14. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Lister nemůže usnout. Je mu vedro, žízní a potřebuje na záchod.
V jiné kajutě má Kochanská odlišný problém. Kanalizační potrubí, vedle kterého leží, vydává trýznivé zvuky jako „njurík“, „rútat“, „hérangr“ a „squírukl“ a ještě k tomu na přeskáčku. Celá zoufalá si ucpe uši a znovu ulehne. „Klidně si rourácej, jak chceš,“ osloví trubky. „Já už neuslyším ani píp.“ Z útrob potrubí se ozve další hluboký zvuk. Jako smyslů zbavená začne Kochanská mlátit do trubek francouzským klíčem.
Kryton štupuje ve střední části Kosmika ponožky, když se tam přišourá Kochanská, zabalená v prostěradle. „Je skoro jedna, jakto že jste vzhůru?“ diví se Kryton. „Toužím někoho zabít, nechceš se nabídnout?“ ptá se ho mrazivě Kochanská. „Aha, nemůžete usnout.“ „Poslouchal jsi už někdy ty staré, vyčvachtané trubky?“ Njuríkujou a rútatujou, a když by měly njuríkovat tak squíruklujou!“ Kochanská uštědří kuchyňskému pultu pár ran francouzákem. „Z toho by se zbláznil i naprosto normální člověk!“ Kryton je na rozdíl od ní vcelku dobře naložen a snaží se jí uchlácholit. Kochanská ale otevře lednici, jenž je plná Listerových kecek. Vzápětí si uvědomí, že nemá skoro žádné šaty, nemůže se vykoupat a má chuť na kozí sýr s ananasem, což je poslední kapka. To, co původně začalo jako silné rozladění, rychle přeroste v hysterický záchvat. Kochanská sedí u stolu a bulí. Kryton si s tím neví rady, až ho napadne použít na ní Heimlichův zákrok. Protože moc dobře nemůže brečet, když jí Kryton tiskne, Kochanská s pláčem přestane, ale nešťastná je dál. „Kde jsem udělala chybu? Přitom můj život začal tak dobře. Bohatí rodiče, dobrá škola, poník jménem Trumfík… Jak to, že jsem takhle skončila? Na lodi s posádkou, která se baví tím, že sedí v prádelně a čučí do sušičky, kde rotují mé kalhotky!“ Kryton se rozhořčeně ohrazuje, že něco takového tu nikdo nedělá.
Kocour s Listerem jsou v prádelně a sledují práci pračky. Soulad jim ale dlouho nevydrží a začnou se hádat kvůli Kochanské. Když už si málem vjedou do vlasů, vyruší je Kryton. „Zdá se, že pobyt zde působí moc špatně na slečnu Kochanskou, pane,“ svěřuje se Listerovi. „Je teď v kuchyni, vrhá nože do zdi a nadává ledničce za to, že nemá nízkotučné jogurty.“ „Čím to je?“ Kryton zastavuje pračku. „Jestli jí nepřidalo, že spí vedle kanalizačního potrubí. Víte sám, jaký rámus ty trubky dělají.“ „Hned ráno je odizolujeme,“ rozhodne Lister. „To není jen to, že nemůže spát. Jí vadí všechno. Že nemá vanu, že nemá kozí sýr, žádné šaty…“ Kryton strne a vytáhne z pračky uniformu Kochanské z PVC, která se smrskla na oblečení pro panenky. Zmateně prohlíží termostat: „Vím, že jsem nastavil správný program! Proboha, kdo jí to řekne? No kdo?!“ Rozhlédne se a zjistí, že Kocour s Listerem takticky vyklidili pozice.
Lister jde za Kochanskou, která sedí u stolu a mechanicky pojídá broskvový kompot. Její vlasy vypadají, jako by prolétla roštím a v očích má podivně prázdný výraz. „Pojď se mnou. Něco ti ukážu!“ zve jí Lister.
Odvede jí do své kajuty, kde jí přichystal koupel s pěnou, skleničku vína a večerní šaty, které sebral na nějakém vraku. Kochanská je dojatá a očividně potěšená. Dovnitř vejde Kryton a je velice nepříjemně překvapen, že jí nachází právě tady. „Kris bude spát dneska u mě, Krytone,“ sděluje mu Lister. „Dá si pěkně horkou koupel…“ Kryton ztuhne. Má děsivou vizi, ve které žijí Kochanská a Lister spolu, vyhazují ho pryč a kamarádí se s Gelfy.
„Já… viděl budoucnost,“ zamumlá Kryton a vytasí se se sraženým oblečením před Kochanskou. „Bohužel, pan Lister Vám zničil uniformu…“ Avšak Kochanskou to moc nerozhází, je unavená a chce se jen vykoupat a vyspat. Rozmrzelý Kryton odejde. Lister by rád zůstal, ale Kochanská ho jemně vypudí a chystá se do vany.
Vzápětí se ale Kosmik otřese a vypadne elektřina. Lister se vrátí pro baterku a s Kochanskou vyjdou do koridoru, kde narazí na Krytona a Kocoura. „Co se to tu sakra děje?“ rozčiluje se Kocour. „Porouchal se generátor,“ oznamuje Kryton. „Zrovna jsem nastavoval teplotu, když se zhroutil. Počkejte několik sekund, než naběhne záložní.“ Záloha naskočí, ale když všichni vejdou do Listerovy kajuty, světla opět zhasnou a navíc se zavřou i dveře, takže jsou uvěznění. „Co tu loď řídí,“ zajímá Kocoura. „I autopilot je v tahu?“ „Nic nefunguje. Měl jsem být opatrnější,“ vyčítá si Kryton. „Podle tebe tahle skořápka bloudí vesmírem bez kvalifikovaného pilota v kokpitu?“ „Aspoň tohle je stejné,“ neodpustí si šlehnutí Kochanská. Musejí se dostat k záložnímu generátoru a nahodit ho. Jedinou možností je použít průlez v Listerově sprše a cestovat servisním kanálem. Když Lister zjistí, že jim to bude trvat asi šest hodin, zdá se být dost neklidný.
Servisní kanál se trochu podobá Jeffriesovu průlezu. „Tady je takový vedro, že sotva dejchám,“stěžuje si Kocour. „Jako bych byl v sauně a namáčknul se na mě nějakej tlusťoch.“ Lister začne náhle lapat po dechu a není schopen pohybu. „…ty zdi se přibližujou! Nemůžu dejchat…chybí mi vzduch!“ „Co je Vám, pane?“ vyplaší se Kryton. Kochanské je to hned jasné: „Má klaustrofobii. Vy to nevíte?!“ Protože Lister je momentálně nepoužitelný, pošle Kochanská Krytona s Kocourem, aby našli zkratku. Mezitím se snaží Listera rozptýlit historkou o „svém“ Daveovi, který byl gay. Všechno si to vymýšlí, ale Listerovi se opravdu mírně uleví.
Kryton a Kocour s vracejí. Dostali se k mříži, kterou může odšroubovat jen Kochanská, protože má útlé ruce. Odejde po čtyřech za Krytonem a Kocour opatruje Listera. Se svou obvyklou citlivostí z něj tahá, jak přišel ke klaustrofobii. Lister se zdráhá, ale nakonec vypráví příběh z mládí, kdy ho manžel jeho milenky zavřel nahého do bedny a vypustil na jeviště při představení „Jak je důležité míti Filipa.“
Tou dobou se Kryton a Kochanská lopotí s mříži a rozebírají vztah Kochanské k Listerovi. Lister bezvládně leží, ale Kocour zaznamená podivný zvuk a zpozorní. „Takové rourácení…“ Lister se probere a rychle si to srovná. „Kris, Krytone, recyklovaná voda!“ Utíká pryč. „Každý čtyři hodiny se přižene kanálem!“ Kocour se za ním nechápavě dívá: „Já s tebou nejdu.“ „Proč ne?“ „Odtamtud se valí ta voda.“ Lister rychle změní směr a přeběhne kolem něj. „Občas máš dlouhý vedení, víš o tom?“volá Kocour a v klidu si pakuje věci. Lister zahne za roh a zjistí, že je sám. Rychle drapne právě přilézajícího Kocoura a strhne ho stranou těsně předtím, než se vedle nich převalí galony vody.
Pokračují v cestě, když Kocour odhalí další zvuk, ve kterém Lister pozná vysušování kanálu. Chytnou se stropu, ale udrží se jen chvíli, než je mocný vichr smete a odvane tvrdě ke mříži. „Už mám pokrk tohohle dne!“ naříká Lister.
Celá skupina už je zase pohromadě a Kryton píchne Listerovi lék na úzkost. „Tady je teda vedro,“ supí Kocour po ulezení dalšího kusu cesty. „Satan by sem moh v zimě jezdit na dovolenou.“ Listerovi je divné, že je horko, když se zhroutil generátor, ale Kryton s hrůzou přijde na to, že se asi vychýlili z kurzu a teď míří přímo do slunce. Pod tíhou svědomí se přizná, že generátor zhroutil schválně, aby zabránil Kochanské v koupání. „My už to nestihneme!“ běduje Kryton tónem Stana Laurela. Naštěstí Lister dostane nápad, jak ušetřit čas. Všichni si sednou na kovový panel a ve chvíli, kdy se opět přiřítí voda, jedou na vlnách, než se zastaví o mříže.
Konečně se zdá, že jsou u cíle a vylézají z průlezu. Jenže Lister se zděšením poznává svou kajutu. „Jak? JAK?“ dožaduje se zoufale Kochanská u Krytona. Zmatený Kryton zkoumá mapu a pak ji obrátí: „Jejda!“ „Teď nás to usmaží. Ledaže bysme měli zázračný opalovací krém!“ konstatuje Kochanská. „Ten nebude nutný. Já jsem vyloučil dveře z manuálního ovládání,“ přiznává zahanbeně Kryton, stiskne knoflík a otevře dveře. „Pro případ…že by se něco stalo.“
Kocour i Lister jsou na Krytona pořádně rozzlobení a pravděpodobně, kdyby nebyli tak vyčerpaní, ihned by mu přicvakli dráty na bradavky a pustili do něj dávku stejnosměrného proudu. Kochanská je naproti tomu podezřele klidná. „Tak, dobrou noc,“loučí se s Krytonem jako poslední. „Vy se na mě nezlobíte?“podivuje se Kryton. „Nezlobíte, viďte. Myslím, že tomu rozumím. Pro Vás ta cesta potrubím nebyla zbytečná. Byla to emocemi naplněná cesta, na které jste nahlédla pod kůži svých druhů. Byla to zatěžkávací zkouška. Jste teď moudřejší, bohatší a také spjatá s námi ostatními jakýmsi poutem. Nemám pravdu?“ „Řekni njurík,“odvětí Kochanská. „Njurík.“ Kochanská dá Krytonovi ránu do hlavy francouzákem. „Řekni rútat.“ „Rútat.“ RÁNA „Řekni hérangl.“ „Hérangl.“ RÁNA „Njurík.“ „Njurík.“ RÁNA „Rútat…“
Spusťme milosrdnou oponu nad osudem ubohého androida.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam