16. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Lister s Rimmerem se vracejí notně vyčerpaní a otrávení do své cely. Oba za sebou mají těžký první den ve vězení a Rimmer navíc nakládačku od sociálního pracovníka a faráře. Vyhlídka na dva roky v base je více než trudná. „Vzal jsem si špatného obhájce,“stýská si Rimmer. „Takový přitroublý panák s praštěným účesem.“ „Hájil ses sám,“upozorňuje ho Lister. Rimmer se na něj tvrdě zahledí: „Ano a nepotřebuju, aby mi to někdo připomínal. Dva roky v lochu…“ Rimmer si jde ulevit na záchod. „Dva roky …“opakuje Lister. „Jak se to všechno semlelo?“dumá Rimmer.
O dva dny dříve. Kapitán Hollister zaznamenává děj do svého videodenníku: Obvinění byli pod vlivem drog napojeni na počítač a sledování. Rimmer byl kapitánovi podezřelý svou informovaností, osobním kouzlem a podivným chováním. Holister došel k závěru, že Lister Rimmerovi zřejmě poskytl tajné záznamy posádky. „Je to hnus, který se nepromíjí. Přesto zdařilá metoda. Já bych to měl vědět. Takhle jsem to dotáhl na kapitána. Jestli posádka zjistí, že jsem obyčejný pekař, jsem vyřízený. Nadále budu sledovat Listerovo jednání a věřím, že mé podezření se potvrdí. Konec zprávy,“uzavírá Hollister záznam.
Uprchlíci se dvěma robíky se zatím dostali do Modrého skrčka a chystají se odstartovat. Službu konající letová dispečerka chce po nich povolení k letu. „Tý brďo!“vykřikne uznale Kocour, když se na malé obrazovce objeví tvář mladé, krásné dispečerky. Žena znechuceně zvedne oči: „Bez povolení Vás skutečně nemohu nechat letět.“ „Já to zvládnu, krasavice. Jsem dobrej. Fakt dobrej. Jsem Bůh. Kosmickej Bůh!“přesvědčuje ji Kocour. „No to je sice možné, ale já potřebuji důkaz, že umíte létat,“trvá na svém dispečerka. „Lítat? Tohle třeba i odtancuju,“vychloubá se Kocour. Naťuká povely na řídícím panelu a vyjede na plechu po schodech ze Skrčka. Odhodí svůj Dibbleyovský hábit a zahájí naprosto neskutečný tanec, který po něm opakují všichni Skrčci v hangáru. Kocour ukončí křepčení na opěrné noze Skrčka, jenž ho vhodí do kokpitu, přímo na sedadlo pilota. „Paráda,“vydechne ohromená dispečerka. Kocour si švihácky zapálí doutník a vyfoukne kouř: „Máš v sobotu volno?“ „Udělám si ho,“kývá dispečerka. Kocour je celý pryč z toho, že bude mít rande, ale Lister ho pobízí, aby už nezdržoval a letěl. Modrý skrček přeběhne čapími skoky hangár a opustí Trpaslíka.
Před simulační místností stojí na stráži Thorton. Všimne si Rimmera, který se k němu s obtížemi blíží vrávoravým krokem. Šéf bezpečnosti ho chce okamžitě vyhodit, ale Rimmer je obeznámen s jistým faux-pas z jeho minulosti a tak Thorton raději přehlíží Rimmerův vstup do simulátoru.
Rimmer přiklopýtá ve chvíli, kdy na obrazovce znázorňující myšlenky vězňů probíhá útěk. „Teď ještě musíme někde vyčmuchat ty nanoboty,“poznamenává Lister na obrazovce. „A potom už budeme volní jako ptáci.“ „Něco tady mám, pane,“hlásí Kryton. „Výborně,“chválí ho Lister. „Nakonec byla zbytečná ta habaďůra, co sme s Rimmerem ušili. To, co sem mu dal na kapitána. Rimmrák, hnusák, podrazáckej…“ Rimmer pilně pracuje u ovládacího panelu: „Najít-všechny-odkazy-na-dohodu-mezi-Listerem-a Rimmerem-a vymazat!“ VŠECHNY ODKAZY VYMAZÁNY – září na obrazovce. Rimmer si ulehčeně oddychne.
V kokpitu Modrého skrčka mají všichni podivné pocity. Jako kdyby někdo odstraňoval části událostí. Krytona napadne, že jsou v uměle vyvolaném prostředí, které je součástí jejich soudu. „Jó, ty obálky,“vzpomene si Lister. „Když sme do nich dávali ty formuláře, tak v tom lepidle musela bejt asi ňáká droga.“ I tak to ale nevysvětluje ty náhlé zvraty v ději. „Jestli řeknu, kdo za to může, tak se to taky vystřihne,“dopálí se Lister. „Takže to neřeknu, ale je to von. Dám krk na to, že jde o něho! A až se mi dostane pod ruku, tak mu uříznu vobě-“ Další střih zabrání popisu krutého Rimmerova osudu. „-tupým nožem,“dokončí Lister. Kryton navrhuje,aby všichni hledali skryté tlačítku, kterým by se měli dostat z programu. Východ kupodivu objeví Kocour. Sklouznou do spořiče obrazovky, kde mají všichni podobu plastelínových figurek a znovu je to Kocour, kdo je vytáhne ven.
Program se přeruší a všichni čtyři přicházejí k sobě. Rimmer zoufale ťuká do klávesnice, ale nic už nezabírá. „Ty prolhanej, zákeřnej neřáde!“zaregistruje ho Lister. „Ušil si na nás boudu.“ Rimmer se snaží Listera ukecat, ale hrozí mu další nebezpečí. „Ten je k sežrání…“zasténá Kochanská. Rimmer má milostných dobrodružství pro dnešek dost a nemotorně couvá. „Ty nozdry, já se snad zblázním, toho musím mít!“šílí Kochanská. Rimmer utíká do výtahu, tak rychle, jak jen to jeho slabé nohy snesou. Kochanská se žene za ním a ostatní mají co dělat aby jí udrželi. „Udělej mi dítě!“lapá Kochanská po dechu. Lister Rimmerovi honem poradí, aby si loknul z viru štěstí. Kochanská i Rimmer se vrátí do normálu. „Děsnej trapas, co?“šeptá potupená Kochanská Krytonovi. Holly nabádá Listera, aby co nejrychleji vypadli. „Co bude se mnou?“připomíná se Rimmer. „Vás přesvědčíme, abyste šel s námi a když ne, ztluču Vás do bezvědomí,“sděluje mu Kryton. „Ten vůl a s námi?“žasne Kocour. „Kam si dal rozum? Kdybych to řek já, tak se nedivím!“ Kryton upozorňuje, že Rimmer zná teď všechny bezpečnostní kódy a útěk s ním bude určitě úspěšnější. Rimmer dělá drahoty, ale Kryton mu kromě nového života slibuje, že bude moci ovládat celých pět knoflíků v kokpitu. „Jdu do toho,“prohlásí Rimmer slavnostně. „Jde do toho,“raduje se Kocour. „To oslavíme. Nejspíš bouchnu flašku kyanidu.“
Nový útěk, tentokrát s Rimmerem, probíhá dobře. Kocour je sice zklamán, protože letová dispečerka je stará, brýlatá a obtloustlá, ale povede se jim uprchnou bez potíží. Let probíhá hladce, až do chvíle, než chce Lister po Hollym vysvětlit teorii relativity a Holly jako vždy neví. „To je k pláči,“poznamená Rimmer. „Holly má mít IQ 6000, ale stěží by to IQ i napsal.“ Urážka Hollyho rozčílí, až se prořekne, že zkonstruoval novou sadu nanobotů a nechal je oživit posádku! To vše v zájmu zachování Listerovy příčetnosti. „Ale Holle, málem sme skončili na dva roky ve vězení!“vyčítá mu Lister. „To ještě klidně můžete,“odporuje Holly. „Právě mi to došlo. Jsme v umělé realitě!“ „COŽE?!“diví se všichni sborově.
Hollister je sleduje na obrazovce a probírá kauzu s Hollym z Červeného trpaslíka, který má protáhlou hlavu jako Šišoun. Listerově výpovědi o nanobotech konečně kapitán věří. Když Rimmer přišel do jeho kanceláře a projevoval tak zázračnou inteligenci, nechal ho olíznout psychotropní obálku a umístil do umělé reality. Všech pět souzených je uznáno vinnými ze zneužití tajných informací a vyfasují dva roky basy.
Umělá realita končí a vězni se probírají. Krytona napadne, že než se dostali sem, Rimmer našel oba pozitivní viry. Mají naději, že by je mohl zachránit virus štěstí, ale objeví se kapitán a sebere jim zkumavku. Virus pro sexuální přitažlivost se povede ukrýt. Po odchodu kapitána všichni svorně nadávají Rimmerovi. „A vůbec ses choval jak sobecký, slizký, bezohledný, hnusný křivák!“zasadí mu Kochanská poslední ránu. „A to je špatně?“nechápe Rimmer.
Výtah odváží vězně do tajného 13.patra. „Vítám vás v lapáku…“promluví hlavní správce k trestancům. Rimmer stojí v přední řadě. Lister přejde za něj, vylije mu na rameno zbytek viru pro sexuální přitažlivost a rychle se zdekuje. Kolem Rimmera se shromáždí okolo stojící vězni. Záhadně se usmívají a začnou ho ohmatávat. Rimmer zpanikaří. Další vývoj událostí zůstal zrakům diváků díkybohu skryt…
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam