19. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Chodby na Červeném trpaslíkovi
LISTER a RIMMER jsou vedeni ostrahou různými chodbami „na kobereček“.
Kapitánova kancelář
LISTER a RIMMER se zastaví před HOLLISTEROVÝM stolem. RIMMER zasalutuje. LISTER zamává. U kapitánova stolu stojí ACKERMAN.
HOLLISTER: No! Doslechl jsem se, že jste včera provedli pěknou lumpárnu jednomu velmi váženému důstojníkovi.
RIMMER: To není pravda! Provedli jsme lumpárnu panu Ackermanovi. My jsme … jo, ahááá!
HOLLISTER: Co jste provedli?
LISTER: Kápli jsme mu sérum pravdomluvnosti, pentathol sodný, do jeho inhalátoru.
HOLLISTER: Což vedlo k tomu, že když dnes ráno dorazil na můstek, tak se omluvil za pozdní příchod způsobený tím, že brousil manželku důstojníka pro vědu a neměl čas se převléknout ze své batmanovské soupravy.
RIMMER: Hmmm … hmmm … dovolte, abych se zasmál, pane.
HOLLISTER: Vaše prosba se zamítá.
RIMMER: Bohužel asi neodolám, hahaha.
RIMMER i LISTER se začnou smát, zatím tlumeně.
HOLLISTER: Vy k tomu nemáte co dodat?
LISTER: K čemu, pane?
KAPITÁN: No k panu Ackermanovi. K tomu, že přišel pozdě a byl oblečený jako Batman.
LISTER: Měl to zkusit jako Tarzan, převlíkání by odpadlo.
KAPITÁN: Oba jste vyfasovali celé dva roky natvrdo. Chcete se odsud vůbec dostat?
LISTER: Když pan Ackerman je tak … hroznej, pane.
ACKERMAN: V žádném případě! Jsem výjimečně hodný, vysloveně milý, vřelý, ohleduplný, ale ze všeho nejvíc hodný. Proto mi také říkají Hodňák Ackerman. Taky proto jsem si tu práci zvolil, abych se podělil o slunce své povahy se všemi vězni, kteří to štěstí v životě neměli.
RIMMER: Pane, on je hrozný od okamžiku, kdy jsme ho potkali.
RIMMER vzpomíná…
Tank
ACKERMAN: Dneska … uvítáme další příděl. Mám k nim jen toto: Držte se pravidel, nespadněte do průšvihu a váš čas tady vám uteče mnohem příjemněji. … Vítejte na třináctém podlaží.
KOCOUR: (Nadšeně) Vypadá sympaticky.
ACKERMAN přistoupí ke KOCOUROVI a začne ho surově bít.
ACKERMAN: Když chcete mluvit, požádáte o dovolení.
KOCOUR: Říkal jsem jen, že jste mi sympatický.
ACKERMAN: Zase jste mluvil!
K ACKERMANOVI přijde ještě jeden dozorce – NEB a společně začnou KOCOURA mlátit.
KOCOUR: Ááááááááááúúúúú, panebože, néééé, už néééé! Ale to byl přece kompliment. Říkal jsem, že vypadáte jako férový, fajnový chlap, a ne jako jeden z těch psychopatů, na který ve vězení narazíte.
ACKERMAN: Zase jste mluvil!
Znovu nastává velké bití.
KOCOUR: Ááá!!! To se mě nikdo nezastane!? … Moment, počkat, už to mám! … Musím bejt zticha, když budu zticha, přestanou mě mlátit! Ou! …(Přestanou ho bít) To je jasný, v tom to bude! (Začnou ho znovu mlátit) Áááá … óóóó … úúúú!
Kapitánova kancelář
ACKERMAN: Ale tohle je prachsprostá lež! Ve skutečnosti to …
HOLLISTER: Nechte to laskavě na mně, pane Ackermane. Dlouho jsem si lámal hlavu s nějakým patřičným trestem a přišel jsem na tohle: Vy a vámi vybraný tým sehrajete basketbalový zápas a tady pan Ackerman sestaví tým ze strážných.
ACKERMAN: Děkuji Vám, pane.
LISTER a RIMMER vypadají poněkud nesví.
HOLLISTER: Dostanete pěkný nářez a budete pokořeni před vašimi ostatními spoluvězni.
RIMMER: (Ustrašeně) Jestli prohrajem, Baxter a jeho kumpáni nás zmlátí do modra!
LISTER: Jo!
HOLLISTER: Tak abyste radši vyhráli!
Hřiště
LISTER a jeho parta hrají basketbal proti týmu složenému ze strážných. Ostatní vězni jim fandí z přilehlých cel. Dva z nich drží tabulky, na kterých je stav. Ten současný je 48:3 pro dozorce. Je tomu tak proto, že neexistuje pravý rozhodčí a dozorci bijí a srážejí tým „Muklů“, jak se jim zachce. Fanoušci vězňů sedí sklesle na lavičce vedle hřiště. Dozorci dávají další koš. Následuje přestávka. Týmy přibíhají ke svým lavičkám. Dozorce koučuje HOLLISTER.
HOLLISTER: Fajn hoši, jen tak dál.
U lavičky vězňů je nálada horší.
KRYTON: (Ke KOCHANSKÉ) Kde jste byla?
KOCHANSKÁ: Kde jsem byla?
KRYTON: Měla jste toho Raise uhnat!
KOCHANSKÁ: Však jo, ve čtvrtek si jdem někam sednout.
KRYTON: Takhle jsem to nemyslel, Vy huso!
KOCOUR: Proboha nehádejte se tady. Musíme to vyhrát.
LISTER: Všechno už je zařízený.
RIMMER: (Spiklenecky) Jen co strážní vychlemtají svoje pití.
LISTER: Jo, robíci propašovali z ošetřovny dryják, co impotentům vrací šťávu do milostnýho života.
KRYTON: (Velmi radostně) Swiss? Preparát na podporu mužnosti?
LISTER: Přesně tak. Vyztužili jsme jim pití.
RIMMER: Za pár sekund jim naběhne jak bažant na rajony. A nezbavěj se toho sedm hodin!
KRYTON: Sedm hodin budou jako s pravítkem v břiše. To je podstatně zpomalí!
KOCOUR: No to si piš! Už´s někdy běhal s tágem v kalhotách? (Směje se)
HOLLISTER: Jděte do nich. Zabte je, jsou to ovce zralý na porážku. Jděte do nich, jen jim to pěkně ukažte!
ACKERMANŮV tým se začne tvářit poněkud rozpačitě.
ACKERMAN: Jasně.
Celý tým dozorců přichází na hřiště v mírném předklonu. Jakmile je míč vhozen do hry, existuje na hřišti jen jediný tým – „Muklové“
HOLLISTER: Tak do nich! Jdeme! Jdeme!!!
LISTERŮV tým si z dozorců dělá doslova legraci. Zesměšňují je koš za košem. I dříve pokleslí fanoušci na lavičce začnou praktikovat „mexickou vlnu“. Stav se neustále mění …
HOLLISTER: Ruce nahoru, nenechte je vystřelit!
LISTER dociluje koše dokonce i hlavou. Náhle je stav 48:53 pro vězně. Hollister se ze zoufalství napije z jedné z lahví a začíná chápat katastrofu ve svém týmu.
Chodby
LISTER a RIMMER jsou přiváděni na kobereček.
Kapitánova kancelář
Jakmile stojí před kapitánem, RIMMER typicky zasalutuje. LISTER kapitánovi zamává.
HOLLISTER: Sedm hodin! Víte, jak dlouho to je? Kalhoty jsem si nemoh` sundat až do půlnoci. Když jsem chtěl na záchod, tak jsem musel na prkýnku dělat stojku! Kvůli mně se nezavřely dveře do výtahu a to jsem s ním ani nechtěl jet! Kde jste to vzali? Na ošetřovně?
LISTER: Ano, pane.
HOLLISTER: Jak? Jestli to byl jeden z těch robíků, tak ho nechám rozmlátit.
LISTER: To jsem .. ehmm, ehmm, … udělal já, když byl doktor ke mně zády. Šel jsem k němu, abych dostal neschopenku, ale doktor tvrdil, že mi nic není, že nemůžu mít tenisovej loket v koleni.
HOLLISTER: Počínaje zítřkem, budete dva týdny škrabat brambory. A teď vypadněte. Oba!
Cela
LISTER leží na horní pryčně. RIMMER sedí u stolu a před ním leží hra – dáma. Vykoná jeden tah a vítězoslavně ukáže získané kameny směrem k LISTEROVI. Pak RIMMER hrací pole otočí a pokračuje v partii sám proti sobě. LISTER má zatím nějaké problémy s časopisem.
LISTER: Jéžiši!
RIMMER: Nevíš, jak dál?
LISTER: Nó, je to dost těžký.
RIMMER: A co máš, křížovku?
LISTER: Né, spojovačku.
RIMMER: Na jakým čísle ses zarazil?
LISTER: 124.
RIMMER: 124 … 124, … nezkoušels 125?
LISTER: Vím, jaký číslo, troubo, ale najít ho, to je problém. Nejsem tak hloupej, jak myslíš. Áách, tady je! (Provede tah tužkou) Koukni na to, kyblík s rejčem! (Ukáže obrázek, který v časopise vznikl) To je chytrý, co?
Vstupuje DOZORCE.
RIMMER: Á, večeře.
DOZORCE položí tácy na stůl.
RIMMER: Dává se jim dýžko? Já nikdy nevím. (Odklopí svou porci, která zjevně nehezky zavane) Dááááh! Lákavější věci jsem už viděl na zemi v pavilonu slonů. Něco takovýho by pozřel jen idiot. (Nabere na lžíci a polkne sousto odporné šlichty) Tomuhle říkají maso? Hýždě mojí babičky osmažené na starém oleji by chutnaly líp.
RIMMER pokračuje v jídle, ale LISTER se ještě do své porce nepustil.
LISTER: Máme teď omezenou stravu, žádný hranolky, zmrzka, jenom to nejnutnější.
RIMMER: To je součást toho trestu?
LISTER: Jo. Smrťák mi říkal, že jde o zbytky z klonovacích pokusů zalitý ňákou břečkou, aby to získalo chuť.
RIMMER: S tímhle jsi čekal, než to spolknu, viď?
LISTER: A prej tuhle dostal něco, v čem plavaly dva nosy!
RIMMER: Ovšem že ne. To nemůžou, na to jsou zákony.
LISTER: Kejchlo mu to na talíři!!! Jimbo Tvrďák to viděl!
RIMMER: Smrťák je vyšinutý, má hlavu plnou nesmyslů. Taky si myslí, že když někdo na záchodě spláchne, padá to rovnou na zem. Pročež tě nenechají jít na záchod, dokud jsi na ranveji? Aby nedostali smyk při startu!
LISTER: Hm, to má asi pravdu.
RIMMER: Jasně, že nemá!
LISTER: Tak proč tě teda nenechaj?
RIMMER: Já nevím. Třeba ti chtějí zpestřit let. Kdyby sis odskočil hned zkraje, tak by ses pak ukousal nudou.
LISTER: Né, Smrťák určitě nekecal. Proto jsou ty baráky blízko letišť tak laciný.
RIMMER: Kvůli splachujícím letadlům?
LISTER: Jó, uvažuj trochu: nemůžeš se opalovat, grilovat na zahradě a když vylezeš ven tak jedině v rybářským klobouku a rovnou do auta.
RIMMER: To ten randál. Proto jsou tam ty domy tak laciné. Kvůli hluku!
LISTER: Hluku?
RIMMER: Jo!
LISTER: Jsou půl kiláku nad tebou, na tu dálku lidi na záchodě neslyšíš. Pokud nejsou jako strejda Dan.
RIMMER: (Kyne směrem k LISTEROVU „jídlu“) Ty nebudeš?
LISTER: Jo, jo, za chvilku.
Je slyšet jemné zaťukání. LISTER vstane a dírou ve stropu dostává zabalené jídlo od robíka.
LISTER: Jooo! Óóóóh, kuřátko na kari! Výborně, Bobe. (Dále dostává zásilku piva) A co indický placky, nezapomněl jsi na ně? (Obdrží je)
RIMMER na vše kouká s neskrývanou zlobou. LISTER jednu z obdržených placek ochutná.
LISTER: Božský placky! A teď něco pro tebe. (Postříká robíka nějakým sprejem) Zejtra ve stejnou dobu! (Pošle Bobovým směrem polibek a zavře poklop)
LISTER: (Usedá k hostině otevíraje pivo) Na zdraví!
Následně se začne cpát. RIMMER nedokáže skrýt svůj zběsilý pohled.
RIMMER: To je ten robík, co ti dodal sérum mužnosti na basket?
LISTER: Jo, ten ti sežene všecko. Má klepeta úplně všude.
RIMMER: Zítra škrábeme brambory. A ty nože budou ostré jako tvůj pohled po deseti pivech. Nemoh` by nám sehnat pořádné škrabky?
LISTER: No jasně! Něco mě napadlo. Na škrabky se vybodni, my potřebujeme jeden z těch programovatelnejch virů z laboratoří!
RIMMER: Programovatelný vir?
LISTER: Jo, mívali je na palubě Z. Nanoboti je museli vzkřísit taky. Naprogramuješ je, na co si vzpomeneš, třeba na sežrání šlupek … na cokoliv!
RIMMER: Dáš jim do programu, aby sežrali šlupky od brambor a zbytek nechali?
LISTER: Nebudeme muset hnout ani prstem.
RIMMER: Z dvoutýdenního pekla se stane bramborový ráj!
LISTER: Zavolám Bobově starý, ona mu to vyřídí.
Vstane a jde k potrubí, které je v rohu cely.
RIMMER: Bob má starou?
LISTER: Jo! Madge. Je skvělá! Z nuly na šedesát za míň než deset minut.
LISTER jednou rukou chytne potrubí a druhou, ve které třímá nůž, začne do potrubí ťukat. Vypadá to, že používá morseovku. Na chvíli přestane a ozve se odpověď. Načež ťuká opět LISTER. Odpovědí mu je jedno ťuknutí. Oba „telefonisté“ si ještě vymění několik vět.
LISTER: Kurnik!
RIMMER: Nepomůže nám?
LISTER: Né, to byl omyl. (Pauza) To byla čínská prádelna. Nechceš něco vyžehlit?
Vesmír
Chystá se další kanárkovská akce. Směr: Kosmická loď Manny Celeste. Úkol: Najít jednotku Kanárků. Spojení přerušeno ve 4:53 ráno..
Chodby na lodi Manny Celeste
Po lodi se opatrně pohybuje jednotka Kanárků, která obsahuje i KRYTONA, KOCHANSKOU a KOCOURA, kteří, vedeni KRYTONEM, jdou za sebou.
KRYTON: Nezapomeňte: na téhle lodi se ztratily celé dvě jednotky. Zmizely beze stopy. Musíme držet při sobě a být neustále ostražití. (KOCOUR a KOCHANSKÁ jdou ale jinudy) V jednom momentě je vše, jak má. Pak se na zlomek sekundy trochu nesoustředíte a jste snadná kořist pro nepřátelskou formu života. Ohó, já vím, že si myslíte, že jsem puntičkář, když jde o bezpečnostní pravidla, ale to, že jsme byli ve střehu nás udrželo (Všimne si, že je úplně sám) … udrželo … halóó … stvořiteli … jsem sám …
Najednou se otevřou dveře za KRYTONEM a vejde KOCOUR.
KOCOUR: Krytone, jsme tady.
Místnost na lodi Manny Celeste
KRYTON: Jaký smysl mají moje rady o soustředění, když mě nikdo neposlouchá!
KOCOUR: Cože?
KOCHANSKÁ: Vidíte? (Střih na sbor jiných Kanárků, kteří se ani nehnou) Kdo to je, Holle?
KOCHANSKÁ zapne HOLLYHO z hodinek, ten se objeví na přilehlém monitoru.
HOLLY: Nebezpečně se podobají někomu, koho bych se moc a moc bál!
KOCOUR: Co?
HOLLY: Mimové! Narazíte na ně v hogo-fogo čtvrtích jak vás sledují a zkamení, když se na ně podíváte. A pak se vám všichni smějí.
KRYTON: (Používaje psychoscan jde ke zkamenělcům) Něco takového jsem ještě neviděl. Skupina, která vykazuje všechny známky života, jen není schopná se ani hnout.
HOLLY: Tos neviděl Queens Park (anglický fotbalový klub) hrát venku!
KOCHANSKÁ: (Čte z přístroje, který vzala z rukou členovi kamenného týmu) „Tempus“! To znamená v latině „čas“.
KOCOUR: V latině? Kdo by řek`, že Římani lítali do kosmu!
KRYTON: To zařízení nějak způsobuje, že se čas zastaví. Domnívám se, že ho chybně použili.
KRYTON namíří časomet na skupinku a osvítí je. Ti se začnou téměř normálně hýbat.
MEX: (Mluví přerývaně s pauzami, které způsobuje časomet) Kde jste (V pauze vždy celá Mexova skupinka zkamení) … se tady vzali? … A odkud … máte tohleto? … To je snad nějaký … stroj na u … kládání času?
KRYTON: To je zajímavé.
KOCOUR: Teda! To by byl skvělej nástroj, jak řešit hádky.
MEX: Dejte po … zor, nebo to s … váma mů … že za … točit!
KRYTON: Je zřejmé, že to umí digitalizovat čas a pak ho nahrávat a uchovat na harddisku. Tenhle čistý čas se pak dá nahrát do předmětů nebo míst.
KOCHANSKÁ: A zastaví je úplně.
KRYTON: Čas se jim nezastavil úplně. Jen se pohybují v jiném časovém režimu.
KOCHANSKÁ: Takže se pohybují, ale neuvěřitelně pomalu.
HOLLY: Zhruba tak rychle, jako servírka v nádražním bufetu. Proto se zdá, jako by vlastně nedělali nic.
KOCHANSKÁ: Takže tohle jejich zařízení je schopné úplně zastavit čas? Co to ještě umí?
KRYTON použije časovač proti KOCHANSKÉ s KOCOUREM. Oba se změní v maličké děti.
KOCHANSKÁ: Co se stalo, Krytone, proč jsi tak velký a proč si najednou připadám jako barbína?
KOCOUR: Syčáku, koukej mě vrátit do normálu!
KOCHANSKÁ: Udělej něco, takhle se přece nemůžu vrátit.
KRYTON: Proč ne? Neměříte sice víc než metr, ale roztomilí jste jako medvídci.
KRYTON znovu použije časovač a změní oba do starší verze. Oba však mají legrační hippíkovské účesy.
KOCHANSKÁ: Jééé … co to mám s vlasama?
KOCOUR: A co s nima mám já?
HOLY: Jste jako turecký příspěvek do soutěže Eurovize.
KRYTON: Zdá se, že máte účes z nějakého dřívějšího období života. Dorovnám to.
KRYTON opět použije časovač, ale místo aby se účesy vrátily do normálu, změní se i jejich oblečení, které je teď pestrobarevné a taktéž připomíná atmosféru hippies.
KRYTON: Teď to vrátilo vaše šaty do dřívější fáze.
HOLY: A přitom stále vypadáte jako turecký příspěvek do Eurovize.
KRYTON opět zmáčkne časovač a tentokrát už dá vše do pořádku.
KOCHANSKÁ: Takže otázka zní: dovedeš tyhlety lidi vrátit v čase tam, kde si na tohleto vůbec nebudou pamatovat?
KRYTON: Domnívám se, že ano. Proč?
KOCHANSKÁ: Jestli to propašujem na Trpaslíka, náš čas ve vězení prolítne za pár sekund.
KRYTON: Nechte to na mně, na ten stroj mám výborný úkryt.
Místnost pro příjem výstroje
Mise na loď Manny Celeste skončila. Všichni odevzdávají svou výstroj. Přichází i KRYTON, který má nyní ještě legračnější hlavu – ta je asi o 30 cm vyšší než předtím. V tomto prostoru má ukryt časovač.
Chodba na Červeném trpaslíkovi
Robík Bob jede proti LISTEROVI a RIMMEROVI, kteří jsou vedeni do kuchyně, aby škrábali brambory. Bob si hvízdá a drží něco ve svých držátkách, což předá LISTEROVI. Všichni pokračují v cestě dál, jakoby se nic nestalo.
LISTER: Seš borec, Bobe!
Místnost plná brambor
RIMMER a LISTER jsou v místnosti, kde kolem nich stojí v kopicích tuny a tuny brambor. LISTER po bramborách začne rozlívat programovatelný vir, který obdržel od Boba. Když to dokončí, oba chvilku hledí na brambory.
RIMMER: Nefunguje, co?
LISTER: Počkej chvíli, než se to rozjede.
RIMMER: Hele! Dívej! Tady už to začalo!
Podá holou bramboru LISTEROVI.
LISTER: Jó!
RIMMER: A tady je další!
LISTER: (Berouc brambory a dávajíc je do připravené nádoby) Jó!
RIMMER: A další!
LISTER: Jó!
RIMMER: A další! Fakt parádní vynález, Listy! A teď jedem! Za chvíli oloupou všechny brambory.
LISTER: (Kouká na RIMMERA, který má okousaný rukáv) Hele, co to máš s rukávem?
RIMMER: Cože?
LISTER: No ten rukáv, to jsi předtím neměl.
RIMMER: Panebože, žerou mi šaty!
LISTER se začne RIMMEROVI smát. Dokud nezjistí, že jemu šaty vir žere taky. RIMMEROVI pomalu mizí oblečení a když si sundá čepici, zjistíme, že vir mu požírá i vlasy. LISTEROVI se děje totéž. Oba se ze sebe snaží marně virus setřást.
Kapitánova kancelář
Do kanceláře je přiváděn RIMMER a LISTER. Jsou úplně nazí a holohlaví, což ale nezabrání RIMMEROVI, aby i přesto zasalutoval a LISTER zamával. Oba si drží ruce na intimních partiích.
HOLLISTER: Nuže?
RIMMER: To jsem nebyl já! To byl on! Donutil mě!
LISTER: Ty Jidáši! Dohodli jsme se, že odmítnem vypovídat.
RIMMER: Jen to hodím na tebe a pak odmítnu vypovídat.
HOLLISTER: Jestli vás ještě někdy uvidím tady, tak skončíte v díře. Po tom toužíte?
RIMMER: Ne, pane.
LISTER: Ne, pane.
KAPITÁN: Tak tedy, … vypadněte.
RIMMER: Děkuju, pane. … Děkuju. (Podá HOLLISTEROVI ruku)
HOLLISTER: (S okousaným rukávem) Vy jste nebyli na ošetřovně, aby z vás ten virus dostali, že ne?
RIMMER a LISTER si nyní před intimními partiemi drží listy papíru s nápisy „Přísně tajné“.
RIMMER: Asi jsem Vám neměl podávat ruku. To byla chyba.
LISTER: Velká chyba.
RIMMER: Já bych … my, … my už jdeme.
LISTER: Okamžitě.
HOLLISTER: (Virus už zapracoval i na jeho hlavě) To je vrchol! Dva měsíce!! Do díry!!!
LISTER: A co mý tenisový koleno?
HOLLISTER: Ihned!!!!!
LISTER a RIMMER odbíhají z kanceláře držíc si patřičně své papíry.
Jídelna
U automatu na jídlo stojí řada vězňů. Stojí tam i KRYTON, KOCHANSKÁ a KOCOUR.
KRYTON: Hned po obědě pustím na loď dvouletou dávku času, a podle záznamu budeme mít tresty za sebou a budou nás muset pustit.
KOCHANSKÁ: To je úžasný stroj! Nedokázal by vylepšit ňadra? Samozřejmě myslím na budoucnost.
BAXTER: (Přimáčkne KOCOURA na zeď) Kocoure, rozlil jsi mi polívku!
KOCOUR: Promiňte, Baxtere, já nerad. … Já jsem fakt nechtěl!!!
BAXTER: (Vstrčí KOCOUROVU hlavu do automatu a něco naťuká) Horkej bujón!
KOCOUR: (S hlavou uvnitř stroje) Ááááááááááááá!
Potom BAXTER vyndá KOCOUROVU hlavu ven a začne mu mačkat prsty. Pak KOCOUROVÝM prstem naťuká něco do automatu, ten vydá jídlo, které BAXTER vezme, zavrčí a odejde.
O chvilku později
Naše skupinka sedí u stolu.
KRYTON: Vidíte ho, mastodonta? To je za trest po něm čistit záchod! Na vyčištění mísy potřebujete písek a na chlupy vysavač na listí!
KOCOUR: (Drží si bolavou ruku) Proveď mu něco, něco s tím časometem.
KRYTON: Dívejte se!
KRYTON naťuká něco na časometu a vystřelí směrem k BAXTEROVI, jehož kuře na talíři obživne. Jeho kumpán se mu začne smát, načež ho BAXTER třískne loktem do hlavy. Vstane a rozhlíží se, kdo mu to provedl. Pak uvidí KOCOURA, který se nezřízeně směje. BAXTER skočí jeho směrem, ale KRYTON naštěstí včas zmáčkne časomet, kterým zmrazí celou jídelnu, kromě sebe, KOCHANSKÉ a KOCOURA. Všichni tři odchází.
Díra
RIMMER a LISTER jsou umísťováni do hnusné, tmavé cely s nízkým stropem zvané díra. Na sobě mají vězeňský mundůr a čepici. Z rohu cely se vynoří nějaký chlápek. Má v ruce vrabce.
CHLÁPEK: Dobrý den!
LISTER: Hele, někdo tady s náma je!
CHLÁPEK: Jo, ten chlápek, co sedí hned vedle.
LISTER: Kdo jste a jak se jmenujete?
CHLÁPEK: Říkaj mi Ptačí muž. (Hladí svého vrabce)
LISTER: Aha, a proč?
RIMMER: Protože miluje instantní kaši! Proč asi?
PTAČÍ MUŽ: (Hladí svého vrabčáka) Tohle je Pete! Je mu devět let. Což u vrabce znamenááááá … devět let. Takže mu budeee … ehm …
RIMMER: Devět?
PTAČÍ MUŽ: Devět, přesně tak. Vy se znáte, viďte?
RIMMER: Dva měsíce! Bože! (Začne se vyřezávat díra v podlaze) Co je to?
Z díry vyleze robík Bob a hvízdá si.
Koridor Červeného trpaslíka
Z ventilace vyjíždí Bob následovaný LISTEREM. Všichni jdou po chodbě, ve které jsou všichni členové posádky nehybní. Zastaví se u jedné skupinky, která stojí nedaleko ping-pongového stolu.
RIMMER: Co se to s nima stalo?
LISTER: Jako by na místě zkameněli.
RIMMER: (Kouká na jednu zkamenělou ženu s odmítavým výrazem ve tváři) Takhle vypadala Yvonne, když jsem jí chtěl dát pusu.
LISTER: Hele, z tohodle se zblázněj.
LISTER přistoupí ke stolu a hráčům stolního tenisu sebere míček. Pokračují dál. Bob skupinu dovede až do skladiště.
Skladiště
V obrovském skladišti stojí prostřený stůl a u něj KRYTON, KOCHANSKÁ a KOCOUR.
LISTER: Ahoj! Nazdárek!
KOCHANSKÁ: Ahoj!
KRYTON: Pánové!
KOCOUR: Čauéés!
RIMMER: (Ukáže na bývalého spoluvězně) Tohle je Ptačí muž.
PTAČÍ MUŽ: (Ukáže klec se svým ptáčkem) A tohle je Pete!
KOCHANSKÁ: Našli jsme přístroj, co digitalizuje čas, a my ho můžem v dávkách uvolňovat. Takže náš trest uteče v nanosekundách.
KRYTON: Sundejte si ty čepice.
LISTER a RIMMER si sundají čepice a ve světle reflektorů se objeví dvě holé hlavy. KRYTON jejich směrem zmáčkne časomet a oba skinheadi mají opět vlasy.
PTAČÍ MUŽ: S Petem se něco stalo!
LISTER: Co je?
PTAČÍ MUŽ: Je chudák celej tuhej!
RIMMER: Musel si loknout toho séra mužnosti.
LISTER: Né takhle tuhej. Exnul!
PTAČÍ MUŽ: Ta radost z toho, že je na svobodě ho asi zabila!
LISTER: (Ke KRYTONOVI) Měl toho ptáka moc rád. To jediný ho drželo nad vodou.
KRYTON: Nemůžu nic zaručit, ale myslím, že ten časomet by mohl Petea oživit. Udělat z něj zase mladého siláka. Podívejte.
KRYTON použije časomet směrem ke kleci. Ta se rozlítne na několik kusů. Před skupinkou náhle stane obrovitý tyranosaurus. PTAČÍMU MUŽI spadnou brýle, takže klečí Peteovi u nohou a hledá je.
LISTER: Kriste…
RIMMER: …pane!
Tyranosaurus zařve.
LISTER: Kde se tady vzal ten Barnieho ošklivej brácha?
KRYTON: Tohle je Pete. Ptáci jsou potomci dinosaurů, jsou z rodu theropodů. Dostal jsem se o pár milionů let zpátky v evoluci!
Pete udělá dva kroky vstříc skupině.
KOCOUR: Teď se sem hodí jedno kočičí pořekadlo. Je to nějak takhle: „Za chvíli … je po nás!“
PTAČÍ MUŽ: (Klečíc stále u tyranosaura) Pete! … To jsi ty, Pete?
KOCHANSKÁ: Proboha!
PTAČÍ MUŽ se vztyčí a stojí naproti Peteovi, ten si kýchne, což způsobí, že PTAČÍ MUŽ je pokryt hutnou vrstvou obrovských nudlí.
RIMMER: Pozdrav pánbůh!
PTAČÍ MUŽ: Nechceš semínka? (Pete se rozzlobí a chňapne po PTAČÍM MUŽI hubou, ten je teď uvnitř jeho tlamy) Takže asi ne, viď?
Z PTAČÍHO MUŽE zbudou jen boty a ponožky, které spadnou na zem. Zbytek je slupnut Petem.
KRYTON: No a co teď!?
RIMMER: A teď rychle za Rimmerovým stínem!
RIMMER začne zdrhat. Ostatní jej napodobí, ale opačným směrem. RIMMER si toho všimne a mizí za skupinkou. Pete je jim v patách s velikým dusotem a křikem.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Hráli:
Rimmer Chris Barrie Kamil Halbich
Lister Craig Charles Martin Sobotka
Kocour Danny John-Jules Miroslav Vladyka
Kryton Robert Llewellyn Zdeněk Dušek
Kochanská Chloë Annett Monika Žáková
Holly Norman Lovett Miroslav Táborský
Hollister Mac McDonald Zdeněk Dolanský
Ackerman Graham McTavish Roman Hájek
Mex Andrew Alston Matěj Štěpán
Malá Kochanská Holly Earl
Malý Kocour Perri Michael
Baxter Ricky Grover Luboš Bíža
Ptačí muž Ian Masters Václav Knop
Dozorce Neb Shend –
Námět: Rob Grant & Doug Naylor
Scénář: Doug Naylor
Casting: Linda Glover
Hudba: Howard Goodall
Produkce: Mike Amos
Grafický design: Andy Spence
Generální manažer: Helen Norman
Manažer: Ken Hawkins
Výroba: Rachel Stewart
Simon Burchell
Jacqueline Zoppi-Tighe
Hlavní elektrikář: John Barker
Rekvizity: Paul de Csernatony
Tim Youngman
Umělecká režie: Ian Reade-Hill
Triková spolupráce: John Barclay
Vědecká spolupráce: Alan Godleman
Kamera: Andy Martin
Zvuková spolupráce: Nigel Davis
Zvuk: Jem Whippey
Geoff Moss
Střih: Mark Wybourn
Skript: Gillian Wood
Asistent režie: Julie Sykes
Vizuální efekty: Jim Francis
Ed Smith
Mark Howard
Digitální efekty: Chris Veale
Masky: Andrea Finch
Kostýmy: Howard Burden
Zkoumání linie: Jo Bennett
Produkční design: Mel Bibby
Hlavní kamera: Peter Morgan
Obchodní produkce: Doug Naylor
Produkce & režie: Ed Bye
Překlad: Pavel Kuchař
Dialogy: Eva Štorková
Dramaturgie: Jarmila Hampacherová
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Hudební režie: Josef Hoffman
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistentka režie: Jana Eliášová
Výroba: Ivana Kupková
Režie: Michal Vostřez
Připravila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského.
Vyrobila Grant & Naylor Productions pro BBC
© BBC MCMXCIX – Česká televize 1999
Autoři přepisu: Tomáš Kučera (Kohy) + Jiří Charvát (Rimmer)
E-mail: kohy@cervenytrpaslik.cz + charvat.jirka@gmail.com