15. 09. 2016 | Hildegarde Lanstromová
Kdosi neviditelný pokládá pod kulečníkový stůl v nějaké hospodě krabici s nápisem „UROB OROS“. O chvíli později ji objeví příchozí zákazník a ukazuje ji barmance. Uvnitř je novorozený, uplakaný chlapeček. „Oh, chudáček malej,“ rozplývá se barmanka. „Kdoví, co z něj bude. Něco strašnýho, to je jasný…“
Lister provádí svou večerní hygienu, včetně vytrhávání chloupků z nosu velkými kuchyňskými kleštěmi (tento pohled je opravdu jen pro silné povahy). Když kýchne, vypadne mu zub. Vejde Kryton, který našel pro Listera dámský růžový župan a bačkory v podobě bílých králíčků. Lister si oblékne župan a přilepí postrádaný zub lepidlem na dřevo. Pokračuje ve škubání chloupků a pak si začne čistit chrup zubní nití. Jenže lepidlo ještě tak docela nezaschlo a nit uvízne. „Co je to se mnou?“ vzdychá nešťastně Lister. „Ještě si na sebe pověsím krabičku s nítěma.“ Do kajuty přiběhne Kocour, kterému se něco „moc divnýho“ ukázalo na monitoru. Lister si hodí nit za uši, obuje bačkůrky a následuje s Krytonem Kocoura.
Zmíněná divná věc je energetická vlna a rychle se blíží. Kosmik utrpí pár menších ran, ale ve strojovně se objeví něco jako spojnice mezi dvěma realitami. Posádka projde mihotavě modrou stěnou a vydá se na průzkum. Spojnice je dost nestabilní, Kocour špatně šlápne a kdyby ho Kryton nezachytil, zřítil by se do neprostoru.
Lister s úžasem ukazuje před sebe. Proti nim kráčejí tři postavy. Paralelní Kryton má zlaté tělo, paralelní Kocour je oblečený mnohem usedleji než jeho protějšek a paralelní Lister nemá dready a je to hologram. Lister nechápe, proč v téhle dimenzi neskončil ve stázi. „Pamatuješ, když ses vrátil z dovolený na Mimasu?“ ptá se ho paralelní Lister. „Vzal sem si volno, abych se sebral po tý Kochanský, jo, vzpomínám…“
Vzpomínka: Lister se vrací přes celnici na Trpaslíka se svou bagáží na vozíku. Rimmer je na něj naštvaný, protože mu nenahlásil dovolenou, ale trochu roztaje, když se dozví, že Lister dostal kopačky od Kochanské. Jde za Listerem k úložným skříňkám: „Listy, Listy, Kochanská není ženská pro tebe. K tobě se hodí jméno Tiffany. Žena, co pije campari se sodou a nosí kalhotky s dírou v rozkroku. Žena, co nosí bambulky na čepici, jezdí k móři místo k moři a směje se jako poraněná myš vytažená z míchačky.“ S Listerem ale není moc zábava, a tak se Rimmer vydá pryč, když narazí na Kochanskou, která má očividně namířeno za Listerem. Rimmer ji zastaví a přemlouvá, aby podpořila jeho rimmerovské salutování jako nový pozdrav Vesmírného sboru. „Rimmere, vyspěte se s někým. To je rozkaz,“ nařídí mu Kochanská. Lister podá Rimmerovi kartičku. „Zavolej na tohle číslo, řekni, že to je naléhavý.“ Pokořený Rimmer rychle zmizí.
Kochanská se snaží s Listerem usmířit a skamarádit, což Listerovi moc nestačí. Kochanská si všimne nadouvající se Listerovy košile a najde malou černou kočku. „Jako důstojník bych tohle měla nahlásit,“ zlobí se, ale Listerovi je celkem jedno, jestli půjde do stáze. „Porušil jsi všechno, cos mohl…“ vzdychne Kochanská a odejde s kočkou.
Zavře jí do jakési mikrovlnné trouby s úmyslem jí nechat vypařit, ale nakonec se nad ní slituje a vytáhne ven. „Hlavně se nenech chytit nebo to schytám na půl roku.“
Zpátky ve spojnici: Listerovi to pomalu dochází. „Co se stalo s Kochanskou?“ „Našli kočku a dostala půl roku stáze,“ informuje ho paralelní Lister. „To teda znamená…“ K paralelní posádce přistoupí paralelní Kochanská. Je oblečená do akčního červeného oblečení částečně z PVC a vlasy má vyčesané a stažené dozadu. Lister se rychle snaží ukrýt visící zubní nitě. „Takže v téhle dimenzi jsi nezahynul. Jsi jen jiná verze Davea…“ ujišťuje se Kochanská. „No, já se považuju za definitivní verzi. Časem a evolucí vytvarován k dokonalosti.“ Kochanská přejede očima Listerův růžový župan a králičí bačkory. „Asi tuším, proč si to myslíš.“
Paralelní Kryton chce setkání využít ke vzájemné spolupráci, ale druhá posádka nemá moc, co nabídnout, kromě… „Jednou budu chtít mít děti. Je to trochu divná prosba na to, že se vidíme poprvé,“ obrací se Kochanská na Listera. „Nakonec jsme spolu… vždyť víš… chodili.“ Lister ochotně přitakává. „Mohl bys… tohle naplnit?“ podává mu Kochanská malou lahvičku. „Já už uvnitř jsem, zbývá tvůj příspěvek.“
Průchodem otřese exploze, kterou má na svědomí útočící gelfský křižník. Spojnice se roztrhne a Kochanská ztratí rovnováhu. Stěží se drží, aby se nezřítila dolů. Oba Listerové k ní natahují ruku, až se konečně zachytí nitě visící z Listerových zubů a vytáhne se nahoru. Poslední spoj praskne a trojčlenná paralelní posádka se vzdaluje. Kochanská omdlí a Lister jí odnáší do jejich Kosmika.
Po probuzení je Kochanská trochu dezorientovaná a rozladěná, že není doma, ale nemá moc času o tom rozjímat, protože Kosmik je pod gelfskou palbou. Spěchá s Listerem a Kocourem do kokpitu, kde už je Kocour. Gelfové posílají sdělení. „Ježiš, to je moje stará!“ zírá Lister na fotku. „Kdože?“ zajímá se Kochanská. „Gelfská žena pana Listera,“ informuje ji Kryton. „Byli jsme mu na svatbě, všichni jsme si poplakali,“ dodává Kocour. „Ty sis tohle vzal??“ diví se Kochanská. „On musel,“ ozve se znovu Kocour. „To jako…“ naznačí Kochanská těhotenské břicho. „Byli sme trochu v maléru. Chyběl nám kyslík!“ brání se Lister. „Měl bys někdy zajít do pavilónu opic v ZOO. Oči by ti přecházely,“ doporučí mu Kochanská a sedne si na místo navigátora. Kryton zatím kašlavými zvuky komunikuje s Gelfy, kteří požadují Listerův návrat k ženě. Kochanská to sleduje s pohledem člověka, jenž se dostal do blázince a teď uvažuje, který z chovanců je nejšílenější.
Naštěstí je tak zdatnou navigátorkou, že se díky ní Gelfů zbaví a uniknou. Lister je v kajutě, když tam napochoduje zjevně nervózní Kryton. Právě viděl Kochanskou nahou a je přesvědčen, že když jí odtud rychle nevypudí, odloudí mu Listera. Lister ho marně uklidňuje.
Kryton se snaží s Kochanskou otevřít spojnici aby se mohla vrátit. Panuje mezi nimi zřetelné nepřátelství a Kochanská chce vědět proč. „Nejste pro něj dost dobrá, to je všechno. Já vím, že možná páchne jako vojenský koš na prádlo, ale nepotřebuje poběhlice, co přeskakují z dimenze do dimenze a obluzují ho těmi ducpartiemi, co jsou špičaté a naprosto zbytečné!“ Kryton se s Kochanskou dostane do hádky. Nečekaně se ozve zvuk z terminálu, ohlašující otevření spojnice, což udělá radost oběma.
Lister předá Kochanské svůj „příspěvek“ a ona mu na oplátku slibuje, že o něm jejich dítěti řekne. Na rozloučenou mu dá ještě mobilní telefon, kterým se můžou spojit.
Když odejde, Kocour přinese z její lodi nějaké zásoby v krabici. Listera upoutá symbol na krabici a nápis „UROBOROS“. V záblesku poznání si uvědomí, že zkumavka, kterou Kochanská odnáší je on sám, což znamená, že je svým vlastním otcem a Kochanská jeho matkou.
Paralelní posádka odchází a za nimi se řítí Lister: „Mami! Počkej!“ Kochanská mu nerozumí, ale zastaví se. V tom okamžiku znovu zaútočí Gelfové a roztrhnou spojnici. Kochanská zůstane bohužel na špatné straně. Sledující „svého“ Listera, jak se vzdaluje, Kochanská si odepne opasek, rozběhne se a skočí. Mine okraj spojnice a padá dolů neprostorem. Lister v šíleném chaosu s ostatními najde lano a připevní ho ke kuši. Vystřelí a zasáhne bolestivě Kochanskou do stehna. Je jasné, že moc vděčnosti za záchranu života zrovna neprojevuje.
Kochanská leží nasupeně na ošetřovně a rozladěný Kryton jí přináší pití. Kochanská namáhavě vstává, aby se pokusila o znovuotevření spojnice. „Na to je pozdě. Trhlina se zacelila. Už se Vás nezbavíme!“ kvílí Kryton. „Stejně se o to pokusím,“ kulhá Kochanská ke dveřím. Její košile je vzadu rozhalená a jsou jí vidět kalhotky. „Slečno,“ ozve se Kryton. „Ano, Krytone?“ „Vítejte na palubě.“ „Mockrát děkuju,“ usměje se potěšená Kochanská. Kryton se odvrací s potutelným úšklebkem.
Lister strojem času přilétá do Aigbuth Arms v Liverpoolu. Rozloučí se s miminkem v krabici a nechává ho pod kulečníkovým stolem.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam