil Halbich
Lister / Šroub Craig Charles Martin Sobotka
Kocour / Kaplan Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Holly / Mellie Hattie Hayridge Veronika Žilková
Kryton / Bongo Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Rimmerova matka Kalli Greenwood Eva Kubíková
Mladý Rimmer Simon Gaffney Jan Palouš
Počítač v kokpitu Hetty Baynes Klaudie Vašeková
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Rob Grant
Doug Naylor
Hudba: Howard Goodall
Casting: Jane Davies
Produkční poradce: Joanna Birkinshaw
Grafický design: Paul D`Auria
Produkční tým: Celia Bargh
Mairead Curtin
Kamera: Rocket
Střih: Simon Sanders
Vizuální efekty: Mike Spencer
Rekvizity: Don Cave
Peter Blackall
Videoeditor: Graham Hutchings
Podílový manažer: Kerry Waddell
Asistentka produkce: Christine Moses
Kostýmy: Howard Burden
Masky: Andria Pennell
Vizuální efekty: Peter Wragg
Zvuk: Keith Mayes
Osvětlení: John Pomphrey
Asistent designéra: Steven Bradshaw
Designér: Mel Bibby
Produkční manažer: Julian Scott
Přidružená produkce: Candida Julian-Jones
Produkce: Rob Grant
Doug Naylor
Produkce & režie: Ed Bye
Překlad: Helena Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Hudební spolupráce: Josef Hoffman
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Otakar Svoboda
Režie: Janoš Vaculík
Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského
Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC North
© BBC TV 1991 – Česká televize 1999
Autor přepisu: Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: charvat.jirka@gmail.com