19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Neznámý měsíc
Je vidět město uvnitř průhledné kopule.
Ložnice
Muž středního věku spí v potemnělé ložnici. Ve dveřích se objeví vysoká postava s černým pláštěm, s kouřem u kotníků a s černobílou maskou podobnou lebce. Zaduní podivným hlasem.
INKVIZITOR: Thomasi Allmane!
ALLMAN, tlusťoch s šedivými vlasy, nahmatá na nočním stolku své brýle.
INKVIZITOR: Thomasi Allmane, byl jsi shledán nehodným své existence.
ALLMAN: To jsi ty, mami?
INKVIZITOR: Tvůj život a veškeré vzpomínky na tebe budou vymazány z historie. Místo, které jsi zabíral v časoprostorovém kontinuu, bude přiděleno někomu, komu nebyl nikdy dán dar života. Kéž bys byl strávil svůj čas moudřeji.
INKVIZITOR vystřelí oranžovo-červený paprsek světla na ALLMANA z rukavice, kterou má na ruce a vytvoří kolem něho záření.
ALLMAN: Ne, prosím! Proč já? Jiní taky promarnili svůj život!
INKVIZITOR: Nikdo soudu neujde.
Obrázek ALLMANA na jeho nočním stolku se změní na obrázek štíhlejšího, vyššího muže s tmavými vlasy a s knírkem. Tento tmavovlasý muž se pak objeví v pokoji v záblesku žluto-zeleného světla.
INKVIZITOR: Dokonáno. Zbývá jen vymazat tvojí fyzickou podobu.
INKVIZITOR vystřelí další červeno-oranžový paprsek na ALLMANA, který se rozplyne. INKVIZITOR se otočí na nového ALLMANA.
INKVIZITOR: Promiňte, že ruším, pane. Kontrola autenticity.
Inkvizitor zasalutuje, otočí se a zmizí.
Kokpit Kosmika
Jsou tu LISTER, RIMMER a KRYTON. KRYTON podává LISTEROVI šálek.
KRYTON: Káva, pane. S dvojitou dávkou kofeinu i cukru.
LISTER: Bezvadný.
KRYTON se dívá LISTEROVI přes rameno, co čte.
KRYTON: Á, Vergiliova Aeneas. Epos o Agamemnónově boji o Helenu Trojskou – dílo největšího římského básníka, jenž se kdy brkem dotkl pergamenu.
LISTER: Jo, tohle je komiksová verze.
KRYTON: Vážně?
LISTER: Ale je to dobrý. Přímo našlapaný dějinama.
RIMMER se na ně znechuceně podívá.
KRYTON: (Čte z komiksu) Prásk, bum, pic ho, zhebni v posteli, ty trojskej prasopse, bác, plesk. Vycházejí z původního textu. Jsem si jist, že by Vergilius souhlasil.
RIMMER: Krytone, neodrazuj ho. Je to jediná věc, kterou kdy četl, krom leporela.
LISTER: Ale toho dřevěnýho koně v tý trojský ptákovině, to jim nesežeru, to ne.
RIMMER: To je jeden z nejslavnějších vojenských manévrů!
LISTER: Koukni, Řekové byli deset let před Trójou a prásk ho, bác ho a bim ho vobčas na ňákýho Trójana, že jo?
RIMMER: No a?
LISTER: A ty se jednou ráno probuděj a Řekové jsou v tahu. A hned za městskejma branama nechali ten dar; výraz úcty ke svejm sokům: ohromnýho koně, dost velkýho na to, aby se do něj vešlo pět set Řeků v plný zbroji a ještě zbylo dost místa na hygienický zařízení. A podle tebe se žádnej Trójan neptal: „Co že je to za divnej dáreček? To nám nemůžou dát pajc na holení a ňáký fusekle?“ Ne, oni si ho odtáhnou dovnitř a jako na potvoru jdou všichni brzo na kutě! Blbost těchhle lidí musela bejt potrestaná tím, že je někdo voddělal v posteli. A víš, co je největší prča? Podle tehdejších Řeků se dodneška říká „Dát někomu danajskej dar“ a přitom by se to mělo jmenovat podle Trójanů „dacanskej dar“.
RIMMER: Děkuji za vysvětlení, Schliemanne.
Kosmik se zakymácí. KOCOUR přiběhne zezadu. LISTER začne mačkat cosi na ovládacím panelu.
KOCOUR: Co to bylo?
HOLLY: Zvláštní, změnili jsme kurs.
KRYTON: Ale žádnou změnu nemáme naprogramovanou.
Loď se opět otřese. Začnou svítit červená světla a houkat poplašné sirény.
HOLLY: A zase! O 180 stupňů! Letíme zpátky k Červenému trpaslíku.
LISTER: Sakra, dej mi manuál, Holly.
Když se LISTER dotkne kormidla, přeskočí z něj oblouk elektrického proudu a dá mu ránu.
LISTER: Jau!
HOLLY: Máme poruchu!
KRYTON: To není porucha, něco ovládá naše vozítko.
RIMMER: Holly, vidíš nějaká tělesa?
HOLLY: Radar nic neukazuje.
KRYTON: To není možné, něco tam je…
KRYTON je přerušen, když se náhle LISTER vzpřímí a vytrčí paži. Oblouk elektřiny jiskří mezi jeho hlavou a ovládacím panelem Kosmika. Je slyšet INKVIZITORŮV hlas, ale LISTEROVY rty se nehýbou.
INKVIZITOR: Zmocnili jsme se člověka známého jako Lister. Nestavte se mi na odpor.
KOCOUR: Co s ním je, konečně mutuje?
KRYTON: (Hlasitě) Řekněte, kdo jste!
INKVIZITOR: Děs a hrůza provází mne, jsem Inkvizitor!
KRYTON: Inkvizitor?!
INKVIZITOR: Vaše vozítko je pod mou kontrolou. Doveze vás na vaši mateřskou loď, kde budete postaveni před soud. Každý z vás pronese řeč na obhajobu své existence. Pokud neuspějete, budete vymazáni beze stopy!
Inkvizitor opustí LISTEROVO tělo. LISTER klesne do židle.
KRYTON: Není Vám nic, pane?
LISTER: Ne, nic. Aspoň doufám. (Vstává) Akorát se třesu.
KRYTON: No, ale pro jistotu vás ještě prohlédneme na Mediscanu.
LISTER: Jo, jasně.
Vesmír
Kosmik se vrací k Červenému trpaslíku.
Střední část Kosmika
Všichni sedí ve střední části; LISTER je zabalený do ručníku.
RIMMER: Krytone, už jsi slyšel o „Inkvizitorovi“?
KRYTON: (Velmi dramaticky) Jen různé mýty; děsivé příběhy; strašidelné historky, jež se vyprávějí u blikajícího ohně o půlnoci, vždy když se sejdou ošlehaní vesmírní vlci a při lahvince se předhánějí v příhodách, při nichž krev tuhne v žilách!!!
RIMMER: Stačilo by říct normálně „ano“.
HOLLY: (Potichu) Tak kdo to je?
LISTER: Jo, a o co mu jde?
KRYTON: Legenda vypráví o androidovi – o samoopravovacím robotu, jenž přežije do konce času; až do konce věčnosti. A po milionech let samoty nakonec dojde k závěru, že není žádný Bůh, ani posmrtný život a jediným důvodem a pravým důvodem existence je žít užitečný život. A tak android zkonstruuje stroj času a bloudí věčností, navštíví každou duši v dějinách a každou podrobí zkoušce. A vymaže všechny, kdo promarnili svůj život, a nahradí je těmi, kteří nikdy neměli šanci žít, neoplodněnými vajíčky, spermiemi, které neuspěly. To je Inkvizitor – vymýtí darmožrouty, vygumuje mizery a smete budižkničemy!
RIMMER: Jsme v tom až po uši.
LISTER: Kdo může posoudit, co je bezcenný?
KOCOUR: Ale běž! Stačí mi jeden pohled! Přečti si své heslo „Kdo je nikdo!“
LISTER: Ne, vážně! Kdo je soudce? Kdo má právo říct, co stojí za to?
RIMMER: Smiř se s tím, hochu. Válet se celý den na kavalci, číst „Malýho cyklistu“ a pojídat cornflakey, to ti asi jen tak neprojde.
LISTER: Jenom proto, že jsem nevymaloval Sixtinskou kapli, jsem určenej k likvidaci?
HOLLY: Ne, ale proto, že jsi naprosto bezcenný vesmírný povaleč a nemytý šmudla.
KRYTON: Přesně tak. Kritériem není sláva, ale pouze to, jestli jste žil užitečný život.
RIMMER: (S hlavou v dlaních kňourá) Proč mi tohle někdo neřekl dřív? Kdybych věděl hned od začátku, že má člověk žít užitečný život, mohl jsem s tím něco udělat! Do kolika dobročinných televizních akcí jsem volal a slíbil příspěvek – vědět tohle, dal bych jim pravé číslo kreditky.
KRYTON: Pane, nemusíte být velkým filantropem ani misionářem. Stačilo by, kdybyste byl využil daru života.
RIMMER: Ale ne!
KRYTON: Něčím přispěl!
RIMMER: Ale ne!
KRYTON: Byť i něčím malým!!
RIMMER: Ale ne!
KRYTON: Stačilo by, kdybyste nevedl život tak zcela egocentrický, prázdný a sobecký.
RIMMER: Tohle mi děláš naschvál, viď!
KRYTON: Snažím se vám jen ulevit, pane!
RIMMER: Tak zavři zobák!
LISTER: Nevim, proč bysme se měli bát nějakýho ujetýho toulavýho robota, co se prohlásil za soudce a porotu celýho lidstva. Proč bysme měli před nim padnout na zadek?
Inkvizitor převezme opět kontrolu nad LISTEROVÝM tělem. Napřímí se mu páteř a jiskří kolem něj oblouk elektrických výbojů.
INKVIZITOR: Protože mám takovou sílu, že tvý tělo přetrhnu jako hada!
LISTEROVO tělo se uvolní.
LISTER: Jo, už chápu, kamaráde!
Nákladní dok
Kosmik přistává.
Chodba Červeného trpaslíka
LISTER, RIMMER, KRYTON a KOCOUR jdou temným koridorem.
LISTER: No tak, kde je?
INKVIZITOR se objeví v zářivé mlze. Blokuje koridor.
INKVIZITOR: Pohleďte a třeste se! Inkvizice začíná! Dokažte mi, že jste hodni svého života, jinak budete celou věčnost pít plnými doušky ze studny nicoty.
KOCOUR: Nesnáším otázky na buď a nebo.
INKVIZITOR: Kdo bude první?
KOCOUR a RIMMER: (Společně ukazujíc) Lister!
Inkvizitor zmrazí LISTERA, KOCOURA a KRYTONA v bublině modré energie.
INKVIZITOR: Ty, holograme! Ty budeš první.
RIMMER: (Přiškrceně) Pardon? Pane?
Inkvizitor vystřelí na RIMMERA žluto-zelený paprsek a on zmizí. Střih na detail Inkvizitorovy tváře. Kamera ustupuje a my ho vidíme sedět na trůnu ve tvaru gryfa.
Temná místnost
RIMMER stojí před ním v temné místnosti s množstvím zapálených svíček v pozadí.
INKVIZITOR: Byl ti dán největší dar ze všech: dar života. Řekni mi, cos udělal, aby sis zasloužil tuto výjimečnou přízeň štěstěny.
RIMMER: Víte, neberte to jako nedostatek úcty k Vám, ale máte snad právo se ptát – ne, vlastně – požadovat po mně odpověď, vaše excelence? (Udělá pukrle a ukloní se)
INKVIZITOR: Všichni se musejí zodpovídat Inkvizitorovi!
RIMMER: Bude ale můj soud spravedlivý?
INKVIZITOR: Jistě, jako všichni, kdo stojí před Inkvizitorem, budeš svým vlastním soudcem…
Inkvizitor odklopí masku a objeví se …RIMMERŮV obličej.
INKVIZITOR: (Od teď mluví jako RIMMER) …ty sám!
RIMMER: Hernajs!
INKVIZITOR: To máš tedy pravdu, kamaráde!
RIMMER: Každého soudí jeho vlastní já?
INKVIZITOR: Zavání to metafyzikou, ale spravedlivější způsob není. Tak do toho, ospravedlň se.
RIMMER: Tak nejdřív jsem…
INKVIZITOR: (Přeruší ho) Lháři!
RIMMER: Konal jsem dobro.
INKVIZITOR: Ne, nekonal!
RIMMER: Ze všech sil jsem se vždycky snažil konat dobro.
INKVIZITOR: Ne, nesnažil.
RIMMER: Víte, svým způsobem jsem vedl dobrý život.
INKVIZITOR: Kdy?
RIMMER: Ááá! (Ukazuje za trůn) Kdo to támhle stojí? Sám archanděl Gabriel! To jsem teď já, jsem nový člověk! Aleluja!
INKVIZITOR: Jsi pouze odporný a páchnoucí, slizký a hnusný zelený lidský výkal, že?
RIMMER: No… tak něco, ano.
INKVIZITOR: Takže se už laskavě ospravedlň!
RIMMER: Nemoh´ jsem být jiný. Můj otec byl šílený zkrachovalý voják, matka semetrika ze Semetrikova. Mí bratři měli krásu i talent. A co jsem měl já? Střapaté vlasy a zarůstající nehty. Ano, přiznávám, že jsem nula. Ale vzhledem k mému zázemí je nula pokrok.
RIMMER zmizí a na jeho místě se objeví KOCOUR. Inkvizitor má teď KOCOURŮV obličej a hlas.
KOCOUR: Čau, frajere!
INKVIZITOR: Tvůj soudný den již přišel. A šetřit tě nebudu! Souzen budeš jako všichni.
KOCOUR: Jsem naladěn na FM!
INKVIZITOR: Nezbývá než tě vyzvat: ospravedlň svou existenci – co dobrého jsi vykonal?
KOCOUR: Dal jsem světu potěšení ze svého půvabného těla!
INKVIZITOR: To je pravda.
KOCOUR: Už můžu jít?
INKVIZITOR: To je všechno?
KOCOUR: To je ti málo?
INKVIZITOR: Řekl bych, že je to dost povrchní argument.
KOCOUR: Taky jsem dost povrchní kluk. Povrchní, ale s krásnou figurou!
INKVIZITOR: Někdy uvádíš v úžas i mě!
KOCOUR: Děkuju!
Místo KOCOURA se objeví KRYTON. INKVIZITOR teď vypadá a mluví jako KRYTON.
INKVIZITOR: Tak, Krytone, máš možnost se obhájit.
KRYTON: Nejsem si jist, jestli mohu.
INKVIZITOR: Tvůj život byl naplněn užitečnou prací. Není snad tvora, který by žil tak nesobecký život.
KRYTON: Jsem naprogramován, abych žil nesobecky. A proto dobré skutky nevycházejí z dobrých úmyslů, ale jsou výsledkem série binárních povelů, které jsem povinen poslouchat.
INKVIZITOR: Ale jak se tedy může jakýkoli robot obhájit?
KRYTON: Možná kdyby zkusil ukončit svůj program a žít podle souboru hodnot, které si potom nezávisle vytvoří.
INKVIZITOR: Tvůj argument si říká o vymazání.
KRYTON: Jsou to tvoje pravidla, ne moje.
INKVIZITOR: Přeješ si být vymazán?
KRYTON: Jsem naprogramován, abych si nic nepřál. Sloužím.
INKVIZITOR: U člověka lze tvé chování považovat za tvrdohlavost.
KRYTON: Ale já nejsem člověk a ty taky ne. A není na nás, abychom je soudili. Nevím, proč to děláš.
INKVIZITOR sklopí masku.
INKVIZITOR: (Majestátním hlasem Inkvizitora) Už dost!!!
INKVIZITOR znovu odklopí masku. Objeví se LISTERŮV obličej.
INKVIZITOR: Tak co? Jak z toho vybruslíš, vobludo?
LISTER: O čem to mluvíš?
INKVIZITOR: Víš, kde si moh` bejt, kdyby ses trochu snažil? Čím ses moh´ stát?
LISTER: No a?
INKVIZITOR: Dyť ti to pálí, kamaráde! A nikdy jsi toho nevyužil!
LISTER: No a?
INKVIZITOR: Tak se koukej ospravedlnit!
LISTER: Polib mi.
INKVIZITOR opět sklopí masku a vrátí se mu jeho hlas.
INKVIZITOR: Inkvizice skončila. Dospěl jsem k verdiktu.
Chodba Červeného trpaslíka
LISTER, RIMMER, KRYTON a KOCOUR spolu teď stojí v koridoru.
INKVIZITOR: Dva z vás se nedokázali stát tím, čím velmi snadno mohli být. Promarnili jste život, a tak jste vlastně vůbec nežili!
INKVIZITOR vystřelí na RIMMERA a KOCOURA zelené světlo a oni zmizí.
LISTER: Ty hajzle! Ty jsi je vymazal!
KRYTON: (Drží LISTERA zpátky) Pane!
LISTER: Je to cvok, Krytone! Vymazal Kocoura a Rimmera!
INKVIZITOR: Těm nic nehrozí.
KRYTON: Pane… vymazáni budeme podle všeho my dva.
LISTER: Aha.
INKVIZITOR udělá cosi na své rukavici a LISTEROVI a KRYTONOVI se objeví na zápěstích a kotnících pouta svazující oba dohromady.
LISTER: Vedli snad užitečnější život než my dva?
INKVIZITOR: Kocour je sobecké a povrchní stvoření, stejně jako ten hologram. Vzhledem ke svým nízkým nárokům se ale ospravedlnili. Zatímco ty a robot jste měli navíc.
INKVIZITOR je obklopí červeno-oranžovou bublinou energie.
LISTER: Co je zase tohle?
KRYTON: Řekl bych, že nás chirurgicky odstraňuje z času. Každá vzpomínka na nás, každý náš čin je vygumován. Tímto vymazal naše životy.
INKVIZITOR: Je to hotovo. Linie času jsou spleteny. Náhoda je poopravena. Zbývá jen zprovodit ze světa vaši fyzickou podobu.
LISTER: Jestli máš nějakej úžasnej tajnej plán v rukávu, je čas se s nim vytasit.
KRYTON: Nemám plán, pane. (Ukazuje své mechanické paže) Nemám rukávy.
Další KRYTON se objeví za INKVIZITOREM. Má stejnou rukavici jako INKVIZITOR.
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Výborně! A tak, ea, co jsem udělal pak?
KRYTON Z BUDOUCNOSTI zapne řetězovou pilu a uřízne Inkvizitorovi ruku i s rukavicí. Zatímco je INKVIZITOR ochromen bolestí, kopne KRYTON Z BUDOUCNOSTI rukavici LISTEROVI a KRYTONOVI.
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Tak honem! Zvedněte tu rukavici a zmizte!
LISTER: Do prčic, co je zase tohle?
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Nemám čas na vysvětlování! Jsem z budoucnosti, zachráním Vás. Tak běžte! Honem!
KRYTON: A co já? Totiž… ty… totiž… my?
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Nás bohužel zabijou.
KRYTON: Zabijou? Jak?
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Zatímco tady stojím a vysvětluju vám to, Inkvizitor na mě skočí zezadu, takhle.
INKVIZITOR skočí na KRYTONA Z BUDOUCNOSTI zezadu a začne mu drtit hlavu o stěnu.
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Nemůžete mě zachránit. Než dojde k rozhodujícímu střetu ve skladišti, musíte dešifrovat ovládání rukavice.
LISTER: Jak? Napověz nám.
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: No, já… já… nemohu to vysvětlit. Z nějakého důvodu jsou moje poslední slova „Enig“.
LISTER: „Enig“?!
KRYTON Z BUDOUCNOSTI: Ano, enig…
Ozve se křupavý zvuk, jak INKVIZITOR konečně rozdrtí hlavu KRYTONA Z BUDOUCNOSTI. Zbylý KRYTON začne tahat LISTERA pryč koridorem.
KRYTON: Honem, pane, musíme jít!
LISTER: Zrovna tě zabili, Krytone!
KRYTON: Pane! Musíme jít!
INKVIZITOR si regenerací obnoví ruku.
Jiná chodba
LISTER a KRYTON běží koridorem, pokoušející se utéct, když tu náhle začnou blikat červená světla a houkat poplašné sirény. Přiběhnou k zamčeným dveřím. LISTER přitiskne svou dlaň na skleněný obdélník vedle dveří. Rozsvítí se čtverec a je slyšet hluboký tón. Na obrazovce ve stěně se objeví HOLLY.
HOLLY: Nejste registrován jako personál této lodi. Prosím, uveďte jméno a kód.
LISTER: To jsme my, Holly!!!
HOLLY: Prosím, uveďte jméno a kód.
LISTER: Lister D., tři nuly jedna šest devět.
HOLLY: Nemám tu záznam o otisku Vaší dlaně.
Začnou houkat sirény.
HOLLY: Poplach vetřelec!
LISTER pokyne KRYTONOVI, aby to vyzkoušel. KRYTON položí ruku na zařízení otisků dlaní.
KRYTON: Obnovuju iniciaci!
Sirény přestanou houkat.
HOLLY: Prosím, uveďte jméno a kód.
KRYTON: Název série: Kryton. Registrační kód: Doplňkový, nula nula jedna.
HOLLY: Nemám tu záznam o Vaší CPU.
Sirény začnou znovu houkat.
LISTER: Tady už neexistujeme!
Bílý kouř vyrazí ze stěny vedle LISTERA. Ten uskočí stranou a přikryje si rukama obličej.
KRYTON: Slzný plyn!!!
Oba běží chodbou jiným směrem. Další oblak slzného plynu vystřelí z protějšího konce chodby. Stáhnou se tedy do středu. Otevřou se dveře a vstoupí RIMMER a KOCOUR. KOCOUR drží bazukoid.
LISTER: Ha, díky Bohu, to jste vy.
KOCOUR: Hni se a je z tebe žrádlo pro psy.
LISTER: Cože? To jsme my!
RIMMER: Co jste zač a co tady chcete?
LISTER: Rimmere, to jsem já!
RIMMER: Odkud mne znáte?
KOCOUR: Nezbašti mu to, jméno zná z uniformy!
KRYTON: (K LISTEROVI) Pane, oni nás neznají. Jsme v předpeklí mezi dvě dvěma světy. Vůbec si nás nepamatují.
RIMMER: Tak, zeptám se ještě jednou: co tu chcete?
LISTER: Nejsme nepřátelé! Někde tady pobíhá chlap, co vymazává všechny tvory z historie! Bejvali jsme na lodi s váma.
RIMMER: (Sarkasticky) Jenže jsme na vás zapomněli.
LISTER: Ano!
RIMMER: (Stejně ironicky ke KOCOUROVI) Tím jste mě tedy přesvědčili.
LISTER: Znám tě jako svý boty!
RIMMER: Když mě znáte tak dobře, budete vědět, že jsem typ neoblomného, tvrdého astromariňáka, se kterým si není radno zahrávat.
LISTER: Ne, nejsi!
RIMMER: Žádám vás naposled, aby…
LISTER: (Přerušuje RIMMERA) Fiona Barringtonová! Když ti bylo patnáct. Zašil jsi se s ní ve skleníku. Slintal jsi blahem, ale ukázalo se, že jsi měl ruku v teplym kompostu. Jak bych tohle věděl, kdybych tě neznal?
RIMMER: (Koutkem úst ke KOCOUROVI) Vymýšlí si!
LISTER: Máš tři bráchy: Johna, Howarda, Franka. Jsi hroznej skrblík. Jsi poseroutka všech poseroutků. Strávil jsi den jako služba na lince důvěry a čtyři lidi spáchali sebevraždu! Tvý druhý jméno je Jidáš, ale říkáš si Jonathán. Podepisuješ úřední dopisy A.J. Rimmer B.P.D., což znamená Bronzovej Diplom za Plavání. Jsi prolhanej, úskočnej a svinskej prevít s šarmem a společenskou grácií filcky!
KOCOUR: (K RIMMEROVI) Hochu, ten tě má prokouknutýho.
RIMMER rezignovaně kývá na souhlas.
KRYTON: Musíte nám pomoct! Inkvizitor udělá cokoli, aby nás vymazal!
Otevřou se dveře a vejde DRUHÝ KRYTON a DRUHÝ LISTER. Jsou velmi podobní prvnímu KRYTONOVI a LISTEROVI, ale hlava DRUHÉHO KRYTONA je zaoblenější. DRUHÝ LISTER je oblečen podobně jako LISTER, ale je trochu menší a má horší sestřih.
DRUHÝ LISTER: Do prčic, co je to za chlápky?
LISTER: Do prčic, na to se vykašli. Kdo seš sakra ty?
DRUHÝ LISTER: Já jsem sakra Lister!
KRYTON: Ovšem! Vaše alternativní já! Jeden z mnoha Davidů Listerů, který nedostal šanci žít.
LISTER: Jsme něco jako… siamský spermie?
KRYTON: Ano, pane.
DRUHÝ KRYTON: Decentně řečeno, pane.
KOCOUR: Co s nima uděláme?
RIMMER: Já bych je zabil.
LISTER a DRUHÝ LISTER: (Společně) Rimmere, polib si!
DRUHÝ LISTER: Je to děsnej ťulpas!
LISTER: To mi povídej!
RIMMER: Jsou to jen lháři spoutání řetězy jako Sydney Poitier a Tony Curtis v „Útěku v řetězech“. Otevřem dveře na věčnost a vykopnem je.
DRUHÝ LISTER: Rimmere, zabíjet se nebude, rozumíš?
LISTER: Jo, jasně!
RIMMER: Ty jsou z nějaké podivné alternativní dimenze, chtějí unést loď a udělat s námi… uéé, různé nechutnosti. Vlezem s nimi do výtahu, vyvezem je nahoru a strčíme do basy.
KOCOUR: Nerad to říkám, ale „Nozdry jak vítěznej oblouk“ mají jednou pravdu. Honem, hněte sebou!
RIMMER: Jaks mě to nazval?
Výtah
Záběr na všechny nahuštěné ve starém výtahu s mřížemi místo dveří. LISTEROVÉ si povídají.
LISTER: Hele, ty víš, vo co de.
DRUHÝ LISTER: Jak to, že vim, vo co de?
LISTER: Protože seš já. Jsme vystřelený z jedný hlavně. Akorát že jeden z nás plaval prsa a druhej kraula.
DRUHÝ LISTER: Co to má znamenat?
LISTER: Znamená to…
LISTER je přerušen, když se INKVIZITOR objeví v poschodí nad nimi a začne na ně střílet oranžové paprsky skrz podlahu z kovových mříží, na níž stojí.
LISTER: Padáme, hoši!
Zavládne panika, jak se každý pokouší utéct. LISTER a KRYTON se oddělí od skupiny. DRUHÝ LISTER a DRUHÝ KRYTON jsou zasaženi INKVIZITOROVÝM laserem a explodují.
KRYTON: Tudy, honem, jdeme.
LISTER: Jdem zpátky! Rychle zpátky!
Vrátí se tam, odkud slyšeli explozi. LISTER se sehne nad těly DRUHÉHO LISTERA a DRUHÉHO KRYTONA. Byli doslova rozmetáni na kusy.
LISTER: Pane Bože. Počkej moment, tohle se může hodit. (Sebere cosi ze země) Padáme!
Oba pokračují v útěku.
LISTER: Jestli se dostaneme do hangáru, třeba se nám podaří šlohnout Kosmika a odfrčet.
Přiběhnou k zamčeným dveřím.
KRYTON: Můžeme to zkusit ventilací.
LISTER: To není nutný.
KRYTON: Pane?
LISTER: Hele, teď udělám něco … něco hrozně nechutnýho. Nesmíš se dívat. Otoč se.
KRYTON: Ale co?
LISTER: Věř mi a nechtěj to vědět!
KRYTON se neochotně otočí. LISTER vytáhne cosi z bundy; je to ruka DRUHÉHO LISTERA. Přitiskne ruku na zařízení otisků dlaní, dveře se otevřou. Zastrčí ruku zpátky do bundy a otočí se. KRYTON má znechucený pohled ve tváři.
KRYTON: Logicky existuje jen jeden způsob, jak byste mohl ty dveře otevřít. Je mi až na zvracení. Kde to je?
LISTER: Co myslíš?
KRYTON: Ééé, pane!! Máte to schované v té bundě!
LISTER: Dostal jsem nás z díry, ne?
KRYTON: Pane, Vy jste zvrhlík! Jste zvrácený, zvrácený člověk!
LISTER: Neblbni.
KRYTON: Jak Vás něco takového mohlo napadnout?
LISTER: Sklapni! Nebo tě tím plácnu po hlavě!
KRYTON: Pane, kdyby roboti mohli zvracet, plnil bych už pátý sáček. Jste zvrácený člověk! Opravdu zvrácený!
LISTER: (Táhne KRYTONA) Dělej, pojď už! Honem!
Kokpit Kosmika
LISTER a KRYTON sedí v Kosmiku. LISTER se pokouší přeseknout pouta, zatímco KRYTON zkoumá rukavici.
LISTER: K čemu tohle je? Proč se snažim utýct? Stejně to máme spočítaný.
KRYTON: Ale vůbec ne! Víme jen to, že zemřu. A pokud Vám můj malý gambit nakonec zachrání život, pak to bude dobrý tah. Co se mě týče, já se smrti nebojím.
LISTER: Vážně?
KRYTON: Jsem naprogramovaný, abych obětoval život. Proto byla série robotů 4000 vyhlášena „Androidem roku“ pět let za sebou! Záleží mi proto na životě jako lumíkovi v chronické depresi.
LISTER: To není pravda, že jo?
KRYTON: Prosím?
LISTER: Už to tak není. A za to můžu já. Všechno je moje vina. Já tě donutil ukončit program. Naučil tě lhát. Samostatně se rozhodovat. Kvůli mně jsi… lidštější. Dal jsem ti život, abys ho ztratil.
KRYTON: Pane, při vší úctě, tohle je do nebe volající blábol. (Poklepává nervózně pravou nohou)
LISTER: Krytone, poznám, když lžeš. Podupáváš pravou nohou. Ani o tom nevíš.
KRYTON: Nesmysl. (Podupává silněji) Já se nebojím zemřít. (Stále silněji) Vůbec se smrti nebojím. (Jeho noha teď skáče tak, že hýbe celým tělem) Věřím v křemíkové nebe! Věřím v posmrtný život androidů! Ještě jste se nezbavil těch pout!?
LISTER: (Zařve) Krytone!!! (Udeří kladivem) Nedovolím, aby si umřel.
KRYTON: Příčina a následek. Už je vlastně po mně. Teď se jen pokusíme zachránit Váš život. (Uchopí rukavici) Myslím, že to mám, je to varianta dešifrovacího systému Enigma.
LISTER: Enigma! Enig … Enigma!
KRYTON: „Enig“, ovšem! Moje poslední slova, ha! Takže jestli nám to vyjde, měla by ta pouta zestárnout o půl milionu let.
LISTER: A když to nevyjde?
KRYTON: Vymažu celý vesmír.
KRYTON stiskne knoflík na rukavici. Vystřelí z ní žluto-zelený paprsek, který změní pouta a řetězy na prach.
LISTER: Co teď?
KRYTON: A teď máme moc.
Jsou vyplašeni jakýmsi kovovým zvukem vzniklým při otevírání dveří. KOCOUR a RIMMER vtrhnou dovnitř.
KOCOUR: Tak hele, nevim, kdo jste, ale jak jsme viděli toho šílence, jsme s vámi.
RIMMER: Chladnokrevně zabil dva členy naší posádky.
KOCOUR: Já jsem Kocour, tohle je Rimmer.
LISTER: Jo. (Příslušně ukazuje) Lister. Kryton.
RIMMER: Tak aby bylo jasno, nejsem zrovna nadšen tím, že se musím paktovat s vámi, ale toho ďábla sami nepřemůžem.
LISTER: Ty si mě fakt nepamatuješ, co? Jak ti všechno, co jsem dělal, lezlo na nervy. Jak jsem si stříhal nehty tvym sekáčkem na maso a podobně. Úplně jsi z toho šílel.
KRYTON: Pane, musíme honem dolů do skladiště. Vzpomínáte, co jsem nám řekl – tam svedeme s Inkvizitorem tu rozhodující bitvu.
KOCOUR: To máte v plánu? Vlítnout tam a bojovat s ním? To je prima. Mám se zmalovat jako terč?
LISTER: Hele, lámal jsem si trochu hlavu, něco mě napadlo.
KRYTON: Ano, pane?
LISTER: Poprvé v životě použiju svůj mozek.
KRYTON: Myslíte, že je to za daných okolností skutečně moudré?
LISTER: Dej mi rukavici času.
KRYTON mu ji podá.
KRYTON: Vždyť ji neumíte použít!
LISTER: Budeš na mě křičet instrukce.
KRYTON: Ale tak si ji vezmu rovnou.
LISTER: Ty si jí nemůžeš vzít!
KRYTON: Proč ne?
LISTER: Nemáš program na zabíjení.
Skladiště Červeného trpaslíka
LISTER, RIMMER, KRYTON a KOCOUR jdou skladištěm. INKVIZITOR se objeví za nimi. Všichni se rychle otočí.
INKVIZITOR: Tak, smrtelníci se chtějí bít s mistrem!
INKVIZITOR vystřelí z rukavice červeno-oranžový paprsek na RIMMERA a KOCOURA a zabije je. LISTER a KRYTON utečou za roh.
LISTER: (Třímá rukavici) Krytone, nevim, jak se s ní zachází.
KRYTON: Gama, delta, jedna, čtyři, pět.
KRYTON běží opačným směrem. LISTER a INKVIZITOR se objeví na opačných stranách skladiště. Oba zároveň stisknou knoflík na svých rukavicích a vystřelí na sebe. Oba paprsky se setkají uprostřed cesty a vzájemně se zruší. LISTER se snaží
namačkat něco dalšího, ale Inkvizitor to má dříve a zasáhne ho první žluto-zeleným paprskem. LISTERA to odhodí. Paprsek udělal z LISTERA malého, osmi až devítiletého, chlapce.
LISTER: Do prčic! Omladils mě!
INKVIZITOR: Útok začíná!
Trefí LISTERA znovu a ten se změní na starého muže.
LISTER: Do kosmu, cos to se mnou udělal teď?
INKVIZITOR udeří starého LISTERA do tváře, srazí ho k zemi a začne něco programovat na rukavici. KRYTON se připlíží za INKVIZITORA.
KRYTON: Promiňte, mohl byste mi věnovat chvilku pozornost?
INKVIZITOR: Heh?
INKVIZITOR se otočí a LISTER ho zmrazí modrým paprskem. KRYTON vezme INKVIZITOROVI rukavici a vrátí LISTERA do jeho normálního věku.
LISTER: (Posmívajíc se KRYTONOVI) „Promiňte, mohl byste mi na malou chviličku věnovat pozornost?“?
KRYTON: Tohle bylo to nejlepší, na co jsem se v onu chvíli zmohl.
LISTER: Dostal Kocoura a Rimmera.
KRYTON: Já vím. Poslyšte, musím se vrátit v čase a obětovat se, abychom se nejdříve mohli dostat do toho maléru, ve kterém teď jsme.
KRYTON začne něco programovat na rukavici.
LISTER: (Sklíčeně) Jo, jasně.
KRYTON: Dnešní den se moc nevydařil, že, pane?
LISTER: Jak dlouho potrvá, než rozmrzne? Deset minut?
KRYTON: Ne. Osm celých čtyři.
LISTER: Doufám, že se nepleteme.
KRYTON: Já vím. Rukavice.
Vymění si rukavice.
KRYTON: Takže co řeknu, když se objevím za Inkvizitorem?
LISTER: Á… (Dívajíc se nahoru) „Perfektní, co udělám teď…“
KRYTON: Dost. To je ono, to je ono. Už vím, už to mám. Nic mi neříkejte – mám to.
KRYTON na sebe vystřelí paprsek z rukavice a zmizí.
LISTER: (K zmraženému INKVIZITOROVI) Tak vobludo, trochu se pohoupeme.
Nějaký sklad na Trpaslíkovi
LISTER kouká přes zábradlí. Inkvizitor se houpe na provaze nad velmi hlubokou propastí.
LISTER: Nějak se to s tebou houpá.
INKVIZITOR: Co to děláš?
LISTER: Tak nebo onak, dneska jsi zabil spoustu mejch přátel. Řekl bych, že sis to u mě definitivně rozházel.
LISTER si zapálí cigaretu. Upustí kovovou krabičku pro demonstraci hloubky propasti.
LISTER: Hopla.
INKVIZITOR: Takže, ty mě teď zabiješ? Myslím, že ne. Jsi malý tlustý človíček, který nemá kuráž.
LISTER: Blbě kecáš na chlapa, co se houpe nad propastí.
INKVIZITOR: Nahlédl jsem ti do srdce. Ty na to nemáš.
LISTER zapálí provaz, který je uvázán na háku ve zdi.
LISTER: Že ne? Vsadíš svůj život?
Provaz se přepálí, ale LISTER ho na poslední chvíli chytne a přitáhne s námahou INKVIZITORA do bezpečí.
LISTER: Neměl jsem v úmyslu tě zabít.
INKVIZITOR: Ne?
LISTER: Ne. Chtěl jsem ti zachránit život.
INKVIZITOR: Zachránit mi život? Proč?
LISTER: Když ti zachráním život a ty mě vygumuješ, nebudu ti moct zachránit život a zhebneš. Přeber si to, hochu.
LISTER zahodí cigaretu, zašlápne nedopalek a hodí rukavici zpátky INKVIZITOROVI.
INKVIZITOR: Vracíš mi moji rukavici?
LISTER: Mám to v suchu. Nemůžeš na mě. Ostatní jsi zabil, ale já jsem v klidu. (Otočí se a chce odejít)
INKVIZITOR: Stůj, ještě něco. Pokud tě vymažu z historie, tak jsi nikdy neexistoval a nemohls ohrozit můj život.
LISTER: Na tom něco je.
INKVIZITOR: Takže tě můžu vymazat bez rizika.
LISTER: Jo.
INKVIZITOR mačká knoflíky na rukavici, ale místo, aby energie vystřelila ven špičkou prstu, vystřelí dozadu ze zápěstí a uzavře INKVIZITORA do červeno-oranžové bubliny.
INKVIZITOR: Co?
LISTER: Jo! Starej trik se zpětnym plamenem rukavice času. Právě sis koupil lístek na věčnost, ty bezbožnej ubožáku.
INKVIZITOR: Moje dílo! Moje velkolepé dílo bude zničeno!
INKVIZITOR i rukavice času se rozpustí. Objeví se KRYTON.
LISTER: Uf, vyšlo to!
KRYTON: Vyšlo to?
LISTER: Krytone, seš génius!
KRYTON: Ale ne, byl to Váš plán. Já jsem jen přeprogramoval rukavici.
LISTER: A co bude teď?
Opodál se objeví RIMMER.
KRYTON: No, počkáme, až se časoprostorové kontinuum zase vrátí zpět.
Objeví se KOCOUR.
KRYTON: Řekl bych, že je vhodná příležitost, abyste mi podal ruku, pane.
LISTER: Chceš podat ruku? Mám lepší nápad. (Ukáže utrhlou ruku) Podám ti hned tři!
KONEC.
Hráli:
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig Charles Martin Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Holly Hattie Hayridge Veronika Žilková
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Inkvizitor John Docherty Bedřich Šetena
Druhý Lister Jake Abraham Martin Sobotka
Thomas Allman James Cormack Ivo Novák
Nový Allman Colin Skeaping –
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Rob Grant
Doug Naylor
Koordinátor komparsu:Gareth Milne
Hudba: Howard Goodall
Casting: Jane Davies
Produkční poradce: Joanna Birkinshaw
Manažer: Irene Gibbons
Videoefekty: Bruce Steele
Jez Gibson
Produkční tým: Nichol Hoye
Mairead Curtin
Kamera: Rocket
Triky: Simon Sanders
Triková spolupráce: Mike Spencer
Hlavní elektrikář: Ron Green
Ovládací pult: Dai Thomas
Rekvizity: Paul Purdy
Stella McIntyre
Technický manažer: Jeff Jeffery
Videoeditor: Graham Hutchings
Pomocný manažer: Kerry Waddell
Asistent produkce: Christine Moses
Kostýmy: Howard Burden
Gill Shaw
Masky: Andria Pennell
Nina Gan
Vizuální efekty: Peter Wragg
Andy Bowman
Zvuk: Keith Mayes
Osvětlení: John Pomphrey
Produkční design: Mel Bibby
Stephen Bradshaw
Asistent produkce: Julian Scott
Režie: Juliet May
Grant Naylor
Produkce: Hilary Bevan Jones
Obchodní produkce: Rob Grant
Doug Naylor
Překlad: Helena Rejžková
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Hudební spolupráce: Josef Hoffman
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Otakar Svoboda
Režie: Janoš Vaculík
Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského
Vyrobila Grant & Naylor Production pro BBC North
© BBC TV MCMXCII – Česká televize 1999
Autoři přepisu: Jiří Charvát (Rimmer) + Tomáš Kučera (Kohy)
E-mail: charvat.jirka@gmail.com + kohy@cervenytrpaslik.cz