13. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
K Červenému trpaslíkovi se z hloubi vesmíru blíží řízený, kovový válec. Mezitím uvnitř lodi: Kocour spí po vypumpování žaludku a Lister užívá přípravek proti bolení břicha. Všechno to má na svědomí Rimmer, který řídil přípravu jídla, ale není přeci vůbec jednoduché vařit, když jste mrtví. Na monitoru se objeví Holly. Chvíli Listera a Rimmera napíná a pak jim sdělí, že je dohonil poštovní modul ze Země.
O něco později v poštovní místnosti se Lister s Rimmerem za dohledu Hollyho probírají zásilkami. Modul skrývá kromě běžné pošty mnohé skvosty, například videokazetu s Pátkem 13., díl 1649, remake Casablanky a nové virtuální hry. Rimmer obdrží upomínku z finančního úřadu tři miliony let starou, kde po něm požadují osm tisíc pětset. Pro Hollyho je tam kazeta od počítače Gordona, který na ní udělal první tah a tím zahájil jejich vzájemnou šachovou partii. Lister pak najde dopis od Rimmerovy matky. Když se konečně prokouše hrozným rukopisem, dozví se Rimmer, že jeho otec zemřel. (to je ale překvápko)
Otřesený Rimmer stojí sám v observatoři a hledí do vesmíru. Přijde k němu Lister a snaží se ho trochu rozptýlit: „Pamatuju si, když mi umřel táta. Bylo mi šest let. Dostal sem od každýho spoustu dárků jako o Vánocích. Chtěl sem, aby se to stalo ještě pár lidem, abych si doplnil lego. Babička mi řekla, že táta je teď šťastnej, a že šel tam, co moje zlatá rybka. Tak sem si myslel, že ho spláchli do záchoda. Myslel sem, že je hned za tou ohnutou rourou. Posílal sem mu tam časopisy, aby měl co číst. Pak mě poslali k dětskýmu psychiatrovi, když mě našli, jak s hlavou v míse čtu fotbalový výsledky.“ Podle Rimmerovi nálady Lister soudí, že si museli být s otcem blízcí. „Nenáviděl jsem ho!“ procedí překvapivě Rimmer a vypráví Listerovi o svém těžkém dětství. Otec jeho i bratry cepoval a natahoval na skřipec, aby měli požadovanou výšku a mohli se stát důstojníky, což se jemu nikdy nepodařilo. Přesto si Rimmer vždy přál, aby na něj otec mohl být hrdý.
Do observatoře vtrhne najednou hladový Kocour a úplně zničí vážnost tohoto okamžiku. „Shhhh. Rimmerovi umřel táta,“ okřikuje ho Lister, ale Kocourovi máloco dochází: „Já mám radši kuře.“
Rimmer je v depresi, ale nakonec se Listerovi podaří ho přemluvit, aby s ním a Kocourem šel do virtuální hry „Lepší než život“, kde se plní všechna přání. Stačí jenom pomyslet a máte to!
Hra se ukáže být opravdu mnohem lepší než skutečný život a všichni si jí náležitě užívají. Rimmer si vysní Yvonne McGruderovou a stane se admirálem, Kocour má hned dvě přítelkyně a obrovský šatník a Lister si vyčaruje Harleye Davidsona a hoduje v restauraci jako král. (zvláštní, že si taky nepředstavil Kochanskou).
Najednou se ale celá hra začne bortit kvůli Rimmerově rebelujícímu mozku, který si neumí představit nic pozitivního. Navíc ho začne pronásledovat výběrčí z finančního úřadu, kterému dluží osm tisíc pětset. Lister chce dluh splatit, ale degenerace hry se stále šíří, a všichni skončí zahrabaní až po krk do země (v Hollyho případě až po půl monitoru). Už to s nimi vypadá dost zle a Rimmer běduje: „My tady umřeme. My umřeme a všechno je to moje vina.“
Ale ocitnou se zpátky na Trpaslíkovi. Lister a Kocour se pustí do Rimmera, protože jim zničil celou skvělou hru. Najednou se otevřou dveře skříně a vyleze z nich výběrčí ze hry s velkým kladivem. „Oh, ne, my sme pořád v tý hře!“ uvědomí si Lister. Výběrčí chytne Rimmera, položí mu ruku na stůl a rozmáchne se kladivem.
Na obrazovce se objeví slova:
G A M E O V E R
a hra končí.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam