13. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Kocour s Listerem hrají v kajutě karty a Rimmer je přitom obšťastňuje neskutečně nudnou historkou ze svého mládí (kupodivu ani jednoho nenapadne Rimmera jednoduše vypnout nebo odejít do jiné místnosti).
Vysvobození přichází v podobě Krytona, který v laboratoři našel přístroj jménem transportér hmoty a teď ho testuje. Tento vynález dokáže přepravit člověka v okamžiku na planety vzdálené několik tisíc světelných let.
„Nikomu nedovolím, aby přeskupoval moje molekuly,“ brání se Kocour. „Je to naprosto bezpečné,“ uklidňuje ho Kryton. „Přesto navrhuji, abychom s panem Rimmerem letěli napřed na průzkum.“
„Co?!“ zděsí se Rimmer. „Když nebude atmosféra dýchatelná, nám se nic nestane. A pokud bude, pošleme mogul zpátky pro vás.“ „Víš, Kryťáčku, rád bych se s tebou vydal na průzkum a čelil všem těm velkolepým neznámým nebezpečím a jako dobrodruh si proklestil cestu džunglí poznání, ale zapomínáš na jedno.“
„Nikoliv, pane, Vaši vrozenou zbabělost jsem vzal v úvahu,“ usmívá se Kryton. „Jsem hologram. Ničeho se nedotknu. Jak mě to přepraví?“ Na to má ovšem Kryton řešení a nechá uzavřít Rimmera do malého kovového předmětu – holosrdce. „Tohle je Rimmer?“ diví se Lister. „Jo,“ souhlasí Holly, „poletuje to v něm sem a tam a promítá jeho obraz.“ Lister si vloží holosrdce do pusy, chvíli ho žmoulá, pak ho vyplivne a chytí. „Bože, to bylo nechutné!“ piští Rimmerův hlásek z vnitřku holosrdce. Kryton ho vezme, zapne mogul a zmizí.
Zhmotní se i s normálním Rimmerem na celkem nevinně vypadající planetě. Atmosféra je dýchatelná a tak pošle mogul zpět Listerovi a Kocourovi. Vzápětí ovšem narazí na něco jako Jurský park a nezbývá jim než dát se na útěk.
Lister s Kocourem přistanou uprostřed rozlehlého sálu, kde jsou nad mapou skloněni Hitler, Goebles a Goering. Na zdi visí dobře známá vlajka. „Blíží se konečný úder, meine Schrein!“ hřímá Hitler. „Jejich řady jsou prořídlé, morálka podlomená. My je rozdrtíme a zašlapeme ty červy do země. Rozžvýkáme jejich těla a vyplivneme jako obyčejný Sauerkraut!“ Lister zkouší něco udělat s mogulem, ale nejde mu to. Hitler si jich všimne: „Vetřelci! Chyťte je!“ Protože Lister neumí moc dobře přístroj ovládat, jsou nakonec chyceni v krbu a eskortováni pryč.
Kryton s Rimmerem konečně unikli prehistorickým monstrům, ale jsou přepadeni Elvisem Presleyem a ozbrojeným papežem a zajati.
Lister s Kocourem sedí ve vězení. Lister přes zamřížované okno pozná různé historické bídáky a je svědkem popravy medvídka Pú. Dveře cely se otevřou a dovnitř je vstrčen Abraham Lincoln. „Přísahám, pánové! Můžete nám zpřerážet kosti, ale našeho ducha nikdy nezlomíte!“ Obrací se ke zkoprnělému Listerovi a Kocourovi: „Buďte pozdraveni. Jmenuji se Lincoln. Abraham Lincoln.“
Rimmer s Krytonem jsou přivedeni do místnosti, kde je Pythagoras, Einstein, Stan Laurel a Marylin Monroe. „Co je to za lidi?“ ptá se Pythagoras. „To přece nejsou parafíni.“ Krytonovi to dojde: „Ovšem! Celá tato planeta, tento komplex je zábavní park s voskovými androidy.“ Dívá se na mapu: „Vidíte? Prehistorický svět, tady jsme se zhmotnili, a jeho dvě stránky: Svět padouchů a svět hrdinů.“ Parafíni vysvětlují Krytonovi a Rimmerovi, že přerušili své programy a teď vedou beznadějnou válku bez vůdce proti zlým parafínům.
„Můj Bože, Krytone!“ Rimmer je osvícen nečekanou myšlenkou. „Tohle je můj osud. Jsem zrozen pro tento okamžik! Za tím údolím táboří armáda zloduchů, jakou lidstvo nikdy nevidělo. Jediné, co je dělí od vítězství, je tahle ubohá skupinka odbojářů. Bez vůdce a strategie. A do této arény vstupuje muž. Muž pro tento okamžik!“
„Kdo?“ nechápe Kryton. „Já! Cos myslel David Hasselhoff?“ odsekne Rimmer a nařídí všem nástup na inspekci v 15:00.
Mezitím Lincoln objasňuje situaci Listerovi a Kocourovi, když do žaláře vejde Caligula s Rasputinem a snaží se z Listera vyrazit, k čemu je mogul (skvělá scénka). Listerovi se povede pomocí transportéru zavřít oba padouchy do skříně a pak všichni utečou.
Rimmer provede inspekci svého chátrajícího vojska. Zvláště spadeno má na Gándhího, kterého nechá dělat kliky. „Tak, jste ten nejhorší spolek slavných historickým parafínů, na kterém musel žel bohů spočinout můj zrak. Jste banda ztroskotanců. A jestli máme válku vyhrát, tak z vás někdo musí udělat řádné vojáky. A ten někdo, dámy a pánové, jsem JÁ! Začni, Krytone!“ Pochoduje pryč.
Arnieho armáda kluše po rozbahněné cestě a zpívá. Elvis jim udává tón:
„My jsme parta drsňáků
Arnieho sbor mazáků
Zabíjení je náš hit
Náš cíl život položit
Hej, hou, heja, hou
Arnieho sbor mazáků! Hej, hej, hej!“
Rimmer v generálském zatím plánuje útok na padouchy: „To je to poslední, co by čekali. Útok za dne přes minové pole!“ Dovnitř vejde Elvis a přivede Listera s Kocourem. Oba jsou značně vedle z Rimmerových plánů, ale ten si do nich nenechá zasahovat a oba je nechá uvěznit.
Na druhý den probíhá útok přes minové pole. Pro hodné parafíny to znamená krutá jatka. Kryton se s královnou Viktorií dostane na velitelství padouchů, na Rimmerův příkaz vypne kotel a všichni se roztaví.
„Vítězství, pánové,“ hlaholí Rimmer na Listera a Kocoura. „Fašisty jsme rozdrtili.“ „Tys vyhladil celou populaci týhle planety?“ ptá se Lister nevěřícně. „V tvém podání to vyznívá tak nepříznivě. Nechápeš? Ta šílená hrozba, která zužovala tento svět je minulostí.“ „Ne, není, kamaráde, ty seš tady furt!“
Protože mají zpět svůj transportér, připravují se k odchodu. „Neměli bychom zajít na bojišti a vyhřívat se na slunci slávy?“ přemýšlí Rimmer. Lister ho má dost: „Holly, dej mi jeho srdíčko!“ S jistými obtížemi Lister spolkne holosrdce. „Neboj se,“ dodá ke Krytonovi. „Za pár dní vyjde ven. Až projde tím peklem, co nám připravil. Nedal by si někdo kuře vindaloo?“ Lister, Kocour a Kryton zmizí s teleportérem.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam