19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Tank – Ženské křídlo
Několik vězeňkyň za sebou vstupuje chodbou do Ženského křídla věznice. Je mezi nimi i zdrcený, ubrečený KRYTON, který sem byl zařazen. Pokračuje do této sekce Tanku se zjevnou nechutí, ale pod tvrdým pohledem jedné strážné.
Tělocvična Ženského křídla Tanku
Skupina ženských vězňů v modrých košilích a sukních skáče organizovaně přes švihadla. KRYTON, oděn do téhož, skáče s obličejem plným zoufalství také.
Cela Kochanské
KOCHANSKÁ sedí na posteli a lakuje si nehty na nohou načerveno. Vedle ní sedí KRYTON, který už si nalakoval celou svou gumovou nohu od kotníku dolů.
Vězeňské sprchy
Jednotlivé trestankyně, včetně KOCHANSKÉ, vstupují do sprch jen v osušce, kterou záhy odhazují. V jejich řadách jde i nahý KRYTON. Před vstupem do sprch rozdělává deštník, neboť série 4000 není vodotěsná. Zatímco se děvčata sprchují a mydlí, KRYTON si pod rozevřeným deštníkem čte knížku.
Tank
Systém cel.
Cela
RIMMER sedí u stolu a čte knihu. Vchází LISTER.
LISTER: Nesu bytelnou duchovní podporu.
RIMMER: Výborně, na ty dopisy se už těším.
LISTER však drží v rukou dřevěný trám.
LISTER: Á, koukni. Fakt nádhera. Praskla mi jedna vzpěra u postele. To asi ty fazole. Jo! Ta pošta.
Hodí dopisy na stůl. RIMMER je začne pročítat a LISTER zatím zakládá novou vzpěru své horní pryčny.
LISTER: Nemám tam něco od mejch kamarádů?
RIMMER: Nezdá se mi. Nic psané žlutou pastelkou a s písmem vzhůru nohama.
LISTER: A pro tebe?
RIMMER: Jako obyčejně. Vyhrožujou mi smrtí… A podle Reader`s Digest jsem vylosovaný šťastlivec. Patřím mezi pár vyvolených, co se dostali do nejužšího výběru.
LISTER: Jo, ty a těch dalších pár milionů lidí.
RIMMER: Vyhrál jsem zájezd na Mauricius, nebo sporťák, či nádhernou soupravu kalíšků na vejce. „Setřete mincí a zjistíte, zda vyhráváte.“
Vytáhne minci z kapsy a setře.
RIMMER: Vyhrál jsem zájezd!
LISTER: Cože?
RIMMER: Tři miliony let hluboko v kosmu, odkud se těžko hnu, a já si vyhraju zájezd na Mauricius.
Bere další dopis.
RIMMER: Á, utahujou si ze mě…
LISTER: Co teď?
RIMMER: Taky jsem vyhrál v loterii. „Výhru si můžete vyzvednout v naší centrále na adrese Argyle street 24.“ Tři miliony! Nejsi klikař, Rimmere, a nikdy nebudeš.
LISTER: To nás jenom tak masírujou, aby nám zvedli morálku.
RIMMER: Tenhle je pro tebe.
LISTER: Od koho?
RIMMER: Od Petersona. (Potichu ho čte) Kristepane, to je tragédie.
LISTER dokončí aplikaci nové vzpěry a posadí se na dolní posteli.
LISTER: Co se mu stalo? Zemřel?
RIMMER: Zemřel? Ty myslíš, že by ti o tom psal?
LISTER: No jo, máš pravdu. Nějak mi to nemyslí. Dyť by měl plnou hlavu pohřbu, že jo? Co se mu stalo?
RIMMER: Naprostá katastrofa. Hrůza. Našel tvoji kytaru ve vraku Kosmika a posílá ji sem.
LISTER: Paráda!
LISTER si jde sednout ke stolu. V RIMMEROVĚ obličeji to začíná křečovitě cukat.
LISTER: Není ti nic?
RIMMER: Samozřejmě že je! Nesnáším tvou kytaru! Kdybych chtěl být na cele s kusem dřeva, co mi poleze na nervy, zvolím hvězdu Esmeraldy.
LISTER: Netušil jsem, že ti to vadí.
RIMMER: Ani když jsem se ji pokoušel do tebe nacpat?
LISTER: Vyhrál bys, kdybys ji rval krkem napřed… A kromě toho, tenkrát jsi se učil. Vždycky, když se učíš, tak ti tečou nervy. Počkej, co třeba moje písnička Ohm? To byla klasika! (Zpívá a mimicky předvádí několik hrábnutí do strun) Ohmmmmmm. Ohmmmmmm.
RIMMER: Po poslechu se zakládaly terapeutické skupiny.
LISTER: Nech toho sakra. Demoverzi hrálo špitální rádio.
RIMMER: Jo, a tři pacienti, co byli v kómatu, si sbalili věci a šli domů.
Vstupuje STRÁŽNÝ s elektrickou kytarou a podává ji LISTEROVI. Hned zase odchází.
LISTER: Jó, jó! Tak tomu říkám šťastný shledání s mou pusinkou!
Hrábne do strun, ale nic se neozve. Možná proto, že na ní žádné struny nejsou. RIMMER, který si v zoufalství zakryl obličej, opatrně vykukuje.
LISTER: Ježiši! Chyběj struny! Zabavili mi struny!
RIMMEROVA tvář se najednou rozjasní.
RIMMER: Ááách, jako bych teď vyskočil z letadla bez padáku a přistál v bazénu plném krásných holek.
LISTER: (Naštvaně si sedá) Na co jim jsou struny..? To fakt nechápu…
RIMMER: Vězeňský řád. Nesmíš mít nic, na čem se dá oběsit.
LISTER: Já bych se nechtěl věšet, kdybych měl svoje struny.
RIMMER: To je asi spíš kvůli mně. Možná se kolo otočilo a štěstěna je na mé straně.
Znovu vstupuje STRÁŽNÝ.
STRÁŽNÝ: Jo, mimochodem, ještě něco. To je pro Vás.
Podá LISTEROVI nějaké lejstro a odchází.
LISTER: (Čte) „Vzhledem k povaze trestného činu“, bla, bla, bla, bla, „bude Váš případ přezkoumán. Je však třeba, abyste mohl prokázat své dobré chování a přijmout fakt, že případná amnestie by se pak týkala i těch Vašich kolegů ve stejné situaci.“
OBA: (Radostně zatnout ruce v pěst) To je ono!
O DVA DNY POZDĚJI:
Kanárkovský modul
Modul s Kanárky se vrací na Červeného trpaslíka. Uvnitř sedí LISTER, RIMMER, KOCOUR, KOCHANSKÁ, SMRŤÁK a další Kanárci. Je tu i HOLLY, na monitoru na stěně.
KOCHANSKÁ: Bohužel, kvůli Smrťákovi to byla ta nejnudnější sebevražedná mise.
SMRŤÁK: Jen jsem tak stál a přede mnou se vobjeví ta zmutovaná potvora s dvěma hlavama a fůrou tykadel. Podívala se na mě a zdrhla. Proč myslíte, že utekla?
Zkouší, jestli mu nepáchne z pusy. Zatím opodál si KRYTON vylévá srdce LISTEROVI.
KRYTON: Je to hrůza, když Vás klasifikují jako ženu. Tak pokořující.
LISTER: Já vím. Já vím.
KRYTON: Jak mám já, robot série 4000, vydržet tu neskutečnou nudu ve sprše s děvčaty? Třikrát týdně! To mi povězte!
LISTER: Je to smutný. Já vím. Chápu- (Zarazí se a chvíli jen tupě civí) Ty se sprchuješ s holkama?
KRYTON: Je to tak ubíjející, že se to nedá popsat. Stojí tam nahaté a mydlí se. Těla mokrá, pokrytá pěnou.
Naproti sedící RIMMER, KOCOUR a SMRŤÁK vytřeštěně a bez hnutí zírají.
KRYTON: Jen si to představte!
Všichni jen strnule civí. KRYTON si toho všimne.
KRYTON: Božínku, zase se nějak zastavil čas! Haló? (Mává naproti sedícím před obličeji) Zajímavé. Nejspíš nepravidelnost v časoprostorovém kontinuu. Zvláštní, že na mě to vliv nemá…
RIMMER: Nám se nezastavil čas, Kryťáku. Mysleli jsme na to, cos povídal…
Všichni, kdo KRYTONA slyšeli (LISTER, RIMMER, KOCOUR a SMRŤÁK) dají sborově nohu přes nohu.
HOLLY: V takových chvílích jsem rád, že mám jen hlavu.
SMRŤÁK: Ty jo, robote, hele, až příště zase pudeš tam do tý sprchy, jo? Prostě vezmeš kameru a natočíš je. Ty jo, to bude maso! Já neviděl nahou buchtu nejmíň… no nikdy. A škváru seženu. Co ty na to?
RIMMER: Ne. Já jsem proti.
LISTER: Jo, já ta- (Zarazí se) Cože?
RIMMER: To je voyeurské, nečestné a nedospělé.
HOLLY: Haló, kdo jste? A co jste udělal s naším Rimmerem?
RIMMER: Pánové, dovolte mi, abych osvětlil své stanovisko. Z morálního hlediska je použití skryté kamery v dámských sprchách a natáčení žen, jejichž těla jsou pokryta mýdlovou pěnou, bez jejich dovolení, je z morálního hlediska, a o to mi jde především… Jsem zcela pro! Avšak, Listy je v naději, což by jeho stavu při odvolání neprospělo.
KOCOUR: V naději?
LISTER: Jo, jsem v naději.
HOLLY: A bude to kluk nebo holka?
RIMMER: Heleďte, jestli se mu to podaří, tak jsme vyhráli všichni. Jenom se musíme chovat vzorně.
SMRŤÁK: Na něj se vybodněte! Já chci vidět maso!
KOCOUR: Jasně! Co ty na to, plechoune?
KRYTON: Chcete po mně, abych podrazil lidi, s kterými žiju? Abych lidské bytosti redukoval na pouhé sexuální objekty jenom kvůli vašemu vzrušení?
KOCOUR a SMRŤÁK nadšeně kývají.
KOCOUR: Ano, prosím!
KRYTON: (Zvedá se) Asi jsem na chvíli zapomněla, kdo jsem.
SMRŤÁK: Kam se ženeš?
KRYTON: Jsem žena a jsem na to hrdá. Dovolíte-li, zůstanu se svými sestrami. Však my si vystačíme!
Odkráčí a sedne si mezi děvčata.
Hala
Jsou tu nastoupeni Kanárci. Dozorce ACKERMAN sestupuje ze schodů, má na sobě sluneční brýle. Jsou tu i jemu podřízení strážní.
ACKERMAN: Nebudu se s tím dlouho mazat. Včera večer v křídle D jsem byl zbit a okraden.
Luskne a strážný mu podá plechový kýbl.
ACKERMAN: Máte jedinou možnost. Dám teď přesně na deset vteřin zhasnout a během té doby nechť mi onen zloděj…
Sejme brýle. Přes levé oko má pásku.
ACKERMAN: …vrátí mé skleněné oko.
Položí vědro na zem před Kanárky.
ACKERMAN: Zhasněte.
Hala potemní.
ACKERMAN: Deset, devět, osm, sedm, šest-
Jak zazní náraz předmětu o dno kyblíku, světla se rozsvítí. Není však vidět, kdo tam předmět vhodil.
ACKERMAN: (Zvedne kýbl) Jsem rád, že zdravý rozum zvítězil.
Vnoří ruku do kbelíku a vytáhne… pár falešných zubů.
ACKERMAN: Večer mám schůzku se slečnou Patricií Carlingovou z našeho menážního skladu. Oči podle ní ze mě dělají fešáka. Jestli tam půjdu takhle… (Řve) budu poloviční fešák!!! Jestli mi ho do půl minuty nevrátíte, ruším všechny kanárkovské výhody. Na celý měsíc.
RIMMER: Já vím, kdo Vám to očičko ukradl. Byl to on, pane.
Ukáže na statného KANÁRKA po své pravici.
RIMMER: Dnes ráno jsem ho viděl, jak s ním hraje kuličky.
KANÁREK se rozmáchne, aby RIMMEROVI jednu vrazil, ale ten se včas skloní. Na nařčeného se sesypou strážní a odvádí ho.
ACKERMAN: Děkuji, Rimmere.
On i ostatní strážní odchází. Je rozchod.
KOCHANSKÁ: (K RIMMEROVI) Copak ses zbláznil? Na spoluvězně se nedonáší, to je nepsaný zákon.
RIMMER: Hele, chceme, aby to odvolání vyšlo, ne? „Vzorní vězňové“.
RIMMER právě stihl dokončit myšlenku, když se na něj jiní Kanárci vrhli. Jeden ho chytl pod krkem.
KANÁREK: Do něj!
Ostatní do něho buší pěstmi.
Kovová terasa nad halou
Kanárci, včetně poněkud pohmožděného RIMMERA, se vrací do svých cel. Kdosi položí na zem zmuchlaný kus papíru. KRYTON ho uvidí a sehne se pro něj.
KRYTON: Zbořil by se svět, kdyby si lidi udržovali pořádek?
Dojde s ním ke kontejneru a hodí ho do něj. Aniž by si toho všiml, vynoří se nad ním ruka s francouzákem a udeří ho do hlavy. KRYTON padá v bezvědomí k zemi. Někdo ho čapne za nohy, vtáhne do kontejneru a přiloží mu ke krku programovací pistoli.
Upoutávka na film
Obraz je černobílý. Několik mužů a žen prchá před nepříliš graficky vyvedeným létajícím talířem.
ŽENA: Podívejte, támhle!
Doběhnou do města.
ŽENA: Je nad námi!
Všechny ženy jsou oblečeny do stejných šatů. Všichni muži, včetně dětí, mají stejný oblek a brýle.
MUŽ: (Zatímco prchá) Už jsou tady! Přistáli!
Narazí na ŽENU.
ŽENA: A kdo?
MUŽ: Mimozemšťani! Jsou neviditelní! (Vytrčí paži před sebe a ukazuje do prázdna) Hele! Jeden je tady!
ŽENA: (Ukáže do prázdna před sebe) A tady je další!
MUŽ: (Uskočí) Kde?
ŽENA začne nepříčetně křičet. Záběr na několik lidí ukazujících nevěřícně k obloze. Objeví se nápis „HOROR“. Vše je doprovázeno HLASEM.
HLAS: Od tvůrců filmu „Upířice v bikinách vysávají Paříž“ přichází další mistrovské dílo.
Několik policistů prchá před nemotorně se kolébajícím létajícím talířem.
HLAS: „Útok divokých, naprosto neviditelných, obřích mimozemšťanů“.
Název filmu se objeví na plátně.
Vězeňská promítací místnost
Sedí tu několik desítek vězňů a zírají na plátno, kde běží upoutávka na onen ubohý sci-fi film z padesátých let.
HLAS: Bezkonkurenční filmové efekty. Bezkonkurenční hit roku.
LISTER: (Nadšeně k RIMMEROVI, který sedí vedle) To bude další perla!
KOCOUR: (Otráveně) Proč nám pořád hrajou tyhle trapný béčka?
RIMMER: Aby nám zvedli morálku. Pak nás čekaj filmy George Formbeyho. (Sarkasticky ho imituje) „Upleťte si oprátku, dokud máte z čeho! Hehee!“
Černobílý brak najednou z plátna zmizí a objeví se třesoucí obraz KRYTONA, který zírá do kamery.
KRYTON: Dobrý večer. Dneska vás čeká náhradní program za zvláštní příplatek, jímž bude neobvyklý přenos speciál, kterým vás uchvátí „Televize Kryton“! Teď vám záznam mých optických receptur poskytne strhující zábavu. Začíná „Noc v dámských sprchách“!
Na plátně se objeví vstup do Dámských sprch. Sál nadšeně tleská a pokřikuje: „To je ono! Výborně! Výborně! Sem s tím! Sem s tím!“
V záběru už se objevuje první mydlící se objekt.
KOCOUR: (Nevěřícně se rozhlíží) Tohle fakt budou vysílat? To mi neříkej. To je vtip- (Zadívá se na plátno a ztuhne) Ty bláho!
LISTER: (K RIMMEROVI) Je ti jasný, co to znamená?
KOCOUR: (Bezduše civí na plátno) Že Bůh existuje.
LISTER: Dostali ho. Přeprogramovali Krytona.
SMRŤÁK se jen tupě šklebí a nadšeně rozhlíží.
RIMMER: Jestli nás tu nachytají, tak je to odvolání v tahu.
LISTER: Na to se vybodni.
KOCOUR: (Stále nadšeně zírá) To už se stalo!
LISTER: Co povím Chris? Nikdy neuvěří, že jsem to nespískal! Musíme to zastavit.
RIMMER: (Aniž by spustil oči z plátna) Máš pravdu. S tímhle nechci nic mít.
LISTER: (Také zcela zaujat promítáním) Moje slova.
RIMMER: Jdeme pryč.
LISTER: Ano, okamžitě.
RIMMER: Už ani minutu.
LISTER: Já mizím.
Oba stále na svých místech, nikdo se ani nehne zaujat neobvyklým přenosem.
RIMMER: Já taky. Až řeknu „dvě“. Jedna, dvě, teď!
Nikdo se nehne. Navíc na plátně se děje něco moc zajímavého, neboť celý sál sborově naklaní hlavy doleva. Na plátně se opět objeví KRYTON.
KRYTON: A teď zůstanu civět na prasklou dlaždičku.
Jak řekl, tak učinil. Sál protestuje.
SMRŤÁK: Co je to za blbej fór?
KRYTON: Nezapomeňte, „Noc ve sprchách“ je jenom za poplatek.
V sále už čeká několik zaměstnanců „Televize Kryton“ z řad vězňů, s firemními tričky a kbelíky.
KRYTON: Naplňte prosím kbelíky!
Chlápci s kbelíky obcházejí diváky a ti házejí dovnitř drobné, plechovky piva, cigarety a jiné cennosti.
RIMMER: No to je hrůza, udělal si z toho kšeft! Támhle dokonce někdo prodává zmrzlinu.
LISTER: Kašli na to. Teď už musíme vopravdu vyčadit.
RIMMER: Už jdu. Už jdu.
Oba už se mají k odchodu.
KRYTON: Pánové, teď se zblízka seznámíme s jednou z dam.
RIMMER a LISTER už se prodírají davem, aby opustili sál.
KRYTON: Slečna Christine Kochanská.
Oba se zastaví a pomalu otočí.
RIMMER: Nechceš čokoládovou?
Oba se zase rychle posadí a vrhají na plátno lačné pohledy. LISTER rozladěně odhrne hlavu před ním sedícího trestance, jež mu zacláněla.
Krytonova cela
Sedí tu KRYTON. Celý ověšený šperky, dokonce i jeho plech je zlatý. Jeho kajuta je luxusně vybavená. KRYTON právě dokončuje telefonní hovor.
KRYTON: O.K., dohodnuto. Nashle.
Vstoupí STRÁŽNÝ. Vede LISTERA.
STRÁŽNÝ: Pane Krytone, máte návštěvu.
KRYTON dá STRÁŽNÉMU tuzér a ten spokojeně odchází. LISTER si sedne naproti KRYTONOVI.
LISTER: Krytone, hele, já vím, že tě přeprogramovali. Na bezohlednýho podnikatele. Ale vím, jak tě dostat zase do normálu.
KRYTON: No tak si to nechte pro sebe. (Mrká na něj) A nebudete toho litovat… (Strká mu peníze)
LISTER: Ty nechápeš, co z tebe je?
KRYTON: Je ze mě boháč. Budím strach a úctu. Za nic na světě bych to nevyměnil! A dneska jsem koupil práva na fotbalový zápas a zítra, doufám, vyjednám práva na box.
Vstupuje KOCHANSKÁ.
KRYTON: Á, slečna Kochanská! Dobře, že jste přišla. Chci Vám dát dáreček.
KOCHANSKÁ: Hmm, zase?
KRYTON: Ó, pro Vás není ničeho škoda. Měla jste obavy, že ve sprše chytnete plíseň. Takže, Váš problém jsem vyřešil. Vodovzdorná skákací tyč!
Ukáže na tyč, která je opřena o stěnu. KOCHANSKÁ si ji jde prohlédnout.
LISTER: (Nakloní s ke KRYTONOVI a šeptá mu) Krytone, tohle musí přestat.
KRYTON: (Také šeptá) Ta tyč vytáhne sledovanost do neskutečných výšek! A těch peněz! A té zábavy! (Předvádí, jako že skáče na vodovzdorné tyči)
LISTER: (Šeptá) Já jsem do ní blázen! Tohle tě nenechám udělat.
KOCHANSKÁ: A co?
LISTER: Jak myslíš, že k tomu všemu přišel?
Podá jí program „Televize Kryton“. KOCHANSKÁ si ho čte.
KOCHANSKÁ: „Noc ve sprchách živě“. Ježíši, to za to těm holkám platí? (Pohrdavě se ušklíbne)
LISTER: (Vstane a ukáže na jednu z fotek) Znáš tu s houbou?
KOCHANSKÁ: (Úsměv jí zmizí) To jsem já! (Podívá se vytřeštěně na KRYTONA)
LISTER: To nám promítali ve středu večer. Celý jsem to viděl. Celý ty tři zničující hodiny. Byl to fakt děs.
KRYTON: (Začíná se zvedat) To už je tolik? Za dvě minuty mám jednání ohledně reklamy. Omluvte mě. (Kluše pryč)
KOCHANSKÁ: (Křičí za ním ze dveří) Seš vyřízenej, ty plechovej grázle! (K LISTEROVI) A ty!
LISTER: Co já jsem proved`?
KOCHANSKÁ: Ty jsi na to čučel celý tři hodiny!
LISTER: Ale nelíbilo se mi to! Zuřil jsem. Taky jsem si dal jenom jednu zmrzku.
KOCHANSKÁ: Jak ses moh` do toho namočit?
LISTER: Jsem jenom člověk! Byla jsi, jak tě Pán Bůh stvořil, v Evině rouše, nahatá. Ani fíkač, jenom samý maso. Úplně bez šatů!
KOCHANSKÁ: Ale už jsi mě viděl nahou, když jsme spolu chodili!
LISTER: Ale chtěl jsem vidět, jestli je něco jinak.
KOCHANSKÁ: Ale proč jsi teda neřekl, místo toho, abyste mě tajně natáčeli?
LISTER: Protože by si řekla: „Ne.“
KOCHANSKÁ: No a co když ne? Kdybych věděla, jak moc to chceš, jak moc toužíš, abys mě viděl nahou, tak bych třeba neřekla: „Ne.“
LISTER: (Nevěřícně na ni zírá) Ne?
KOCHANSKÁ: Ne. Snad jsme kamarádi.
LISTER: To by mě nenapadlo, že stačí říct. Jsi úžasná kamarádka. Jsem rád, že to vím. (Zamyslí se) Chris..?
KOCHANSKÁ: (Naštvaně) Ne! (Roztrhá program) Teď ne! A teď už nikdy! (Vhodí mu kousky programu do tváře)
LISTER: Ale dyť jsi řikala…
KOCHANSKÁ: Už nejsme kamarádi…
Odejde rozladěně z cely.
Tank
Systém cel.
Cela
Uprostřed sedí LISTER a píše nějaký dopis. Před ním na stole stojí dva pytlíky mouky. Vstupuje nadšený RIMMER s hromadou lejster.
RIMMER: Odvolací formuláře. Posudky všeho druhu. (Všimne si pytlíků) Co to je?
LISTER: Chris se dozvěděla o tý sprše a vypěnila. To je malej dárek jako omluva.
RIMMER: „Žitná mouka“?
LISTER: Ne. Dvě žitný. Jsem v lochu, uprostřed vesmíru. Nemůžu si odskočit někam do lihovin. (Ukazuje na pytlíky) Žitná. Dvě žitný. Chce to jenom fantazii.
RIMMER: Ty bláznivý romantiku. (Sedá si)
LISTER: Víš, jak těžký je to sehnat? Šlohnul jsem to v pekárně. To musí ocenit.
RIMMER: Už ji vidím, jak čte ten vzkaz: „Drahá Chris, omlouvám se, že jsem tebe a holky očumoval ve sprše celé ty tři dožhava rozpálené hodiny. Abych tě přesvědčil, jak mě to mrzí, posílám ti mouku s přísadou, co vyhoní těsto sama, s čímž jsem včera pomáhat nepotřeboval.“
LISTER: (Zvažuje, zda je mouka skutečně dobrý nápad) Ty to nechápeš, když do ní nejseš blázen. To pak úplně zblbneš, když se do někoho zblázníš. Každej rozhovor tě stojí dvacet bodů z IQ.
RIMMER: Ty jsi nejspíš blázen do spousty lidí, viď?
Vstupuje KRYTON ve vězeňském mundůru a se zavazadly, které položí na zem.
KRYTON: Holky se dozvěděly o těch sprchách. Napadly mě, vymazaly mi systém a vykoply mě. Byl jsem překlasifikován na muže.
Kovová terasa před celou
LISTER a KRYTON se opírají o zábradlí.
KRYTON: Cítím se hrozně, pane. Ohrozil jsem Vaše odvolání.
LISTER: To není tvoje vina. To ti udělali oni.
KRYTON: Už asi víte to o slečně Kochanské.
LISTER: (Smutně) Co jako?
KRYTON: Vy to nevíte?
LISTER: A co nevim?
KRYTON: No tu novinu.
LISTER: (Už rozladěně) A jakou?
KRYTON: Vy jste tu novinu neslyšel?
LISTER: A jakou novinu??
KRYTON: Nikdo Vám to neřekl?
LISTER: Co mi měl říct?
KRYTON: To o slečně Kochanské.
LISTER: (Už křičí) Co o slečně Kochanské?
KRYTON: To o ní a jejím bývalém klukovi Timovi.
LISTER: Co o ní a jejím bývalym klukovi Timovi?
KRYTON: (Taktéž už křičí) Nechápu, že to nevíte!
LISTER: A co mám vědět??
KRYTON: Nikdo Vám nic neřek`?
LISTER: Co mi měl říct!?
Překřikují se.
KRYTON: Je možné, že tu stojíte v blahé nevědomosti o slečně Kochanské a jejím bývalém chlapci Timovi?
LISTER: Co nevím o slečně Kochanský a jejím bejvalym chlapci Timovi!?
KRYTON: To snad není pravda!
LISTER: Co snad není pravda!?
KRYTON: Trápí mě, že nikdo neměl odvahu Vám říct tu hroznou, příšernou, děsivou a přímo úděsně odpornou novinu! Já ani nejsem schopen slova.
LISTER chytne KRYTONA za zátylek, aby hleděl dolů za zábradlí.
LISTER: Krytone, až dolů to je tak sto metrů. Takže mi tu novinu vyklop.
KRYTON: No, začala s Timem zase chodit. Dneska večer jdou do důstojnického klubu. Má vycházku pod podmínkou, že bude do deseti doma.
LISTER: (Podlomeně) Á, to všechno kvůli těm sprchám, co?
KRYTON: Dobře víte, jaký ten Tim je. Neskutečně hezký, vyzařuje šarm, skvělý milenec. A Vy jste jen… Vy. (Zakňučí) To je tak nefér! Musí Vám být hrozně.
LISTER: (Naprosto zdrceně) No, teď teda jo. Hergot.
KRYTON: Nesete to velmi statečně. Obdivuji Vás.
LISTER: Ale vůbec ne. Jsem z toho hotovej.
KRYTON: Ale já vím. To byl jen pokus o vtip. Hohohó.
LISTER kroutí zoufale hlavou.
Cela
U stolu sedí RIMMER a čte si nějaký formulář. Vchází KRYTON a zdrcený LISTER.
LISTER: Co mám teď dělat? (Sedá si na dolní postel)
HOLLY: (Na monitoru na zdi) Holt se oddej své bolesti. Být opuštěný je stejné, jako by ti někdo umřel. Zpravidla následuje kremace a sendviče.
LISTER: Nemáš ani páru, co to meleš, co?
HOLLY: Dej na má slova. „Čas všechny rány zhojí.“ Pokud se nezanítěj, v tom případě je lepší mastička.
LISTER: Heleďte, dyť se neviděli už léta. Jdou spolu jenom na večeři. Co se tam tak může stát? (Vstane a opře se o horní pryčnu)
RIMMER: (Zvedne oči od formuláře) Tak co třeba tohle? Trochu vína, legrácky, pozvání na kafe a na šachy, a než se naděješ, mačkají se na ni dva střelci a její královna čelí útoku zezadu.
KRYTON: To je tragédie.
LISTER: Co tebe na tom tak štve? Nikdy jsi nechtěl, abysme se dali zase dohromady.
KRYTON: To byla moje stará verze. Od té doby jsem vyrostl a dospěl. Ta nová by byla ráda, kdybyste měl děti a žehlila ty maličké košilky! A taky už nejste nejmladší, ani Vaše spermie. Začínám mít o ty holky strach. Za chvilku budou potřebovat turbopohon, aby se vyšplhaly vejcovody!
LISTER: (Dívá se vyděšeně do rozkroku) Co teda navrhuješ?
KRYTON: Toho nadrženého kance odstavíme a božská Chris se vrátí k Vám. (Vezme spisy ze stolu a odloží je na postel) To je můj způsob omluvy.
RIMMER: Ale nic, co by ohrozilo odvolání…
KRYTON: Nejdřív musíme překazit tu schůzku. (Rozdělává na stole svůj kanárkovský batoh)
LISTER: Jak to „my“? Ty mi s tím pomůžeš?
KRYTON: Expres do stanice „Láska“ právě vyjíždí!
Položí na stůl mapu lodi a RIMMER a LISTER ji zatíží pytlíky žitné mouky.
KRYTON: (Jede prstem po mapě) Do kajuty se dostanete větrací šachtou. Už jsem podplatil strážné. Pak z něj uděláte to nejodpornější čuně ve vesmíru. Tohle necháte u něj v kajutě… (Vytáhne pečlivě zabalený chlebíček z batohu) Jeden nedojedený chleba s cibulí, to je zaručený tlumič vášně.
LISTER: (Vezme ho do ruky) Jo, fakt? Ten já miluju.
KRYTON: A časopisy o mužských lidových tancích. (Vytáhne je) S tím bude vypadat jako dokonalý dacan!
RIMMER: Ty jsou moje!
KRYTON: A teď tohle. (Vyndá to) Dědkovské spodní prádlo.
RIMMER: To je moje!
KRYTON: A vrchol všeho: Křesťanská rocková hudba. (Vytáhne kompakty) Jestli ji ta nevyžene, tak už nic.
RIMMER: Ty ses mi hrabal ve věcech?
KRYTON: A abych nezapomněl… (Vytáhne nůžky)
LISTER: Na co nůžky?
KRYTON: Tohle je přímo zlatý hřeb…
Důstojnická kajuta
LISTER rozrazí mřížku větrací šachty a vtrhne tímto otvorem do důstojnické kajuty. Je ozbrojen svým záškodnickým batohem. Položí ho na stůl, otevře zip a začíná akci. Umístí na stůl několik časopisů o mužských lidových tancích, hodí na pohovku cibulový sendvič a přikryje ho polštářem a pověsí na stěnu plakát opičáka sedícího na míse a ládujícího se banánem.
LISTER: (Čte obal kompaktu) „František z Assisi a apoštolové: Rockové žalmy“.
Vloží ho do přehrávače, z něhož se vzápětí začne linout zpěvné „Kum bayah“. Na stolek u stěny umístí LISTER kýčovitou kovovou sochu ověnčenou řetězem.
LISTER: (Drobí do postele suchar) Dietní suchárek.
Vytáhne ze sáčku langustu a položí ji na lampu, na níž se pomalu začíná škvařit. Vyndá nůžky, otočí se zády, rozepne poklopec a ustřihne kus svého intimního ochlupení. Jeho část naaranžuje na lůžko, zbytek položí na mýdlo. Rozprostře přes postel dědkovské spoďáry. Na polštář umístí pozvánku na kliniku pohlavních nemocí.
Vězeňská promítací místnost
Sedí tu trestanci a náramně se baví. Vše, co LISTER právě provádí v důstojnické kajutě, se totiž, aniž by to tušil, odvíjí před nimi na plátně.
Důstojnická kajuta
LISTER zavře větrací šachtu.
LISTER: Jsem lásky vrah! (Naznačí pár výstřelů imaginární pistolí)
Vězeňská promítací místnost
Vězňové se můžou smíchy potrhat. Kromě RIMMERA, který se dívá na plátno poněkud ustaraně. Na něm se teď objeví KRYTON s mopem a falešnými vousy, číhající přede dveřmi inkriminované kajuty na LISTERA.
KRYTON: Ale to, co pan Lister ovšem neví, je, že vše nastražila Televize Kryton!
Sál se výborně baví.
KRYTON: Pšš! Už přichází.
Dveře se otevřou a vychází překvapený LISTER.
KRYTON: (Obejme ho a dívá se do kamery) Pane Listere!
LISTER: Kryťáku, to seš ty?
KRYTON: Vy jste to tam tak zřídil kvůli tomu, že slečna Chris má schůzku s Timem, viďte?
LISTER: (Zírá nechápavě do objektivu) Chceš říct, že nemá?
KRYTON: Tak se koukněte, čí kajutu jste zřídil…
Stiskne několik knoflíků na stěně a dveře se zavřou. Je na nich napsáno „PAN ACKERMAN“. Diváci v kině vybuchnou smíchy.
Koridor před Ackermanovou kajutou
LISTER: Dyť jsi řikal, že tě holky vrátily do normálu!
KRYTON: (Sundá vousy a zašklebí se do objektivu) Úsměv! Jste ve skryté kameře!
LISTER: (Zaúpí) To jsem zahnojil Ackermanův pokoj! (Vrhne se ke knoflíkům a snaží se dostat dovnitř)
Vězeňská promítací místnost
RIMMER: (Taky zaúpí) ODVOLÁNÍ!!!
Koridor před Ackermanovou kajutou
KRYTON hovoří do kamery, zatímco LISTER se v pozadí marně snaží dostat zpátky do ACKERMANOVA pokoje.
KRYTON: Noc plná překvapení na Televizi Kryton nekončí, neboť pan Ackerman se svým novým objevem tu bude každou chvíli. (K LISTEROVI) Pane, je to souboj s časem. Pusťte se do uklízení! Hahá!
Vězeňská promítací místnost
Vězni se tlemí, až jim tečou slzy.
Koridor před Ackermanovou kajutou
Zatímco LISTER se stále marně snaží dostat dovnitř dveřmi, z větrací šachty vyleze RIMMER:
RIMMER: Promiň, že o tom pořád melu, ale co to… ODVOLÁNÍ!!!
LISTER: Sakra!
Vykašle se na čudlíky a zmizí za RIMMEREM v šachtě.
Ackermanova kajuta
RIMMER vykopne mřížku a i s LISTEREM se ocitne uprostřed zahnojeného pokoje.
RIMMER: (Rozhlíží se panicky po místnosti) To je hrůza!
Oba začnou zběsile uklízet, co LISTER natropil. Sundávají ze zdi opičácký plakát, vytahují zpod polštáře chleba s cibulí, snímají langustu ze zářivky. RIMMER zavírá větrací mřížku, LISTER zatím nabírá do kapes drobky z dietního sucharu. Ustelou ACKERMANOVU postel a mají se k odchodu.
LISTER: Socha.
RIMMER ještě čapne sochu. LISTER už se chystá otevřít dveře, když se zarazí a vrhne se k mýdlu, z něhož sejme chomáček svého intimního ochlupení a podá ho RIMMEROVI. Ten ho chvíli nechápavě drží v dlani a pak ho opatrně vloží do kapsy. LISTER otevře dveře a oba vycházejí ven.
Vězeňská promítací místnost
Sál tleská jejich úctyhodnému výkonu.
Koridor před Ackermanovou kajutou
KRYTON: (Přiskočí a ukáže prstem do objektivu) Díky za pozornost a nashledanou příště! Hahá!
V pozadí se vynoří RIMMER a LISTER.
RIMMER: Támhle je!
LISTER: Krytone, prosím tě, na chvilku.
KRYTON: Já se jen snažil zvednout sledovanost!
Prchá a LISTER s RIMMEREM ho pronásledují.
LISTER: Za ním! A pak hned zpátky do cely.
KRYTON: Nešlo o nic osobního!
Vězeňská promítací místnost
Trestanci potleskem děkují za příjemně kulturně strávený večer.
Tank
Systém cel.
Cela – později
RIMMER nervózně přešlapuje. Konečně vchází LISTER s onou obálkou.
LISTER: Odvolání! (Pomalu ho otvírá, aby udělal dramatickou pauzu) Uuuuuuuu… vyšlo to!
Podá lejstro RIMMEROVI, který se po něm nadšeně vrhne, a sám si bere přiložený balíček.
RIMMER: (Čte) „Vážený pane, Vašemu odvolání bylo vyhověno.“! (Nadšeně zatne ruku v pěst) „Vězňům, kteří nemají v záznamech násilné chování či deprese, bude dovoleno…“ (Jeho nadšení se pomalu mění v hrůzu) „…aby měli na svých kytarách struny.“
LISTER stojí opodál a v rukou třímá svoje struny.
RIMMER: (Nevěřícně) To odvolání bylo o kytarových strunách?
LISTER: Snad sis nemyslel, že o našem propuštění.
RIMMER: (Vybuchne) Chceš říct, že jsem se moh` přerazit kvůli tomu, abys měl struny na tý svý idiotský kytaře??!
LISTER: Byl jsi fakt pašák. A jako osobní poděkování ti složím písničku.
RIMMER nasadí nepopsatelný obličej plný zklamání, smutku, hrůzy a zoufalství.
KONEC.
Hráli:
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig Charles Martin Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Kochanská Chloë Annett Monika Žáková
Holly Norman Lovett Miroslav Táborský
Smrťák Jake Wood Rudolf Kubík
Ackerman Graham McTavish Roman Hájek
Muž ve filmu Mark Caven Martin Janouš
Žena ve filmu Sarah Wateridge
Strážný Clifford Barry Ludvík Král
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Doug Naylor
Casting: Linda Glover
Hudba: Howard Goodall
Produkce: Mike Amos
Grafický design: Andy Spence
Generální manažer: Helen Norman
Manažer: Ken Hawkins
Výroba: Rachel Stewart
Simon Burchell
Jacqueline Zoppi-Tighe
Hlavní elektrikář: John Barker
Rekvizity: Paul de Csernatony
Tim Youngman
Umělecká režie: Ian Reade-Hill
Triková spolupráce: John Barclay
Vědecká spolupráce: Alan Godleman
Kamera: Andy Martin
Zvuková spolupráce: Nigel Davis
Zvuk: Jem Whippey
Geoff Moss
Střih: Mark Wybourn
Dave White
Skript: Gillian Wood
Asistent režie: Julie Sykes
Vizuální efekty: Jim Francis
Ed Smith
Mark Howard
Digitální efekty: Chris Veale
Masky: Andrea Finch
Kostýmy: Howard Burden
Zkoumání linie: Jo Bennett
Produkční design: Mel Bibby
Hlavní kamera: Peter Morgan
Obchodní produkce: Doug Naylor
Produkce & režie: Ed Bye
Překlad: Pavel Kuchař
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Hudební režie: Josef Hoffman
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Ivana Kupková
Režie: Michal Vostřez
Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC
© BBC MCMXCIX – Česká televize 1999
Autor přepisu: Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: charvat.jirka@gmail.com