15. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Kryton vyšetřuje Rimmera a posléze mu oklikou sděluje, že jestli si nedá pozor, brzy ho raní mrtvice. „Vaše T-hodnoty, které jsou ekvivalentem krevního tlaku jsou vyšší než u hippíka třetí den rockového festivalu. A pokud se chcete vyhnout obrovské elektronické výduti, musíte ihned zahájit relaxační program,“ vysvětluje Kryton. „Aha a podle tebe je nejvhodnější zahájit relaxaci sdělením, že je můj mozek před výbuchem,“ komentuje to Rimmer. „S pacientem zacházíš jako kdybys kuchal slepice.“
Kryton dá Rimmerovi dvě čínské koule, které má mačkat, kdykoliv se bude cítit ve stresu. Rimmer se na ně dívá dost nedůvěřivě, ale vezme si je. Před odchodem do kokpitu ještě Krytona upozorňuje, aby o tom ostatním nic neříkal.
Lister s Kocourem zatím objevili replikantskou loď, kterou nedávno v boji zneškodnili. Kupodivu je v natolik dobrém stavu, že drží pohromadě, a je plná jídla. Lister okamžitě vidí příležitost, jak se konečně dobře naládovat, ale Rimmerovi se to vůbec nelíbí. Některý replikant by totiž pořád mohl být na palubě lodi. „Jsou to kyberneticky narušené stroje na zabíjení,“ protestuje Rimmer. „Tobě nestačí odprásknout jejich loď z oblohy, ty ještě chceš krást zbytky jejich majetku? To je totéž, jako kdybys šoupnul svoje nádobíčko lvovi do tlamy a třel mu rozkrok mokrou žínkou. Naprosté šílenství!“ Lister se ale radši nechá zabít, než aby dál konzumoval rostlinné lahůdky připravené Krytonem.
Lister se rychtuje na cestu a Rimmer se mu to marně snaží rozmluvit. „Je tady ještě něco,“ přiznává Lister. „V rezervní palivový nádrži máme pěknou díru. Což znamená, že sme bez šťávy tak za tři dny.“ Kryton se vrhne k panelu: „Ale co ukazatele paliva?!“ „Ty sem srovnal, aby tu nevznikla panika.“ Rimmer dostává z Listerova sdělení hysterický záchvat a snaží se uklidnit svíráním čínských koulí. „Vy tři si jděte,“ rozhoduje se. „Já se odsud nehnu.“ „Dobrý, může bejt,“ souhlasí klidně Lister. „Nestane-li se něco podivnýho a šílenýho, jako třeba, že když budem pryč, tak sem naskáče parta rozdováděnejch replikantů lačnících po čerstvý krvi.“
Rimmera už není potřeba více přemlouvat, rychle se hrne pryč, aby si sbalil.
Na replikantské lodi je zdánlivý klid, ale na Krytonově psychoscanu se ukazují známky života. Všichni jsou sice vyzbrojeni bazukoidy, ty se ovšem nedají použít, protože by se loď mohla úplně sesypat.
Zatímco Lister a Kocour s pomocí teleportéru rabují, je Rimmer zalezlý stranou. Loď se varovně otřásá. V pozadí se objeví replikantka známá z „Pistolníků z Apokalypsy.“ Namíří svou zbraň na Krytona, Listera a Kocoura: „Ale, ale, jestlipak to nejsou ti staří známí, ta lidská havěť, prašiví slizouni, smradlavé zvratky, chodící žumpy hnusného odpadu?“ Zdá se že není právě v nejlepší kondici a chystá se je všechny odpravit. Za ní se připlíží Rimmer. Lister sice zdánlivě konverzuje s replikantkou, ale jeho slova jsou určená Rimmerovi: „Ah, tak neblázni a poď si vážně promluvit. My sme si s tímhle nezačali a možná TEĎ!, že přišla chvíle, abychom se dohodli. Přestanem teda plácat a přejdeme rovnou k věci.“ Rimmer si všimne únikového modulu a nenápadně se k němu snaží dostat. „Ještě je možnost změnit názor. Neříkej mi, že všechno, co sme spolu prožili pro tebe nic neznamená?!“ naléhá zoufale Lister. Rimmer vypustí modul a loď se začne hroutit.
Rimmer sviští v modulu pryč. Zbytek posádky rychle zapne teleportér a transportuje se. Napoprvé se jim to tak úplně nepovede a skončí v týden staré minulosti. Vrátí se na původní místo a odletí v Kosmiku těsně předtím než loď exploduje.
„Celkově vzato stoprocentně úspěšný výlet,“ pochvaluje si Kocour. „Ale přišli jsme o pana Rimmera!“ namítá Kryton. „Celkově vzato stoprocentně úspěšný výlet!“ usmívá se Kocour.
Lister je na Rimmera namíchnutý, ale ten se vzápětí ozve z modulu a vypadá potěšený sám sebou. „Můj únikový plán se povedl.“ „Jaký únikový plán?“ diví se Kocour. „Chrabrý plán, podle něhož odstartuji rozpad lodi tím, že se odvážně vrhu do modulu a vy budete moci… Jak jste se odsud dostali?“ „Teleportérem,“ vysvětluje Kryton. „To nebyl jediný způsob, ale nakonec proč ne,“ odvětí Rimmer. „Doufám, že nikdo nezapomněl na neochvějnou zmužilost a dechberoucí chladnokrevnost mé diverzní části plánu, a že hrdinu dne dostanete rychle na palubu.“
Modul, ve kterém Rimmer letí, se ale nedá ovládat a zamíří do červí díry. Kryton zjišťuje, že sice Rimmera najdou za pár hodin, ovšem pro něj vzhledem ke stlačenému času uplyne 600 let. Modul zmizí v díře a ostatní si užívají příjemné chvíle bez Rimmera.
Rimmerův hlas provází děj: „Toto je osobní denník hologramu Arnolda J. Rimmera. Den první: Po přistání jsem se odvážil na průzkum místa, které se mělo na další dvě třetiny tisíciletí stát mým domovem.Opuštěná planeta, jediné formy života nejprimitivnější jednobuněční prvoci a já. Navazování kontaktu bude obtížné, ale ne nemožné. Vrátil jsem se do modulu, abych zhodnotil situaci se zásobami. Modul byl opravdu zjevně ukraden ze secí lodi. Mezi zásobami jsem našel dva podivné mechanismy, označené jako „ekoakcelerátorové rakety.“ Vkládal jsem mizivé naděje, že by mi mohly pomoci zlepšit můj úděl, ale přesto jsem je odpálil. Šest dní a šest nocí řádila na celé planetě bouře, jakou jsem nezažil. Stejně tak náhle i přestala. Za pouhých šest dní jsem si vytvořil vlastní svět, svěží a voňavý. Nádherný „Rimmerosvět.“ Byl jsem Adamem ve svém vlastním ráji. Chybělo mi jediné – má vlastní Jana.
Jak jsem tak studoval příručky z modulu, mé vzrušení rostlo. Zdálo se, že je klonováním možné vytvořit dospělý ženský protějšek s využitím vlastní DNA jako vzoru. To mě samozřejmě stavělo před morální dilema. Formálně by to byla moje sestra, takže by mě nemohla přijmout za svého milence. Po dlouhém sebezpytování jsem dospěl k rozhodnutí: Ale co – tak jí to prostě neřeknu! Po měsících svědomité péče kukla praskla. Něco se ošklivým způsobem nevyvedlo – ten klon nebyl nic víc než má identická kopie. Vrátil jsem se k příručkám a zkusil to znovu…“
Kosmik proletí červí dírou a přistane na planetě, na které jsou známky života. A taky že ano. Když Kocour, Lister a Kryton procházejí lesem, jsou zatčeni hlídkou, kterou tvoří samí Rimmerové a jsou eskortováni před panovníka. „Bože dobrý, kdo stvořil takového ohavu,“ prohlíží si vladař s Rimmerovou tváří Listera. „Je tohle snad produkt spojení ženy s pouštní krysou.“ „Přivedli jsme je, Vaše jasná Nozdernosti,“ ozve se jeden ze strážců, „aby byli souzeni jako karikatury.“ Lister, Kocour i Kryton jsou rychle odsouzeni za čestné jednání k smrti a uvrženi prozatím do žaláře.
Ve vězení sedí kdosi v koutě, zakrytý dekou a po dlani kutálí prstem dvě malé kuličky. Lister ho odhalí. „Rimmere?“ „Pach odpovídá,“ raduje se Kocour. „Tohle je fakt náš starý dobrý podrazák!“
Rimmer má menší výpadek paměti, což není nic divného, protože jeho klony, kterými zalidnil planetu, ho před 557 lety zavřeli do basy. „Zkoušel si utýct, Rimmere?“ ptá se ho Lister. „Celá tahle planeta je obydlená zákeřnými křiváky. Jen bych utekl, už by mě někdo udal!“
Lister prohlíží zeď vězení: „Musíme vyškrábat tady tu maltu. Vytáhneme jednu z těch cihel a potom uděláme lano tady z těch pytlů. A použijem ho na kladku. Na strážnýho narafičíme drát, povalíme ho, Rimmera převlečeme do jeho uniformy, ten nás vyvede ven, ukradne pár mečů a probojujeme se ke Kosmiku.“
„Nebo použijeme teleportér,“ navrhuje Kryton. „Nebo přinejhorším použijem teleportér,“ připustí Lister.
Tentokrát se všichni zhmotní na Kosmiku, kde sedí posádka bez Listera. Lister si myslí, že jsou v minulostí a těší se, že na minulého Rimmera čeká těžkých 600 let. „Rimmerosvět jsme už zažili,“ ušklíbne se druhý Rimmer. „Teď nám dělá větší starosti ta ošklivá věc, co se stala Listerovi.“ „To je pravda, kde seš?“ ptá se Kocour. „Jo, kde sem? Musím to vědět?“ vyleká se Lister. Dematerializují se.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam