24. 12. 2018 | Hildegarde Lanstromová
Pohled na modrý oceánský měsíc, před ním je vesmírná loď, z níž odlétá žlutý záchranný modul. Loď následně skončí ve zmíněném oceánu.
Titulek: ZA 3 MILIONY LET
Za stejným měsícem se objeví Červený trpaslík.
Ubikace
Lister s Rimmerem hrají Minopoly, Lister hází kostkami.
LISTER: Pět. (Pohybuje figurkou po hracím poli.) Raz, dva, tři, čtyři, pět. (Bere si kartičku ze středu hrací plochy.) Palivo!
RIMMER: Tak co?
LISTER si prohlíží text kartičky pod stolem.
TITULEK: PALIVOVÁ DAŇ, ZTRÁCÍŠ TŘI KOLA
LISTER: (Nafukuje tváře, dělá, že přemýšlí a snaží se zdržovat.) Úúú, eh, co teď? Co teď? Á… (Bere jinou kartičku přilepenou pod stolem a vyměňuje ji s tou, kterou si vzal z balíčku předtím.) Úú, palivo zdarma, natankuj a házej znovu.
RIMMER: Ukaž! (LISTER mu ukáže kartičku) Jak to, že ti pořád chodí skvělé karty?
LISTER: Záhada, co?
RIMMER: Nikdy jsem v Minopolech neprohrál, Listere. Od narození neporažen. Ve Vesmírných skautech byl můj hráčský um tak proslulý, že mi říkali Minotaurus.
LISTER: Protože jsi byl půl chlap, co říká bejkárny?
RIMMER: Byl jsem jako mytologický tvor, přes kterého nikdo neprošel.
LISTER: To bys neměl hodit dvojku a jedničku. Když to hodíš, přistaneš na mý vesmírný stanici, a tvá banka zkrachuje, hochu!
RIMMER: Listere, nehodím dvojku a jedničku, šance je… (Ťuká čísla do kalkulačky.) osmnáct ku jedné. To se nestane.
LISTER: Když vyhraju, nesmíš si celej tejden stěžovat na nic z toho, co dělám.
RIMMER: Vím, o co hrajem
LISTER: Když vyhraju, můžu hýbat rty při čtení, nechat pizzu na zemi, aby si do ní šlápnul, můžu dokonce chrápat jako nacamranej kanec, a ty po mně nebudeš moct házet mražený cibulový bhaji. A budu si žít jak v nebi!
RIMMER: Listere, bude tady jen jeden vítěz, a to moje maličkost. Až vyhraju, podle dohody budeš nosit večerní róbu ve dne v noci, dokud se nenaučíš hrát Polka party od Jamese Lasta na dudy. Jdeme na to, všechno jen ne dvojku a jedničku.
LISTER: Dvojka a jednička, pojďte, holky! (Mne si ruce.)
RIMMER: Nesugeruj!
LISTER: Sugeruju! Můžu sugerovat! Sugeruju!
RIMMER: Přestaň, jsi v tom dobrý. Nesugeruj! Do toho! (Hodí kostkami, ale jedna spadne na zem – hodil 2 a 1.) To neplatí, to neplatí, jedna kostka spadla ze stolu. Musím hodit znovu. (Hodí znovu, opět padne totéž.) To neplatí, hrál jsem rukama. To je zakázané, zlobivý! (Plácne se přes ruku.) Musím hodit znovu. 5382:1, vyloučeno! (Opět hodí totéž.)
LISTER: (Zasměje se) Chá, to bys nevymyslel!
RIMMER: Počkat. (Hodí dvakrát znovu – totéž.) Hoď ty. (LISTER hodí 3 a 4.) Prohodíme se! (Vymění si místa u stolu.) Házej. (LISTER hodí dvě šestky, RIMMER stále nevěří tomu, co se děje.)
LISTER: Uznáváš už, že jsi hodil dvojku a jedničku a tuhle hru jsi prohrál?
RIMMER si vezme kalíšek s kostkami a znovu hodí – zase dvojka a jednička.
RIMMER: Dobrá, uznávám. Máš kliku, že umím tak dobře prohrávat! (Skočí do postele jako zklamané naštvané dítě.)
Pohled do Vesmíru, kolem modrého měsíce letí žlutý záchranný modul SS Samsára směrem Trpaslíkovi.
Laboratoř
KOCOUR s KRYTONem jsou v laboratoři u panelu.
KOCOUR: Hele, tahle zelená věc, máme už tušení, co to je?
KRYTON: Je to únikový modul, pane a zdá se, že vyzařuje blíže neurčené energetické pole, které způsobuje drobné poruchy všeho v nejbližším okolí.
KOCOUR: Přesně to jsem si myslel. Mluv srozumitelně! Hatmatilku neovládám.
KRYTON něco ťuká do klávesnice, v tom se zapne obrazovka, na níž se objeví blond žena v nejlepších letech.
RACHEL: Tady je únikový modul vesmírné lodi Samsára, ID 12/β2, slyšíte mě?
KRYTON: Ano, slyšíme, ID 12/β2.
RACHEL: Je to velmi důležité, musíte – (Najednou se obrazovka vypne.)
KOCOUR: Eh, eehhh, co se stalo? Ztratili jsme spojení?
KRYTON: Nevadí, pane, navedu modul do nákladového prostoru.
Modul přistává v nákladovém prostoru Trpaslíka.
Ubikace
LISTER jí zmrzlinu v posteli, kornout ale drží mimo lůžko a zmrzlina mu občas ukápne dolů, kde leží Rimmer.
LISTER: Mm.
RIMMER: Kdo jí zmrzlinu v posteli?
LISTER: Á-á (nesouhlasně)
RIMMER: To je naprosto…
LISTER: A-á! Žádný stěžování. A žádný stěžování, že si nemůžeš stěžovat na nestěžování. Celej tejden bez tvýho navážení do mě. Co může bejt lepšího.
RIMMER: Víš, jaký je mezi námi dvěma rozdíl?
LISTER: Nemůžu si uložit amulet do nosních dírek?
RIMMER: Jsem prokletý. Vzpomínám si na ten den. Bylo mi devět a ten pouliční zpěvák tvrdil, že je mimozemšťan, a že mi prodá vesmírný prach pro štěstí. Nebyl jsem žádný hlupák, věděl jsem, že je skutečný. Ale měl jsem jen peníze na vznášedlo domů z tréninku mažoretek. Když jsem odcházel, proklel mě na celý život a od toho dne už jsem neměl špetku štěstí.
LISTER: Byl to jen bezdomovec, co si chtěl vydělat pár drobáků. Tyhle věci nemůžeš brát vážně. Občas se prostě vyválíš v trusu.
RIMMER: Já se válel v trusu celý svůj mizerný život. Nepoučuj mě o válení v trusu. Nikdy jsem neměl kliku.
LISTER: A je to tady, „zatímco ty.“
RIMMER: Zatímco ty.
LISTER: „Jsi dítě štěstěny.“
RIMMER: Jsi dítě štěstěny, vždyť to tak je!
LISTER: Jsem sám ve vesmíru s tebou, tomu říkáš štěstí?!
RIMMER: Posádka zahynula, ty jsi přežil!
LISTER: Přežil jsem, abych strávil zbytek života s tebou! Houby štěstí!
RIMMER: Já jsem mrtvý, to snad není pech?
LISTER: Jseš mrtvej, ale pořád se mnou mluvíš! To že není pech?
Ozve se KRYTON z obrazovky.
KRYTON: Bim bam. Promiňte, pánové, bimbamové zařízení je dnes večer v údržbě. Jsme na ručním ovládání. Promiňte, že ruším, ale zachránili jsme únikový modul se dvěma přeživšími. Plukovník Jim Green a profesorka Rachel Barkerová. Chystáme se otevřít kabinu a vzít je do laboratoře k výslechu. Konec hlášení, bimbam.
Laborka
LISTER s RIMMERem přicházejí. RIMMER se hluboce ukloní.
RIMMER: Pověřený velící důstojník Arnold J. Rimmer, těší mě, že vás poznávám.
KRYTON s KOCOURem přejdou k lůžku za nimi.
KRYTON: Pane, plukovník Green a profesorka Barkerová.
Pohled na lůžko – dvě hromádky prachu/prášku s vlaječkami, které označují, čí hromádka je. RIMMER mezitím ukončí svou poklonu a zjistí, komu se to představuje.
RIMMER: Jsou mrtví.
KOCOUR: Ještě nemáme lékařský zprávy, nedělej ukvapený závěry.
KRYTON: Když jsme mluvili s Barkerovou, vypadlo spojení, a pak jsme našli tohle.
LISTER: Co se stalo?
KRYTON: Zdá se, že se odpařili, pane. Netušíme ovšem jak a proč.
RIMMER: Co o nich víme?
KRYTON: Ze záznamů vyplývá, že Green šéfoval na lodi výzkumnému týmu a celé misi. Barkerová byla počítačový expert, oba žili v manželství, ale ne spolu.
KOCOUR (zkoumá z blízka ostatky společně s LISTERem): Zajímavý, vypadaj, že se k sobě hoděj.
RIMMER: Co se stalo s lodí, ze které ten modul unikl?
KRYTON: Vesmírná loď Samsára.
RIMMER: Máme tušení, co se s ní stalo?
KRYTON: Podle palubního záznamníku modulu a toho, že se nenašel vrak, se loď zřejmě zřítila na tento oceánský měsíc.
LISTER: Asi bysme měli udělat dvě věci, zaprvý, rozptýlit popel, a zadruhý, najít tu loď. (Kýchne a rozpráší popel po laborce.)
RIMMER: Takže bod dvě, najít loď.
Loď Samsára ležící na dně oceánu, připlouvá k ní Kosmik.
Posádka je uvnitř lodi Samsára, zpočátku mimo zorné pole kamer.
KRYTON: Inu, co doufáme, že zde nalezneme?
LISTER: Nadsvětelnej pohon, kvantovej počítač. Teda upřímně, spokojil bych se s automatem na žvejkačky.
RIMMER: Páni. Co se asi stalo Barkerovi a Greenové?
(Tady to tak opravdu je, jde o chybu v dabingu!)
Obraz přejde ze současnosti do minulosti
Barkerová vchází do místnosti, u panelu sedí muž se čtečkou a kontroluje vstupující.
MUŽ: Zápěstí, prosím. Děkuji. Zápěstí, prosím.
Barkerová zatím přejde dál do místnosti ke dvěma stojícím mužům.
RACHEL: Pánové, profesorka Barkerová se hlásí do služby.
KAPITÁN TOM: Vítejte na Samsáře, profesorko. Toto je můj kolega plukovník Green.
JIM: Barkerová?
RACHEL: Pracovali jsme spolu na Caicosu dvanáct, pane.
JIM: Áá, Caicos dvanáct, ano, a moje žena chodila na stejnou univerzitu jako váš manžel.
RACHEL: Jo.
KAPITÁN TOM: Už musím, uvidíme se později. (Odchází.)
JIM: No, připomeňte mi, vaši specializaci… Co to bylo?
RACHEL: Stýskalo se mi po tobě!
JIM: Bál jsem se, že to nepovolí.
RACHEL: Já taky.
JIM: Pojď do mé kajuty.
RACHEL se usměje a společně odcházejí.
Opět se vracíme do současnosti. Posádka Trpaslíka prochází stejnou místností se svítilnami.
LISTER: Toho prachu.
KRYTON: Miluju prach. Po chomáčích je to moje nejoblíbenější špína.
V místnosti je hrozný nepořádek, věci i židle jsou různě poházené.
KOCOUR: Máš šajna, kvůli čemu se tahle loď zřítila?
KRYTON: Zatím ne, pane. Byla to nejmodernější výzkumná loď se samoopravitelnými motory, havárie by měla být vyloučena.
RIMMER: Co je tohle?
Posvítí na dva kostlivce u stolu – jeden sedí na židli, druhý má hlavu v jeho klíně a klečí. Kousek vedle zase leží několik dalších oddávajících se skupinovým sexuálním hrátkám v rozličných polohách.
LISTER: Jo, už chápu proč se zřítili.
KOCOUR: To mi povídej. Jak můžou lidi letět ve vesmírný lodi a přitom hrát všichni najednou Twister?
RIMMER: Myslím, že Twister zrovna nehráli.
KOCOUR: Ne podle pravidel, to je jasný. Twister je hra pro tři hráče, a tady se propletli všichni naráz. (ke kostlivci) Hele, počkej, až přijdeš na řadu. Kam kvaltuješ?
LISTER: Tohle je horší než prvák na umělecký škole.
RIMMER: Jak mohli takhle zemřít? To nedává smysl.
KRYTON: Podle psychoskeneru se uškvařili zaživa. Nenadálý výbuch extrémní teploty je na místě zabil, ale zachoval těla v jejich pozicích.
KOCOUR: Strašidelný.
KRYTON: Hó, souhlasím, pane. Doslova mi přeběhl mráz po zádech.
LISTER: To jsem byl já. Trochu mi vypěnil ležák.
Na lodi se najednou rozsvítí a spustí se počítače.
RIMMER: Kdo to spustil?
KRYTON: Zřejmě nás detekoval lodní počítač.
KOCOUR: Koukejte!
Posvítí na kostlivce sedícího na místě kontrolora – na obrazovce je nesrozumitelná změť písmen.
KRYTON: Hm. Podle psí známky byl tento muž kapitán, Tom Kadri.
RIMMER: Divná hatmatilka. Co je to za písmo, GELFské?
LISTER: Vypadá jako velština po patnácti pintách.
KRYTON: Zvláštní, tenhle dialekt nemám v databázi.
RIMMER: Možná je to velština po patnácti pintách.
KRYTON: Jsem zvědavý. Pane, mohl byste se posadit?
LISTER: Já?
KRYTON: Mh. (souhlasně)
KRYTON něco naťuká na klávesnici.
POČÍTAČ: Diktování zapnuto.
KRYTON: Dovolte mi vás uškrtit, pane.
LISTER: Co?
RIMMER: Povoleno!
KRYTON začne škrtit LISTERa. LISTER vydává různé skřeky, na obrazovce se vše přepisuje. Vypadá to velice podobně, jako neidentifikovatelný „jazyk“.
KOCOUR: Takže kapitána možná uškrtila tahle osoba, která byla ubodaná.
KRYTON: Možná něco najdeme v další místnosti.
LISTER: Díky moc, Krytone. Vysvětlils to skvěle. Ueá… (Mne si krk.)
Minulost – Jim čeká s kytkou na Rachel.
RACHEL: Jime, omlouvám se, že jdu pozdě.
JIM: To nic, byla to jen hodina.
RACHEL: Nejspíš jsem večer snědla něco zkaženého, bylo mi hrozně špatně. Půjdeme k tobě?
JIM udělá krok a zaskuhrá.
JIM: Áá… á.
RACHEL: Co se děje?
JIM: Vyhřezlá plotýnka. Mám teď nějakou smůlu.
Trpaslíkovci vstupují do jídelny.
RIMMER: Nic zajímavého, zkusíme další.
RIMMER odchází s KRYTONem pryč. KOCOUR se zatím rozplývá nad herním automatem.
KOCOUR: Koukej na tohle. Jednorukej bandita, neni to paráda? Potřebuju minci.
Vedle automatu je pokladnička se sbírkou na sirotky – KOCOUR si jí všimne.
Titulek: SBÍRKA NA SIROTKY
KOCOUR: Jsem sirotek. (Podívá se na Listera.) Proč bych si nevzal ze sbírky na sirotky?
LISTER: Fakt si vemeš?
KOCOUR: Koho to zabolí?
LISTER: Jen tebe a tvoje svědomí. Napořád!
KOCOUR: Hele, klídek, jo? He!
KOCOUR dá drobné do automatu, zatáhne za páku a vyhraje. Řádně si proto zajuchá. LISTER vezme pár drobných a vrátí je do pokladničky. V tom mu kápne něco na hlavu. Podívá se nahoru.
LISTER: Úú! Co to bylo?
KOCOUR: Co jako?
LISTER: Něco mi káplo ze stropu na hlavu.
KOCOUR: Vodkaď? (KOCOUR a LISTER se dívají na strop.)
LISTER: Támhle vodtud. (Ukazuje a ještě víc se zakloní, najednou mu drtič zbytků jídla vezme dredy a stáhne ho dolů.) Aá ááá! Uh, co se to děje? Dostaň mě z tohóó!
KOCOUR: Najdu něco a ufiknu je! Nehejbej se.
LISTER: Co-pak se můžu hnout? A! Áh!
KOCOUR: (Vytáhne kudlu z jednoho kostlivce.) Promiň.
KOCOUR kudlou odřízne Listerovy dredy z drtiče a vítězoslavně mu je vrací. Kudlu hodí do drtiče.
KOCOUR: Zachránil jsem tě!
KOCOUR udělá vítěznou pózu s jednou nohou na židli. Z ničeho nic vyletí z drtiče nůž a přišpendlí mu nohu k židli. KOCOUR zaječí.
LISTER: Bacha, nehejbej se!
LISTER přechází ke Kocourovi a zkoumá jeho zranění.
KOCOUR: Mám kudlu v noze, můžu se snad hnout?
LISTER: Vopatrně ji vytáhnu.
KOCOUR: Vopatrně, jo?
LISTER: Hezky vopatrně.
KOCOUR: A neříkáš to jen proto, abych se uvolnil, protože si myslíš, že tu věc nejlíp dostaneš ven, když s ní prudce škubneš?
LISTER prudce vyškubne kudlu z KOCOURovy nohy.
KOCOUR: Jááááááááááá!
LISTER: Nemoh jsem nic dělat, jinak bych ji ven nedostal!
Všechno zhasne.
KOCOUR: Éh? Asi jsem voslepnul! Musí to ňák souviset s tou nohou. Mám chorobu nohy v oku.
LISTER: Klid, Kocoure, to je jenom výpadek proudu.
KOCOUR: To sem si voddych! Chvilku jsem si myslel, že se už nikdy neuvidím. A muset si denně vybírat outfit, kterej by šel k vodicímu psu? Radši ani nemyslet.
LISTER: Dveře se zavírají!
Dveře se zavírají a vypadne proud.
Kryton s Rimmerem jsou v jiné místnosti.
KRYTON: Ty dveře mají dvojí zabezpečení, to nepůjde.
RIMMER: Co budeme dělat?
KRYTON: Navrhuji, jít do dalšího oddílu a najít přístupový port zpátky do hlavní místnosti.
Jídelna
LISTER: Ah, kde máš baterku?
KOCOUR: Nechal jsem ji vedle.
LISTER: Já svoji taky, nevidím ani prd.
KOCOUR: Dej mejm vočím chvilku… No páni!
LISTER: Už si zvykají? Co vidíš?
KOCOUR: Že je hrozná tma. Ty to nevidíš?
LISTER: Jasně, že to vidím, ty kosmopako. Ale ty přece vidíš i potmě, ne? Těma svejma supr kočičíma vočima!
KOCOUR: A ty se umíš zhoupnout ze stromu, ne? S těma tvejma super vopičíma pažema.
LISTER: Vyvinuli jsme se.
KOCOUR: My taky.
LISTER: Kdo se vyvine tak, že nevidí potmě?
KOCOUR: Kdo se vyvine tak, že se neumí zhoupnout ze stromu? Nikdy bys nikam nepřišel pozdě.
LISTER: Krytone! Rimmere! Pomóc!
KOCOUR: Asi nám nezbejvá, než tady čekat. Dám si něco na tu nohu.
LISTER: Dojdu pro lékárničku, ty si sedni.
Lister se snaží dostat k lékárničce, ale každou chvíli do něčeho narazí nebo spadne.
LISTER (po návratu ke stolu): Nevidím ani ň!
LISTER vyndává z lékárničky postupně svítící tyčinky a láme je. Pár dá Kocourovi, pár do úst kostlivcům vedle sebe. V tom se loď otřese a sesune níž bahnem.
Oba si drží tyčinky před obličejem.
KOCOUR: Co to sakra bylo?
LISTER: Loď klesá do bahna.
KOCOUR: Umřeme tady. Já to cejtím. Jak můžeš bejt tak klidnej?
LISTER: Nesmí nás to rozhodit. Nechci, aby se loď ještě hnula. Sedneme si tady, ošetříme ti nohu, počkáme, až nás najdou, a pak zvedneme kotvy.
KOCOUR: Máš recht, budeme v klidu. Máme jídlo, vodu, všechno, co potřebujeme. Ty a já, mohli bysme tady přežít dny, tejdny, dokonce měsíce! Jen my dva!
LISTER: Krytoné!
Loď se dál propadá, Kryton s Rimmerem jdou houpající se chodbou a zmítají se mezi stěnami.
KRYTON: Pane, jste v pořádku?
RIMMER: Asi ano.
Vstupují do další místnosti. Postupně zjišťujeme, že jde o strojovnu směrovače karmy.
RIMMER: Co je tohle?
KRYTON: Myslím, že je to směrovač karmy.
RIMMER: Cože?
KRYTON: Je to technologie Světa spravedlnosti, kdy se bolest, kterou jedinec způsobí jinému, přesměruje zpět na něj. S jedním důležitým rozdílem – směrovač karmy má dva módy: režim trestu a režim odměny.
RIMMER: Jaký to má účel?
KRYTON: Byly sestrojeny pro dlouhé vesmírné lety. Měly podporovat týmovou spolupráci, odměňovat vlídnost, porozumění a etické chování.
RIMMER: A jak, jak přesně funguje?
KRYTON: Vytvoří karmické pole, které analyzuje chování, a pak upraví realitu na trest nebo odměnu. Takže, když se chováte eticky, loď vás odmění.
RIMMER: Jak?
KRYTON: Máte čerstvou kávu, teplou sprchu, chutné jídlo…
RIMMER: To nedává smysl. Morálka se mění napříč časem a kulturami. Otroctví bylo kdysi přijímané, a teď se považuje za odporné. Kdo rozhoduje, co je morální a nemorální?
KRYTON: Je programovatelný, a proto je směrovač karmy tak nebezpečné zařízení. Každý může zavést morální kodex podle svého a pak nutit ostatní, aby se jím řídili.
RIMMER: Rád bych věděl, jestli mě to postihlo, když jsem na Červeném trpaslíku prohrál v Minopolech. Vstoupil Červený trpaslík do pole směrovače karmy? Manipuloval ten směrovač kostkami?
KRYTON: Tomu nerozumím, pane.
RIMMER: Hodil jsem dvojku a jedničku sedmkrát za sebou. Jaká je šance?
KRYTON: Dvaašedesát milionů ku jedné. Asi tak stejná šance, že vás zabije mandarinka.
RIMMER: Proč by mě trestal? Nic jsem neudělal. Tenhle směrovač karmy je nevypočitatelný. Musíme odsud pronto zmizet.
KRYTON: Pane, není důvod k panice. Žádné nebezpečí nehrozí, pokud neuděláme něco mstivého, sobeckého nebo neetického.
RIMMER: Krytone, jsme v maléru.
KRYTON: Stačí, když na mě budete hodný!
RIMMER: Ve velkém maléru.
Obraz se prolíná do minulosti – RACHEL a JIM jsou na koberečku u KAPITÁNA.
KAPITÁN TOM: Z operačního právě přišla zpráva směrovače karmy a není to příjemné čtení. Oba jste se dopustili celé škály prohřešků.
JIM: Na palubě je směrovač?
KAPITÁN TOM: Jen minulý týden: mimomanželský sex osmnáctkrát, muchlování sedumašedesátkrát, olizování šlehačky z cizího…
RACHEL: Pochopili jsme.
KAPITÁN TOM: A tak dále. Ty, Rachel, jsi tento týden lhala manželovi i jiným třiadevadesátkrát.
RACHEL: To není pravda!
KAPITÁN TOM: Čtyřiadevadesátkrát. Dvacetkrát jsi byla jízlivá, čtyřicetkrát kritizovala druhé a dvakrát nepoděkovala.
RACHEL: Kapitáne, milujeme se.
KAPITÁN TOM: Když ses přihlásila na misi, zavázala ses, že budeš dodržovat morální kodex na této lodi.
RACHEL: Takže máme všichni žít ve falešném snu, kde manželé zůstanou manželi, synové říkají otcům „pane“ a všichni mají plnou pusu domácího jablečnýho koláče?
KAPITÁN TOM: To je ono. Takže začněte stříkat šlehačku na koláč, a ne na tělesné partie toho druhého!
Jídelna – současnost
KOCOUR: Vopičáku, dobrá práce s tou nohou.
LISTER: Jo, zachránil jsem ti i botu. Musíme vymyslet, jak se vocaď dostaneme.
KOCOUR: Jo, dej mi tak deset minut, tutově něco vymyslim. Mám pořád skvělý nápady, akorát je neříkám nahlas.
LISTER: Říkáš všechno, na co myslíš!
KOCOUR: Jsem jako ten vynálezce, co začíná na „er“.
LISTER: Rosenthal? Sidney Rosenthal?
KOCOUR: Kdo?
LISTER: Vynalez magickou fixu.
KOCOUR: Magickou fixu? Ten chlap, vo kterým mluvím, je skutečnej. Není to žádnej čaroděj z knížky s kouzelným perem.
LISTER: Vynálezce… Začíná na „er“…
KOCOUR: Už to mám, už to mám! Ten jak o něm mluvím! Začíná na „er“!
LISTER: Kdo?
KOCOUR: Erchimédes!
LISTER: Archimédes.
KOCOUR: Archimédes! Ten co seděl pod stromama a vynalejzal věci.
LISTER: To byl Newton!
KOCOUR: Tys tu historku nikdy neslyšel?
LISTER: Ne.
KOCOUR: Takže – jednoho dne sedí Erchimédes pod stromem a najednou ho zčistajasna praští do hlavy vana, prásk! Tak vstane, vykřikne „formika“, a vynalezne fiží.
LISTER: To byl Newton, co seděl pod stromem, a objevil gravitaci, když mu spadlo na hlavu jabko.
KOCOUR: Z jabka nedostaneš otřes mozku. Nebudeš po něm vrávorat, křičet „formika“ a vynalejzat fiží!
LISTER: Formika je voděodolný hladký plastický laminát. Kdo by křičel „formika“, to nedává smysl. Nikdo nekřičí „Formika“.
KOCOUR: Když tě praští vana do hlavy, každej bude křičet „formika“.
LISTER: Hele, Archimédes objevil něco o vytlačování vody, když se posadil do vany a křičel „heuréka“!
KOCOUR: Takže, pane Allene Einsteine, vodpovězte na tohle. Kdo vynalezl fiží? Nikdo? Jen se tak jednoho dne magicky vobjevilo jako to tvoje pitomý pero?
LISTER: Ehhh, zobnu si pár sedativ. (Bere lahvičku z lékárničky a polyká prášky.) Poslouchej, řekni mi, jak spadne vana ze stromu?
KOCOUR: Letadlo, ty pako! Při startu. Nejspíš zapomněli zavřít zadní dveře. A vana jela celou tu štreku z první třídy, vžiú, skrz závěsy do byznys třídy, vžiú, skrz závěsy do premium, vžiú, a skrz závěsy rovnou do sekce pro chudáky. A ti nejspíš ještě nedostali ani pytlík buráků, zatímco lidi v první už se dávno najedli, koukli se na film a teď se všichni koupou.
LISTER: A Archi zatím sedí pod svým stromem?
KOCOUR: Bong, vynalezne fiží. A jak jsou všichni šťastný, protože fiží každej miluje, tak mu dali speciální modřinovej čepec, aby zakryli ty modřiny.
LISTER: Modřinovej čepec? Dali mu věnec! Vavřínovej… Za zásluhy, ty pako, ne kvůli modřinám!
KOCOUR: Chlape, snažím se tě něco naučit, ale nevím, proč se namáhám. Jak je to rčení? Koně k vodě dovedeš, ale nedonutíš ho plít!
LISTER: Krytone! Pomóc!
Loď se dál boří do bahna.
KRYTON: 720 metrů, pane. Loď je téměř v kritické hloubce. Směrovač karmy ovládá všechno na palubě. Musíme být na sebe hodní, abychom měli naději na záchranu pana Listera a pana Kocoura.
RIMMER: Znamenitě, Krytone. Je prozíravé, že přicházíš s tak užitečným návrhem. Děkuji ti.
RIMMER se dotkne řídícího panelu a dostane menší zásah proudem.
RIMMER: Ááá, výboj! Skládal jsem ti kompliment. Proč ten trest?
KRYTON: Možná to nebylo upřímné, pane.
RIMMER: To musím být upřímně vlídný? Áh, to je nemožné…
Displej na panelu začne signalizovat kolaps.
KRYTON: Bože!
RIMMER: Co je?
KRYTON: Myslím, že vím, co posádku zabilo. Kvantové desky se nabíjejí na supervýkon, aby loď přehřály!
RIMMER: To se usmažíme? Kolik je času?
KRYTON: Nejsem si jistý.
RIMMER: Áhh, že se ptám tebe, někoho s hlavou, co vypadá, jako by ji uplácali v keramickém kroužku pro seniory.
Najednou panika ustane a vše se vrací do normálu.
KRYTON: Ooh, nabíjení ustalo.
RIMMER: Teplota klesá? Proč?
KRYTON: Ovšem, to je ono!
Jídelna
KOCOUR (Směje se.): Bože, byla to největší vojanda v dějinách! Dovedla svůj lid k vítězství!
LISTER (Už je značně vyčerpaný z Kocourova proslovu.): Julie Cézarová?
Otevřou se dveře a vchází KRYTON s RIMMERem.
LISTER: Áá, Krytone, díky bohu! Nikdo by neměl takhle trpět.
KOCOUR: Má pravdu. Kdybych tu nebyl a nemluvil s nim, nejspíš by se zbláznil.
LISTER: Krytone, chlape, tak rád tě zase vidím!
LISTER chce KRYTONa štěstím obejmout. Ten před ním ale uhýbá.
KRYTON: Pane, dost!
LISTER: Dost proč?
KRYTON: Stojíte tady s účesem sedmdesátkové revivalové kapely, a já vám říkám, nebuďte na mě milý!
KRYTON dá LISTERovi pěstí.
KRYTON: Víme, co se stalo Barkerové!
Další rána.
KRYTON: A Greenovi.
Další rána, tentokrát do břicha.
Jídelna – v minulosti
Barkerová má na hlave účes ala čarodejnice, zdravíčka jako Marfuška na tvářích a výraznou rtěnku.
JIM: Co se ti stalo? To je šílené.
RACHEL: Šla jsem do salonu. Na přeliv. A tohle mi ta robostylistka udělala!
JIM: Jo, já dopadl podobně u zubaře. (Ukáže svůj ulomený zub.) Každou šanci využije, aby nás ten karmič trestal. Sprcha je ledová, klimatizace taky, včera jsem musel čekat dvě hodiny…
RACHEL ochutná jídlo z tácu Greena a je jí z toho značně nevolno.
RACHEL: Ochutnal jsi to jídlo?
JIM ochutná a nevypadá zrovna nadšeně.
RACHEL: Jime, já už to nevydržím!
JIM: Není na vybranou.
RACHEL: Ale je. Jsem počítačová odbornice, proboha! Jestli se nabourám do směrovače karmy, dokážu snad obrátit protokol, abychom si oddechli. I kdyby to bylo jen na jednu noc.
JIM: Obrátit? Aby odměňoval nemorálnost?
RACHEL: Jen na jednu noc. Pak se přestaneme scházet. Dokud se nevrátíme. (Usměje se.)
Jídelna – současnost
KRYTON: Barkerová a Green obrátili protokol a následkem toho bylo dobré chování trestáno a nemorální bylo odměňováno.
RIMMER: Kryton to rozlouskl, zachránil nám život. Kdybys nebyl tak šeredný, políbím tě.
KRYTON: Mohl byste mi potřást rukou, pane.
RIMMER: I na to jsi šeredný. (Na lodi se znovu rozsvítí světla.) Vidíš, hrubost je odměněna.
LISTER: Teď to začíná dávat smysl. Teda – Kocour šlohnul peníze ze sbírky, aby si moh zahrát.
KOCOUR: A vyhrál jsem jackpot.
RIMMER: Odměna za krádež.
LISTER: A já dal výhru zpátky do plechovky, a dredy mi chytil drtič.
RIMMER: To byl trest za dobročinnost.
KOCOUR: Já ho zachránil a hned byla kudla v noze.
LISTER: Já mu nohu spravil.
KOCOUR: A moh strávit hezký chvíle se mnou.
LISTER: Tak popojedem. Kdo to obrátil a proč?
KRYTON: Myslím, že Green a Barkerová měli poměr a chtěli trávit čas spolu.
LISTER: To je teda smutný. Takže jejich vzájemná láska… zničila celou loď.
KOCOUR: Jednu věc nechápu. Teda, nechápu asi čtyřicet věcí. Jak to, že se Green a Barkerová neusmažili se zbytkem posádky?
KRYTON: Zatímco zbytek posádky přežíval díky nemorálnímu chování, Green a Barkerová věděli, že mohou uprchnout, pokud ten útěk bude neetický, proto vzali únikový modul a utekli.
LISTER: A pak se uvedli do hibernace.
RIMMER: Byli v bezpečí.
KRYTON: Když nás pak chtěli varovat před karmickým polem, což byl dobrý skutek…
RIMMER: …tak způsobil, že se odpařili.
LISTER: Co nám teď zbejvá?
KOCOUR: Hezky vopatrně se vocaď zdejchnout
RIMMER: Jen nesmíme být upřímní, mravní, hodní, nesobečtí či ochotní.
LISTER (na RIMMERa): To není fér, máš výhodu.
KOCOUR: Hele, co to je? (Jde k LISTERovi a vytáhne mu z bundy kartičku, kterou přečte.) „Palivová daň. Ztrácíš tři kola.“ Hele, jak to, že máš v kapse tolik minopolovejch karet?
RIMMERovi dojde, co se dělo, LISTER raději zdrhá.
Hráli
Rimmer: Chris Barrie – Kamil Halbich
Lister: Craig Charles – Martin Sobotka
Kocour: Danny John-Jules – Miroslav Vladyka
Kryton: Robert Llewellyn – Zdeněk Dušek
Green: Dan Tetsell – PetrGelnar
Barker: Maggie Service – Irena Máchová
Captain Tom Kadri: Eddie Bagayawa – Michal Gulyáš
Jitka Jirsová
Martin Janouš a další
Casting: Linda Glover
Inspicient: Peter Griffiths
Pomocník: Tom Mair
Správa studia: Freddie House
Hlavní účetní: Jonathan Merrell
Produkční účetní: Kelly Johnson
Produkční koordinátor: Emma Guilbert
Právní a obchodní služby: Kerry Kyriacou
Asistent skriptu: Luke Richardson
Skript: Stephanie Rose
Mix obrazu: Sarah Giles-Harling
Manažeři studia: Sarah McGettigan, Naomi Dulake
Lokace: Iain Smith
Umělecký režisér: Steve Clark
Grafický designér: Evannia Paine
Nákupčí rekvizit: Emma Wicks
Rekvizity: Brian Hampton
Oděvní rekvizity: James Donovan
Záložní rekvizity: Karl McGovern
SFX: Paul Fulton
Protetický designér: Neill Gorton
SFX protetická výroba: Kate Walshe
Protetické masky: Sangeet Prabhaker
Maskéři: Martine Randall, Linda Wilson
Kontrola kostýmů: Kat Cappellazzi
Záložní kostýmy: Lauren Kilcar
Zvuková technika: Rikki Hanson, Richard Pilcher
Hlavní osvětlovač: Colin Thwaites
Asistent osvětlovače: Darren Harvey
Elektrikář: Nick Dale
Operátor osvětlení: Ziggy Jacobs-Wyburn
Operátoři kamery: Ian Adrian, Alison Banham, Jono Tomes
1. asistenti kamery: Jason Cuddy, Tom Lane
2. asistent kamery: Charlotte Scott-Gray
Asistent editora & DIT: Chris Ricketts
Dohled nad postprodukcí: Chelsea Chandler
Online editoři: Barney Jordan, Clyde Kellett
Dubbing mixer: Tom Corbett
Mix dabingu: Tom Corbett
Kolorista: Perry Gibbs
Dohled nad VFX: Howard Jones
Editor scénáře: Andrew Ellard
Hudba: Howard Goodall
Zvuk: Keith Nixon
Dohled nad kamerou: Trevelyan Oliver
Manažer studia: Matt Bell
Masky: Vanessa White
Kostýmy: Howard Burden
Výroba: Dan Kay
Produkční designér: Julian Fullalove
Editor: Peter H. Oliver
Kamera: Ed Moore
Výkonný producent pro UKTV: Simon Lupton
Výkonní producenti: Doug Naylor, Henry Normal
Producenti: Richard Naylor, Kerry Waddell
Režie: Doug Naylor
České znění připravili
Překlad: Helena Rejžková
Dramaturgie: Petr Šaroch
Mistr zvuku: Zdeněk Dušek
Asistentka režie: Hana Somolová
Vedoucí produkce: Barbora Petrů
Vedoucí dramaturg: Alena Poledňáková
Vedoucí realizace: Pavel Fuchs
Dialogy a režie českého znění: Janoš Vaculík
Vyrobila Grant Naylor Productions a Baby Cow Productions pro UKTV.
© UKTV Media Limited MMXVI
© Česká televize 2017