16. 07. 2017 | Hildegarde Lanstromová
Lister se nevzdal naděje na únik z vězení a zapojil do svého plánu i Hollyho. Ten je mu ovšem k ničemu, protože jeho příspěvkem je, aby se Lister stal psem. Psí rok je sedmkrát kratší než lidský a Listerův trest by se zkrátil na 14 týdnů. Znechucený Lister Hollyho plácání vypne. Ani Rimmer není dobře naložen a neustále si stěžuje na svůj těžký osud. Do cely vejde strážný a donese Listerovi kovový kufřík. „Uniforma a základní informace pro kanárky.“ Lister se hrabe v kufříku a vysvětluje Rimmerovi, že se ke kanárkům přihlásil dobrovolně, protože mají spoustu výhod. Bohužel žije v mylném přesvědčení, že jde o pěvecký sbor. Rimmerova nálada se okamžitě zlepší. Sdělí Listerovi, že kanárci jsou sebevražedná jednotka určená pro nebezpečné mise. Zoufalý Lister se bije do hlavy: „Do pytle! Je v tom ještě něco horšího.“ „Horšího? Ven s tím!“užívá si Rimmer Listerova muka. „Napsal sem tam i tebe,“dozná Lister. „Padělal sem podpis. Myslel sem, že ti tím pomůžu.“ Rimmerův pobavený úsměv ztuhne:“Mě?! Proč?!“ „Napsal sem tam všechny:Krytona, Kris, všechny!“ „Ani náhodou! Ani náhodou! Ze mě kanárek nikdy nebude!“prohlásí Rimmer rezolutně.
Rimmer, Lister, Kryton, Kochanská a Kocour stojí v žlutočerných kanárkovských uniformách spolu s ostatními kanárky před kapitánem a hlavním správcem Ackermanem. „Konečně ňáký vzrůšo!“horuje nadšeně jeden z vězňů. „Už mi to lezlo na bednu! Celou dobu zarýglovanej! Není co zabít!“ „Smrťáku! Koukej zavřít zobák!“okřikne ho dozorce Knot. Kapitán kanárky informuje, že na dně měsíčního oceánu objevila sonda loď Silverburg zcela bez posádky i tělesných ostatků a kanárci jí mají prozkoumat. Zděšený Rimmer se pokusí nenápadně z mise vyvléct, ale nevyjde mu to. Skupina kamikadze loudavě odchází. „A dem něco sejmóóóut! Jóóó!“ječí nadšeně Smrťák, pravděpodobně jediný, kdo se na podezřelou loď těší.
Ponorka s kanárky dorazí k Silverburgu. Smrťák vyrazí nedočkavě jako první, ale praští se hlavou do rámu dveří a omdlí. Ostatní ho minou a zahájí průzkum. Loď nevypadá přívětivě a je zdánlivě pustá. „Našla jsem počítač. Možná se od něj něco dozvíme,“svolává Kochanská své kamarády.
Pět kanárků přichází do místnosti , kde se na počítačové obrazovce vlní holografická hlava stříbrovlasé stařeny. „Dobrý večer, Arnolde. Ani nevíš, jak jsem se těšila, že za mnou přijdeš.“ „Jak víte, jak se jmenuju,“nechápe Rimmer. „Mé jméno je Kasandra a jsem počítač, který je schopen předpovídat budoucnost a to s přesností na sto procent.“ Kasandra předvádí překvapené posádce své brilantní schopnosti a předpoví, že Lister zemře ve sto osmdesáti při pokusu sundat podprsenku zubama. „Já mám takovou teorii,“obrátí se Kryton na Kasandru. „Silverburg neměl nehodu, že ne? Poslala ho sem Vesmírná flotila s autopilotem, aby se Vás zbavila. Aby jste už zůstali na dně oceánu hluboko ve vesmíru.“ „To seš teda hlavička,“ocení ho Kocour. „Jak si na to přišel?“ „Jen jsem si přečetl zadání mise,“ukáže Kryton na kus papíru. „Takže na lodi nebyly žádný mrtvoly…protože neměla posádku,“dokončí Lister. „Počítač, jež předpovídá budoucnost…“ „Je opravdu nebezpečný,“vmísí se Kasandra. „…je opravdu…Ano, přesně tak,“souhlasí Kryton. Kasandřino nadání trochu Rimmera zneklidnilo a chce odtud raději zmizet. Kasandra však prorokuje, že loď nabírá vodu a všichni kanárci budou do hodiny mrtví s vyjímkou Rimmera. „Jo!“jásá Rimmer. „…který zemře za dvacet minut,“doplní Kasandra. „Pouze Lister, Kryton, Kocour a Kochanská přežijí.“ „Co se stane s Rimmerem?“zajímá Listera. „Ten dostane infarkt důsledkem stresu z toho, že ví, že zahyne a zhroutí se.“ Rimmer tomu odmítá věřit a dál se s Kasandrou nebaví.
Posádka má pauzu na kafe. Nikdo kupodivu nemá radost z blížící se Rimmerovi smrti, ale vzhledem ke svým zkušenostem s ozvěnami budoucnosti ji považují za neodvratnou. Rimmer je ovšem toho názoru, že po šesti letech ve vesmíru jsou příliš skeptičtí, zatímco on je nezatížen vědomostmi a nějak se z toho vyvlékne.
Přikáže Krytonovi, aby si přehrál setkání s Kasandrou a zjistil, jestli někdo z nich Rimmera označil jako Rimmera. Kryton zanalyzuje záznam ve svém procesoru a zjistí, že ne. „Přesně to jsem si myslel,“triumfuje Rimmer. „Kasandra řekla, že Rimmer zemře, ale z toho nevyplývá, že bych to měl být já.“ „A kdo teda? Tvůj táta?“nechápe Lister směr Rimmerových myšlenek. Rimmer vysvětluje, že Kasandra vidí jen obrazy budoucnosti. Mohla vidět někoho, jak umírá, o kom jí řekli, že je Rimmer. Stačí tedy někoho takového najít. „To je tak ohavné, že není možné, aby to jednoho neohromilo,“obdivuje to Kryton. „Co bych já dal za Váš gen podlosti.“ Rimmer zaměří svou pozornost na Kocoura. „Hele, na to zapomeň,“zavrhne to mimořádně chápající Kocour. Naštěstí pro něj je přijde zkontrolovat strážný Knot. Rimmer ho „nešťastnou náhodou“ polije kávou a ochotně mu vnutí svou vestu se jménem RIMMER. Zajdou ke Kasandře, od které se Knot dozví, že ho skolí infarkt, což se vzápětí skutečně stane. Rimmer se raduje, ale Kasandra ho zchladí upozorněním, že stejně ze Silverburgu živý neodejde.
Rimmer se s ostatními smutně plouží koridorem. Krytona napadne, že by mohli využít své předpovězené nezranitelnosti a dostat Rimmera do bezpečí. Utvoří kolem něj těsný hlouček a postupují k potápěčskému zvonu. Tam ale zjistí, že Rimmer zmizel. Jdou zpátky po vlastních stopách a objeví Rimmera zapadlého do díry. Kochanská se k němu spouští po laně. Kocour zaslechne sílící zvuk. „Kris, schovej se! Voda se už žene!“volá Lister a spolu s Kocourem a Krytonem honem vlezou do potápěčského zvonu. Kochanská s Rimmerem skočí do vzduchového průchodu a zaklapnou poklop těsně předtím než se přivalí voda. „Skvělý. Všechno nad námi je zatopené a my jsme zpátky v útrobách lodi s Kasandrou,“konstatuje zachmuřeně Kochanská. „Věštba se naplňuje. Moje smrt! Všechno se to vyplní!“naříká Rimmer.
Kasandra vítá Rimmera téměř omluvným úsměvem: „Budoucnost nelze obelstít, doufám, že jsi to pochopil.“ Skleslý Rimmer chce znát způsob své smrti. „Lister tě nachytá, jak se miluješ s Kochanskou a střelí tě harpunou do hlavy,“oznamuje klidně Kasandra. Rimmer tomu nemůže uvěřit. „Radši bych to zopakoval, aby bylo jasno:Arnold, což jsem já a Kochanská, což je žena…fakt pěkná žena, co jste tu viděla, budem spolu v posteli v plné jízdě a Lister, ten nařvanej prcek s tím trapným účesem, vejde dovnitř a střelí mě do hlavy, když já se budu milovat s Kochanskou?“Kasandra se s Rimmerovou rekapitulací shoduje. „Fantazie!!!“křičí Rimmer.
Kochanská je věštbou šokovaná, ale Rimmer se teď na svou smrt těší a připravuje matraci ve staré prádelně. „Na to zapomeň! Protože žádná síla na světě mě nepřinutí, abych se svlékla a vlezla do téhle postele!“prohlásí pevně Kochanská. Rimmer si napouští vodu, aby si zředil kořalku, ale místo z kohoutku vytryskne voda z druhé strany přímo na Kochanskou. Rimmer chvíli čeká, než je dost zmáchaná a pak kohoutek utáhne. „Jsem úplně mokrá!“zlobí se Kochanská. „Můžeš se svléknout a šaty dát na topení,“nabízí jí Rimmer.
Lister se rozhodne vrátit na Silverburg, aby Kochanskou zachránil. Kochanská už je svlečená v posteli a Rimmer na ní špulí pusu. Bohužel jeho snaha o předehru je narušená příchodem Listera. „Kristepane, proč mě trestáš? Dneska se určitě posouval čas!“láteří Rimmer. Kochanské je divné, že Lister nestřílí po Rimmerovi, ale ten jí vyvrací, že by Rimmera chtěl zabít. „Ale Kasandra to slíbila…,“podotkne se zjevným zklamáním Kochanská. Lister je uvede do obrazu: Kasandra věděla, že jí Lister v budoucnu zabije a tak ho chtěla za to potrestat. Zanechá Rimmera s Kochanskou, aby si ujasnili svůj vztah a jde za Kasandrou.
Kasandra trvá na tom, že viděla svou smrt Listerovou rukou, ale Lister to nechce připustit. Odchází a přilepí vedle dveří svou žvýkačku. Žvýkačka spadne a uvede do pohybu ruku lampy, která klesne a zapne větrák. Vítr zvedne žvýkačku a pošle jí do sklenice brandy odložené Listerem. Sklenice sklouzne a rozbije se. Tekutina zalije kabely vedoucí k počítači. Dráty jiskří a vybuchují. Těsně předtím, než exploduje, věnuje Kasandra Listerovi vyčítavý pohled. Lister přehlédne své dílo zkázy. „Do pytle.“ Potichu se vytratí pryč.
předchozí díl | scénář | následující díl
zpátky na seznam