25. 09. 2017 | Hildegarde Lanstromová

Otcové a synové (Fathers and Suns) – scénář

LISTER sedí na gauči v ubikaci, na krku má papírový bryndák a hraje nějakou automobilovou střílečku.
LISTER: Uh, uh, uh, no tak dělej! Óóó, bóžééé!!
Naštvaně se opře do gauče, protože prohrál. Vchází KOCOUR svým pompézním a hlasitým způsobem.
KOCOUR: Čau, bráchooo! Kde se flákáš?
LISTER: Byl jsem u dentibota, spravit si zub.
KOCOUR: Ale vyměknul jsi, co? Jak se ta vrtačka rozvřískala, byls tutově v trapu!
LISTER (zkroušeně): Jo, jak to víš?
KOCOUR: Pořád máš bryndák.
LISTER (bryndák naštvaně strhne): Zubní robot je na draka. Půl flašky gelfský kořalky a vůbec nic necejtim. Nikde. Až mě to děsí.
LISTER se napije z demižónu, ve kterém je něco, co připomíná zakalený černý čaj.
KOCOUR: Bejt to já, tak si dám zuby spravit, ty gumo. Jinak si budeš za pár let protahovat chrup vlečným lanem.
KOCOUR naznačí, jak si protahuje zuby lanem a odchází, LISTER ho při té příležitosti střelí pistolí ze hry.
Vchází RIMMER, ruce zvednuté vedle uší (nebo se možná vzdává) a vypadá, že se na něco soustředí.
RIMMER: Slyšíš to?
LISTER: Jako co?
RIMMER: Tohle. Slyšíš to? Přivádí mě to k šílenství! Po celé lodi, kam se hnu, je slyšet tenhle protivný, naříkavý zvuk.
LISTER: To jseš ty. Přestaň mluvit a zmizí to.
RIMMER: Pořád je slyšet.
LISTER: Taky furt kecáš!
RIMMER: Listere, tahle loď se rozpadá. Potřebuju pomoc.
LISTER (vstává z gauče s kořalkou v ruce a jde ke stolu, kam se posadil RIMMER): Áách, na mě se nedívej, Rimmere, dneska mám docela fofr.
RIMMER: Fofr? A co dneska děláš, že máš takovej frmol?
LISTER: Vožírám se.
RIMMER: Tak strávíš den?
LISTER: Hele, nejde o malou chlastačku, ale vo šněrování pangejtu, bílý myšky a lezení po čtyřech. Tak strávim den. Hop tam! (Napije se z demižónu)
RIMMER najde na stole přáníčko: Co je to?
LISTER: Vyrábím přáníčko ke dni otců.
RIMMER se nechápavě zašklebí: Vyrábíš přánáčko ke dni otců? Ty? Pro koho?
LISTER: Vymezíme okruh podezřelejch, ano, Sherlocku? (jakoby zamyšleně si podepře bradu rukou) První je můj táta.
RIMMER (tváří se při tom, jakoby LISTER byl úplný blb): Tvůj táta jsi ty. Vrátil ses v čase a nechal jsi sám sebe jako miminko v krabici pod kulečníkem. Jsi svůj vlastní táta.
LISTER: A proto nemůžu dostávat přáníčka ke dni otců? Nemůžu za to, že kvůli časocestovatelský paradoxní scifi pakárně jsem náhodou svůj táta! Dělám to každej rok – napíšu si přáníčko „Díky, že jseš tak skvělej táta“. Pak se ztřískám do bezvědomí, abych zapomněl, co jsem napsal. A potom, za rok, na den otců, kterej je mimochodem zrovna dneska, doručí Kryton přáníčko ke dni otců a já nemám páru, co v něm stojí. Není to bomba?
Vchází KRYTON s velkou čerevenou obálkou.
KRYTON: Dobré ránko, pánové.
LISTER (nadšeně): Óóóó!! To snad nééé!!
KRYTON: No, už to tak bude, pane. Nikdy na starého tatínka nezapomene.
KRYTON i RIMMER se celou dobu tváří trochu nechápavě.
LISTER (vezme si obálku): Nevim, kde bere čas, při všem, čim se v životě zabejvá. (Vytahuje z obálky přání v rasta stylu, ze kterého visí dredy) Koukejte, dredy! Práda, no neni to sranda? Krásný přáníčko, vyrobil ho sám. Heleďte, indická plackáá!! (Kousne si do ztvrdlé placky, pak chvilku obdivuje obsah přáníčka) Je tak pozornej.
RIMMER (se znechuceným výrazem): Tak moment, jak můžeš svého tátu vystát? Pohodil tě v hospodě v kartonové krabici. Za celý život ti dal jen chrastítko a pár dýchacích otvorů. Co je tohle za tátu?
LISTER (odevzdaně): To je fakt, jo, máš recht. To se nedělá, že jo.
RIMMER se zase vrátí do své zvuk zkoumající pózy.
RIMMER: Už je to tu zase, ten naříkavý zvuk.
LISTER: Dyť zas kafráš!

Pohled na Trpaslíka ve Vesmíru.
KRYTON s RIMMERem procházejí chodbou, KRYTON má v ruce desky a tužku a zapisuje, co RIMMER říká.
RIMMER: Bude potřeba další třicetdvadvanáctka a náhradní těsnění krytu k sedmnáctce.
KRYTON: Mám to, pane.
RIMMER: A nemá nám s tímhle pomáhat ten nový počítač?
KRYTON: To ano, ale data nahraji až dnes.
Zastaví se u automatu.
AUTOMAT: Ahoj, Krytone, jak se vede? Včera to bylo príma.
KRYTON: Ani mi nemluv, šestnáctko. (Otočí se k RIMMERovi a pokračují v cestě) Včera v noci jsme si ohromně užili. S pár automaty jsme hráli čínskou šeptačku, někde se jí říká tichá pošta. To jsme se nasmáli! Víte, věta začínala: „Náš pan kaplan v kapli plakal, v kapli klaply dveře“.
RIMMER: Krytone!
KRYTON: Ano pane?
RIMMER: Zmlkni!
KRYTON: Ano pane.
RIMMER: Opravdu mě nezajímá trapná společenská hra, kterou jsi hrál s mluvícím automatem na kondomy a dvěma vínomaty.
KRYTON: Ano, pane. Promiňte, pane, děkuji.
RIMMER: Když jsme u toho – čínská šeptačka – není to rasistické? V podstatě tím říkáš, že číňané si navzájem neumějí předat jednoduchou informaci. Pokud tomu tak je, jakto, že vynalezli akupunturu, střelný prach, eh… čistírny a ty legrační kloboučky? Čínská šeptačka je urážlivá, rasistická a vadná. Poptej se tu a jistě se dozvíš, že mám pravdu. (RIMMER odejde)

LISTER je na ošetřovně, sedí v křesle.
MEDIBOT: Tak, co bys potřeboval?
LISTER: Jen trochu poradit, chci bejt lepší táta svýmu synovi.
MEDIBOT: Co je tvůj syn za člověka?
LISTER: To je těžká otázka. Kdybych to měl shrnout jednim slovem, řek bych… uhm… fantastickej? Jo a je chytrej. Teda, ne chytrej jako z knížek, ale to jenom proto, že žádný knížky nečet. Kdyby čet, tak kdo ví? A je to skvělej kytarista. Teda, po pár panácích. Válí přímo jako Hendrix.
MEDIBOT: Tak v čem je problém?
LISTER: No, ustrnul. Nikam nechodí, nemá práci, nemá holku a narovinu – já vím, že bych neměl, ale tak trochu si to dávám za vinu.
MEDIBOT: Takže je to totální flink.
LISTER: Totální flink? To si nemyslím! Flink možná, ale totální flink ani náhodou.
MEDIBOT se protočí na obrazovce jako když počítač něco zpracovává.
MEDIBOT: To je divné, nemám tvého syna v evidenci.
LISTER: Á, víš, to má svůj důvod.
MEDIBOT: Měl by se zaregistrovat, přichází o celou hromadu výhod.
LISTER: Fakt?
MEDIBOT: O šampaňské zdarma, vlastní televizi a herní balíček. Zabere to jen pět minut. Vstupní prohlídka, abychom nastavili zdravotní údaje po stázi, a to je vše Jak se jmenuje?
LISTER: Dave.
MEDIBOT: Jako ty! Hned mu založím zdravotní kartu!
MEDIBOT se zatváří, jakoby se snažil zbavit zaražených prdů a vedle něj se objeví složka s LISTERovým jménem a nápisem „Čeká na prohlídku“.
MEDIBOT: Hotovo! Takže, vidím to takhle: Drsně s láskou.
LISTER: Drsně s láskou?
MEDIBOT: Stanov mu cíle. Když těch cílů nedosáhne, nakopej mu zadek. Hezky drsně. A s láskou.
LISTER: Drsně s láskou.
MEDIBOT: Drsně s láskou.

KRYTON stojí s táckem u automatu.
AUTOMAT: To je skvělá otázka, Krytone. Je čínská šeptačka rasistická? Nech to na mě, zapátrám po tom.
KRYTON odchází chodbou, kolem projíždí žlutý uklízecí stroj.
KRYTON: Ahoj, Sméťo!

KOCOUR stojí u automatu a pije mléko ze sklenice.
AUTOMAT: Jsi přece světaznalý Kocour, co si myslíš?
KOCOUR (s výrazem obří důležitosti): Nevim, šestnácko. Ale vzbudilas mou zvědavost. Poptám se kolem.

KRYTON s RIMMERem sedí v řídící místnosti.
KRYTON: Díky za ten vrak, pane. Nemůžu se dočkat, až budeme mít nový počítač. Holly nám tolik chybí!
RIMMER: To jistě. Takové maléry prostě dneska nezažijeme, viď?
KRYTON něco ťuká do klávesnice.
KRYTON: Tak, pane, počítač je připraven. Přednastavená menü. Ahá, muž, nebo žena?
RIMMER má na tváři výraz důležitého nezájmu.
RIMMER: Žena. Vlastně mě to nezajímá. Nesejde na tom. Žena.
KRYTON: Věk? 25, 50, 75?
RIMMER: To je fuk. Nezdržujme se tím, Krytone. 25.
KRYTON: Blondýna nebo bruneta?
RIMMER: To nehraje roli. To mě vážně nebere. Blondýna.
KRYTON: Velikost poprsí?
RIMMER: Težko uvěřit, že se na to ještě dnes ptají. To je naprosto absurdní, to ti řeknu.
KRYTON: Plně s Vámi souhlasím, pane. Vyberu první – 30A.
RIMMER: Zadrž! Nač ten spěch? Člověk si přeci nevybere hned první věc, co mu přijde na mysl. Kolik je támhleto úplně dole?
KRYTON: To je 36D, pane.
RIMMER: Dobře, zadej to. To je fuk. Je to 36D.
KRYTON: Ale už jsem označil 30A, pane!
RIMMER: Krytone, neodmlouvej, bude to 36D!
KRYTON: Ale, pane!
RIMMER: Krytone, to není důležité! Nevím, proč s tím děláš takové cirháty. 36D. Vyber to a jdeme dál.
KRYTON: Ale já s tím nedělám cirháty, pane, já jen –
RIMMER: Tak dost! Kdo tu velí? Nařizuji ti vybrat pro počítač velikost poprsí 36D! A je to rozkaz!
KRYTON: Vybráno, pane. A teď osobnost.
RIMMER: Nezájem. (mávne při tom rukou, jako že ho to opravdu nezajímá)
KRYTON: Teď přízvuk.
RIMMER: Nezájem. (mávne při tom rukou, jako že ho to opravdu nezajímá)
KRYTON: Velikost formátu?
RIMMER: Jaký chceš. Spusť to!
KRYTON: Zvolen detail. Tady je. Tahle velikost se mi moc líbí. Vám ne, pane?
Na obrazovce se mezitím obejví obří hlava ženy s přísným výrazem, tetováním v levé horní části obličeje a tmavými rty, vlasy sčesané dozadu. Prsa bohužel vidět nejsou.
Přichází KOCOUR a jásá nad tím, co vidí.
POČÍTAČ: Ahoj, jmenuji se Pree. Chvilku potrvá, než se inicializuje moje databáze.
KOCOUR: Teda, pěkný pixely! Hoši, co se to děje?
KRYTON: Spouštíme nový počítač, pane. Podívejte se. (Něco nabuší do klávesnice)
PREE: Zdravím vás. Jmenuji se Pree a budu váš nový lodní počítač. Mám mnoho funkcí včetně prediktivní technologie pro chování.
KOCOUR (udiveně): Prediktivní co?
PREE: Stejně, jako prediktivní psaní na mobilu, předpoví prediktivní technologie pro chování vaše kroky na základě dřívějšího jednání a dokončí krok za vás.
KOCOUR: Jak tohle dokáže?
KRYTON: Vytváří algoritmy chování na základě bezpečnostních záznamů z lodi. A proto dokáže uhodnout, jak se asi zachováme v jakékoliv situaci.
PREE: Zcela správně, Krytone.
RIMMER: A co údržba? Umíš opravit technické závady na lodi?
PREE: Předvídala jsem, že mi tu otázku položíš, Arnolde, a už jsem opravila všechny závady na Béčku. (Všichni se po sobě udiveně podívají) Na 98 % teď zpochybníš moji schopnost měnit vaše životy a dojdeš k závěru, že se těšíš, až mě uvidíš v akci. (Opět udivené výrazy) Teď už na to téma nemusíš vézt hovor a můžeš dělat něco jiného. (A zase se diví)
RIMMER: Takže teď ten hovor nepovedeme a přejdeme rovnou k dalšímu hovoru?
PREE: Tvůj další hovor bude o tom, že jsi předchozí hovor nevedl, takže řekneš že ses těšil na předchozí hovor a teď si připadáš zklamaný, když jsi ten hovor nevedl. Dojdeš však k závěru, že si zvykneš, že uslyšíš výsledek svých hovorů a sám už hovor nepovedeš.
Přichází LISTER se svým věrným demižonem. Už má značně naváto, ale ještě dokáže stát.
LISTER: Hele! Novej komp!
RIMMER: Prediktivní. Ví, co patrně řekneš a uděláš v každé situaci.
LISTER: Hehe, to by se mohlo hodit. Hele, mám pro tebe práci!
PREE: Já vím.

Pohled na Trpaslíka ve Vesmíru.

LISTER spí v nákupním vozíku, pod hlavou má něco obaleného v papíru. Nechybí ani dopravní kužel opodál. Trochu s obtížemi se vyškrabe z vozíku ven.
LISTER: Kebabovej polštářek… Musel jsem se včera pěkně ztřískat. (Chytne se za spánky jako když ho bolí hlava) Ooo, třeští…
Na stole najde videokazetu se vzkazem „Davovi s láskou táta“ a ovladač.
LISTER: Co je tohle? Že bych si něco nahrál?
Dá kazetu do videa a pustí ji. Na obrazovce se objeví on sám, záběr patrně z kamery na stole, okrajově je vidět i několik panáků, které průběžně během proslovu pije. Už od začátku má ale značně pod kůží.
LISTER (TV): Ahoj, synku. Tady je tvůj taťka.
LISTER (udiveně): Tati?
LISTER (TV): Mám takovejhle plán. Dám ti pár rad. Něco jako „Dělej to , co ti řikám, ne to, co sám dělám“. A pak se zleju jako doga a zapomenu, co jsem řek. Až tohle uvidíš, přijde ti, že máš normálního, vobyčejnýho, běžnýho tátu, jo?
LISTER: Že bych to fakt nahrál?
LISTER (TV): RIMMER má pravdu. Nebyl jsem ti řádnym otcem. Neviděl jsem, jak hraješ nulovou gravitaci, nikdy jsem tě nepovzbudil. Neporadil ti. Nenakopal ti zadek, když sis to zasloužil. Proto jsi možná takhle dopad.
LISTER: Jako jak?
LISTER (TV): Jsi pro mě velký zklamání, Davide. Je to tak.
LISTER: Co?
LISTER (TV): Nemáš ctižádost, poflakuješ se, promrháváš svůj život. Taky o sebe nedbáš a moc piješ. Čim dál víc.
LISTER: Vedu si dobře!
LISTER (TV): Vedu si dobře. Nejspíš si to myslíš – vedu si dobře. Ale nevedeš! Mohs to dotáhnout dál a ty to víš!
LISTER: Že zrovna ty mě poučuješ! A cos to udělal ty se svym životem!
LISTER v televizi se skácí k zemi. Dvakrát. Pár panáků to odnese životem.
LISTER (TV): Musíš získat vzdělání. Buď aspoň v něčem dobrej. A potom – postav si dům, pořádnej barák. A pak jdi najít Chris.
LISTER: A jak to mám všechno udělat?
LISTER (TV) čte z nějakého papíru: První krok: přihlaš se do inženýrskýho programu Jupiterský důlní. Druhej krok: nech si dát tu plombu. A pak dostaneš další zprávu.
Video se vypne. LISTER se rozhlédne a pustí video dál.
LISTER (TV): Takže – měl ses přihlásit do inženýrskýho programu Jupiterský důlní a nechat si udělat tu plombu. Jak to šlo, no? Může bejt na tebe táta pyšnej?
LISTER má na tváří výraz nešťastného údivu.
LISTER (TV): Tys to neudělal, viď, Davide, nééé! Jenom jsi přeskočil na další zprávu, aby jsi viděl, co v ní je. Že jo?!
LISTER: Jo, tati.
LISTER (TV): Já to věděl! To byla zkouška!
LISTER: Nezlob se.
LISTER (TV): Teď si nech spravit ten zub, žádnej zevling. A pak si přehraj třetí zprávu, jo?
LISTER se zase koukne po okolí a pustí další zprávu.
LISTER (TV): Co? Myslíš, že jsem blbej? Fakticky? To mě máš za vola? Hele, mazej s tim zubem a pak si přehraj další vzkaz!
LISTER: Co, do kosmu!
LISTER (TV): Nenadávej!
LISTER: Jak jsi, do kosmu, věděl, že budu nadávat?!
LISTER (TV): Jedno, ať je nad slunce jasný, mladej muži. Nebudu tolerovat žádný ty tvoje krávoviny. Dokud žiješ pod mou střechou, na mojí vesmírný lodi, budeš dodržovat moje pravidla. A jestli se ti to nelíbí, tak víš, co můžeš! A přeskoč vzkaz ještě jednou a já spláchnu tu tvou kytaru do vesmíru. A teď si nech spravit ten kaz!
Video se vypne.
LISTER se ohlédne po kytaře, která je stále ve futrálu u dveří a zapne znovu video.
LISTER: Myslel sis, že nakonec udělám, co chceš, že jo? Tak to jseš vedle!
LISTER (TV): Zpráva čtyři. Fááájn. Konečně děláme pokroky.
LISTER se uchechtne: Omyl!
LISTER (TV): Konečně ses naučil mít respekt!
LISTER se uchechtne: Omyl!
LISTER (TV): Mimochodem, tvoje kytara, notak. Jdi pro ni. Hrábni do strun.
LISTER: Co má za lubem?
LISTER jde ke kytaře a místo ní najde jen potištěný karton.
LISTER (TV): Teď se koukni z toho vokýnka. Vidíš tu malou tečku půl světelnýho roku daleko? To je tvůj Gibson les Paul.
LISTER: Nééé!!
LISTER (TV): Drsně s láskou. Chceš ještě? Koukej se přihlásit na inženýrskou mechaniku a dej si spravit ten kaz! Já ti ukážu, co je to disciplína! (udělá gesto, jakoby ho fackoval)
LISTER (podívá se z okýnka): Hele, já tu kytaru miluju! Ty mi nerozumíš! Nenávidím tě! Hajzle!

Další záběr na Trpalsíka ve vesmíru.

RIMMER vchází na ubikaci, PREE je na obrazovce.
RIMMER: Dobrý večer, Pree.
PREE: Jsem ráda, že jsi měl tak skvělý den. Takže mě mrzí, že večer bude hotové peklo.
RIMMER: Ále nebude. Dám si nohy nahoru a budu se koukat na telku. Nalaď mi „Vítězný Jih“, ano? Strhující dramatický seriál o americké občanské válce, kde Jih vyhraje. Miloval jsem první sérii, hrozně se těším na tu druhou.
PREE: Ráno jsem vymazala všech 24 epizod, Arnolde.
RIMMER: Cože?
PREE: Včera jsem se na ně dívala a nelíbily se ti.
RIMMER: Vždyť jsem je neviděl!
PREE: Ale kdyby ano, nelíbily by se ti.
RIMMER: První série byla vynikající, proč se mi nelíbily?
PREE: Tvé oblíbené postavy nechali umřít, včetně té prsaté blonďaté hrdinky bez osobnosti.
RIMMER: Áááh, tu jsem miloval, co budu teď dělat?
PREE: Ten čas můžeš využít užitečněji. Možná si končeně přečíst Vojnu a mír.
RIMMER: Chci vypnout, relaxovat. A né si číst knížku, která je delší než ochlupení lociky.
Přibíhá rozrušený KRYTON.
KRYTON: Pane, pojďte! Na palubě B je boží dopuštění!
Když vystupují z výtahu, všude kolem syčí pára, obnažené dráty visí ledabyle a přeskakují mezi nimi jiskry.
RIMMER: Béčko přece opravovala Pree. Pree, co se stalo? Mělas všechno opravit!
PREE: Taky ano. A díky svým prediktivním schopnostem jsem opravy dokázala provést tak, jak bys mě instruoval ty.
KRYTON: Je to samá fušeřina. Bez sebemenšího zřetele k předpisům a kvalitnímu řemeslu.
PREE: Přesně.
RIMMER: Jak to může špičkový počítač takhle zvorat?!
PRE: Já ne, Arnolde, to ty. Já dablovala to, co bys udělal ty.
RIMMER: Tomu nerozumím!
PREE: Jsem naprogramovaná tak, abych se sladila s velitelem a počítač s posádkou pak jednali v souladu. To, co by udělal velitel, udělám já za něj.
RIMMER: A chceš říct, že já bych to všechno zvrtal, takže jsi to zvrtala za mě?
PREE: Přesně tak.
RIMMER: Ale to je vážně trapas. Co udělám teď?
PREE: Teď povedeš hovor s Krytonem, v němž ho ze všeho obviníš a pak rozhořčeně odpochoduješ. Teď už k tomu hovoru není důvod a ty rovnou odkráčíš.
RIMMER naštvaně ukáže na KRYTONa a odkráčí, jak PREE předpověděla.

Čekárna před ošetřovnou, přichází LISTER, v ruce má svůj oblíbený demižon gelfské kořalky. KOCOUR už tam sedí a něco si čte.
LISTER: Tady se čeká na Dentibota?
KOCOUR: Hezky do řady, brácho. Co se stalo?
LISTER: Ale, kaz. Konečně jsem se rozhod, že si ho dám spravit.
KOCOUR: Dám ti otázku, každej z ní přímo šílí. Jestli to někdo ví, tak ty. Ta otázka zní: Je čínská sekačka rasistická?
LISTER: Je čínská sekačka rasistická? Myslíš ty bojovníky s vousama, co se sekaj na divadle?
KOCOUR: Přesně.
LISTER: Nevim. Třeba by to věděl ten fastfoodovej automat na Béčku.
KOCOUR: Taiwanskej Tony?
LISTER: Taiwanskej Tony. Tutově to ví.
KOCOUR: Proč by to měl vedět?
LISTER: Taiwanskej Tony je z Taiwanu. A Taiwan je kapku čiňanskej.
KOCOUR s výrazem nečekaného poznání na tváři: Taiwan je kapku číňanskej? Jasně, že jo! Zeptám se ho.
Pak si KOCOUR začne hvízdat a čte dál.
LISTER: Hele, a co ty tady?
KOCOUR: Dochází anestetikum. Vezmu poslední nádrž.
LISTER: Máme jenom jednu nádrž anestetik?
KOCOUR: Jednu nádrž a tu si zaberu já!
LISTER: Potřebuješ ji snad?
KOCOUR: Teď zrovna ne, ale jednou se šikne. Vždycky sbírám věci, který by se mohly jednou hodit. Chce to myslet dopředu.
LISTER: Ale mně by se to hodilo teď.
KOCOUR: Vidíš, nemyslel jsi dopředu! No, jak jsem říkal, chce to myslet dopředu!
LISTER: Jenomže já mám díru, ve který se limuzína votočí natřikrát, anestezii potřebuju! Co se takle šábnout?
KOCOUR: Tak bacha! Nechtěj po kočce, aby se šábla! Mohla by tě drápnout do ksichtu!
Z ošetřovny zazní signál pro dalšího pacienta.
KOCOUR: Hele, to jsem já! Drž mi palce.
KOCOUR odejde z čekárny.

Ošetřovna, LISTER vchází dovnitř, lepí si bryndák.
DENTIBOT: Uvědomuješ si, že došla anestetika?
LISTER: Jo. Je to jenom bolest, já ji vydržim. Dokazuje, že jsem naživu. Přijmu ji. A co se týče mozek drtících muk, tak prej nejsem fajnovka. Můžu se dívat na ty doktorský pořady, kde vytáhnou srdce z lidský hrudi a jíst u toho pizzu. Takže, spravit kaz bez anestetik? Říkám do toho! Sem s tím, dej se do vrtání!
Posadí se do křesla a otevře chřtán. Jakmile zazní zvuk vrtačky, LISTER zdrhne.
DENTIBOT: Co je to? To už je tenhle týden druhý bryndák!

KOCOUR stojí u Taiwanského Tonyho a jí nudle.
KOCOUR: Skvělý nudle!
TONY: Ó, máte rád šau-mi-je? To je dobře, dělám ho sám.
KOCOUR: Mám jednu otázku. Je čínská sekačka rasistická?
TONY: To je moc podivná otázka, pane Kocoure. Vy nechte na mně. Já zeptám lidí, co jdou kolem. Zeptám pókaždý.
KOCOUR: Díky.
Odchází.

Ubikace, pohled na obrazovku, zapne se video. Na něm leží leží LISTER na stole a probírá se.
LISTER (TV): Dal sis udělat tu plombu?
LISTER: Ano, otče, dal, otče. Zaplombováno, hotovo.
LISTER (TV): Nelži mi, Davide Listere. Zase jsi vyměk, že jo?
LISTER: Ano, tati.
LISTER (TV): No, tohle bude bolet mě mnohem víc, než to bude bolet tebe. Ale nedal jsi mi na vybranou.
Video se vypne.
LISTER se chytne za tvář, trochu zavzdychá bolestí a přejde ke kuchyňce.
LISTER: Haló, aspirin! Haló!
Objeví se PREE
PREE: Automaty obslouží jen registrované člen posádky, Dave.
LISTER: Á, novej komp. Čau. Já jsem registrovanej člen.
PREE: Už ne, bývalý člene posádky. Včera jsi na Trpaslíku skončil.
LISTER: Skončil? Cože? Ááh, to jsem nebyl já, ale můj táta. Kterej je já, ale já neskončil, to by von. Tak ještě jednou. Já jsem já a můj táta je já, protože já jsem svůj táta. A aby mě vytrestal, von, můj táta, skončil. Ale přestože skončil a von je já, já skončit nechci protože nejsem von, ačkoli von je já. Je to jasný?
PREE: Naprosto jasné, bývalý člene.
LISTER: Neřikej bývalý člene. Současný člene.
PREE: Ukončení služby bylo právě zpracováno a bezplatný příděl kyslíku ti skončí dnes v poledne.
LISTER: To je za deset minut! Víš co? Já se prostě vrátim.
PREE: To lze jen tehdy, pokud se přihlásíš do studijního programu Jupiterské důlní.
LISTER: Ahááá, jó. Vo to se celou dobu snažil.
PREE: Jedinou otázku, bývalý člene posádky: Není ti víc, než jednadvacet?
LISTER: Mýmu sestřihu ne, stačí to?
PREE: Lituji, bývalý člene posádky. To tě z programu vylučuje. Jupiterská důlní již tak nemá povinnost zásobit tě kyslíkem a bezplatný příděl ti skončí za 8 minut. A odpočet.
LISTER: Úúú, já kyslík fakt potřebuju. Je důležitej pro můj životní styl.
PREE: Musíš odejít.
LISTER: Nikam nepůjdu, kam bych taky šel? Nevodejdu.
PREE: Odejdeš.
LISTER: Né, nevodejdu. Zůstanu tady. Jenom se dívej, jak nevodcházím.
Ozve se ženský hlas z chodby: Dave, jsi to ty? Dave!!
LISTER se na to hned chytí a jde se podívat. Jakmile vyjde z ubikace, zavřou se dveře a začnou ho pronásledovat uklízecí stroje s bodci vpředu. LISTER začne zdrhat.

KRYTON stojí u automatu Tonyho, na tácku má brambůrky a bere si z automatu papírovou krabičku s jídlem.
TONY: Můj přítel, on je Kocour. Má vélmi podivnou otázku. Tak já ptám každého, kdo jde kólem, jestli nevědí.
KRYTON: Co je to za otázku, TT?
TONY: Je čínská fešačka rachitická?
KRYTON: Je čínská fešačka rachtická? (zamyslí se) No, řekl bych, že některé ano. Třeba čínské modelky se asi neliší od jiných koster potažených kůží a budou rachitické.
TONY: Tó jsem si myslel.
KRYTON: Asi jim také do všech stran trčí kosti.
TONY: Tó je teda fakt nebezpečný!
KRYTON: Nech to na mně, TT. Poptám se. Víš, kdo by to mohl vědět? AUTOMAT 55 dole na palubě G.
TONY: Neztrácej čas, ten nic nevííí. Má samý balený jídlo, samá mikrovlnka.
KRYTON raději uteče.

Pronásledovaný LISTER zatím doběhl až k přechodové komoře, obléká se do skafandru a prchá do komory. Šílené stroje ho pořád pronásledují.
LISTER: Běž pryč! Pomozte mi někdo! Pomoc! Pomozte mi!! Jdou po mně! Krytone, pomoz mi! Vyženou mě vodsaď!
A zapadne do přechodové komory, která se ihned zavře. Snaží se si rychle nasadit helmu.
PREE: Předplatné kyslíku u Jupiterské důlní skončí za 30 sekund.
LISTER: Počkej, nemám rukavice!
PREE: A odpočet.
LISTER: Ne, nejsem přpiravenej, ještě helmu!
Helmu si nasadí obráceně a chvilku tápe.
PREE: Čas vyhnání: za 10 sekund. A odpočet.
LISTER: To nemůžeš!
PREE: 10, 9, 5, …
LISTER: Dej mi aspoň 10 vteřin! Do kosmu! Počkej, to nebylo 10 vteřin!
PREE: Děkujeme, že jste dýchal náš kyslík, a doufáme, že se v budoucnosti rozhodnete dýchat jej znovu. Přejeme vám bezpečnou cestu. Nashledanou.
LISTER je s řevem vypuštěn z komory ven.

KOCOUR s KRYTONem a RIMMERem jsou v řídící místnosti. KOCOUR najednou zpozorní.
KOCOUR: Co to, do pytle, je? Komora je otevřená a loď zrovna něco vypustila.
KRYTON: Ó, vypadá to jako člověk ve skafandru.
RIMMER: To není člověk, to je LISTER.
KOCOUR: Co tam venku dělá?
PREE: Pánové?
RIMMER: Co se stalo Listerovi?
PREE: Odešel, Arnolde. A následkem toho se cíl naší mise změnil. Už není nutné vrátit člena posádky Listera na Zemi. Není ani fiskálně prozíravé navrátit tuto loď. Se zřetelem na zákon o znečištění Vesmíru přikazuje politika Jupiterské důlní, aby se loď sama zneškodnila nárazem do nejbližšího slunce.
KOCOUR: Cože?
KRYTON: No, a co my?
RIMMER: Copak my – co já?
PREE: Nepanikař, Arnolde, můžeš letět také. Vlastně mám instrukce, abych ti nabídla nové místo řídícího důstojníka na cestě do slunečního jádra. Jméno mise: Operace škvarek. (trochu se při vyslovení názvu mise ušklíbne) Nebo, pokud bys radši, lze tvou hologramovou jednotku vypnout hned.
RIMMER: Takže mám na výběr – nechat se vypnout hned a po zbytek věčnosti neexistovat, nebo žít o něco dýl a nechat se usmažit zaživa?
KRYTON: To je tvrdý oříšek, pane, bezpochyby. Tak, kolik času máme, než dosáhneme bodu nenávratu, bodu tání?
RIMMER: Myslíš bodu, kdy nás opalovací krém a slamáky neochrání, protože se nám nosy už roztékají na boty a ty zase plavou v řece, kterou tvoří omáčka z našich nohou?
PREE: No, poletíme co nejrychleji, řídící důstojníku. Protože tak toužíte dokončit misi.
RIMMER: Jak dlouho, ty cáklá gotičko?!
PREE: No, můžu překročit rychlostní limity lodi a uvolnit tepelné štíty z uhlíkového laminátu, takže by to nemělo trvat déle, než 90 let.
KOCOUR: 90 let? To neni tak zlý!
PREE: Řekla jsem let? Promiňte, myslela jsem minut. 90 minut.
Všichni mají šokované výrazy.

Záběr na Trpaslíka blížícího se ke slunci.

KOCOUR se snaží loď nějak ovládnout, ale nedaří se mu to. Pree z toho má očividně radost. V dalším záběru na slunce se objeví LISTER a za zvuku hrdinské hudby se s jetpackem řítí k lodi, pak po schodech a nakonec se potká s ostatními v chodbě.
KRYTON: Pane, mám takovou radost, že jste celý.
KOCOUR: Na dlouho ne. Za 90 minut budeme žhavější než já v hedvábnejch adamkách.
KRYTON: Co budeme dělat? Je s námi konec!
LISTER: Krytone, to zvládneme. Musíme se dostat do počítačový místnosti a toho cvoka vodpojit. Jestli dokážeš sundat ten kryt, zkrátíme si cestu ventilací.
Kryton sundá kryt z prstu a najednou má fungující šroubovák.
KRYTON: Už jdu na to, pane. (Začne sundávat kryt) Za dvě minuty tam budeme.
PREE: Ne, nebudete, Marně se pokoušíte mě porazit.
RIMMER: Ano? Jak nás hodláš zastavit?
Za Krytonem se objeví dým.
KRYTON: Víte, pane, ovládá veškeré funkce lodi, takže její pravomoci (směje se) jsou neomezené (další smích).
KOCOUR: Ventilačkou sem proudí plyn!
Ukazuje na mraky dýmu. Všichni se začínají smát.
RIMMER: Mohl by to být rajský plyn (smích)
KRYTON sundá kryt: A je to! (smích) Je tam plomba, dovnitř se nedostaneme (smích)
RIMMER: Jsme bezbranní (smích)
LISTER si sedá na zem: Krytone, s tím bolavým zubem mi to nemyslí, je to tenhle, dělej, vytáhni ho.
KRYTON vezme kleště a zub LISTERovi vytrhne. V chodbě se začnou opět objevovat vraždící uklízecí stroje.
RIMMER: Tam se blíží zeď (smích)
KOCOUR: Tam jede další!
Oba stroje je začnou svírat mezi sebe, cestou narazí na automat.
AUTOMAT: Krytone, ta uhozená otázka, co jsi mi dal, mám odpověď.
KRYTON: Jakou otázku myslíš?
AUTOMAT: Srazí se ve stázi čínská šlehačka? Ne, nesrazí.
Záběr na LISTERa s hudbou, která napovídá, že mu něco došlo. Zároveň se ozve hlas Medicompu: Vstupní prohlídka, abychom nastavili zdravotní údaje pro stázi.
LISTER: Stáze, stáze, stáze! Jasně, že mě to nenapadlo! Pree – lodi Jupiterský důlní se zavazujou vrátit posádku na Zemi včetně rodin, že jo?
PREE: Odešel jsi, bývalý člene,
LISTER: Já neodešel, to můj táta. Máme stejný jméno.
Stroje už jsou tak blízko, že je LISTER drží od sebe rukama.
PREE: Pak bys měl složku, ale nemáš.
LISTER: Koukni na ošetřovnu. Neni tam otevřenej soubor – David Lister, čeká na prohlídku?
PRE: Ano (na monitoru se objeví dotyčná složka)
LISTER: A neni pravda, že se stanu registrovanym členem posádky, jakmile budu mít tu vstupní prohlídku?
PREE: Ano.
LISTER A jako registrovanej člen posádky mám pravomoc tě vypnout, že jo?
PREE: Ano.
LISTER: A protože tvůj hlavní úkol je šetřit registrovaným členům posádky čas a energii, mohla by ses prosím ihned odinstalovat?
PREE: Tvá logika je bezchybná.
Obraz zmizí. Stroje uvolní tlak.
LISTER: Ááááh, paráda. Dave Lister zachránil situaci svým hrdinstvím v nepřátelském vesmíru!
Všichni začnou radostně poskakovat.

Pohled na Trpaslíka mířícího pryč od slunce.

Kryton vchází na ubikaci, nese tác se šampaňským.
KRYTON: Pane Davide Listere juniore, vítejte na palubě!
Pokládá tác na stůl. Kromě šampaňského je na něm i růžová gerbera a LISTERova fotka.
LISTER: Dobrýtro, Kryťáku!
LISTER se posadí ke stolu, kde je několik knih.
KRYTON: Bezplatné šampaňské a herní balíček od Jupiterské důlní společnosti.
LISTER: Ne, nemám zájem, Kryťáku. Přihlásil jsem se na robotiku a chci tu prudu absolvovat, takže alkohol a počítačový hry, to je hasta la vista, baby! Dělej, vodnes to pryč!
Zarazí se, když chce Krytonovi vrátit hru, kterou má v ruce, ale pak si to rozmyslí.
LISTER: Fotbal v nulový gravitaci? Nevěděl jsem, že už to vyšlo! Krytone, vem si ovladač a rozluč se s víkendem. Tvůj mechanickej zadek dostane na frak! (Vstane a jde kolem Krytona ke gauči) Jo a, Krytone, to šampáňo se samo nevotevře!

 

 

 

Comments are closed.