13. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Skleníkem městského domu na nějaké planetě prochází žena, kterou jsme viděli už v „Polymorfovi“ – Rimmerova matka – a volá: „Árnolde! Árnolde!“ „Tady jsem maminko,“ ozve se Arnold, asi sedmiletý chlapec, který visí ze stromu hlavou dolů. Jeho matka nejeví vůbec snahu ho sundat dolů, zato si stěžuje na jeho prospěch, protože mu hrozí propadnutí, i když je teprve v první třídě. „Tatínek si promluvil s panem ředitelem a vysvětlil mu, jak moc chceš být zkušebním pilotem ve Vesmírném sboru jako tvůj bratr John, a jak by to mohlo zhoršit tvé vyhlídky,“ říká matka dramaticky a vytahuje dopis. „Tohle přišlo dnes ráno. Uvědomuješ si, jak je to důležité? To rozhodnutí by mohlo změnit celý tvůj život!“
Po dvaceti letech: Zamaskovaný pilot v raketoplánu přilétá na Mimas za zvuků hudby z filmu Top Gun. Jde koridorem na testovací základně a přitom sundá přilbu. Je to sebevědomý, příjemný muž s delšími vlasy – Arnold Rimmer alias Eso! Po cestě se srdečně zdraví se Šroubem, který je velmi podobný Listerovi a knězem připomínajícím Kocoura, až dojde do kanceláře. Tam ho uvítá Mellie, podle očekávání až na kratší vlasy celá Holly a vpustí ho za šéfem Bongem, což není nikdo jiný než Kryton (ovšem bez pravých úhlů v obličeji). Bongo Esovi nabízí výlet lodí, která překoná vzdálenost mezi dimenzemi: „Budeš dopraven do alternativní reality, v níž je úplně jiný Arnold Rimmer. Určité rozhodnutí rozdělilo vaše životy a on šel jednou cestou a on druhou. Může se stát, že bude jiný, než ty. Jdeš do toho?“ Eso nahodí patku: „Jsem zkušební pilot ve vesmírném sboru. Je to moje práce.“ Ještě před odletem má ale nějaké vyřizování s Mellie a javorovým sirupem a tak odchází.
„To je frajer!“ pronese Bongo, stejně jako před ním ostatní.
V 15:00 Eso odlétá a jeho přátelé mu mávají. „Nachystej mi uzenáče. Na snídani jsem zpátky,“ loučí se Eso.
Mezitím na Červeném trpaslíku se Kryton a Lister snaží potichu odplížit z kajuty, ale Rimmer má lehký spánek: „Světlo!“ Oba uprchlíci ustrnou. Rimmerovi je podle jejich oblečení hned všechno jasné: „Jdete na ryby, viďte? Na planetární oceán, který jsme zahlédli. A ke všemu beze mě.“ „Co, neblbni Rimmere. Ani náhodou,“ brání se Lister, ale bohužel do pokoje vtrhne Kocour, rovněž vybavený na ryby. Rimmer se cítí raněn, že ho chtěli nechat tři týdny o samotě. „Co to se mnou je?“ stěžuje si. „Celý život to samé v bleděmodrém. Není lehké vidět každý večer v zrcadle chudáka, co ho nikdo nemá rád.“ „A co my, když se na to musíme dívat celý den?“ ohrazuje se Kocour.
„Tak rád bych byl oblíbený a moc se o to snažím. Bavím se historkami o tom, jak jsem byl tajemníkem společnosti Hammondových varhan. S váma to nehne!“ utápí se Rimmer v sebelítosti. Listerovi se ho zželí a nabídne mu, aby letěl s nimi.
Po cestě v Kosmiku Rimmer neustále kibicuje Krytona, který řídí. Když ho to přestane bavit, vydá se otravovat Listera s Kocourem. Do Rimmerova notování písniček k táboráku vpadne Holly a vyhlašuje poplach. Objevila se nějaká porucha v časoprostorovém kontinuu, a ať se Kryton snaží jakkoliv, nedokáže zabránit srážce.
Kosmik se zřítí do oceánu, cestou narazí do skály a zůstane značně pochroumaný na hladině. Kromě toho má Kocour dost ošklivě zlomenou nohu a zničené kalhoty. „Musím vylézt ven a motor opravit,“ rozhoduje Lister, ale Rimmer namítá: „Ty o motorech nic nevíš!“ „Navíc venku zuří hrozná vichřice,“ přidává se Kryton. „Jak Vás to vůbec mohlo napadnout? Jenom blázen nebo hrdina by šel teď ven!“
Eso pozoruje jejich nehodu ze svého raketoplánu a je rozhodnutý jim i přes velké nebezpečí pomoci. V Kosmiku vládne pochmurná nálada, když tam nakráčí Eso: „Jsem kapitán Rimmer. Arnold Rimmer. Přiletěl jsem z jiné dimenze. Vysvětlím to později. Teď vás vytáhnu z té bryndy.“ Rychle se seznámí s celou posádkou, která je z něj značně ohromená a pak začne organizovat záchrannou akci. Brzo přijde na to, že Rimmer v téhle dimenzi nestojí za nic a přestože má zlomenou ruku, vyleze sám s Listerem ven.
Rimmer si svého dvojníka také příliš neoblíbil: „Kapitán Rimmer! To určitě! Eso! Mě neoblafne! Dám krk za to, že nosí dámské prádlo! Tihle jsou všichni stejní. Kanec, frája, mariňák, bedna a tvrdej chlapák před lidmi a za zavřenými dveřmi se bude producírovat v taftové róbě, usrkávat Bayleyis a švihat sluhu bičíkem.“
Lister s Esem se vrátí a tancují malý oslavný dupák. Kosmik se může vrátit na Trpaslíka. Tam Eso operací úspěšně zachrání Kocourovu nohu. Rimmer je vrcholně znechucen Esovými schopnostmi. „Sakra, co tě žere, Rimmere?“ nechápe Lister. „On je ty!“ „Není já! Já jsem já! On je já, které shráblo všechny možnosti, kterých se mi nikdy nedostalo.“
Eso si sám štupuje svou zlomenou ruku. Protože se nemůže vrátit do své dimenze, čeká ho nesnadný úkol, najít někde ještě většího pitomce než tady. „Tak hodně štěstí,“ přeje mu Lister. „Ale nebuď na Rimmera tak přísnej. Tys měl možnosti a on ne, tak se nediv.“ „Víš, kdy jsme se rozdělili? Když nám bylo sedm, jeden z nás opakoval ročník a ten druhý ne.“ „A to je jediný rozdíl? Rimmer opakoval a ty si postoupil?“ diví se Lister. „Ne, já byl ten, co propadl. Brát to z jeho pohledu, možnost dostal on. Ale ten průšvih mi pomohl. To ponížení… byl jsem nejvyšší ve třídě o dobrých třicet čísel. Změnil jsem se, zatnul zuby a začal bojovat. A od té doby bojuju pořád.“ Eso odchází a zdraví Listera: „Nachystej mi uzenáče, na snídani jsem zpátky.“
Místní Rimmer mu chce na rozloučenou uzenáče zvrhnout na hlavu, ale ďábelský plán mu nevyjde. Esova loď odlétá za doprovodu další hudby z Top Gunu.
Dovětek: V následujících desítiletích procestoval Eso Rimmer nespočet realit a setkal se s tisíci různých Arnoldů Rimmerů. Nikdy však nepotkal tak neskutečně ubohého a zbytečného Arnolda Rimmera, jako toho, s nímž se setkal na Červeném trpaslíku. Jeho marné pátrání pokračuje…
K závěrečným titulkům hrají Hammondovy varhany.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam