15. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Překvapivě živý Lister se objeví v záběru kamery. Snaží se popsat šarvátku, při které je jejich budoucí já zabila, ale než dojde ke konci, kamera zakvílí a exploduje. „Zase jste vyprávěl, co se stalo s našimi budoucími já?“ zlobí se přicházející Kryton. „Zničil jste už třetí kameru! Ty přístroje to neunesou!“ „Já jen vysvětluju, že i když časová rovina zmizela, protože je realita nestabilní, tak anomálie z obou rozměrů se sjednotily. Aby se ten paradox srovnal,“ brání se Lister. Kryton to nechce poslouchat a nařídí Listerovi, aby jen vyslal SOS a udal souřadnice.
Běží nová znělka pro 7. sérii…
Kryton se konečně odhodlá Listerovi sdělit trpkou pravdu. Během bitky byly zatopeny vodou veškeré zásoby kari a piva. Lister je z toho pochopitelně v šoku.
„Už ste to slyšeli?“ vychrlí při vstupu do kokpitu na Rimmera a Kocoura. „Všechny zásoby kari byly zničený!“ Kocour a Rimmer posměšně ukážou na smuteční pásky, které mají na rukávech. „SLYŠELI!“ „Jako výraz úcty bychom si v neděli v poledne mohli dát minutu nadýmání,“ navrhuje sarkasticky Rimmer. Kryton, aby Listera rozptýlil, připomíná, že anomálie roztáhla nákladový prostor o 200% a je třeba zajistit stabilitu konstrukce.
Lister, ale nedá pokoj a chce se vrátit pro stroj času na Gemini 12, odcestovat do 22. století a odvézt odtud co nejvíc kari. Ovšem u svých kolegů nenachází žádné pochopení.
„Vzhledem k tomu, že je prohlídka paluby B u konce, žádám o svolení být na 12 hodin odpojen, než se zbavím starých souborů s pamětí,“ ozve se Kryton, když odcházejí z nákladového prostoru. Lister se podezřele zajímá, jak bude mazání paměti vlastně probíhat.
V noci vstane a přiběhne s igelitkou do místnosti, kde sedí Kryton. Jeho hlava je připojena nějakými dráty ke konzoli. Lister ji odšroubuje a začne nasazovat tu, kterou si přinesl v tašce. Když dokončí montáž, Kryton otevře oči: „Páni! Já jsem hlavní hlava!“ „Šššš! To nebude napořád!“ tiší ho Lister a tlumeně mu vysvětluje svůj plán na získání kari. Kryton nemá nic proti, ale potřebuje odstranit chip svědomí, který kontroluje jeho normy chování. Lister zvedne vršek jeho lebky jako kapotu u auta, vytáhne malý předmět a položí ho do misky na zvracení. „Říkejte mi padouch!“ směje se nový Kryton.
Kryton připravuje netradiční snídani plnou tuku, cukru a cholesterolu. „To je tak zdravý jako skok ze skály,“ podivuje se Kocour. „Zdravý? Na to kašli. Jen se nacpěte!“ odbyde ho Kryton. Staví před ně skleničky s čajem, který lascivně namixuje ze své dlouhé tříselné přípojky. Lister honem připomíná svůj výlet do indické restaurace a Kryton tentokrát k údivu Rimera i Kocoura prohlašuje, že na nějakou kauzalitu se můžou vybodnout. Vytáhne cigaretu a zapálí si. Rimmer a Kocour úplně zapomenou jíst a konsternovaně civí na Krytona. „Ty kouříš!“ zvolá Kocour. „Cigaretu!“ užasne Rimmer. „Dáte si?“ nabízí mu Kryton. „Samozřejmě, že si nedám!“ Lister zasahuje: „Heleďte, Kryton nám chtěl jenom říct, že můžeme klidně do historie a sehnat náklďáček indickejch dobrot? Že je to tak?“ „Na to vem jed, vole,“ souhlasí Kryton a hodí si přípojku přes rameno. „Fajn, tak obleťte ty bubliny nereálna a jdeme na to,“ řekne Lister a rychle si odtáhne Krytona za tříselnou přípojku do kuchyně.
„Co je s tebou?“ naléhá na něj. „Ty přece nekouříš, nikdy neříkáš: ´Na to vem jed, vole´ a nikdy nemícháš čaj tříselnou přípojkou!“ „Žádnou chybu jsem neevidoval,“ diví se Kryton. „Protože ti chyběj normy chování, ty moulo. Teď se vzpamatuj, jinak sme vyřízený!“ Kryton se dívá za odcházejícím Listerem. „Má nervy v hajzlu.“ Pořádně si přihne z láhve Cinzana.
Na Gemini 12 se Rimmerovi Kryton moc nelíbí, ale Lister ho přesvědčuje, že je v pořádku. Nařídí Krytonovi, aby je přenesl do indické restaurace v Londýně.
Je vidět jedoucí auto, davy nadšených lidí, bodyguardy a policisty na motorkách. V autě sedí dobře oblečený muž s atraktivní ženou a mávají lidem.
Střih na muže, který si v nějaké budově chystá pušku. Vystřelí dvakrát z okna a venku nastane chaos. Než stačí vypálit třetí ránu, těsně za ním se v záblesku červeného světla zhmotní čtyři lidé. Dva jsou ve skafandru, jeden v jakémsi brnění a poslední v celkem normální uniformě. Jedna z postav ve skafandru zabalancuje, strčí do střelce a ten vypadne z okna. Lister a Kocour si sundají helmy. Nikdo si očividně střelce padajícího ven nevšiml.
Mají totiž jiné starosti. Místo, kam se dostali, nepřipomíná indickou restauraci ani trochu. „Podle stroje času je 22. listopadu 1963 a jsme ve městě Dallas!“ zjišťuje Kryton. Kocour si myslí, že se stroj porouchal a tak s ním trochu třískne do rámu okna… jenž spadne na prsty střelce, který se zrovna pokoušel vlézt zpátky. „Hm, Dallas 63, o tom není pochyb,“ souhlasí Kocour. I někomu, kdo málem propadl v 1.D., tohle něco říká – atentát na prezidenta Kennedyho.
Venku na římse se zatím Oswald přiváže k nějakému kabelu a snaží se dojít k dalšímu oknu. Kryton s hrůzou objeví, že jsou v Texaském knižním skladu, odkud atentátník střílel. Lister vyhlédne ven a všimne si nějakého kabelu. Začne za něj tahat, ale moc mu to nejde, protože na druhé straně je připoutaný Oswald, který právě vlezl do vedlejšího okna. Lister zavolá na pomoc ostatní. Pořádně zaberou. Oswald vyletí ven, zřítí se dolů a jen taktak, že sebou nestáhne celou posádku Trpaslíka.
Lister nechápavě sleduje zmatek dole na ulici, když Kocour najde pušku a začne jim docházet, do čeho se to zamíchali. Do dveří vtrhne policie s FBI a obviní je z vraždy Oswalda, který svou smrtí zachránil život prezidenta. Policista si všimne stroje času. „Co to je? Nějaká zbraň? Kopněte ji sem!“ Kryton nohou stiskne knoflík a všichni čtyři zmizí. Objeví se ve stejné místnosti, ale policie je pryč a zdá se, že od té doby uběhly tři roky. Venku je až na jednu ušlapanou mrtvolu prázdno. Kryton zjistí, že Kennedy byl zatčen za to, že sdílel svou milenku s bossem mafie. Prezidentem se stal Hoover a byl vydírán kvůli svým fotkám z orgií transvestitů. Na Kubě byly instalovány jaderné rakety a Američané opustili hlavní města.
Rimmer z toho viní Krytona a Lister musí přiznat pravdu. Ke všemu se jim zasekl stroj času, takže tu musí prozatím zůstat. Zatímco se Kocour s Listerem ládují u ohně pečínkou, Rimmer se lopotí se strojem času. „Hrůza, nemůžu ho spravit. Jsme v pasti…“ Položí ho na kraj ohně. „To kuře je skvělý,“ pochvaluje si Kocour a Lister souhlasí. „To není kuře. To je ten muž, co jsme ho našli,“ hlásí snaživě Kryton. Lister i Kocour okamžitě přestanou žvýkat a to, co měli v puse jim strnule padá ven. Kryton nechápe, proč tak vyvádějí, přece maso jako maso. „Jednou jsi dole, jednou nahoře,“ baví se Rimmer. Nečekaně se ozve zvuk ze stroje času a vypadá to, že zas funguje.
Vracejí se do Dallasu 63, ale nějak se stále nevede Kennedyho odpravit. Potřebovali by někoho za malým pahorkem. Lister je osvícen náhlým nápadem. Přistanou na letišti, kde právě převážejí prezidenta Kennedyho do basy. Lister se objeví v eskortním autě před Kennedym. „Zachovejte klid, řeknu Vám něco moc divnýho.“ Když Lister dovypráví, přesvědčuje Kennedyho, aby se s nimi vrátil do Dallasu, zastřelil sám sebe a zachránil tím dějiny 20. století. Kennedy chvíli váhá a pak se zasní: „Neptejte se, co může Vaše vlast udělat pro vás… ptejte se co můžete Vy udělat pro ni.“ „Hele, to by byl dobrej projev,“ řekne uznale Lister. „Taky že byl,“ směje se Kennedy.
Když si Oswald odbyde své dvě rány, vystřelí Kennedy z budoucnosti v policejní uniformě a přesně zasahuje cíl. „Děkuji vám, že jste mi umožnili znovu se narodit,“ loučí se s posádkou. Odchází a po chvíli se rozplyne. Trpaslíkovci stojí za plotem a dívají se na ulici. Vážnost chvíle naruší Lister. „Sakra! Zapomněl sem se ho zeptat, kde seženu v Dallasu kari!“ Ostatní ztuhnou. Kocour udělá nenápadný pohyb hlavou a spolu s Rimmerem a Krytonem nevinně přejde za Listera. Srazí ho k zemi a začnou ho mlátit jako žito.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam