Zpátky na Zemi, část třetí (Back to Earth, Part Three) – scénář

55. Zpátky na Zemi III

Kosmik – Smart  jede ulicí.
KRYTON: Zahájit přistávací manévr. Všichni připravit.
LISTER: Tak, posádko, jdeme na přistání
KOCOUR: Bezpečnostní kontrola zahájena, posádka na místech. Všichni zpátky ze záchodů?
RIMMER + KRYTON: Ano!
LISTER: Jo!
KOCOUR: Všechny stolky zaklapnuty?
RIMMER + KRYTON: Ano!
LISTER: Jo!
KOCOUR: Pásy zapnuté?
RIMMER: Ano!
LISTER: Jo!
RIMMER: Světla zapnuta, podvozek vysunut.
KRYTON: Ano.
LISTER: Určete přistávací dráhu.
KRYTON: Navrhuji levý dopravní pruh, pane, směrem k budově s přistávacím světlem na konci ulice.
LISTER: Rozumim, začínám brzdit.

Autokosmik vjíždí do kulis ulice známých ze soap opery Coronation Street. (Jedná se o podobný typ seriálu jako česká Ulice a svého času v něm hrál i Craig Charles)

KRYTON: Rychlost klesá, otáčky dva tisíce a snižují se.
KOCOUR: Chodník na dohled, přistávací světla zapnuta.
KRYTON: Připravit, zastavujeme. Všem hodně štěstí.
LISTER: Ruční brzda zatažena, zapalování vypnuto.
KRYTON: Tedy, přistání na jedničku.
RIMMER: Byli jste skvělí.
LISTER: Dveře na ruční ovládání.
KOCOUR: Jo!
RIMMER: Výstup dle libosti, pánové.

Všichni čtyři vystupují z dvoumístného auta. LISTER se protahuje.
LISTER: Ehh! Ehh!
RIMMER: Bože, co je tohle za zapadákov?
KOCOUR: Je to horší než Rimmerosvět.
LISTER: Ani náhodou, je to tu supr. Na takovym místě jsem vyrůstal. Jen tu hoří míň aut.
KRYTON. Zjistím, kde je pan Charles od támhletoho infodroida.
KRYTON přejde k typické britské poštovní schránce.
KRYTON: Zdravím, pane kolego droide. Hledám jednoho herce, Craiga Charlese, poradíte mi?
Po ulici jde muž, SIMON GREGSON, herec ze seriálu Coronation Street, a všimne si jich. Hlavou kývne na LISTERA, ten mu pozdrav opětuje.
KRYTON: Možná je přehřátý. To jste vždycky takhle červený? Zastrčím teď tenhle přístroj do vaší hlasové jednotky a poprosím, abyste řekl Á.
SIMON vezme telefon a volá.
SIMON (do telefonu): Čau, kde jsi?
HLAS V TELEFONU: V Rover’s Inn, proč? (= hospoda ze seriálu)
SIMON: Hned tam budu. (Zavěsí a odchází)
KRYTON (dívá se do poštovní schránky): Zdá se, že má nějakou poruchu, pánové.
Odmontuje si prst, pod ním má klíč, kterým odemkne poštovní schránku a otevře ji.
KRYTON: Dobrý Bože, vandalové z droida ukradli celý pevný disk a hlasovou jednotkou do něj nacpali obálky. Kde to, pro Boha, jsme?!
RIMMER: Zeptáme se v obchodě.
KRYTON: Dovolte, abych mluvil já. Studoval jsem místní dialekt.
LISTER: Počkám venku a pohlídám Kosmika.
Ostatní odcházejí do obchodu.
LISTER (pro sebe): Áh, vůně Země. (Nadechne se) Sendviče a hranolky.

Obchod.
Záběr na televizní magazín s titulkem „Červený trpaslík přistává na Coronation Street“. Vchází RIMMER, KOCOUR a KRYTON.
KRYTON (k PRODAVAČCE): Tě víno, bambíno, kotě, pane. Eh, hledáme, totiž paseme po tom drožkářským vobšourníkovi, Llodydu Mullaneym, co ho hraje Craig Charles.
PRODAVAČKA je další herečka z Coronation Street – MICHELLE KEEGANOVÁ.
PRODAVAČKA: Hm, myslím, že je v Rover’s a učí se text. To má bejt ňákej fór?
KRYTON: V Rover’s? Jsem to střevo vycucaný, co má vypnutej příjem. Zrovna jsme jeli vokolo. Co, hoši?
RIMMER: Á, si piš, tutově!
KOCOUR: Jsme to ale tupouni.
KRYTON: Rozkolíbáme podešvy a dem z parády.
RIMMER: Suproš!
KOCOUR: Primoš!
KRYTON: Tak páčko, žabátko, kotě, pane, tě víno, bambíno!
RIMMER: Měj se, puso.

Vychází z obchodu. LISTER na ně čeká.
RIMMER: To se nám povedlo. Byli jsme tak věrohodní, až z toho šel strach.

V hospodě Rover’s Return sedí CRAIG CHARLES a pročítá scénáře. Vběhne SIMON.
SIMON: Hele, nebudeš věřit, koho jsem teď viděl. Všechny tvý kámoše z Trpaslíka, jsou venku.
CRAIG: Vážně?
SIMON: Jó! Zrovna přistáli v malý kosmický lodi. Byla zelená, eh, jak, že se jmenovala?
CRAIG: Hele, Simone, dej mi pokoj. Musim se naučit fůru textu, dneska točim dlouhou scénu.
SIMON: Myslim to vážně. Vim, co jsem viděl. Byls tam i ty.
CRAIG: Já že tam byl? Kolik jsi toho vypil?
SIMON: Jen pár skleniček, ale já tě viděl. Stejně velkej, vošklivej, určitěs to byl ty.
Do hospody postupně vchází KRYTON, KOCOUR a RIMMER.
CRAIG: Čau, kluci! Eh, co tady děláte?
KRYTON: Á, pan Craig Charles. Jmenuji se Kryton. Jsem smyšlená postava ze seriálu Červený trpaslík a nutně potřebujeme vaši pomoc.
SIMON: Co jsem říkal?
Do hospody vejde i LISTER. CRAIG na něj zděšeně ukazuje.
LISTER: Jseš jedinej, kterej nám může píchnout.
CRAIG se postaví stranou a mluví sám pro sebe.
CRAIG: O tomhle už jsem slyšel, oživlý vzpomínky, halucinace. (k ostatním) Vím, že neexistujete.
KOCOUR: No jó, tak se v tom nehrab.
RIMMER: Jen nám dejte adresu toho, kdo nás vytvořil, nasednem do Kosmiku a vypadneme.
CRAIG: Do Kosmiku?
SIMON: Říkal jsem ti to, přistáli před hospodou.
RIMMER: To se, doufám, smí? Nedostanem pokutu, viďte?
CRAIG: Vy tady nejste, vím, že tu nejste.
RIMMER (Ukáže na KOCOURA): Eh, tenhle je mimo, ale my tu jsme.
KOCOUR: Jó!
KRYTON: Pochopte nás, pane. Jsme z jiné dimenze a potřebovali bychom vědět, kolik dílů nám ještě zbývá.
SIMON (Hlásí se jako ve škole): É… já vím, kolik dílů vám zbejvá.
LISTER: Kolik?
SIMON: Nó… jeden.
CRAIG (Přikývne hlavou): Jmenuje se Zpátky na Zemi, část třetí. Scénář máme dostat za pár dnů.
KOCOUR (znovu drží podivné zlaté origami): Chcem vod tebe jen tu adresu!
RIMMER: Musíme si promluvit s naším stvořitelem.
CRAIG: A já musim zpátky na vodvykačku.

Posádka odchází z hospody.
LISTER: Díky Bohu, že nejsem von. Ten chlap je troska. Celej den se jenom vydává za někoho jinýho, co je to za vobživu? Blbec.

Klasický záběr na Londýn – Temže, Big Ben a Parlament – vedle něj ale stojí budova ve stylu filmu Blade Runner. Na velkoplošné obrazovce je asiatka, která si vychutnává nějaké jídlo.

Posádka jede výtahem. Všichni jsou dost nervózní.

Vstupují do předsíně bytu jejich stvořitele. LISTER zazvoní na zvonek. Ozvou se první dva takty znělky Červeného trpaslíka. Všichni se leknou.
Otevřou se dveře a následuje další velký úlek.

STVOŘITEL je ve svém bytě. Nabíjí pistoli kulkami se jmény členů posádky. Dveřmi vchází posádka v doprovodu loutek RIMMERA z epizody Stesk.
RIMMER – LOUTKA: Návštěva, pane.
STVOŘITEL: Je s podivem, že jste mě nenašli dřív.
RIMMER: Není snadné najít vlastního stvořitele.
STVOŘITEL: A jak vám on může pomoct?
LISTER: Chcem delší život… blbečku!
STVOŘITEL: Termín ukončení seriálu nelze posouvat, jakmile je o něm rozhodnuto.
LISTER: A co ty votevřený konce? Já a Kochanská? Návrat domů?
STVOŘITEL: Už jsem vás měl dost.
KRYTON: Tohle je tedy náš poslední díl, pane?
STVOŘITEL: Světlo, co září dvakrát jasněji, zhasne za poloviční dobu.
LISTER: Jó, jenže světlo, co plane poloviční září, svítí čtyřikrát tak dlouho.
STVOŘITEL: Ale světlo, co plane jen ze tří čtvrtin, svítí o pět osmin déle než to, které zářilo čtvrtinovou intenzitou světla, co zhaslo.
RIMMER: Na to bych potřeboval kalkulačku.
STVOŘITEL: Jde o to, pánové, že jste hořeli velice, velice jasně a nesmírně, nesmírně dlouho. Jako sama hvězda červený trpaslík. Nic netrvá věčně, dokonce ani… banky.
LISTER: A co třeba… navázat seriálem o Krytonovi. Já bych hrál jeho parťáka.
RIMMER: Nebo sitcom. Bral bych i sitcom. Cokoli, jen abych zůstal naživu.
KOCOUR: Co třeba něco o kočkách?
LISTER: To by nezabralo. Hele, měl byste mě a Krytona vystřelit zpátky v čase, ehm, bylo by to… něco jako novej Robin Hood. Každej tejden by ho lapili a chtěli by ho upálit na hranici za čarodějnictví nebo za jeho divnou hlavu a já bych ho pokaždý, jinym způsobem, hrdinně a odvážně zachránil.
STVOŘITEL zakroutí hlavou.
LISTER: Áh, je to hovadina. Uznávám.
STVOŘITEL vezme ze stolu scénář. Přátelsky naznačuje, aby se posadili.
STVOŘITEL: Vaše smrt bude velkolepá, nádherná a smutná. Tohle je scénář.
Všichni si sedají ke stolu.
STVOŘITEL: Povím vám, jak to bude: Pokusíte se vyhnout osudu a utéct. (Zvedne zbraň) Já vám budu v patách.

Posádka utíká před STVOŘITELEM ulicí plnou lidí. STVOŘITEL je pronásleduje se zbraní v ruce.

STVOŘITEL (k lidem v ulici): Uhněte, sakra!
STVOŘITEL: Pohyb! Pohyb, pohyb, pohyb! Všichni pryč!
STVOŘITEL zaujme pozici a začne střílet. Postupně zasáhne všechny členy posádky, kteří propadávají sklem výlohy obchodu. RIMMERA trefí přímo do holosrdce.
Posádka leží na zemi mrtvá. STVOŘITEL si prohlíží své dílo.

Znovu ve STVOŘITELOVĚ bytě. STVOŘITEL dál vypráví.
STVOŘITEL: Nádherná a smutná.
Položí zbraň na stolek před sebou.
STVOŘITEL: Inspirací k vašemu stvoření i smrti mi byl film Blade Runner. Pánové, nastal… váš čas.
Celá posádka se podívá na zbraň na stolku. LISTER do něj kopne, zbraň vyletí do vzduchu a chytí ji KOCOUR. Usměje se, zamíří na STVOŘITELE a zbraní naznačí, aby se postavil.
LISTER (Chytí STVOŘITELE): Pocem!
STVOŘITEL: Zabili byste mě?
RIMMER: Tak na to vemte jed.
KOCOUR odvede STVOŘITELE k jeho psacímu stolu.
RIMMER: Víte, jak moc jsem kvůli vám trpěl? Jaký jste mi vytvořil život těmi lacinými fórky, narážkami na moji nafukovací pannu Rachel, vtípky o sadě na opravu píchlých duší?
LISTER: To zrovna bylo srandovní… Promiň, pokračuj.
RIMMER: Napadlo vás, jak mi asi je? Začněte psát: Jsem hrdinný zachránce. Získám děvče – úžasnou kočku a bude do mě blázen – a ať vás ani nenapadne, že potom, co se umilujem k smrti, se z ní vyklube moje dávno ztracená sestra.
STVOŘITEL: Sákra, jak jste věděl, že mě to napadlo?
RIMMER: Protože vím, jak přemýšlíte. Teď napište šťastný konec, jinak je s vámi amen.
STVOŘITEL začne psát na stroji.
STVOŘITEL (Čte to, co píše): Pistole vyletí Kocourovi z ruky a Stvořitel ji chytí.
Pistole vyletí KOCOUROVI z ruky a STVOŘITEL ji chytí.
STVOŘITEL (Míří na kluky pistolí): Nikdy nevyhrajete. Tak to přijměte a odejděte v pokoji.
LISTER nahodí odevzdaný pohled a klidně přistoupí k STVOŘITELI. Silou mu zmáčkne hlavu na spáncích, což STVOŘITELI působí velkou bolest.
STVOŘITEL: Áh! Když mě zabiješ, ty idiote, přestaneš existovat! Copak jsi celou dobu nedával pozor?!
LISTER: Já jsem mrtvej už pěkně dlouho. Jenom jsem voxidoval, stárnul a tloustnul, o ňáký vodpovědnosti jsem neměl ani páru. V životě mě nenapadlo, že mi fandí někdo, kdo chce, aby všechno dobře dopadlo. Že máme fanklub, že po mně dokonce pojmenovali televizi. Nikdy jsem nebyl sám, akorát jsem vo tom nevěděl. A teď chci další život, debile!
Praští STVOŘITELEM na postel.
STVOŘITEL: Éh!
LISTER: Já ho zabil.
KRYTON: Ale jak to, že jsme naživu?
RIMMER: Já jsem chtěl sitcom. (Naštvaně kopne do STVOŘITELOVY smrtelné postele, jako by to byl automat na pití) Sitcom z pekárny na sušenky, je to vážně tak moc?
LISTER: Já ho sejmul. Jak to? To se mi nepodobá, já nejsem zabiják.
KRYTON (Drží scénář): Zabil jste ho, protože vás k tomu přinutil, pane. (Čte ze scénáře) Kryton, strana devatenáct: Zabil jste ho, protože vás k tomu přinutil, pane. (Zavře scénář a vysvětluje) To s tou smrtí venku na ulici byla lež, měla nás jen zmást. Zabil nás tím, že nás donutil k jeho vraždě a teď zemřeme, protože není nikdo, kdo by nás držel naživu.
RIMMER: Má pravdu! Vlastně, už teď je mi nějak divně.
KRYTON: Mě také.
RIMMER: Asi budu…
KOCOUR: Podívejte se, jak to dopadne!
RIMMER: Jasně.
LISTER vytrhne ze scénáře poslední stránky a spálí je v krbu. Sedne si k psacímu stroji a začne psát.
LISTER (V duchu si říká to, co píše): Kryton: Můžeme si napsat vlastní konec.
KRYTON: Můžeme si napsat vlastní konec!
LISTER (V duchu si říká to, co píše): Rimmer: Co se napíše, to se stane.
RIMMER: No jasně, co se napíše, to se stane!
LISTER: Jsme teď svobodní.
RIMMER: Jsme teď svobodní!
LISTER: Rimmer hodí vázu, (Zasměje se) která se ve vzduchu zastaví.
RIMMER hodí vázu, která se ve vzduchu zastaví. Poklepe na ni a hodí ji KOCOUROVI. Ten si ji prohlédne a odhodí za sebe. Váza se odrazí od STVOŘITELOVY hlavy a spadne na zem.
LISTER (k ostatním): Kluci, to je něco! Připadám si, jako bůh! Jako by mi najednou v žilách kolovalo tekutý zlato! Chlapi, my se z toho dostaneme! Dokud máme tohle, ovládáme svět, můžeme dělat cokoliv.
RIMMER: Mohl bych velet vlastní lodi!
LISTER: Moh bych dostat zpátky Kochanskou!
KRYTON: Mohl bych sehnat nové houby na mytí.
KOCOUR: Hele, jak to, že tam nemám ani štěk?!
LISTER: Zrovna jsem ti ho napsal. Věděl jsem, že budeš prskat. Mhhha, můžu úplně cokoliv!
RIMMER: Takže náš pižot by mohla být jen zacházka růžovým hadem.
LISTER: Hmm. Promiňte, hoši, překlepy.
KOCOUR: Myslíš, že se z toho dokážeš vyprat?
LISTER: Hej, jen se dívej, kamaráde. Sleduj!
RIMMER: Ovládá celý svět, může si dělat, co chce.
LISTER: Kdybych chtěl, klidně udělám… Tohle! (Píše na stroji a zpívá) Tytdlidlí, tydlidlí!
RIMMER začne poskakovat a zpívat.
RIMMER: Tydlidlí, tydlidlí, dlidlidlií, tydlidlí, ty dydlidlí, tydydlidlí, dydlidlí, tydlidlí, tydlidlí… (Vší silou vrazí rozkrokem na roh stolu, zakřičí) Au, uh! Uh, uh. (Opakovaně naráží slabinami na stůl)
LISTER: To je paráda!
KOCOUR: Co to… dělá?
KRYTON: Mučíte mi ho pomoct zatavit, pane. Pomočte mi ho zatavit!
KRYTON jde vpřed, ale šlápne na hrábě, které ho praští do obličeje. To samé se stane, ať jde na jakoukoli stranu. LISTER se tomu směje. RIMMER si stále provádí kastraci. KOCOUR se smíchem ukazuje na KRYTONA, najednou ho praští do obličeje všechny troje hrábě.
KOCOUR: Áu.
KOCOUR spadne na zem.
LISTER: To je fakticky hustý. Tak jo. (Přestane psát) Další krok, šťastnej konec.
KRYTON (ke KOCOUROVI): Zadržte, pane, nedostaneme se k němu.
LISTER: Moment, moment, tohle jsem nenapsal. Tohle taky ne. Hele, kluci, dyť já nic nepíšu. Co se stalo?
RIMMER si přestane poškozovat genitálie o roh stolu.
KRYTON: Možná to není ten psací stroj, co ovládá náš svět. Třeba je to něco jiného.
KOCOUR zase složí zlaté origami.
KOCOUR: A co tyhle blbý hračičky? Proč je pořád skládám?
LISTER: Na houby.
KRYTON (Kouká se na KOCOUROVO origami): Co to vlastně je, pane? Něco je uvnitř! Foukněte.
KOCOUR foukne do origami, které se zformuje do tvaru olihně beznaděje.
KOCOUR: To je jak ta oliheň. Proč bych skládal olihně?
KRYTON: Tenhle svět ovládá něco jiného. Co když je to naše společné podvědomí?
RIMMER: Jako, když nás překvapila ta oliheň beznaděje.
KOCOUR: Na tý vodní planetě? Ta potvora, co nás před lety napadla?!
LISTER: Moment, moment, tak počkat. Tvrdíte, že ta vobluda v nádrži, ta co nás postříkala, byla další oliheň beznaděje? Já totiž necejtim beznaděj. Jsem nadšenej, šťastnej. Od první chvíle je mi fajn, tady jsem někdo. Zase mam chuť žít.
KRYTON: Pst, někdo jde. Slyšíte?
Ozývají se lehké ženské kroky.
KOCOUR (Čichá): Kochanská! Cejtim její vůni!
LISTER: Hááá, zase ji získám, všechno, co jsem kdy chtěl.
KRYTON: Ale ve skutečném světě budete umírat. Tohle není skutečnost.
LISTER: Ale… pro mě jo!
KRYTON: V srdci ale ne.
LISTER: Nemám na vybranou, Kryťáku. Tohle je jediná šance, jak ji zase dostat zpátky.
KRYTON udělá pár kroků dopředu, tváří se provinile.
KRYTON: Eh, eh… slečna Kochanská… není mrtvá, pane.
LISTER: Ty děti nekecaly?
KRYTON: Lhal jsem vám, pane. Dala vám kopačky. Eh, snažil jsem se vás uchránit. Jejejeje je tam někde venku.
LISTER: A dokonce je někde tady, a to přímo támhle za dveřma. V tomhle světě mě miluje. A v tomhle světě mě bude milovat až do smrti smrťoucí.
KRYTON: Není skutečná.
LISTER: Nikdo není dokonalej.
KRYTON, KOCOUR a RIMMER pomalu mizí.
RIMMER: Koukněte, začínám průhlednět. Vracím se do reality.
KOCOUR: Já taky!
KRYTON: Pane!
LISTER: Musim tu zůstat.
KRYTON, KOCOUR a RIMMER zmizí.

Realita
Všichni leží na podlaze u vodní nádrže. RIMMER, KOCOUR a KRYTON se probouzí z halucinací, ale LISTER je pořád v transu.
KOCOUR: Co se to, sakra, stalo? A chci to jak pro blbý a s tabulkama.
KRYTON: Podle mě se vzbouřil náš imunitní systém. Předchozí setkání s olihní asi posílilo naše protilátky.
RIMMER: A to nám dalo možnost volby mezi realitami: Touhle, nebo tou, v níž se objevila kremelská Káťa.
KOCOUR: A co když vopičák hodí flintu do žita?
KRYTON: Tak se už neprobere.
LISTER (jen hlas): Musím tu zůstat.

Falešná realita
Do STVOŘITELOVA pokoje k LISTEROVI přichází žena. Zprvu je vidět jen silueta, ale po zaostření zjistíme, že se jedná o KOCHANSKOU. Ve skutečnosti však Chloë Anett hraje sama sebe.
KOCHANSKÁ: Nemůžeš se rozhodnout, ve které realitě chceš žít?
LISTER (Má slzy v očích): Lámu si s tim hlavu.
KOCHANSKÁ: Můžu se tě na něco zeptat?
LISTER (Přikývne): No jasně.
KOCHANSKÁ: Líbal jsi mě někdy ve snu?
LISTER (Kýve hlavou): Mh…
KOCHANSKÁ: Bylo to fajn?
LISTER: Nikdy jsem se nechtěl probudit.
KOCHANSKÁ: Tak sni dál…
Podívají se na postel, kde už neleží STVOŘITELOVO tělo. Stojí tam malé figurky z hliníku: muž a žena držící se za ruce a s nimi dvě malé děti.

Záběr na podzimní krajinu.
LISTER jede s KOCHANSKOU v Smart – Kosmiku. Najednou prudce zabrzdí a než se KOCHANSKÁ stačí vzpamatovat, odejde z auta do lesa. KOCHANSKÁ vystoupí za auta.
KOCHANSKÁ: Kam jdeš?
LISTER: Vrátim se… a dostanu tě zpátky.
KOCHANSKÁ: Opravdovou? (Směje se) Nikdy mě nedostaneš, ty mi nesaháš ani po kotníky.
LISTER: To jsem si taky myslel… ale není to tak.
KOCHANSKÁ: Je to tak.
LISTER: Né. Jsem fakt supr, nenechám sebou vorat. A i když jsem nechutnej, občas bejvám docela statečnej.
KOCHANSKÁ: Nikdy mě nedostaneš.
LISTER: Ale jo, dostanu.
LISTER odejde do lesa a zmizí.

Realita
LISTER se probouzí z halucinace. KOCOUR, KRYTON a RIMMER ho zvednou ze země a všichni společně odchází.

Záběr na Červeného trpaslíka ve vesmíru.

Posádka jde po chodbě.
LISTER: To mi teda vysvětlete. Jak je možný díky inkoustu beznaděje dostat všecko, co chcete?
KRYTON: Z analýzy té olihně vyplývá, že jde o samici.
RIMMER: Samec? Samice? Co je v tom za rozdíl?
KOCOUR: Samice zvládnou deset věcí najednou, ale couvání mezi kamenim ne?
KRYTON: Samčím obranným systémem je inkoust vyvolávající beznaděj, samičí inkoust má opačné účinky.
LISTER: Vyvolává radost?
RIMMER: To je jako napadnout něco, co ti na oplátku dá indickou masáž hlavy nebo luxusní manikúru s aromaterapií. Co je to za bláznivý obranný systém?
KRYTON: Je velice účinný, pane, protože pak přestane útočit.
LISTER: Jo. A zatimco si báječně medíš, tak se zdejchne, co?
KRYTON: Přesně tak, pane.
Nastoupí do výtahu.
RIMMER: Jak se dostala na palubu?
Všichni kroutí hlavou.
KOCOUR: Tak nějak jsem ji přines.
Všichni se na něj udiveně podívají.
KOCOUR: Už jsou to roky, z planetárního oceánu. (Zpívá) Teď vás, rybky, ňamky ,zbaštím, nic nechutná mi líp!
Všichni nevěřícně kroutí hlavou, jak může být vůbec někdo tak hloupý.
KOCOUR: Pak mi frnkla. Věděl jsem, že se naštvete, tak jsem nic neřek… Že ale vyrostla, úh…
RIMMER (naštvaně ke KOCOUROVI): A co s ní teď provedeme?
KOCOUR: Já bych to viděl na sushi.
LISTER: Myslim, že ji vyhodíme na nejbližší vodní planetě. Trochu to tam rozdovádí.
Vystupují z výtahu.
KOCOUR: Co bude se všema z tý reality, odkud jsme zmizeli? S těma, co tam čučej na televizi?
KRYTON: Budou existovat dál, protože jsme je tou halucinací vytvořili, pane. To je kvantová mechanika. každé přijaté rozhodnutí vytváří nový vesmír a totéž platí i pro sny a halucinace. Další vesmír z mnoha.
RIMMER: Až na to, že ta banda ubožáků bude až do smrti přesvědčená, že jsme jen postavy ze seriálu.
LISTER: A kdybyste jim řekli pravdu, víte, co by udělali?
RIMMER: Smáli by se.
LISTER: Jo. (Začne se smát)
Všichni odchází, kromě LISTERA, který ještě zůstává na chodbě.
LISTER: Asi máš recht.
Podívá se z okna do širého vesmíru a jde za ostatními.

Hráli:
Rimmer:	Chris Barrie – Kamil Halbich
Lister:	Craig Charles – Martin Sobotka
Kocour:	Danny John-Jules – Miroslav Vladyka
Kryton:	Robert Llewellyn – Zdeněk Dušek
Simon Gregson:	Simon Gregson – Petr Gelnar
Michelle Keegan:	Michelle Keegan
Stvořitel:	Richard O’Callaghan – Milan Slepička
Kochanská:	Chloë Annett – Monika Hladová
Casting:	Linda Glover
Koordinátor kaskadérů:	Marc Cass
Hudba:	Howard Goodall
Produkční účetní:	Karen Hilton
Výběr lokací:	Stan Fus
Produkční koordinátor, vedoucí postprodukce:	Becky Page
2. asistent režie:	Vikky Dale
3. asistent režie:	James Farmer
Hlavní osvětlovač:	Jim Russel
Elektrikáři:	Stefan Lissner Chris Bird Mark Funnell Sam Kite Bob O’Brian Taylor Russell
Pomocníci:	Paul Barker Grant Wiesinger
Archivní záběry:	společnost Artbeats
Produkce:	Bernard Clayton Richard Naylor Stacey Skinner Charlie Squire Robert Turnbull Chris Watson
Hlavní rekvizitář:	Steve Register
Rekvizitáři:	Ben Bagley Jane Gilchrist Adam Harris Mark Papworth Morgan Parker Antony Parnell Luke Whitelock
Koordinátor uměleckého oddělení:	Natasha Jones
Nákupčí rekvzit:	Karen Krizanovich
Umělecký režisér:	Alex Lemonis
Storyboardy:	Nik Afia Graeme Callander Humayun Mirza
Masky:	Christine Allsopp Sarah Pickering Norma Webb
Kostýmy:	Carly Griffith Fraser Purfit
Operátoři kamery:	Al Knott Neil Purcell
Asistenti kamery:	Jason Iqbal Richard Shaw
Posun kamery:	Dean Morris
1. asistenti kamery:	Trevor Henen Alex Taylor
DIT:	Deane Thrussell
Zvuk:	Chris Ashworth
Operátoři mikrofonů:	Paul Hickey Louis Franklin
Mix dabingu:	Mark Owen
Offline editor:	Nick Ames
Online editor:	Nick King
Barvy:	Nick Adams
Postprodukce:	společnost Evolutions
Skript:	Susan Lawton
1. asistenti režie:	Jo Howard Nick Rae
Vizuální efekty, režisér 2. štábu:	Mike Seymour
Vizuální efekty:	společnosti Fin Design & Effects FXPHD.com
Designér masek:	Andrea Finch
Designér kostýmů:	Howard Burden
Produkce pro TV Dave:	Lisa Perrin
Produkční:	Jo Howard
Asociativní producent:	Andrew Ellard
Architekt:	Mark Harris
Kamera:	Andy Martin
Výkonní producenti:	Charles Armitage Doug Naylor
Producenti:	Jo Howard Helen Norman
Režie:	Doug Naylor

 

České znění připravili:
Překlad:	Pavel Medek
Dialogy:	Eva Štorková
Dramaturgie:	Michal Sladký
Mistr zvuku:	Jozef Kušnír
Asistent režie:	Hana Somolová
Vedoucí produkce:	Miroslava Herynková
Vedoucí dramaturg:	Alena Poledňáková
Šéfproducent:	Vladimír Tišnovský
Režie českého znění:	Janoš Vaculík

 

Vyrobila Grant Naylor Productions pro UK GOLD

© UK GOLD SERVICES LTD MMIX
© Česká televize 2010

Comments are closed.